Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Fico oznámil, že se v květnu zúčastní v Moskvě oslav výročí konce války
Slovenský premiér Robert Fico se příští rok v květnu zúčastní v Moskvě oslav výročí konce druhé světové války, přijal pozvání od ruského prezidenta Vladimira Putina. Fico to uvedl v prohlášení, které poskytl úřad slovenské vlády.
Nynější slovenský premiér například kritizuje protiruské sankce EU a vojenskou pomoc západních zemí Ukrajině, která se od února 2022 brání vojenské invazi Ruska.
S Trumpem jsou spojena očekává ohledně války na Ukrajině, řekl Fico
Se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem jsou na Slovensku a v Evropě spojena velká očekávání ohledně války na Ukrajině, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico po telefonátu s příští hlavou Spojených států. Fico dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc západních zemí Kyjevu. Trump v kampani zase sliboval, že v případě zvolení bude schopen ruskou agresi na Ukrajině rychle ukončit.
Podle prohlášení úřadu slovenské vlády právě hodnocení válečného konfliktu na Ukrajině tvořilo podstatnou část telefonátu obou politiků. Fico uvedl, že Trumpovi v této záležitosti zopakoval všechny své postoje.
Fico kromě kritiky vojenské pomoci Kyjevu a protiruských sankcí EU dříve například tvrdil, že Ukrajina je „pod totální kontrolou a vlivem Spojených států“. Vyjádřil také nesouhlas s nedávným rozhodnutím USA, které povolily Ukrajině používat americké rakety k útokům na cíle v Rusku.
V Kyjevě jsou zranění po ruském útoku, Moskva hlásí sestřel 22 dronů z Ukrajiny
Nejméně dva lidé utrpěli zranění při ruském nočním vzdušném útoku v Kyjevě. Na telegramu to dnes oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Informace o celkovém rozsahu posledního úderu Rusů na Ukrajinu zatím nejsou k dispozici. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo noční sestřelení 22 ukrajinských dronů.
Šéf vojenské správy ukrajinské metropole Serhij Popko psal na sociální síti o náletu dronů a informoval o padajících troskách, podle něj je poškozený nebytový objekt. „Dva zranění. Ještě jeden člověk bez hospitalizace,“ napsal později Popko.
Reuters: Nová ruská raketa podle ukrajinských zdrojů nenesla výbušniny
Nová balistická raketa, kterou Rusko minulý týden zasáhlo ukrajinské Dnipro, měla vícero bojových hlavic, ale žádné výbušniny a způsobila omezené škody. Podle agentury Reuters to řekli dva nejmenovaní ukrajinští vládní činitelé. Poskytli tak další informace o této zbrani, kterou podle zdrojů ve Spojených státech byla experimentální raketa středního doletu.
Reuters píše, že tyto rakety jsou obvykle určeny k využití pro jaderné útoky na cíle, které jsou vzdálené tisíce kilometrů. Jeden z ukrajinských zdrojů řekl, že raketa nesla makety bojových hlavic a škody, které způsobila, popsal jako „celkem malé“. Druhý činitel řekl, že „v tomto případě (raketa) byla bez výbušnin. Nenastaly tak typy výbuchů, které jsme očekávali. Něco tam bylo, ale nebylo to velké“, řekl.
Ruský prezident Vladimir Putin po útoku uvedl, že balistická raketa středního doletu Orešnik obstála v testu a dosáhla svého cíle, kterým byl podnik na výrobu raket v Dnipru. Prohlásil také, že ruská armáda bude dále testovat Orešnik v boji a že má zásoby těchto raket připravených k nasazení. Ukrajina oznámila, že už pracuje na systému protivzdušné obrany, který by dokázal tyto zbraně ničit.
Reuters podotýká, že Ukrajina jen vzácně zveřejňuje informace o ruských útocích na vojenské cíle.
Podle amerických činitelů Rusko disponuje jen malým počtem raket Orešnik, které podle západních expertů vycházejí z balistických raket středního doletu RS-26 Rubež. Ty mají dolet více než 5000 kilometrů. Orešnik použitý při útoku na Dnipro ruská armáda odpálila z Astrachaňské oblasti, a uletěl tak jen asi 700 kilometrů.
„Řekl bych, že jde o mimořádně nákladný způsob, jak nadělat zřejmě ne tak rozsáhlé škody,“ zhodnotil útok na Dnipro americký expert na problematiku zbraní hromadného ničení a geopolitiku Jeffrey Lewis z Middlebury Institute of International Studies v kalifornském Monterey.
