Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Odložení prezidentských voleb obyvatelům Ukrajiny příliš nevadí, píše CNN

Kdyby neplatil na Ukrajině válečný stav, konalo by se tam dnes první kolo prezidentských voleb. To, že se dnes v zemi, která se více než dva roky brání ruské agresi, dnes nevolí, ale obyvatelům Kyjeva ani vojákům příliš nevadí, napsal web americké zpravodajské stanice CNN. Pokud by se nyní hlasování přece jen konalo, měl by podle průzkumů velkou šanci obhájit svůj mandát současný prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kvůli válečnému stavu se letos na Ukrajině nekonají v řádném termínu prezidentské volby a v loňském roce se ze stejného důvodu neuskutečnily ani volby parlamentní. Ve funkci tak zůstávají i po vypršení řádného mandátu poslanci zvolení v roce 2019 i rovněž prezident Zelenskyj, který se stal hlavou státu v témže roce.

Obyvatelům Kyjeva, se kterými stanice CNN mluvila, ale příliš nevadí, že se nyní prezidentské volby nekonají. Psycholožka Kateryna Bilokonová se domnívá, že by volby byly v současnosti jen zátěží pro státní rozpočet, který musí financovat obranu proti Rusku. "Teď tu není nikdo, kdo by mohl Zelenského nahradit," řekla americké stanici. Setrvání současného prezidenta ve funkci podporuje i jednadvacetiletý Mykola Ljapin. "Kdyby lidé nabyli dojmu, že je Zelenskyj ve funkci už příliš dlouho, vyřešili by to, i kdyby byla válka," řekl mladý muž. Proti konání voleb v současné situaci se vyslovili i vojáci v aktivní službě, se kterými CNN mluvila. Obávali se například "mocenského vakua", které by mohlo nastat při volbách a po nich.

Konání voleb v době válečného stavu má ostatně málo příznivců i podle průzkumů veřejného mínění. Sondáž, kterou minulý měsíc zveřejnil kyjevský Mezinárodní ústav sociologie, ukázala, že uspořádání prezidentských voleb v řádném termínu podporovalo jen 15 procent Ukrajinců. Naopak 69 procent respondentů se vyslovilo pro to, aby Zelenskyj zůstal prezidentem do konce válečného stavu a pak okamžitě vypsal volby. Jen zhruba deset procent lidí uvedlo, že by měl Zelenskyj skončit ve funkci a jeho pravomoci by měl převzít předseda parlamentu.

Na konání voleb navzdory válce tlačili podle CNN někteří politici ze spojeneckých zemí. Nejhlasitěji k uspořádání hlasování v loňském roce vyzýval americký senátor Lindsey Graham z Republikánské strany. I ten však po návštěvě Kyjeva letos v únoru svůj názor změnil, uvádí CNN. "Každý, se kterým jsem mluvil, říkal, že se válka musí dostat do lepšího bodu, aby bylo možné uspořádat volby. To dává smysl," uvedl senátor podle CNN.

Zelenskyj myšlenku uspořádat volby i za válečného stavu zcela neodmítal, uvedl ale například, že by náklady na hlasování měly zaplatit spojenecké země, aby se tak neoslabil obranný rozpočet Ukrajiny. Výrazně odmítavý postoj měli další politici z vládního bloku, podle kterých by bylo uspořádání hlasování za válečných podmínek skoro nemožné. To si myslí i předseda parlamentu Ruslan Stefančuk, který byl zvolen za prezidentovu stranu Sluha národa. Stefančuk poukázal na to, že by s účastí ve volbách měly potíže miliony Ukrajinců, kteří utekli před válkou do zahraničí či jiné části země, vojáci a samozřejmě i Ukrajinci, kteří žijí na území, které okupuje Rusko.

S obhajobou mandátu by Zelenskyj zřejmě neměl problém. Podle únorové sondáže Zelenskému důvěřovalo 64 procent respondentů, což byl mezi politickými představiteli nejvyšší údaj. Důvěra v Zelenského však ve srovnání s podobným průzkumem z prosince loňského roku klesla o 13 procentních bodů.

Tajná služba SBU pomohla odhalit proruskou vlivovou síť v Praze, píše Ukrinform

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance. Napsala to dnes ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na své zdroje. Ty agentuře řekly, že česká Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila před blížícími se červnovými volbami do Evropského parlamentu síť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Viktor Medvedčuk.

