Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Polští zemědělci opět blokují hraniční přechod Medyka s Ukrajinou
Polští zemědělci opět blokují přechod Medyka na hranici s Ukrajinou. Stěžují si na levnou konkurenci z Ukrajiny a požadují zejména dotace na kukuřici, více peněz na provozní úvěry a zachování zemědělské daně na dosavadní výši. Od nové polské vlády žádají písemné ujištění, že jejich požadavky budou splněny. Oznámila to dnes polská média.
„Přesně o osmé rolníci obnovili protest, přerušený o svátcích,“ uvedla rozhlasová stanice RMF 24 na svém webu. „Chceme co nejdříve podepsat dvoustrannou dohodu mezi ministerstvem (zemědělství) a rolníky. Pokud taková dohoda bude podepsána, protest bude co nejdříve ukončen,“ řekl organizátor akce Roman Kondrów, jehož vyjádření citovala i další média.
Rusové raketami útočili na město v Doněcké oblasti, poničili prý školu
Ruské rakety v noci na dnešek v obci Kurachove v ukrajinské Doněcké oblasti poničily budovu školy, dětské hřiště, ordinaci, kavárnu a řadu obytných domů, uvedl podle serveru listu Ukrajinska pravda šéf tamní vojenské správy Vadym Filaškin. Zranění podle něj při útoku na centrum města neutrpěl nikdo.
Podle pravidelného ranního sdělení ukrajinského generálního štábu se ruské síly za uplynulý den neúspěšně pokoušely o útok na pěti místech fronty. Nejsložitější podle Kyjeva zůstává situace u obce Avdijivka nedaleko okupovaného Doněcku, kterou se Rusové snaží obklíčit a obsadit už řadu týdnů.
NYT: Ukrajinci se straní televizních zpráv, lakují podle nich válku narůžovo
Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 mají obyvatelé Ukrajiny přístup k jedinému zdroji televizního zpravodajství - celodennímu vysílání plnému záběrů ukrajinských tanků ostřelujících ruské pozice, zdravotníků operujících v blízkosti fronty a politických vůdců získávajících podporu v zahraničí. Pořad zvaný „Telemaraton, Jednotné noviny“ je zásadním nástrojem ukrajinské informační války a vládní představitelé, kteří v něm pravidelně vystupují, ho chválí za jeho roli v boji proti ruským dezinformacím a při udržování morálky. Vládou schválený pořad se však stává terčem kritiky za to, že předkládá růžový obraz války, píše list The New York Times.
Ukrajina bude letos potřebovat asi 37 miliard dolarů vnější pomoci, řekl Šmyhal
Ukrajina bude letos potřebovat asi 37 miliard dolarů (zhruba 837 miliard korun) vnější pomoci, což je méně než v roce 2023, řekl dnes na jednání vlády ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Loni podle něj Ukrajina dostala ze zahraničí pomoc ve výši 42,6 miliardy dolarů.
„Potřeby v tomto roce představují více než 37 miliard dolarů,“ citoval Šmyhala ukrajinský server Ekonomična pravda.
Předseda ukrajinské vlády také uvedl, že největšími podporovateli Ukrajiny v uplynulém roce byly Evropská unie, Spojené státy, Mezinárodní měnový fond, Japonsko, Kanada, Británie a Světová banka. Dodal, že z loňské zahraniční pomoci tvořily 27 procent dotace. Ukrajina stále zvyšuje příjmy rozpočtu z vlastních zdrojů, především z daní a celních poplatků, sdělil také Šmyhal.
Rusko eskaluje vzdušné údery na Ukrajinu a mění i taktiku, píše BBC News
Rusko podniká nálety na Ukrajinu od začátku své invaze v únoru 2022. Poslední série ruských vzdušných úderů na ukrajinské území ovšem představuje jejich smrtící eskalaci. Na svém webu to dnes napsala britská veřejnoprávní stanice BBC News, podle níž se také mění taktika útočících Rusů.
Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil, že zintenzivní útoky na Ukrajinu a Kyjev si nyní uvědomuje, co tím myslel, píše BBC a připomíná úterní slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož invazní vojska vypustila proti Ukrajině 500 střel a útočných dronů za pouhých pět dní. Zahynulo šest desítek civilistů napříč zemí, nejvíce v pátek 29. prosince, kdy Rusko podniklo jeden z největších vzdušných úderů na Ukrajinu.
