Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko nesmí na Ukrajině zneužívat zimu jako zbraň, řekl šéf NATO Rutte

Ukrajina potřebuje posílit svou protivzdušnou obranu k ochraně energetické infrastruktury, aby Rusko nemohlo zneužívat zimu jako zbraň. Dnes to v prohlášení v doprovodu ukrajinského ministra zahraničí Andriji Sybihy prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Sybiha zdůraznil, že místo telefonování ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi či návštěv Moskvy je čas činit historická rozhodnutí.

„Chci vás ujistit, že spojenci jsou s vámi,“ řekl Rutte Sybihovi. Šéf NATO zdůraznil, že existují tři klíčové okruhy, na které se aliance chce zaměřit. „Za prvé je to pomoc se zajištěním dodávek elektřiny a s udržením energetické infrastruktury v nejlepším možném stavu. Nemůžeme dovolit, aby Rusko zneužívalo zimu jako zbraň,“ řekl.

Ukrajina podle Berlína potřebuje mír a nikoli zmrazený konflikt

Na Ukrajině, která třetím rokem vzdoruje ruské invazi, je potřeba dosáhnout míru a nikoli zmrazeného konfliktu. Dnes to při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí NATO prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Poznamenala, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví ochotu boje zastavit.

„Když mluvíme o míru, tak to musí být mír. Nesmí to být zmrazený konflikt, který povede jen k dalšímu zbrojení a dalším útokům na Ukrajinu či dokonce na jiné evropské státy,“ řekla Baerbocková.

Uvedla, že Ukrajina sama se musí rozhodnout, kdy začne s Ruskem vyjednávat, a že v napadené zemi se už o různých prvcích míru debatuje. Zdůraznila, že Ukrajina se neobejde bez robustních bezpečnostních záruk. „Jsou potřeba účinné bezpečnostní garance,“ dodala.

Ukrajina otestovala nové typy raket domácí výroby, uvedl Zelenskyj

Ukrajina otestovala nové typy raket domácí výroby a zrychluje produkci vlastních střel. Na platformě telegram to dnes bez dalších podrobností uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Web RBK-Ukrajina v souvislosti s vyjádřením hlavy státu připomněl, že v létě prezident informoval o úspěšném použití ukrajinské zbraně nazvané Paljanycja. Zelenskyj v srpnu hovořil i o testu první ukrajinské balistické střely.

Dnes na sociální síti Zelenskyj uvedl, že informace o testování raket obdržel při zasedání nejvyššího vojenského vedení země. "Hlavním tématem byly zprávy o zakázkách na výrobu našich zbraní na Ukrajině," uvedl prezident a zmínil nové objednávky dronů.

Blinken: NATO je silnější než kdy dřív, Ukrajina potřebuje více pomoci

Severoatlantická aliance je podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena silnější než kdy dřív. NATO by se nyní mělo ujistit, že Ukrajina, která se již téměř tři roky brání ruské agresi, má vše, co potřebuje, dodal odcházející šéf americké diplomacie.

V sídle NATO v Bruselu začíná dnes odpoledne dvoudenní jednání ministrů zahraničí zemí NATO. Česko zastupuje ministr Jan Lipavský.

„Situace na bojišti je velmi obtížná. Musíme udělat všechno pro to, abychom na Ukrajinu poslali více vojenské pomoci,“ uvedl šéf NATO Mark Rutte během krátkého společného prohlášení s Blinkenem. Spojeným státům Rutte poděkoval za dosavadní pomoc Kyjevu. „Potřebujeme vás až do 20. ledna každý den,“ dodal směrem ke Blinkenovi.

Rutte: Silnější podpora Ukrajiny posílí její pozici u vyjednávacího stolu

Členské státy Severoatlantické aliance by měly zvýšit podporu Ukrajiny, aby posílily pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou o ukončení války. V Bruselu to uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Odpoledne začíná v sídle NATO dvoudenní jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský.

„Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu,“ řekl nový šéf NATO novinářům. „Putin nemá zájem o mír. Tlačí dál na Ukrajinu, snaží se zabrat další území, protože si myslí, že může zlomit odhodlání Ukrajiny i naše. Ale to se mýlí,“ dodal Rutte. Jak doplnil, Ukrajina má právo se bránit a „naší povinností je jí pomoci“.

Ukrajinu čeká podle Rutteho další velmi obtížná zima, potřebuje zejména protivzdušnou obranu, ale i další vojenskou pomoc. „Ruská agrese neustupuje, právě naopak. Putin vyostřuje svou rétoriku a bezohledné chování a využívá Ukrajinu pro testování experimentálních raket,“ uvedl generální tajemník NATO. Zmínil rovněž hrozbu, kterou znamená nasazení severokorejských vojáků v řadách ruské armády, a kritizoval vojenskou pomoc, kterou Moskvě poskytují Čína a Írán.