Proruská síť platila politikům za to, aby v evropských médiích chválili Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina, píše Ukrinform, podle něhož propagandistická síť také publikovala protiukrajinské a protievropské materiály na platformě nazvané Voice of Europe. Podle zdrojů agentury členové sítě usilovali o to, aby se do Evropského parlamentu dostalo co nejvíce proruských politiků.

Český premiér Petr Fiala ve středu informoval o zařazení několika ruských subjektů na národní sankční seznam. Jde o zmíněnou společnost Voice of Europe, která je v Česku zaregistrovaná na polského občana. A figuruje na něm nově také politik a podnikatel Viktor Medvedčuk s politikem Arťomem Marčevským. Osoby nově zařazené na sankční seznam usilovaly o získání vlivu v zemích Evropské unie a následně v Evropském parlamentu (EP). Stát nemá informace o tom, že by se to týkalo českých politiků a občanů, řekl tehdy Fiala.

BIS na síti X napsala, že její akce odhalila, jakým způsobem Rusko vlivově působí na území států EU a jak se snaží ovlivňovat politické procesy. Deník N mezitím uvedl, že BIS odhalila Ruskem organizovanou síť, která se snažila v různých evropských zemích ovlivnit volby do europarlamentu. Podle kontrarozvědky se v Praze předávala hotovost protisystémovým politikům z Německa, další peníze mířily na provoz proruského zpravodajského webu, napsal server.

Ukrinform píše, že řada evropských politiků, kteří byli Putinovými stoupenci, nyní utrpěla vážnou ránu, neboť mnozí europoslanci požadují důkladné vyšetření ruského vlivu a potrestání kolegů, kteří dostávali ruské peníze.

Činností proruské sítě se zabývají podle dostupných informací také zpravodajské služby dalších zemí. Na rozbití ruské propagandistické sítě podle dřívějšího vyjádření belgického premiéra Alexandera De Crooa spolupracovaly belgické a české zpravodajské služby. Mluvčí polského vládního koordinátora tajných služeb Jacek Dobrzyński před několika dny podle portálu Onet oznámil, že polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Spolupracuje přitom s Českem. Šéf nizozemské vlády Mark Rutte v pátek uvedl, že případem se zabývají i nizozemské zpravodajské služby.

Francie pošle Ukrajině stará obrněná vozidla a nové střely, řekl ministr

Francie dodá Ukrajině, která se už přes dva roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, stovky starých obrněných vozidel a nové střely země-vzduch. Podle agentury Reuters to řekl listu La Tribune francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Šéf resortu obrany dodal, že prezident Emmanuel Macron ho po hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským požádal, aby připravil další balík vojenské pomoci, ve kterém bude i staré, ale stále funkční francouzské vybavení.

"Ukrajinská armáda potřebuje bránit velmi dlouhou frontovou linii, což vyžaduje obrněná vozidla. To je naprosto klíčové pro mobilitu vojska a je to součástí ukrajinských požadavků," řekl francouzský ministr obrany. Paříž chce podle něj poskytnout Kyjevu stovky obrněných vozidel VAB letos nebo zkraje příštího roku. Francouzská armáda postupně nahrazuje tisíce těchto obrněnců, které byly poprvé uvedeny do provozu ke konci 70. let minulého století, novým víceúčelovým vojenským transportérem, podotkl Reuters.

Lecornu dodal, že Francie se také chystá poslat Ukrajincům novou várku raket země-vzduch Aster 30 do systémů protivzdušné obrany SAMP/T, které Paříž poskytla napadené zemi dříve. Aster 30 podle Reuters dokáže zachytit bojové letouny, drony a střely s plochou dráhou letu v dosahu 120 kilometrů. "Ukrajina naléhavě potřebuje lepší pozemní protivzdušnou obranu," uvedl Lecornu a dodal, že Rusko zintenzivňuje své údery na ukrajinské civilisty a civilní infrastrukturu.

Francouzský ministr obrany dále deníku sdělil, že požádal vládní agenturu pro nákup vojenských prostředků, aby předložila návrhy na urychlení produkce střel Aster, které vyrábí evropská společnost MBDA. Tyto střely se podle něj používají také v Rudém moři, kde francouzské fregaty poskytují ochranu námořní dopravě před útoky Íránem podporovaných jemenských povstalců Húsíů. Ti ovládají velkou část západního Jemenu a od listopadu útočí na nákladní lodě plující v Rudém moři a Adenském zálivu.

Ukrajina hlásí dva zabité po ruských vzdušných úderech a ostřelování

Při ruských vzdušných úderech a ostřelování Ukrajiny zahynuli v noci na dnešek dva lidé: jeden ve Lvovské a další v Charkovské oblasti. Uvedli to dnes ukrajinští činitelé na platformě Telegram. Ukrajinské letectvo hlásí sestřelení 18 ze 27 ruských střel a útočných dronů. Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho oznámila, že cílem ruského útoku byla energetická zařízení včetně elektrických rozvoden na jihu země.

