Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruští hackeři ve velkém zneužívají slabiny v softwaru české firmy, varují USA

Hackeři pracující pro ruskou rozvědku globálně využívají slabého místa v softwaru české firmy JetBrains k útokům na servery, uvádějí ve společném prohlášení americké úřady. Podle oznámení Národní agentury pro bezpečnost (NSA), Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a amerického úřadu pro kybernetickou bezpečnost CISA trvají tyto snahy od září. Rusové podle Američanů využívají získaný přístup ke krokům, kterými by si zajistili trvalý přístup do narušených systémů. 

Bulharsko začalo odstraňovat pomník sovětským vojákům

V Sofii začali odstraňovat pomník sovětské armádě, který dominoval panoramatu bulharského hlavního města téměř sedmdesát let a řada lidí jej považovala za symbol ruského vlivu v této balkánské zemi. Informovala o tom agentura AP. Moskva počínání bulharských úřadů odsoudila. Pomník byl postaven v roce 1954 u příležitosti desátého výročí vstupu sovětských vojsk do Bulharska, které bylo ve druhé světové válce spojencem nacistického Německa. Příchod sovětské armády v roce 1944 znamenal začátek 45 let tvrdé komunistické vlády v této zemi.

Norsko dá Ukrajině v přepočtu 6,2 miliardy korun jako civilní pomoc

Norsko poskytne Ukrajině další pomoc ve výši tří miliard norských korun (6,2 miliardy českých korun). Podle agentury Reuters to oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oslu. V norském hlavním městě se ve středu sešli šéfové vlád severských zemí, kteří Ukrajině slíbili, že ji budou podporovat, dokud to bude potřeba. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina bez pomoci nedokáže nad Ruskem zvítězit.

„Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 poskytly Kyjevu pomoc v hodnotě asi 11 miliard eur (269 miliard korun) a jsou připraveny v poskytování rozsáhlé vojenské, hospodářské a humanitární pomoci pokračovat,“ uvedla pětice severských států ve společném prohlášení.

Podle Zelenského nemá maďarský premiér důvod blokovat členství Ukrajiny v EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu řekl, že maďarský premiér Viktor Orbán nemá žádný důvod blokovat členství Ukrajiny v Evropské unii. Zelenskyj se tak podle agentury Reuters vyjádřil v norské metropoli Oslu, kam přicestoval na neohlášenou návštěvu. Orbán ve středu zopakoval, že je proti přístupovým rozhovorům Kyjeva.

Slovensko podle Fica podpoří zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny do EU

Slovensko podpoří zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, byť Kyjev na takový krok není připraven, řekl ve středu slovenský premiér Robert Fico. Ve tříčlenné slovenské vládní koalici nepanuje v této záležitosti shoda, podle Slovenské národní strany (SNS) by země neměla Ukrajinu podporovat. O Ukrajině budou jednat státníci členských zemí EU na nadcházejícím summitu, proti zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou se vyslovil předseda maďarské vlády Viktor Orbán.

Ukrajina a Turecko jsou připraveny ratifikovat smlouvu o volném obchodu

Ukrajina a Turecko jsou připraveny v nejbližší době ratifikovat smlouvu o volném obchodu, která by vstoupila v platnost na začátku příštího roku. Uvedla to ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. „Smlouva o volném obchodu zjednoduší logistické záležitosti, podpoří Ukrajinu v rozvoji podnikání ve válečných podmínkách a rovněž otevře nové příležitosti pro naše partnery z Turecka,“ cituje z prohlášení Svyrydenkové agentura Reuters.

Přípravná jednání před summitem EU váznou

U konce zatím podle diplomatů zdaleka nejsou přípravná jednání před řádnou prosincovou Evropskou radou, která začíná už ve čtvrtek ráno. Vyjednavači i samotní účastníci nadcházejícího summitu, tedy prezidenti a premiéři členských států, se i nadále snaží přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby podpořil dvě hlavní témata, která se budou na dvoudenním zasedání řešit. Jedním je rozhodnutí o startu přístupových rozhovorů s Ukrajinou a druhým revize víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, ve kterém má být schválena dlouhodobá finanční pomoc právě pro Ukrajinu. V obou dvou tématech jsou zatím postoje jasné, 26 zemí proti Budapešti.