Spojené státy, Ukrajina a Jižní Korea odhadují, že KLDR poslala do Ruska více než 10.000 vojáků a že někteří z nich už jsou nasazeni v bojích na frontě. Severní Korea podle Washingtonu a Soulu dodala Rusku také dělostřelecké systémy, rakety a další zbraně, aby Moskvě pomohla doplnit zásoby.

Ukrajina odmítá alternativy ke členství v NATO

Ukrajina odmítá alternativy ke členství v Severoatlantické alianci, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí před schůzkou ministrů zahraničí NATO v Bruselu.

„Jsme přesvědčeni, že jedinou reálnou bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu a také faktorem zadržování další agrese Ruska proti Ukrajině a dalším státům je jedině plnoprávné členství Ukrajiny v NATO,“ citoval deník Ukrajinska pravda z prohlášení. Ukrajina se podle dokumentu předem zříká všech alternativ ke členství v alianci. „S hořkou zkušeností z budapešťského memoranda nepřijmeme žádné alternativy, náhražky či náhrady plnoprávného členství Ukrajiny v NATO,“ zdůraznilo prohlášení.

Komuniké ukrajinská diplomacie vydala před schůzkou ministrů zahraničí členských států NATO, která dnes odpoledne začíná v Bruselu. Jednání se má poprvé v roli šéfa ukrajinské diplomacie zúčastnit Andrij Sybiha.

Rusko pokládá možné členství Ukrajiny v NATO za hrozbu, uvedl dnes před novináři mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Právě tato hrozba také představovala jeden z hlavních důvodů vpádu ruských vojsk do sousední země, uvedl mluvčí Dmitrij Peskov. Ukrajinská snaha o plnoprávné členství v NATO „je v absolutním rozporu s naší tezí o nedělitelné bezpečnosti“, prohlásil. „Proto je takové potenciální řešení pro nás přijatelné, protože by představovalo událost, která nás ohrožuje,“ zdůraznil.

Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu z roku 1994, jehož signatářem bylo kromě Ukrajiny, USA a Británie také Rusko. To ale pod vedením prezidenta Vladimira Putina závazky nedodrželo.

Putin v pátek podepíše s Lukašenkem bezpečnostní dohodu

Ruský prezident Vladimir Putin se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v pátek podepíše bezpečnostní dohodu, informovala ruská státní agentura RIA Novosti. 

„Věnujeme se tématům státní, veřejné a ekonomické bezpečnosti, hovoříme o zajištění stability rozvoje našich ekonomik,“ citovala agentura náměstka běloruského ministra zahraničí Igora Nazaruka. Dohoda je podle něj přelomová a “koncipována s ohledem na změněné vnější podmínky, kdy svět přechází k polycentrickému uspořádání„.

Dokument, o němž ruská média další podrobnosti neuvedla, bude podepsán v Minsku u příležitosti 25 výročí Svazu Ruska a Běloruska.

Sedmdesátiletý autoritářský vládce Běloruska Lukašenko, který je u moci od roku 1994 a je Putinovým spojencem, se bude 26. ledna formálně ucházet o své sedmé funkční období. Popírá, že byly předchozí volby zmanipulované.

Běloruská ústřední volební komise před časem dovolila politikům loajálním autoritářskému vládci zahájit sběr podpisů podporujících jejich kandidaturu ve volbách. Opozičním představitelům naopak sběr podpisů neumožnila. V roce 2022 část ruských invazních vojsk vstoupila na území napadené Ukrajiny právě z Běloruska. Lukašenko a další představitelé běloruského režimu jsou kvůli pokračujícímu porušování lidských práv a podvodným volbám na sankčním seznamu EU a USA.

USA oznámily velký balík vojenské pomoci Kyjevu, hodnota je 725 milionů dolarů

Vláda Spojených států dnes oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku oznámil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.

Rusko vypálilo na Ukrajinu nejméně 60 balistických raket KLDR, tvrdí Kyjev

 Rusko od začátku invaze na Ukrajinu vypálilo nejméně 60 balistických raket dodaných Severní Koreou, sdělil dnes mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

„Jejich přesnost není v zásadě příliš vysoká. Je zřejmé, že výrobní technologie je zastaralá,“ uvedl mluvčí rozvědky HUR Andrij Čerňak. Navzdory tomu však podle něj představují pro Ukrajinu vážné nebezpečí.

Německo dodá Kyjevu další systémy protivzdušné obrany 

Scholz dnes na společné tiskové konferenci se Zelenským zároveň prohlásil, že další systémy protivzdušné obrany dodá Německo v příštím roce, a uvedl, že jeho návštěva Kyjeva svědčí o neochvějné podpoře Ukrajině ze strany Německa. „Dnes to zde v Kyjevě dávám Putinovi velmi jasně na vědomí. Máme výdrž a budeme stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba,“ řekl kancléř.

