Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko i Ukrajina hlásí útoky desítkami dronů, na Ukrajině je mrtvý civilista

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 33 ukrajinských dronů nad několika ruskými regiony, uvedlo zdejší ministerstvo obrany. O škodách se nezmiňuje. Informovala o tom státní agentura TASS. Agentura Ukrinform zase napsala, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila jednu ruskou řízenou střelu a 20 dronů. Jeden z poničených bezpilotních strojů se zřítil na obytný dům a zabil civilistu, oznámil na síti Telegram šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper.

Zranitelným uprchlíkům by se mohla zvýšit od ledna podpora na bydlení

Části uprchlíků by se od ledna mohly při výpočtu humanitární dávky zohledňovat vyšší náklady na bydlení, podpora by se jim tak zvedla. Dětem, lidem nad 65 let či invalidům by úřad práce měl započítávat proti dnešku dvojnásobnou částku. V evidovaném bytě by jim při stanovení dávky uznal 6000 místo 3000 korun na měsíc, jinde pak 4800 místo 2400 korun na měsíc. Počítá s tím navrhované nařízení, které by podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vláda měla schvalovat ve středu.

Rusko zničilo 33 dronů, Ukrajina 20 a jednu řízenou střelu

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 33 ukrajinských dronů nad několika ruskými regiony, uvedlo zdejší ministerstvo obrany. O škodách se nezmiňuje. Informuje o tom agentura TASS. Agentura Ukrinform zase napsala, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 20 dronů a jednu řízenou střelu.

Ukrinform s odvoláním na ukrajinskou armádu napsal, že se podařilo zničit všechny ruské drony. Podle agentury Reuters ale není jasné, jaký byl celkový počet bezpilotních letounů, ani to, jestli jsou nějaké škody. Navíc Reuters vedle útoku řízenou střelou informuje i o útoku raketou typu Iskander, která ale podle Kyjeva „nezasáhla svůj cíl“. Co přesně se s ní stalo, není zřejmé.

Operátor Kyivstar po útoku oznámil obnovení roamingu a mobilního internetu

Největší ukrajinský mobilní operátor Kyivstar dnes po rozsáhlém kybernetickém útoku z tohoto týdne oznámil, že se mu podařilo obnovit mobilní internet po celé Ukrajině a mezinárodní roaming. Na obnovení zasílání zpráv SMS ale stále pracuje, informovala agentura Reuters.

„Kvalita veškerých spojení se brzy zlepší, i když nyní pracuje se sníženou rychlostí,“ uvedla firma v prohlášení. V některých oblastech lze podle ní očekávat krátkodobé potíže. Majitel Kyivstaru, telekomunikační operátor Veon se sídlem v Amsterodamu, dříve oznámil obnovení všech služeb.

Kyivstar v úterý uvedl, že se stal obětí rozsáhlého hackerského útoku. Šéf společnosti útok označil za součást války s Ruskem a připustil, že se útočníkům podařilo částečně zničit IT infrastrukturu firmy. Ukrajinská kontrarozvědka SBU dříve sdělila, že její vyšetřovatelé prověřují, zda za hackerským útokem stály ruské tajné služby. Úterní útok vyřadil nejen telekomunikační služby a poškodil IT infrastrukturu, ale dopad měl i na systémy letecké výstrahy v několika regionech.

K útoku se ve středu na telegramu přihlásila skupina Solncepjok, o které se SBU domnívá, že je napojená na Rusko, píše Reuters.

Dohoda o odminování Černého moře je před podpisem

Turecko, Rumunsko a Bulharsko se chystají v lednu podepsat dohodu o spolupráci na odstraňování min v Černém moři plovoucích tam v důsledku Ruskem iniciované války s Ukrajinou. Podle agentury Reuters to oznámil turecký ministr obrany Yaşar Güler.

