Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Kyjev kvůli hrozbě ruských raketových útoků posílí bezpečnostní opatření

Úřady v Kyjevě kvůli hrozbě ruských raketových útoků na civilní cíle posílí bezpečnostní opatření. Dnes to podle portálu Ukrajinska pravda oznámil šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Upozornil také na riziko proniknutí ruských diverzních skupin nebo agentů ruských tajných služeb do Kyjeva.

Rada na obranu Kyjeva podle Popka posoudí pořádání veřejných akcí v Kyjevě, kterých se účastní velké množství lidí, i bezpečnostní opatření ve veřejné dopravě, školních nebo zdravotnických zařízeních. Bezpečnostní složky posílí ostrahu míst, na kterých bývá hodně lidí, a civilní ochrana má za úkol zajistit, aby lidé měli neustále přístup do krytů a aby fungovaly takzvané stanice nezlomnosti. Jde o místa, která vznikla na Ukrajině po začátku ruské invaze, kam se lidé mohou přijít ohřát, připojit se k internetu nebo si nabít telefon. Ukrajinské bezpečnostní složky také zesílí monitoring sociálních sítí kvůli šíření dezinformací a provokací, které by mohly destabilizovat situaci v Kyjevě.

Šéf ruské civilní rozvědky Naryškin tento týden jednal v Pchjongjangu

Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin tento týden navštívil Severní Koreu, kde jednal o prohloubení spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem a bezpečnosti v regionu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala SVR.

Naryškin byl v Pchjongjangu od pondělka do středy a jako první o této návštěvě informovala severokorejská agentura KCNA. Naryškin se během návštěvy sešel se severokorejským ministrem vnitřní bezpečnosti Ri Čang-teem. Podle KCNA diskutovali o prohloubení spolupráce s cílem vypořádat se "s neustále sílící špionáží a spikleneckými aktivitami nepřátelských sil".

Putin za nesmysl označil tvrzení, že by Rusko mohlo napadnout Polsko či Česko

Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml. "Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly," řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance. Výroky západních politiků o možných plánech Moskvy zaútočit na další země Putin označil za nesmysl. "Je to jen další způsob, jak oklamat své obyvatelstvo a vytáhnout z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech," řekl šéf Kremlu k podpoře Ukrajiny, kterou jí země NATO poskytují od zahájení ruské invaze v únoru 2022.

Nasazení letounů F-16 na Ukrajině nezmění situaci na bojišti, řekl Putin

Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters.

Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky těchto vyspělých letounů, od nichž si Kyjev slibuje kontrolu ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů by mělo dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.

Szijjártó: Řeči o vojácích NATO na Ukrajině zvyšují riziko třetí světové války

Prohlášení členských států NATO o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu přibližuje riziko třetí světové války, řekl v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Jeho slova jsou ozvěnou rétoriky Kremlu, že přítomnost vojáků Severoatlantické aliance by byla eskalací situace a vedla by k přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem, poznamenal ukrajinský server Jevropejska pravda.

Moskva zahájila invazi na Ukrajinu v únoru 2022, přičemž napadené zemi se útok ruských sil povedlo na řadě míst zastavit, odrazit a dobýt zpět některá okupovaná území. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození dalších území, přešla do útoku ruská armáda. Ta letos po těžkých bojích a zřejmě i velkých ztrátách dobyla válkou zdevastované východoukrajinské město Avdijivka a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.

Státy EU se shodly na prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, platí ale omezení

Zástupci členských států EU dnes podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce. Upravenou pozici členských států bude muset znovu schválit Evropský parlament. Kompromis zajistí vyvážený přístup mezi podporou Ukrajiny a ochranou zemědělských trhů EU, uvedlo belgické předsednictví na sociální síti X.

V bývalé ruské továrně Stellantisu začíná vyrábět Citroëny ruská firma

V bývalé továrně nadnárodní automobilky Stellantis jižně od Moskvy začíná vyrábět vozy ruská firma Automotive Technologies. Společnost podle agentury Reuters dnes uvedla, že bude sériově produkovat model Citroën C5 Aircross. Automobilka Stellantis podobně jako jiné zahraniční společnosti přerušila své aktivity Rusku po invazi Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022. Rusko na počátku letošního roku zvýšilo výrobu osobních automobilů o desítky procent.

„Dne 27. března byla v závodě v Kaluze zahájena sériová montáž crossoverů Citroën C5 Aircross,“ uvádí Automotive Technologies. „Vozy se v salonech oficiálních prodejců Citroën objeví v květnu 2024, ale již v dubnu bude možné si je rezervovat,“ sdělila firma.

Ostřelování domů v Charkově si vyžádalo nejméně jednu oběť a 12 raněných

Při ruském ostřelování Charkova na východě Ukrajiny dnes zemřel nejméně jeden člověk a 12 dalších jich utrpělo zranění, oznámil starosta města Ihor Terechov. Zasaženy podle něj byly pětipodlažní bytové domy.

V Charkově ostřelování podle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova dnes odpoledne zasáhlo Ševčenkivskou čtvrť v severní části města. Starosta uvedl, že kromě rezidenčních budov utrpěl škody také ústav urgentní chirurgie.

Sikorski: Polsko zdvojnásobí příspěvek do české muniční iniciativy pro Ukrajinu

Polsko se rozhodlo zdvojnásobit svůj příspěvek do české iniciativy, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Podle agentury Reuters a rádia RMF 24 to dnes oznámil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na tiskové konferenci v Lotyšsku, kde je na jednodenní návštěvě. Částku neuvedl.