Moskva a Kyjev si po delší pauze vyměnily další zajatce, dohromady 478 lidí
Kyjev a Moskva po delší době informovaly o nové výměně válečných zajatců. Ukrajina propustila 248 zajatých ruských vojáků a Rusko 230 vojáků a civilistů, uvedly dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci a ruské ministerstvo obrany.
„Naši jsou doma. Z ruského zajetí se vrátilo přes 200 našich vojáků a civilistů,“ napsal na komunikační platformě Telegram prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezi nově propuštěnými zajatci jsou podle něj příslušníci ozbrojených sil, ukrajinské národní gardy, námořních sil i pohraničníci. Část z nich se podílela na obraně ukrajinského Mariupolu, který Rusko ovládlo na jaře 2022, uvedl také Zelenskyj. Ukrajinský koordinační štáb vzápětí dodal, že ve skupině je i šest civilistů a pět žen.
Kyjev a Moskva po delší době informovaly o nové výměně zajatců. Ukrajina propustila 248 zajatců a Rusko přes 200, uvedli Zelenskyj a ruské úřady.
V Kyjevě skončily záchranné operace po útoku z pátku, mrtvých je 53
V Kyjevě dnes skončily záchranné operace a rozebírání sutin zničených budov po rozsáhlém ruském raketovém útoku z 29. prosince, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra. Bilance obětí tohoto útoku v hlavním městě stoupla na 30 poté, co dnes přišla zpráva o smrti jednoho z hospitalizovaných raněných. Po celé zemi si páteční nálety podle ministerstva vyžádaly 53 obětí na životě.
Ruský útok z 29. prosince patrně patří k nejrozsáhlejším vzdušným úderům za celou dobu ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022. Za nejrozsáhlejší ho označili americký prezident Joe Biden nebo velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Útok zasáhl 18 obcí v deseti ukrajinských regionech. Zranění při něm utrpělo 170 lidí, shrnulo dnes ukrajinské ministerstvo vnitra.
Ukrajina bude letos potřebovat asi 37 miliard dolarů vnější pomoci, řekl Šmyhal
Ukrajina bude letos potřebovat asi 37 miliard dolarů (zhruba 837 miliard korun) vnější pomoci, což je méně než v roce 2023, řekl dnes na jednání vlády ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Loni podle něj Ukrajina dostala ze zahraničí pomoc ve výši 42,6 miliardy dolarů.
„Potřeby v tomto roce představují více než 37 miliard dolarů,“ citoval Šmyhala ukrajinský server Ekonomična pravda.
Předseda ukrajinské vlády také uvedl, že největšími podporovateli Ukrajiny v uplynulém roce byly Evropská unie, Spojené státy, Mezinárodní měnový fond, Japonsko, Kanada, Británie a Světová banka. Dodal, že z loňské zahraniční pomoci tvořily 27 procent dotace. Ukrajina stále zvyšuje příjmy rozpočtu z vlastních zdrojů, především z daní a celních poplatků, sdělil také Šmyhal.
Polští zemědělci chtějí od čtvrtka znovu blokovat hlavní přechod s Ukrajinou
Polští zemědělci chtějí od čtvrtka opět blokovat přechod Medyka-Šehyni na hranici s Ukrajinou. Organizátor protestu agentuře PAP řekl, že rolníci pořád ještě nedostali písemnou záruku, že jejich požadavky budou splněny. Proto se rozhodli pokračovat v protestu.
Zemědělci zahájili protest 23. listopadu. Na Štědrý den jej ale přerušili, protože ministr zemědělství Czeslaw Siekerski jim o den dříve v Medyce slíbil, že jejich požadavky budou splněny. Farmáři požadují zejména dotaci na kukuřici, více peněz na provozní úvěry a zachování zemědělské daně na dosavadní výši.
Ukrajinské úřady hlásí zabité civilisty po ruském ostřelování
Životy tří civilistů si vyžádalo ruské ostřelování vsi Plavni v Záporožské oblasti a vsi Sadove v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Při ranním ostřelování města Hirnyk na východě země utrpěl zranění šestnáctiletý mladík, uvedla prokuratura podle serveru RBK-Ukrajina.
„Nepřátelský dělostřelecký granát připravil o život dva obyvatele vsi Plavni: čtyřiapadesátiletého muže a třiašedesátiletou ženu,“ uvedl náčelník oblastní vojenské správy Jurij Malaško na sociální síti Telegram. Při ostřelování města Orichiv byla zraněna také šestasedmdesátiletá žena, dodal.