Šéf správy západoukrajinské Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj informoval o zabitém muži při úderu ruských střel na stejné zařízení kritické infrastruktury, které se stalo cílem Rusů už minulou neděli a v pátek. O jaký objekt se jedná, neupřesnil. Poškozena je podle jeho slov administrativní budova.

Šéf východoukrajinské Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o sérii ostřelování regionu a uvedl, že při ruském útoku zemřel v obci Borova devatenáctiletý muž a další sedmadvacetiletý civilista byl zraněn.

Podle společnosti Ukrenerho byly kvůli útokům přerušeny dodávky elektrické energie v jihoukrajinské Oděse a jejím okolí, kde se podle ruskojazyčného webu stanice BBC kvůli nedostatku elektřiny zastavily tramvaje a trolejbusy. Nahradily je autobusy.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 14 střelami s plochou dráhou letu Ch-101/Ch-555, balistickou střelou Iskander-M, řízenou střelou Ch-59 a 11 útočnými drony Šáhed, oznámilo ráno ukrajinské letectvo, které zároveň ohlásilo sestřelení devíti střel Ch-101/Ch-555 a devíti bezpilotních letounů. Kam dopadly nezlikvidované střely, vzdušné síly nesdělily.

Moskva se k útoku nevyjádřila, podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit.

Putin povolává do armády 150 tisíc lidí, podepsal dekret o jarních odvodech

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Základní vojenskou službu má podle výnosu letos na jaře nastoupit 150 tisíc lidí. Informovaly o tom dnes agentury Reuters, TASS nebo DPA. Odvody začínají v pondělí 1. dubna a potrvají do 15. července.

Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, napsala ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.

V Rusku se branci k povinné vojenské službě povolávají dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim Moskva povolala 130 tisíc branců, na jaře 147 tisíc lidí.

Všichni muži v Rusku musí absolvovat roční vojenskou službu nebo ekvivalentní výcvik během vyššího vzdělávání, připomněla agentura Reuters a dodala, že povinná vojenská služba je v zemi dlouhodobě citlivou záležitostí a mnoho mužů se jí snaží vyhnout.

Rusko před více než dvěma roky zahájilo invazi na Ukrajinu. Generální štáb ruské armády slíbil, že branci do bojů na Ukrajinu vysláni nebudou.

Vojáci základní služby podle Reuters nemohou být legálně nasazení do bojů mimo Rusko a roce 2022 byli vyňati z tehdejší mobilizace, jejímž cílem bylo doplnit řady vojáků bojujících v sousední zemi. Byť někteří branci byli posláni na frontu omylem, píše Reuters.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila devět ruských dronů Šáhed a devět raket s plochou dráhou letu, prohlásilo tamní letectvo. Okupanti útočili celkem sedmadvaceti projektily, trosky sestřelených dronů způsobily dle armády výpadky proudu v několika obcích v Oděské oblasti.

Ukrajina v noci opět čelila ruskému ostřelování. Bezpilotní letouny zasáhly obydlenou oblast v Charkově, výbuchy hlásilo i město Chmelnyckyj na západě země. Letecký poplach platil na velké části území včetně Kyjeva.

Při ruských útocích bylo poškozeno pět z šesti elektráren firmy DTEK

Při ruských útocích v posledních dvou týdnech bylo poškozeno nebo zničeno pět z šesti elektráren největší ukrajinské soukromé energetické společnosti DTEK. Opravy mohou trvat až 18 měsíců. Uvedl to podle agentury Reuters v ukrajinské státní televizi šéf firmy DTEK Dmytro Sacharuk.

Firma DTEK pokrývá asi čtvrtinu potřeb země. Od začátku ruské invaze před více než dvěma roky byla firma svědkem opakovaných zásahů svých tepelných elektráren a dalších zařízení ruskými raketami, drony a dělostřelectvem.

Sacharuk v televizi uvedl, že při útocích 22. a 29. března byla zasažena produkce tepelných a vodních elektrárnách v téměř všech regionech a byla zničena distribuční zařízení.

"Abych byl konkrétní, pět ze šesti našich elektráren bylo vážně poškozeno, některé bloky byly zničené, některé byly z poloviny a více poškozené," řekl. "Týká se to západních a centrálních regionů a poškozena byla jak zařízení nutná pro výrobu elektřiny, tak pro přenos z elektrárny do sítě," dodal.