Jednání o odminování Černého moře začala v dubnu 2022 a zapojily se do nich i Ukrajina, Gruzie a Polsko. Pozdější fáze rozhovorů se účastnily již jen Bulharsko, Turecko a Rumunsko. Jejich ministři obrany plánují podepsat příslušnou dohodu v Istanbulu 11. ledna, řekl novinářům v Ankaře Güler.

„Kvůli rusko-ukrajinské válce jsou v ukrajinských i ruských přístavech rozmístěny miny. Ty se někdy uvolní a proudy je zanesou do našich vod,“ uvedl Güler. „Naše minolovné lodě budou provádět nepřetržité hlídky,“ dodal.

Británie v pondělí oznámila, že posílá Ukrajině dvě lodě na vyhledávání a ničení min. Londýn také uvedl, že společně s Norskem vytváří koalici pro modernizaci ukrajinského námořnictva, aby mohlo lépe spolupracovat se západními spojenci a zvýšila se bezpečnost v Černém moři.

Ukrajina se příští rok soustředí na Cherson, píše Welt

Ukrajina pravděpodobně shromažďuje zdroje na novou protiofenzivu plánovanou na příští rok a jedním z výchozích bodů by mohlo být předmostí v Chersonu. Píše to německý Welt s odkazem na německého bezpečnostního experta a politického konzultanta. Odborník Nico Lange tvrdí, že jde o plán, který chtěl uskutečnit vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj už letos v létě.

Ukrajinští pohraničníci zpozorovali a zničili palebné postavení ruských vojáků v Záporožském sektoru, vyplývá to podle agentury Ukrinform z informací Státní pohraniční služby.

V Charkovské oblasti ruské útoky zasáhly více než 20 osad. Příslušné prohlášení učinil náčelník Charkovské oblastní vojenské správy Oleh Synjehubov na Facebooku.

Maďarsko nevpustí Bulharsko do Schengenu, pokud nezruší poplatky za ruský plyn

Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí.

Budapešť pohrozila vetem poté, co všech 27 států Evropské unie s výjimkou Maďarska dalo ve čtvrtek souhlas se zahájením přístupových rozhovorů s Ukrajinou, navzdory probíhající válce vyvolané ruskou invazí. Maďarský premiér Viktor Orbán při rozhodování odešel ze sálu a umožnil tak kolegům z dalších evropských zemí věc schválit jednomyslně - tedy za souhlasu všech zúčastněných.

Orbánova vláda udržuje i po ruské invazi na Ukrajinu kontakty s Ruskem, které pro Maďarsko zajišťuje většinu dodávek zemního plynu. Plyn je z Ruska do Maďarska a dále do Evropy přepravován plynovodem přes Bulharsko a Srbsko.

„Dali jsme Bulharům jasně najevo, že když ponechají v platnosti (toto opatření) dlouhou dobu, když budou dlouhodobě ohrožovat bezpečnost energetických dodávek Maďarska, budeme vetovat jejich vstup do Schengenu,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Zatímco západoevropské země vyvinuly velké úsilí, aby se zbavily závislosti na ruském plynu, Maďarsko dostává z Ruska 4,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Podle šéfa maďarské diplomacie krok Bulharska ohrožuje nejen bezpečnost energetických dodávek pro Maďarsko, ale také pro Srbsko a Severní Makedonii.

Bulharsko s Rumunskem potřebují ke vstupu do Schengenu jednomyslný souhlas členských zemí EU, na který čekají už od roku 2011, kdy rozšíření Schengenu o tyto země zablokovalo Nizozemsko společně s Finskem. Později se proti přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru výrazně odmítavě postavilo Rakousko. Nizozemsko naproti tomu své veto tento pátek stáhlo.

Ať Putin znovu kandiduje v prezidentských volbách jako nezávislý, žádají jeho příznivci

Skupina příznivců současného ruského prezidenta navrhla, aby Vladimir Putin kandidoval v prezidentských volbách, které se uskuteční příští rok, jako nezávislý kandidát. Píší to agentury Reuters a AP. To by znamenalo, že by Putin nebyl kandidátem vládní strany jednotné Rusko, která se však již nabídla, že mu s kampaní pomůže. Kvůli silné represi politických oponentů a masivním dohledem nad politickým systémem v Rusku má Putin znovuzvolení téměř jisté.

