Špatný, nebo ještě horší scénář pro Evropu. I kdyby válka skončila dnes, problémy s létáním do léta nezmizejí

Experti se obávají, že po dvou měsících války na Blízkém východě už nejde odstínit letní turistickou sezonu od dopadů palivové krize a bezpečnostních obav. Jde už pouze o to, jak tvrdě konflikt celý sektor zasáhne. Nejpříznivější by pochopitelně bylo, pokud by se podařilo dohodnout rychlý mír a svižně normalizovat plavbu v Hormuzském průlivu. I tak potrvá přinejmenším týdny, než se zásobování Evropy vrátí do zaběhlých kolejí.

EU neprodukuje dostatek leteckého paliva k uspokojení domácí poptávky. Její rafinerská kapacita dokáže pokrýt maximálně sedmdesát procent potřeb leteckých společností. Starý kontinent je tak závislý na dodávkách leteckého paliva odjinud. V praxi to znamená, že za normálních okolností dováží třicet až čtyřicet procent své spotřeby, přičemž zhruba polovinu z toho z Blízkého východu.

Rušení dalších letů není vyloučené

Analýza nevládní organizace Transport & Environment (T&E) tvrdí, že růst cen paliva zvýšil průměrné náklady o 88 eur na pasažéra na dálkových letech z Evropy a o 29 eur na letech v rámci kontinentu. Například palivo na letu z Barcelony do Berlína vyjde o 26 eur na cestujícího dráž, zatímco v případě cesty z Paříže do New Yorku to činí o 129 eur víc. Některé společnosti se přitom netají tím, že zdražení přenesou na zákazníky.

„Letecké společnosti obvykle hospodaří s jednocifernou provozní marží a utrácejí dvacet až čtyřicet procent příjmů za palivo. Takže rostoucí ceny leteckého paliva tlačí odvětví do provozních ztrát,“ řekl CNBC Alex Irving, který se ve společnosti Bernstein zabývá evropskou dopravou.

Lidé z branže navíc varují, že během léta mohou společnosti kvůli nedostatku pohonných hmot zrušit řadu letů. Některé už ke škrtům přikročily. Například německá Lufthansa mezi květnem a říjnem osekala dvacet tisíc spojení. Tvrdí, že tak ušetří čtyřicet tisíc tun leteckého paliva. Reagují už také třeba skandinávská společnost SAS či nizozemská KLM. Někteří odborníci jsou přitom pesimističtí a míní, že další kroky aerolinek budou jistě následovat.

„Toto je jen začátek toho, že se letecké společnosti snaží dobře zamyslet nad budoucími rezervacemi, které mají na léto,“ řekl kanadské stanici CBC John Gradek, který přednáší management letectví na McGill University v Montrealu. „Stále více letů bude posuzováno pod drobnohledem a potenciálně zrušeno v důsledku těchto vysokých cen paliva,“ domnívá se.

Další vývoj je těžko předvídatelný, existují však tři základní scénáře.

Scénář 1: Válka skončí velmi brzy

Mezi Íránem a USA panuje od 8. dubna příměří. Teherán aktuálně podle média Axios předložil Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války. Nabídka údajně operuje s tím, že rozhovory o jaderném programu se uskuteční až v pozdější fázi.

Zatím ale není jasné, jestli tato iniciativa může přinést průlom. Americký prezident Donald Trump o víkendu zrušil cestu svých vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera do pákistánského Islámábádu. Odůvodnil to spory a zmatky uvnitř teheránského vedení. „Pokud si chtějí promluvit, můžou za námi přijít nebo nám zavolat,“ citoval šéfa Bílého domu v neděli Fox News.

I kdyby se podařilo hladce dojít k ujednání o otevření námořního úzkého hrdla, dopady jeho téměř dva měsíce silně omezeného provozu se potáhnou. Tankery s ropou, LNG a s leteckým palivem plují z Perského zálivu do Evropy déle než měsíc. „Pokud by se znovu otevřel a zůstal otevřený, myslím, že by stále trvalo několik měsíců, než se dodávky leteckého paliva vrátí na potřebnou úroveň,“ řekl před časem webu Politico šéf Mezinárodní asociace letecké dopravy Willie Walsh.

Tento názor není ojedinělý. „Evropa by pravděpodobně pociťovala zvýšené ceny pohonných hmot po celé léto,“ tvrdí i viceprezident pro Evropu v Mezinárodní federaci asociací řídících letového provozu Frédéric Deleau. Podotýká však, že za těchto okolností by aspoň byla ušetřena rozsáhlého nedostatku pohonných hmot na letištích.

„Potrvá to nejméně do července,“ řekl CNN i Matt Smith z energetické poradenské firmy Kpler. „A i to může být v tuto chvíli optimistické,“ dodal.

Scénář 2: Částečné zlepšení situace v Hormuzu

Pravděpodobnější je, že jednání se ještě povlečou a zatím nedojde k úplnému návratu k předválečnému stavu. Za takového scénáře by mohly do léta přijít alespoň částečně optimistické zprávy z Hormuzu, přes který prochází zhruba pětina globální spotřeby ropy a čtvrtina celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem.  

Nejistota a neúplný provoz v průlivu by v praxi nejspíš znamenaly, že ceny leteckého paliva zůstanou zvýšené, ale Evropa se vyhne vážnému nedostatku. „Lety se slabými výsledky by mohly být zrušeny a některá letiště by mohla čelit periodickým omezením paliva,“ je přesvědčen Deleau.

Na seznamu škrtů by se tak nejspíš objevily méně populární destinace. Je ale otázkou, jestli by aerolinky rušily spíše nákladnější delší lety nebo ty kratší. Toto dilema by nejspíš záviselo na chování cestujících, kteří by teoreticky mohli v případě cest po Evropě přejít na automobilovou dopravu.