Rusové podle Kyjeva zabili pět ukrajinských zajatců
Ruští vojáci podle ukrajinských vyšetřovatelů zabili v Doněcké oblasti pět ukrajinských válečných zajatců. Informují o tom ukrajinská média s odvoláním na prokuraturu Doněcké oblasti a úřad ukrajinského generálního prokurátora.
Případ se stal 13. listopadu u vsi Petrivka jižně od Pokrovsku, který je jedním z cílů ruské ofenzívy v Donbasu. Během ruského útoku byla pětice vojáků nucena stáhnout se a ukrýt v domě. Když ruští vojáci dům obklíčili, přinutili ukrajinské vojáky, aby vyšli neozbrojení a lehli si na zem. Pak je automatickými zbraněmi zastřelili. Server Ukrajinska pravda píše, že vyšetřovatelé zjišťují další okolnosti tohoto případu a snaží se zjistit, kdo je za zastřelení vojáků odpovědný.
Poprava válečných zajatců znamená závažné porušení ženevských úmluv a patří mezi těžké mezinárodní zločiny. Rusko v minulosti popřelo, že by se jeho armáda válečných zločinů dopouštěla.
Prokurátor Taras Semkiv v pátek podle agentury Reuters řekl, že vyšetřovatelé za poslední dva měsíce zahájili 13 vyšetřování týkajících se údajného zabití 54 ukrajinských válečných zajatců.
Rusko vyhostilo britského diplomata, obvinilo jej ze špionáže
Rusko vyhostilo britského diplomata, kterého obvinilo ze špionáže a z uvedení nepravdivých údajů při vstupu do země. Ruské ministerstvo zahraničí si v této věci předvolalo britského velvyslance. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zprávu ruské tajné služby a mluvčí ruské diplomacie. Jde o další diplomatickou roztržku mezi oběma zeměmi, která zřejmě ještě zhorší chladné vztahy mezi oběma státy, podotýkají západní tiskové agentury. Británie patří mezi nejpevnější spojence Ukrajiny, která se už třetím rokem brání nevyprovokované ruské agresi.
„Během kontrarozvědné činnosti ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) odhalila neohlášenou přítomnost britské rozvědky pod krytím velvyslanectví v Moskvě,“ uvedla FSB ve zprávě, z níž citovala TASS. „FSB zároveň odhalila známky zpravodajské a podvratné činnosti uvedeného diplomata, ohrožující bezpečnost Ruské federace,“ dodala.
Diplomat jménem Edward Wilkes Prior podle ruské kontrarozvědky vykonával na britském velvyslanectví funkci druhého tajemníka politického oddělení, což je podle Reuters relativně nízká pozice. Letos v srpnu nahradil jednoho ze šesti britských „zpravodajských důstojníků“, kteří byli z Ruska rovněž vyhoštěni, uvedla FSB. Při vstupu do země však podle „spolehlivého zjištění“ tajných služeb „úmyslně uvedl nepravdivé údaje, čímž porušil ruské zákony“, dodala FSB s tím, že diplomat musí opustit Rusko do dvou týdnů. Jeho fotografii zveřejnila řada ruských televizních stanic, upozornila agentura Reuters.
„Na ministerstvo zahraničních věcí byl předvolán britský velvyslanec,“ oznámila následně podle TASS mluvčí ministerstva Marija Zacharovová. Reportér agentury u budovy úřadu potvrdil, že velvyslanec Nigel Casey se na ministerstvo dostavil, na otázky novinářů však odmítl odpovídat.
Mluvčí britského premiéra Keira Starmera na dotaz Reuters uvedl, že o údajném vyhoštění diplomata nic neví. Britské ministerstvo zahraničí se k věci bezprostředně nevyjádřilo a britské velvyslanectví v Moskvě na žádost o komentář nereagovalo.
Británie v září odmítla jako „zlovolné a zcela nepodložené“ obvinění ze špionáže, jímž Rusko zdůvodnilo odebrání akreditací šesti britským diplomatům, oznámené navíc s několikatýdenním zpožděním.
Moskva: Ukrajina v posledních dnech dvakrát útočila na Rusko střelami ATACMS
Ukrajina během posledních tří dnů dvakrát zaútočila na Rusko západními zbraněmi dlouhého doletu, uvedlo dnes na telegramu ruské ministerstvo obrany. Moskva zároveň pohrozila odvetou, jejíž podobu neupřesnila. Ukrajinci podle ruského resortu obrany útočili v posledních dnech americkými střelami ATACMS v Kurské oblasti. Moskva připustila zásahy.