Skupina zhruba 700 politiků a známých činitelů z kultury a sportu se na dnešní schůzi v Moskvě usnesla, že navrhne Putina jako nezávislého kandidáta. Tím udělali první formální krok k tomu, aby Putin kandidoval bez stranické příslušnosti. Ruský prezident by musel sesbírat nejméně 300.000 podpisů, pokud by nekandidoval jako stranický nominant.

Na začátku prosince Putin řekl účastníkům ceremonie v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti, že hodlá o prezidentský úřad znovu usilovat. Putin, který byl poprvé zvolen prezidentem v roce 2000, by si tak zřejmě zaručil funkci do roku 2030.

Vysocí představitele vládní strany Jednotné Rusko agentuře RIA Novosti řekli, že se strana zapojí do kampaně ve prospěch Putina, i když nebude jejím kandidátem. „Jednotné Rusko je prezidentovou stranou, on ji založil a on je jejím vůdcem,“ řekl jeden ze šéfů strany Andrej Turčak.

Prezidentské volby, se v Rusku budou konat od 15. do 17. března příštího roku. Podle agentury AP má Putin vítězství takřka jisté vzhledem k uvěznění potenciálních soupeřů z opozice či jejich vypuzení do emigrace. Putinovu popularitu podle průzkumů neovlivnila ani válka proti Ukrajině, kterou loni v únoru zahájil.

Ukrajinské vesnice se chystají na tuhé mrazy, shánějí palivo i pitnou vodu

Teploty na Ukrajině už na řadě míst sahají pod bod mrazu. Pro mnoho obyvatel vesnic poničených ruskou agresí to znamená potíže. Milionům lidí musejí pomáhat humanitární organizace, uvedla Česká televize v reportáži z Dněpropetrovské oblasti.

Pomoc je poskytována nejzranitelnějším vrstvám obyvatelstva. Nejvíc ji potřebují senioři. Humanitární organizace rozvážejí například brikety, stihnout to musejí do začátku nejtužších mrazů.

„Loni bylo velké štěstí, že zima byla mírná. Letos přišla poměrně brzy a už je studenější,“ uvedl Petr Drbohlav, regionální ředitel pro Východní partnerství a Balkán organizace Člověk v tísni.

Mezi místními je o vyskládaný humanitární materiál zájem. Nedostane se na všechny, palivo ze tří kamionů zatím míří zhruba k osmi a půl tisícům lidí. Jedním z nich je i Anatolij, který se stará o dva vnuky. „Potřebuji tři sta až čtyři sta hřiven na den, abych uživil sebe i obě děti,“ říká obyvatel obce Novovoroncovka.

Ani humanitární pomoc ale neznamená pro obyvatele Novovoroncovky klid. Vesnice leží na březích Kachovské přehrady, ruští vojáci jsou od vesnice vzdálení deset kilometrů. Poslední raketa na území obce spadla zhruba před měsícem.

Kvůli zničené přehradě oblast trápí i problémy s pitnou vodou. „Aktuálně naše výpočty ukazují, že obnovit hladinu nádrže na úroveň, jakou měla před zničením, potrvá minimálně dva roky,“ odhaduje Oleg Marenkov, prorektor pro vědu z Dněpropetrovské národní univerzity Olese Hončara.

S rozvozem vody také musejí pomáhat humanitární organizace. Do domova důchodců například přivezli tři sta třicet šestilitrových kanystrů. Jsou určené pro sedm desítek seniorů, kteří žijí v obci, i pro další z ústavu.

„Přivezli nám balenou vodu. My jsme ji rozdávali dál a lidé se díky tomu dostali ze špatné situace,“ dodává Teťana Prokopčiková, ředitelka domova důchodců, který dostal také desítky peřin a matrací.