„Už jsme oznámili významnou sumu a v posledních 48 hodinách... bylo rozhodnuto, že bude zdvojnásobena,“ uvedl Sikorski na tiskové konferenci. V Rize podle RMF 24 jednal mimo jiné se svým lotyšským protějškem Krišjánisem Kariňšem.

Vláda schválila další peníze na nákup munice pro Ukrajinu, informoval Fiala

Vláda dnes schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice z mimounijních zemí na podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo 20 zemí. Řekl to po dnešním zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily. Munice podle něj dorazí na místo v rámci týdnů až měsíců, což ovlivňuje situaci na bojišti už nyní.

Ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že počet dělostřelecké munice, která má Ukrajině pomoci není konečný. Původně plán počítal s nákupem 800 tisíc dělostřeleckých granátů. Podle vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) pro agenturu Bloomberg by mohlo být množství dodané munice téměř dvojnásobné. „Že je nyní iniciativa tak široká, je dáno tím, že je to jediná cesta, jak dodat Ukrajině munici, kterou potřebuje ke statečné obraně,“ uvedl Fiala. Připomněl, že iniciativa má překlenout kritický nedostatek munice do příštího roku, kdy by už měly být dostatečné kapacity v EU.

Fiala: Sankcionovaní chtěli vliv v EP, informace o ovlivňování Čechů nejsou

Osoby nově zařazené na národní sankční seznam usilovaly o získání vlivu v zemích Evropské unie a následně v Evropském parlamentu. Stát nemá informace o tom, že by se to týkalo českých politiků a občanů, řekl novinářům po dnešním zasedání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Bezpečnostní informační služba (BIS) na síti X napsala, že její akce odhalila, jakým způsobem Rusko vlivově působí na území států EU a jak se snaží ovlivňovat politické procesy.

Vláda rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu

Vláda dnes rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. Ta mohla potenciálně mít závažný dopad na bezpečnost ČR a Evropské unie, řekl Fiala.

Ukrajinští fotbalisté věnovali postup na Euro válkou sužované zemi a vojákům

Ukrajinští fotbalisté věnovali postup na evropský šampionát krajanům a vojákům, kteří už více než dva roky čelí ruské vojenské agresi. Svěřenci kouče Serhije Rebrova v úterním finálovém utkání play off zdolali v polské Vratislavi 2:1 Island a na závěrečný turnaj prošli počtvrté za sebou. Reprezentaci pogratuloval i prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.

Unian: Česká muniční iniciativa je mistrovskou ukázkou psychologické operace

Česká iniciativa pro dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině je mistrovskou ukázkou psychologické operace, která se - pokud skončí úspěchem a Ruskem napadená země munici skutečně obdrží - může zapsat do učebnic. Napsala to ukrajinská agentura Unian.

S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 granátů pro Ukrajince.

Účel české dezinformační kampaně je podle Unianu zakrýt dodavatele a nedostat se do „banánové pasti“, jako se to nedávno stalo Ekvádoru. Tehdy média rozšířila informaci, že tato jihoamerická země je připravena předat Ukrajině sovětské či ruské zbraně. Kreml v reakci zakázal dovoz ekvádorských banánů, které tvoří základ ekvádorské ekonomiky. Quito následně z vojenských dodávek Ukrajině ustoupilo.

Aby Češi své obchodní partnery neprozradili, vytvořili podle Unianu „skutečnou dezinformační síť“: Nejprve prostřednictvím anonymních vládních zdrojů předali západním médiím informaci, že dodavatelem je Jihoafrická republika. Záhy poté stejně anonymní zdroje oznámily, že skutečným původcem granátů je Turecko. O něco později od údajných zasvěcených osob „prosáklo“, že je to Jižní Korea. Následně se objevily zprávy o Maroku a Indonésii. Vždy prostřednictvím respektovaných médií.

„To vše Kreml znervózňuje a vyvolává čistě psychologickou potřebu, aby si to prověřil,“ uvedl Unian s tím, že toto prověřování obnáší aktivizaci špionů, kteří začnou působit v každé ze jmenovaných zemí.

„To byl ale teprve začátek. Po této dezinformační kampani následovala druhá fáze: Česko informovalo, že ve skutečnosti granáty na Ukrajinu nedodá jen tak někdo, ale skutečný 'spojenec Ruska',“ uvedl Unian a připomněl, že poradce českého premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar ze seznamu potenciálních prodejců vyloučil pouze Severní Koreu.

Ukrajinská agentura si všímá, že ruská média začala následně zcela vážně diskutovat o „kandidátech na zradu“. Konkrétně zmiňovala Arménii, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán či země „globálního Jihu“, jmenovitě Egypt.

„Čechům nestačilo informace o skutečném dodavateli jednoduše utajit. Rozhodli se také zasít neshody a nedůvěru mezi země loajální Kremlu,“ napsal Unian.

Bloomberg: Někteří z Putinova okruhu nespojují Ukrajinu s útokem u Moskvy

Byť ruský prezident Vladimir Putin nadále spojuje páteční teroristický útok v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy s Ukrajinou, někteří lidé z jeho vlastního okruhu s tím nesouhlasí. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na čtyři nejmenované zdroje s úzkými vazbami na Kreml. Podle nich neexistují žádné důkazy o zapojení Ukrajiny do útoku, při kterém podle ruských úřadů zahynulo 139 lidí. Kyjev podíl na teroru už dříve kategoricky popřel, k útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).

Putin v pondělí prohlásil, že teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chce vědět, kdo jej zorganizoval. Prezident opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu, tvrdil šéf Kremlu podle ruské agentury TASS na poradě věnované vyšetřování masakru na koncertě. Spojitost s Ukrajinou, proti které Rusko vede válku, Putin naznačoval už v dřívějším televizním projevu k národu.