Firma DTEK podle něj utrpěla jen na zařízení ztráty 300 milionů USD (sedm miliard Kč). "Zjistili jsme, že 80 procent dostupné výrobní kapacity nyní nefunguje."

Sacharuk dodal, že firma DTEK utratila v loňském roce 110 milionů USD na obnovu deseti bloků zasažených ruskými útoky. Dvě třetiny z nich jsou nyní opět zničeny. Opravy si vyžádají měsíce, v některých případech až rok a půl.

Zelenskyj pokračuje ve změnách svého týmu

Končící tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov se stane velvyslancem v Moldavsku. Ve svém pravidelném večerním projevu to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj, který Danilova odvolal z čela úřadu před několika dny a jmenoval do něj dosavadního šéfa rozvědky (SZR) Oleksandra Lytvynenka.

Prezidentská kancelář poté oznámila další významné změny v nejbližších kruzích kolem Zelenského. Z postu prvního asistenta prezidenta, který zastával od roku 2019, byl odvolán Serhij Šefir. Ten patřil k blízkým přátelům a podnikatelským partnerům Zelenského ještě z dob, kdy současný ukrajinský prezident působil ve filmovém průmyslu. Prezidentská kancelář bez bližších detailů oznámila i odchod tří poradců a dvou prezidentských zmocněnkyň.

Zelenskyj vysoce postavené představitele v bezpečnostní a obranné sféře vystřídal od ruské invaze do země v roce 2022 už dříve. Letos v únoru vyměnil hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného, kterého nahradil tehdejší velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Kyjev později oznámil, že Zalužnyj bude velvyslancem ve Velké Británii.

Na českou muniční iniciativu stále není dost peněz, řekl estonský ministr

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, už přispěla řada států, přesto peníze stále chybí. Prohlásil to podle estonské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice ERR estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku.

„Pokud mluvíme o milionu nábojů, jde o tři miliardy eur. Jsou různé ráže, ty menší jsou o něco levnější. Bylo by skvělé, kdyby se to vše podařilo. V současné době lze říct, že chybí více peněz než nábojů,“ uvedl nyní podle ERR Pevkur. Chybějící peníze se podle něj nyní hledají především v zemích severní a střední Evropy. Francie, která uvedla, že je připravena přispět více, by se měla projednat zvlášť, píše estonská stanice.

Podle posledních informací bude k dispozici téměř dvakrát více nábojů, než se původně plánovalo, tedy kolem 1,5 milionu kusů granátů, uvádí ERR s odkazem na svou televizní stanici ETV. S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 tisíc granátů pro Ukrajince.

K nákupu se dosud připojila zhruba dvacítka zemí od Kanady přes Německo, Litvu, Finsko či Nizozemsko a Lucembursko až po Island. Ministr zahraničí Jan Lipavský minulý týden novinářům v Bruselu řekl, že Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300 tisíc kusů, o dalších 500 tisíc kusů se jedná. Český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v polovině března ČTK řekl, že první dodávky v rámci takzvané české iniciativy by měly dorazit na Ukrajinu nejpozději v červnu.

Zelenskyj: Bez americké pomoci budeme muset pomalu ustupovat

Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit. V rozhovoru s americkým listem The Washington Post (WP) to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Pokud nebudeme mít americkou podporu, bude to znamenat, že nemáme protivzdušnou obranu, žádné rakety Patriot, rušičky pro elektronický boj, dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů,“ řekl WP. „Znamenalo by to, že se budeme vracet, ustupovat, krok za krokem, po malých krůčcích,“ pokračoval. „Snažíme se najít nějaký způsob, jak neustupovat,“ dodal.

Zelenskyj podle WP také poznamenal, že Ukrajina může na ruské útoky na energetickou infrastrukturu reagovat obdobně. „Pokud nebudeme mít protivzdušnou obranu, která ochrání naši energetickou soustavu, a Rusové na ni zaútočí, moje otázka zní: Proč jim nemůžeme odpovědět? Jejich společnost se musí naučit žít bez benzinu, bez nafty, bez elektřiny. ... Je to spravedlivé,“ řekl s tím, že až Rusko přestane útočit, přestane na to Ukrajina odpovídat.

Na otázku, zda američtí činitelé Ukrajinu varovali, aby neprováděla útoky na ruskou energetickou soustavu, odpověděl, že americká reakce nebyla pozitivní, ale že Washington nemůže Ukrajině bránit v nasazování zbraní domácí výroby. „Použili jsme naše drony. Nikdo nám nemůže tvrdit, že nesmíme,“ řekl.