„Nepřítel (v sobotu) 23. listopadu provedl úder pěti operativně-tatickými raketami ATACMS americké výroby v oblasti obce Lotarevka na raketovou divizi protivzdušné obrany S-400,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany s poznámkou, že tři rakety ATACMS ruská obrana zničila, další dvě zasáhly cíl. „V důsledku byl poškozen radarový systém. Mezi personálem jsou zranění,“ dodalo ruské ministerstvo.
V pondělí ukrajinská armáda podle ruského ministerstva obrany zaútočila osmi střelami ATACMS na letiště Kursk-Vostočnyj u obce Chalino, kde se nachází vojenská základna. Sedm raket zničila protivzdušná obrana, jedna střela zasáhla cíl, dodala Moskva, podle níž při pádu trosek raket utrpěli dva vojáci zranění a lehce poškozené jsou objekty infrastruktury.
Agentura AFP označila prohlášení, ve kterém Rusko přiznává poškození vojenského vybavení a zranění svých vojáků, za vzácné. Moskva zřídka poskytuje takto konkrétní podrobnosti o ukrajinských vzdušných útocích a téměř nikdy nepřipouští, že střely protivníka zasáhly zamýšlený cíl. Ruské ministerstvo obrany také zveřejnilo fotografie, které podle něj zachycují zbytky raket.
Telegramový kanál Astra v pondělí na telegramu napsal, že útok pomocí střel ATACMS v sobotu zničil systém ruské protivzdušné obrany v Kurské oblasti, přičemž zemřeli čtyři vojáci. V noci na pondělí byli dva vojáci zraněni při útoku ATACMS na vojenské letiště 'Chalino' v Kurské oblasti, dodal portál.
Ukrajinská armáda poprvé vypálila americké střely ATACMS na Rusko minulý týden při útoku na vojenský objekt v Brjanské oblasti, uvedla agentura Bloomberg. Později podle ní Ukrajinci použili také britské rakety Storm Shadow na cíle v Rusku. Svolení k útokům v hloubi Ruska britskými a americkými zbraněmi dlouhého doletu dostal Kyjev od Washingtonu a Londýna nedávno.
Reuters: Rusko postupuje v dobývání Ukrajiny nejrychleji od prvních dní invaze
Rusko oznámilo dobytí další ukrajinské vsi, tentokrát obce Kopanky v Charkovské oblasti. Podle agentury Reuters postupuje ruská armáda v dobývání ukrajinského území nejrychlejším tempem od prvních dní své invaze do země v roce 2022 a za poslední týden obsadila téměř 235 kilometrů čtverečních. Pro srovnání: rozloha Brna činí přibližně 230 kilometrů čtverečních.
Dobytí takřka 235 kilometrů čtverečních za poslední týden představuje rekordní zisk za letošní rok, píše nezávislý portál Agentstvo, na jehož zprávu se odkazuje Reuters. Agentstvo se odvolává na data z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě. "Dosavadní rekord padl na konci října, kdy během jediného týdne ruské ozbrojené síly na Ukrajině ukořistily 196 kilometrů čtverečních," píše Agentstvo.
Společnost Tedom dodá na Ukrajinu celkem 60 kogenerací, o 40 dalších jedná
Strojírensko-energetická společnost Tedom dodá od začátku války do konce roku na Ukrajinu 60 kogeneračních jednotek, tedy zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. O dodávce dalších 40 zařízení dál jedná. Kogenerace jsou instalovány zejména v nemocnicích, městských kotelnách a v dalších budovách občanské infrastruktury. Operátoři je ovládají na dálku. Novinářům to dnes sdělili zástupci společnosti Tedom.
Kogenerační jednotky mají podle společnosti zásadní roli při nutných změnách ukrajinské energetiky. „Ukrajina musela velice rychle zajistit teplo a energii pro městské kotelny, nemocnice a další prvky občanské infrastruktury. Dokázala zjednodušit celní řízení a administrativní proces, což usnadňuje instalaci a připojení jednotek do sítě. Dochází tedy v zatím bezprecedentním měřítku k transformaci a decentralizaci energetiky jedné z největších evropských zemí,“ řekl zástupce obchodního ředitele Tedom Jiří Janša
Evropa se ve zbrojení musí probudit, prohlásil vysoký představitel NATO
Evropa se musí probudit, více riskovat, více utrácet a omezit byrokracii, aby vyhrála závody ve zbrojení. V rozhovoru s portálem Politico to prohlásil francouzský admirál Pierre Vandier, který od září stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT).