Zelenskyj uvedl, že Ukrajina potřebuje více systémů protivzdušné obrany k ochraně důležitých objektů před četnými ruskými raketovými útoky. Scholz přislíbil Kyjevu pomoc s ochranou ukrajinské energetické infrastruktury, která je nadále terčem ruských úderů. „Putin chce, aby lidé zmrzli. Nedovolíme, aby jeho cynická kalkulace uspěla,“ řekl dnes Scholz.

Z ukrajinské armády letos dezertovalo víc vojáků než za předchozí dva roky 

Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 tisíc trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů za roky 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.

Muži ve věku od 18 do 60 let mají zakázáno opustit Ukrajinu, ale někteří využili toho, že byli do zahraničí posláni na vojenský výcvik a utekli. Okolo 12 takových případů se každý měsíc stane v Polsku, uvedl nejmenovaný polský bezpečnostní činitel. FT podotýká, že ministerstvo obrany ve Varšavě sdělilo, že s otázkami ohledně ukrajinských dezertérů je třeba se obracet na ukrajinské úřady.

Šéf maďarské diplomacie Szijjártó v Moskvě řešil válku a plyn

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó dnes v Moskvě na úvod jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem podle agentury MTI řekl, že maďarská vláda musí zvýšit úsilí o dosažení míru, protože jako nikdy dříve stoupá riziko eskalace války na Ukrajině. V Moskvě jednal také s místopředsedou ruské vlády Alexandrem Novakem a šéfy velkých ruských energetických společností o řešení problému, který pro země střední a východní Evropy představují americké sankce uvalené na Gazprombank. Přes tuto banku se totiž uskutečňovaly platby za ruský zemní plyn.

Slovenský premiér Fico kritizoval nové činitele EU za výroky na Ukrajině

Slovenský premiér Robert Fico dnes kritizoval novou šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou a nového předsedu Evropské rady Antónia Costu za to, že podle něj při návštěvě Ukrajiny vyjádřili postoje, na kterých se evropský blok nedohodl. Fico to dnes řekl novinářům. Uvedl rovněž, že to v telefonátu sdělil předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové.

„Nemohou si dovolit někteří členové komise a nemůže si dovolit předseda Evropské rady dávat ve jménu Evropské unie prohlášení, na nichž Evropská unie, Evropská rada nikdy nebyla dohodnuta. Měli prohlášení, která neodpovídala závěrům Evropské unie,“ řekl Fico novinářům bez bližších podrobností.

Kallasová a Costa o uplynulém víkendu a jen krátce po nástupu do svých současných funkcí v EU přijeli do Kyjeva v zájmu EU vyjádřit podporu Ukrajině, jež se od února roku 2022 brání ruské vojenské invazi. Podle médií Costa v Kyjevě například uvedl, že EU bude posílat Ukrajině peníze z výnosů ze zmrazeného ruského majetku, které lze použít i pro vojenské účely.

Finsko by mělo zvážit znovuzavedení nášlapných min kvůli Rusku, uvedl prezident

Finsko by mělo zvážit opětovné zavedení nášlapných min do výzbroje své armády. O víkendu to podle serveru stanice Yle řekl finský prezident Alexander Stubb. Důvodem je napětí s Ruskem, se kterým má Finsko společnou hranici. Finsko se v roce 2012 přidalo k Ottawské úmluvě, která používání nášlapných min a dalších obdobných zbraní zakazuje.

„Svět je nyní velmi odlišný od doby, kdy jsme se přidali k Ottawské úmluvě,“ uvedl finský prezident. Důvodem je podle něj především válka na Ukrajině a agresivnější chování Ruska. „Největší bezpečnostní hrozbou je Rusko a tuto hrozbu musíme nějak vyřešit,“ uvedl dále Stubb.

Stoltenberg: Dočasné územní ústupky by mohly přinést rychlé příměří na Ukrajině

Dočasné územní ústupky Rusku jsou způsobem, jak rychle dosáhnout příměří na Ukrajině. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým zpravodajským webem Table.Briefings to řekl bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Důležité podle něj je, aby Kyjev dostal za dočasné ústupky bezpečnostní garance.

„Kdyby linie příměří znamenala, že bude Rusko dál kontrolovat všechny obsazené oblasti, neznamená to, že by se Ukrajina musela té oblasti vzdát navždy,“ uvedl Stoltenberg. Bezpečnostní garancí, kterou by měla v takovém případě Ukrajina podle něj dostat, by mohlo být členství v NATO, ale „jsou i jiné možnosti, jak Ukrajinu vyzbrojit a podpořit“.

Stoltenberg také řekl, že podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který nechce výměnou za příměří postoupit Rusku ukrajinské území. V současné situaci na bojišti je podle něj ale tento požadavek nerealistický. „Potřebujeme linii příměří a v ideálním případě by samozřejmě měla tato linie zahrnovat i oblasti, které má nyní pod kontrolou Rusko. Vidíme ale, že v blízké budoucnosti to není moc realistické,“ dodal.