Zelenskyj podle WP také zdůraznil, že Ukrajina potřebuje americké rakety dlouhého doletu ATACMS, které by podle něj mohly zasáhnout cíle na Ruskem okupovaném Krymu, a to zejména letiště. „Když bude Rusko vědět, že můžeme tyto letouny zničit, nebudou útočit z Krymu. To je jako s námořní flotilou. Vytlačili jsme je z našich teritoriálních vod. Teď je vytlačíme z letišť na Krymu,“ dodal.

Zmijivská elektrárna u Charkova je zcela zničená, oznámil ministr

Zmijivská tepelná elektrárna, jedna z největších v ukrajinské Charkovské oblasti, je po ruském útoku z 22. března zcela zničená. V areálu se demolují zbytky budov, odklízí sutiny a k většině zařízení není přístup. Po návštěvě elektrárny to uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko a přislíbil pomoc. Dnes o tom s odkazem na provozovatele elektrárny Centerenerho informovala ukrajinská média.

„Všechny jednotky byly zničeny, pomocné zařízení bylo poškozeno. Míra poškození se liší, od úplného zničení po závažné poškození. Nyní podnik pokračuje v odklízení sutin a k většině zařízení není přístup. Proto zatím není možné přesněji posoudit rozsah škod, odhadnout částku potřebnou k opravě ani časový plán,“ uvedla energetická společnost.

Rusko 22. března masivně ostřelovalo ruhé největší ukrajinské město Charkov a jeho okolí, což vedlo k úplnému výpadku proudu. Město hlásilo i problémy s dodávkami vody, které se ještě týž den podařilo obnovit.

Ruské síly v noci opět útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ruské síly v noci opět útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na jihu a jihovýchodě země. Akce trvala přes tři hodiny, uvedly dnes ráno ukrajinské úřady na platformě Telegram. Ukrajinské letectvo zničilo devět z 12 dronů Šáhed 136/131 v Dněpropetrovské, Oděské, Chersonské a Poltavské oblasti.

Na Doněckou oblast na jihovýchodě Ukrajiny dnes v noci letěly čtyři protiletadlové řízené střely S-300/S-400 a bezpilotní letouny, které vzlétly z okupovaného Krymu.

V Dněpropetrovské oblasti podle armády úlomky sestřeleného dronu dopadly na obilné silo, kde způsobily požár. Ten se však rychle podařilo uhasit a celkové škody jsou minimální. Nebyly hlášeny ani žádné oběti na životech.

Ruské úřady dnes ráno hlásily, že jejich protivzdušná obrana nad ruskou Belgorodskou oblastí sestřelila dva ukrajinské drony. Informovala o tom agentura RIA Novosti.

Francie a Německo by měly jednat s Ruskem, řekl bývalý kancléř Schröder

Francie a Německo by měly začít jednat s Ruskem ohledně konfliktu na Ukrajině. V rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura DPA, to řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Bývalý sociálnědemokratický politik, který se netají svým přátelstvím s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nabídl pro jednání své dobré vztahy s Kremlem.

Schröder hájil v rozhovoru s DPA své přátelství s Putinem tím, že s ním měl mnoho let rozumnou spolupráci. „Možná by to pomohlo k nalezení řešení (války na Ukrajině) skrze jednání,“ řekl někdejší německý kancléř, který stále působí ve firmách s ruským kapitálem a který ruskou invazi z předloňského roku označil za fatální chybu. Schröder se na začátku invaze snažil zprostředkovat jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Přes Černé moře se vyvezlo více obilí, než při dohodě s Ruskem, tvrdí Kyjev

Přes koridor z ukrajinských přístavů se za posledních sedm měsíců vyvezlo větší množství zemědělských produktů, než v době, kdy transport přes Černé moře garantovaly dohody s Ruskem. Uvedl to dnes ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov. Po nové trase se od loňského září podařilo přepravit 33,8 milionu tun zemědělských komodit, zatímco černomořské dohody s Ruskem umožnily přepravu 33 milionů tun zemědělských komodit, tvrdí Kubrakov.

Rusko loni v létě nepřistoupilo k prodloužení dohod uzavřených za zprostředkování OSN a Turecka v roce 2022 o přepravě ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře. Dohoda umožňovala plavbu lodí přes Černé moře až do Bosporu bez hrozby napadení ze strany ruského námořnictva. Moskva však dohodu neprodloužila, protože se podle ní neplnila ta část smlouvy, která měla usnadnit vývoz ruských zemědělských produktů.