„Evropa nemůže vyhrát budoucí bitvu ve zbrojení s pravidly, které si dnes sama stanovila,“ řekl Vandier. Překážky, který evropští zbrojaři čelí, lze podle admirála společně popsat jako přehnané svázání předpisy. Věří, že summit NATO v Haagu v červnu nadcházejícího roku vyšle Evropské unii jasný vzkaz, že pokud bude chtít v závodech ve zbrojení zůstat, musí změnit pravidla.
Portál Politico poznamenal, že Vandierův komentář přichází v době, kdy se Evropa po ruské invazi na Ukrajinu chce vyzbrojit. Unijní státy pracují na zvýšení zbrojní produkce, za ruskou výrobou ale stále zaostávají.
Rusko vyslalo na Ukrajinu 188 dronů, což je dosud nejvíce, uvedl Kyjev
Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu rekordní počet 188 dronů, oznámily ráno ukrajinské vzdušné síly na telegramu. Kromě toho invazní armáda podle nich vystřelila na napadenou zemi čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 bezpilotních letounů nad 17 ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zatím nejsou informace o obětech.
Dalších 95 dronů zmizelo z radarů, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje, dodalo ukrajinské letectvo, podle něhož dalších pět bezpilotních letounů odletělo směrem na Bělorusko. Ruské drony a střely útočily na zemi z několika směrů. O osudu zbývajících dronů a čtyř balistických střel se vzdušné síly nezmiňují.
Rusko stupňuje útočnou politiku i vůči Západu, říká Řehka
Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda. Na zahájení velitelského shromáždění to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Rusko zaútočilo drony na západoukrajinský Ternopil, úderům čelil i Kyjev
Rusko v noci na dnešek udeřilo na západoukrajinský Ternopil, město hlásí přerušené dodávky elektřiny a vody. Informoval o tom server Ukrajinska pravda. Útokům čelil také Kyjev, nad kterým protivzdušná obrana zničila přes deset dronů.
Ternopilský portál Suspilne Ternopil napsal, že poplach kvůli dronům místní obrana vyhlásila před půlnocí (před 23:00 SEČ), o hodinu později městem otřásla série výbuchů. Okrajové části poté zůstaly bez elektřiny. Další vlna útoků přišla asi o hodinu později. Starosta města Serhij Nadal vyzval na síti Telegram, aby lidé nezveřejňovali fotografie a videa. Informace o možných obětech nejsou dostupné.
Válku na Ukrajině eskaluje Putin, konflikt je mezinárodní, řekl Pistorius
Ruský prezident Vladimir Putin eskaluje napětí ve válce na Ukrajině, konflikt se změnil z regionálního na mezinárodní. Po jednání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie to dnes na tiskové konferenci řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. K jednání se na dálku připojil také ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, kterého jeho evropští kolegové ujistili o další podpoře v obraně proti ruské agresi.
Podle Pistoriuse ministři jednali o další podpoře Ukrajiny, především jejího zbrojního průmyslu, ale i o prohloubení vzájemné spolupráce, například při výrobě či nákupu zbrojních systémů. Pistorius řekl, že evropské země si uvědomují, že se „určité věci změní“, až do funkce v lednu nastoupí nový americký prezident Donald Trump.
Le Monde: Francie zvažuje vyslání soukromých vojenských instruktorů na Ukrajinu
Francie zvažuje vyslání soukromých vojenských instruktorů a techniků pro opravu zbraní na Ukrajinu. Píše to dnes deník Le Monde s odkazem na své zdroje ve francouzské diplomacii a státním aparátu. O možnosti podle listu Paříž mimo jiné jedná s Británií. Působení amerických vojenských techniků na Ukrajině nedávno povolily podle tisku Spojené státy.
Debaty o vyslání soukromých vojenských instruktorů a personálu pro opravu vojenské techniky podle Le Monde v Paříži v posledních týdnech oživly. Deník v této souvislosti poukazuje na víkendový rozhovor s francouzským ministrem zahraničí Jean-Noëlem Barrotem, který vyzval západní země, aby nestanovily nepřekročitelné meze v pomoci Ukrajině. „Nevylučujeme žádnou možnost,“ odpověděl na otázku stanice BBC ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu.