Ruská Alrosa ohrožuje Ukrajinu, argumentuje EU
Evropská unie přidala na sankční seznam ruskou společnost Alrosa, která největším celosvětovým producentem diamantů, a jejího šéfa Pavla Marinyčeva. Viní je z jednání, které narušuje či ohrožuje „územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny“, uvedla Rada EU.
„Alrosa je největší společností těžící diamanty na světě, je vlastněná ruským státem a představuje více než 90 procent veškeré ruské produkce diamantů,“ napsala Rada EU v prohlášení. „Společnost tak představuje důležitost část hospodářského sektoru, který poskytuje ruské vládě značné příjmy,“ dodala.
Loni na konci prosince schválily země EU dvanáctý balík sankcí proti Rusku. Evropská unie v něm mimo jiné postihuje právě zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Balíček zavádí přímý i nepřímý zákaz dovozu, nákupu či transferu diamantů z Ruska. Tento zákaz se vztahuje na diamanty pocházející z Ruska, vyvážené z Ruska, převážené přes Rusko, ale i ruské diamanty zpracované ve třetích zemích. Zákaz se od 1. ledna vztahuje na neprůmyslové přírodní i syntetické diamanty a rovněž na diamantové šperky. Od září se začne zákaz vztahovat i na ruské kameny zpracované v jiných zemích.
Uprchlý generál ukrajinské tajné služby odsouzený v Srbsku je na svobodě
Bývalý generál ukrajinské tajné služby SBU Andrij Naumov, který byl v Srbsku odsouzen k ročnímu vězení za praní špinavých peněz, vyšel na svobodu, napsala BBC s odvoláním na vyjádření soudu v srbském městě Niš. Nemá ale dovoleno opustit zemi a místo pobytu, dokud neskončí odvolací proces, uvedl mluvčí soudu.
Soud s bývalým členem vedení SBU trval déle než rok. Předloni v březnu ukrajinské úřady označily generála za zrádce, zahájily jeho stíhání v několika případech, zbavily jej hodnosti brigádního generála a vyhlásily po něm mezinárodní pátrání.
Generál podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda opustil Ukrajinu jen několik hodin před zahájením ruské invaze 24. února 2022. Naumov byl zatčen 7. června téhož roku na hraničním přechodu mezi Srbskem a Severní Makedonií. Srbské úřady den poté pouze sdělily, že čtyřicetiletý Ukrajinec A. N. byl zatčen pro podezření z praní peněz - v jeho autě se totiž našlo přes 600 tisíc eur a 125 tisíc dolarů v hotovosti i drahé kameny v hodnotě 6500 eur.
Naumov působil v SBU mezi lety 2019 a 2021 na pozici šéfa vnitřní bezpečnosti. Kvůli podezření z korupce, pašování peněz a dalších trestných činů se stal terčem vyšetřování ukrajinských investigativních novinářů. V lednu 2021 SBU oznámila, že zadržela příslušníka služby, který se pokusil zabít jiného člena SBU. Později se ukázalo, že obětí měl být Naumov, přičemž důvodem plánované vraždy měl být boj o moc v rámci zpravodajské služby.
Ukrajinský server NV.ua svého času napsal, že Naumov disponuje citlivými informacemi z prostředí SBU, které by se mohl snažit vyměnit se srbskými úřady za nižší trest nebo propuštění na svobodu. S ohledem na blízké vztahy srbských a ruských bezpečnostních složek panuje podle serveru nebezpečí, že se informace dostanou do rukou Moskvy.
Evropská unie přidala na sankční seznam společnost Alrosa, která je největším producentem diamantů v Rusku, a jejího šéfa. Oznámila to Rada EU.
Polsko vyzvalo ke zpřísnění protiruských sankcí a dodání střel s dlouhým doletem Ukrajině
Západ by měl v reakci na poslední ruské útoky proti Ukrajině zpřísnit sankce vůči Rusku a dodat Ukrajině střely s dlouhým doletem, vyzval polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
„Na nejnovější útok proti Ukrajině bychom měli odpovědět jazykem, kterému (ruský prezident Vladimir) Putin rozumí: zpřísněním sankcí, aby nemohl vyrábět nové zbraně s pašovanými součástkami, a tím, že Kyjevu poskytneme střely dlouhého doletu, které umožní zasáhnout odpalovací místa a velitelská centra,“ napsal Sikorski na sociální síti X.
Rusko v úterý podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který si podle úřadů vyžádal nejméně pět obětí a 130 zraněných. Hlavními cíli byla dvě největší města, Kyjev a Charkov.