„Rizikem, kterému cestující ve skutečnosti čelí, je cena. To znamená palivové příplatky, méně slev a omezenou frekvenci letů na okrajových trasách,“ tvrdí profesorka letectví z Dublin City University Marina Efthymiouvá.

Scénář 3: Válka bude pokračovat, potíže v dopravě nabobtnají

Nejhorším a rozhodně ne vyloučeným scénářem je, že se Trump s Teheránem nedomluví ani do konce léta. Příměří může skončit, bojové akce se obnovit a Hormuz může zůstat téměř neprostupným. „Evropské zásoby leteckého paliva by se tak mohly dostat pod provozní minima,“ varuje Kpler.

„Pokud to bude pokračovat ještě pár týdnů, nebude to už otázka ceny, ale dodávek,“ řekl Deleau. Za takových okolností by v EU mohlo dojít k nějaké formě šetření, přídělového systému a sdílení zásob mezi zeměmi. „V případě potřeby budeme moci zavést nástroje pro přerozdělování a další věci, které v tomto odvětví obvykle neděláme,“ řekl Reuters eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen. „Obvykle necháváme rozhodnutí na trhu, ale můžeme se dostat do krize, kdy problémem bude skutečně bezpečnost dodávek, nejen ceny,“ dodal.

EU vyžaduje, aby země měly v rezervách 90denní zásobu ropy a ropných produktů jako nárazník proti nedostatku. Země mohou do těchto zásob zahrnout letecké palivo, ale v současné době k tomu neexistuje žádná povinnost.

„Pokud nastanou skutečné problémy se zásobováním, musejí být naše nouzové zásoby co nejlépe využity. Jakékoli uvolnění paliva na národní úrovni musí probíhat zcela transparentně, aby se zabránilo narušení trhu,“ řekl nedávno novinářům i eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas.

Deleau varoval před širšími dopady na letecký průmysl. Obzvláště ohroženy by podle něj byly nízkonákladové společnosti, protože se spoléhají na vysoké využití letadel, hustě zaplněné letové řády a na poptávku citlivou na ceny. „Rozsáhlý palivový šok oslabuje přesně tento model,“ míní.

Co může Evropa udělat proti dramatickým dopadům palivové krize?

Evropská unie může kromě krizových opatření navýšit domácí produkci leteckého paliva a zvýšit jeho dovoz odjinud. Brusel podle Reuters plánuje zavést opatření k zajištění plného využití a udržování stávající rafinerské kapacity. Jörgensen doufá, že evropské rafinerie mají prostor pro zvýšení produkce leteckého paliva.

Šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol však uvedl, že si Evropa musí zajistit alternativní zdroje. „V srpnu je poptávka po leteckém palivu asi o čtyřicet procent vyšší než v březnu. Takže poptávka se zvýší, a pokud nabídka zůstane na současné úrovni, může být tato výzva ještě větší. Ale velmi doufám, že Evropa bude energii dovážet,“ řekl v rozhovoru pro CNBC.

Kromě Blízkého východu pochází evropský dovoz z některých asijských zemí. V Číně ale nyní platí vývozní omezení. Starý kontinent se snaží nakupovat mimo jiné i v Nigérii, která nedávno rozjela novou velkou rafinerii. A také v USA, což však není bez potíží.

Vedení ČEZ naservírovalo vládě plán, který výrazně usnadňuje a zrychluje zestátnění

Názory a analýzy

„Můžeme dovážet palivo z USA? Ano, pravděpodobně ano, ale to bude nějakou dobu trvat a bude to také nákladné,“ řekl The Irish Times irský podnikatel v letectví Ulick McEvaddy. Americké palivo Jet A se v Evropě tradičně příliš nepoužívá. Má jiné vlastnosti než evropský standard, který je vhodnější pro dálkové lety ve velkých nadmořských výškách a nižších teplotách.

Zůstanou letos Evropané doma?

Pokud se situace zdramatizuje, je možné, že část Evropanů přizpůsobí své letní plány nejistotě a rozhodne se strávit dovolenou ve svých zemích nebo v jejich okolí. Výzkum neziskové organizace Evropská cestovní komise zjistil, že cestovní sentiment na kontinentu je nejvyšší od roku 2020. Zároveň však 22 procent respondentů nyní považuje bezpečnost destinace za hlavní hledisko při výběru dovolené. Oproti loňsku jde o mírný nárůst. Obavy mají zejména starší cestovatelé. Lidé si letos také plánují více hlídat své rozpočty.

Dovolenkáři nejspíš také budou preferovat západnější lokality. Konflikt tak může dopadnout zejména na Egypt, Kypr, Turecko či na Řecko. „V blízké budoucnosti bychom mohli vidět větší poptávku po rekreačních cestách blíže domovu, jako je Španělsko, Portugalsko a Francie, na rozdíl od východního Středomoří,“ řekl CNBC dopravní analytik Stephen Furlong.

V současnosti ale mohou letecké společnosti a cestovní kanceláře těžit z obav turistů, že se váhání může prodražit. „Vidí, co se děje, a myslí si: koupím si letenky hned. Když je nakonec budu muset zrušit, tak to udělám později. Lidé se rozhodují teď, protože vidí, že to bude drahé,“ řekla CNN Nancy McGeheeová, profesorka cestovního ruchu na americké univerzitě Virginia Tech.

K rychlým nákupům vyzval lidi i španělský ministr průmyslu a turistiky Jordi Hereu. „Doporučujeme, aby si lidé koupili letenky hned, protože aerolinky nyní používají palivo, které nakoupily před nějakou dobou,“ řekl podle deníku El Mundo.