Na levém břehu Dněpru se formují Rusové

Rusové na levém břehu Dněpru posilují své pozice, stahují k němu své zálohy a provádějí pozorování. „Čas od času se nepřítel uchyluje k útočným akcím, ale dostává slušnou odpověď. Nezjistili jsme žádné známky formování útočných skupin,“ uvedla ukrajinská armáda. 

Ukrajina dala moskevského patriarchu Kirilla na seznam osob, po nichž pátrá

Ukrajinské ministerstvo vnitra zařadilo moskevského patriarchu Kirilla mezi osoby, po kterých se vede pátrání. Úřady v Kyjevě ho viní z toho, že napomáhá ruské agresi proti Ukrajině. Napsala to agentura Reuters, podle které se ale nejspíše jedná o pouhé symbolické gesto. Církevní hodnostář, který podporuje válečnou politiku ruského prezidenta Vladimira Putina, žije v Rusku, kde mu zatčení na podnět ukrajinských úřadů nehrozí.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo výzvu k pátrání po Kirillovi včetně jeho fotografie v liturgickém oblečení. Podle textu se skrývá před vyšetřováním. Ukrajina začala s hlavou ruské pravoslavné církve v listopadu trestní řízení. Tajná služba SBU uvedla, že shromáždila důkazy, že Kirill napomáhá ruské vojenské agresi, popírá válečné zločiny, jichž se na Ukrajině dopouštějí členové ruských invazních jednotek, a rozšiřuje mezi věřícími protiukrajinskou propagandu.

Ruské agentuře RIA Novosti jeden z ruských církevních představitelů řekl, že rozhodnutí ukrajinských úřadů je „natolik směšné jako předvídatelné“. Ukrajinské úřady už několik měsíců vyšetřují kněží a církevní hodnostáře, kteří jsou členy Ukrajinské pravoslavné církve (dříve Moskevského patriarchátu). Ta byla do loňského května autonomní součástí Ruské pravoslavné církve. Loni se s ní oficiálně rozešla a odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině. Ukrajinské úřady ji však nadále podezírají ze spolupráce s Moskvou, což církev odmítá. Podle agentury Reuters vyšetřování čelí desítky kněží, a někteří z nich byli obviněni ze zrady.

Ukrajinský parlament také v říjnu schválil v prvním čtení zákon, který může vést k zákazu této pravoslavné církve. Z ní od začátku ruské invaze podle agentury Reuters odešlo mnoho věřících.

Ukrajina se podle posledních zpráv a také vyjádření ukrajinských představitelů v posledních týdnech dostala do defenzivy. „To znamená, že už jen brání některá místa a čeká, že Rusko nepodnikne další kroky,“ uvedl zahraniční zpravodaj ČT Jan Řápek. Podle některých analytiků by další ukrajinská protiofenziva nemusela přijít ani v roce 2024.

Kyjev se stal terčem dalšího ruského útoku drony, všechny byly zničeny

V noci na dnešek se hlavní město Ukrajiny stalo terčem dalšího ruského útoku bezpilotními letouny. V Kyjevě byla slyšet řada explozí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědky. Žádné zprávy o obětech či škodách kyjevské úřady nezveřejnily. Uvedly, že se všechny bezpilotní letouny podařilo sestřelit. Generální štáb armády nad ránem podle agentury Ukrinform sdělil, že nad celou Ukrajinou bylo zničeno 30 z 31 ruských dronů.

Výbuchy se podle Reuters ozývaly z částí Kyjeva na obou březích řeky Dněpr, která ukrajinskou metropoli rozděluje. Starosta města Vitalij Kličko uvedl, že útok směřoval proti oblastem v centru Kyjeva. Podle místních obyvatel se tam výbuchy krátce po půlnoci ozývaly po dobu 45 minut.

Proti bezpilotním letounům byla nasazena protivzdušná obrana. „Všechny nepřátelské cíle byly zničeny silami a prostředky protivzdušné obrany,“ uvedla v prohlášení kyjevská vojenská správa. Útok podle ní přišel v několika vlnách.