S penězi pro Ukrajinu souhlasí všechny země - s výjimkou Maďarska. Některé ale mají své vlastní požadavky, pokud jde o přerozdělování peněz v unijním rozpočtu. Jižní země zasažené migrací chtějí více peněz na tuto agendu, jiné země by rády navýšily kohezní fondy, baltské státy by zase chtěly více peněz na takzvanou vojenskou mobilitu, tedy schopnost snadno a rychle přesunovat vojenský materiál a personál v celé Evropě. Pak jsou ještě státy, které chtějí mnohem více šetřit, zejména velcí plátci do unijního rozpočtu, jako je Německo. Jasné je nicméně, že balíček musí být schválen jednomyslně.

Viktor Orbán, jenž udržuje kontakty s ruským vedením, finance pro Ukrajinu dlouhodobě kritizuje. „Poskytli jsme Ukrajině velmi mnoho peněz, přes 100 miliard eur, částečně ve zbraních a částečně v hotovosti. V situaci, kdy Evropu trápí ekonomické problémy, (EU) vyhazuje peníze, posílá vlaky zbraní a hotovost na Ukrajinu,“ uvedl nedávno. Jeho vláda už od začátku ruské invaze odmítá Ukrajincům pomáhat vojensky a kritizuje sankce, které unie uvalila na agresora, tedy na Rusko.

Pokud se v případě dalších financí pro Ukrajinu na summitu nepodaří najít shodu, začínají se už objevovat hlasy, že by mělo alespoň zbývajících 26 států uzavřít s Ukrajinou speciální dohodu o finanční pomoci. Tedy bez Maďarska. Kyjev totiž alespoň část financí nutně potřebuje pro chod státu, podle expertů nejpozději v únoru.

Druhé hlavní a pro Maďarsko opět sporné téma, se týká zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, které na podzim navrhla Evropská komise a lídři ho musí svým souhlasem potvrdit. I tady je potřeba jednomyslnost, nicméně v tomto případě nelze rozhodnutí celé EU žádným způsobem nahradit. Jestliže tedy nebude nalezena shoda, k zahájení přístupových vyjednávání s Kyjevem nedojde.

Konečným vítězstvím pro Ukrajinu bude členství v EU, řekla von der Leyenová

Evropská unie musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude nutné. Konečným vítězstvím pro zemi čelící ruské agresi bude členství v evropském bloku. V projevu před poslanci Evropského parlamentu to prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž se Ukrajina svými reformami blíží splnění většiny požadavků EU. Španělský premiér Pedro Sánchez následně řekl, že doufá v zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem do konce španělského předsednictví na přelomu roku. Velká část poslanců vyzývala k pokračování podpory Kyjevu, někteří však varovali komisi před ústupky maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi.

„Ukrajina nebojuje jen proti agresorovi, ale i za Evropu. Až se připojí k naší rodině, bude to konečné vítězství Ukrajiny. A v tom hrajeme rozhodující roli,“ řekla šéfka unijní exekutivy na úvod debaty věnované přípravě summitu lídrů členských zemí. Ti budou od čtvrtka v Bruselu jednat nejen o uvolnění dalších 50 miliard eur pro Kyjev, ale právě také o zahájení přístupových rozhovorů na cestě Ukrajiny do EU.

Téměř všechny země tento plán podporují a premiér předsednického Španělska Sánchez prohlásil, že chce formální otevření rozhovorů stihnout do přelomu roku, kdy Madrid předá vedení Rady EU Belgii.

To však odmítá předseda maďarské vlády. Orbán zopakoval, že je proti přístupovým rozhovorům. Politik mnohými považovaný za hlavního spojence ruského vůdce Vladimira Putina v EU blokoval finanční pomoc Ukrajině i na summitu před rokem, svolil až po příslibu možného uvolnění části zmrazených fondů, které komise Maďarsku odmítá vyplácet kvůli problémům s právním státem.

Více než 50 zraněných hlásí Kyjev po sestřelení ruských raket nad metropolí

Kyjevem brzy ráno otřáslo několik explozí, když ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila ruské rakety, napsala agentura Ukrinform. Úřady hlavního města uvedly, že úlomky raket poškodily domy ve východní části metropole a vyžádaly si nejméně 51 zraněných. Podle předběžných informací Rusko podobně jako v noci z neděle na pondělí použilo balistické rakety.

Nejvíce škody úlomky napáchali v Dniprovské čtvrti, která se rozkládá od centra Kyjeva na východ, poničené budovy a požáry ale úřady zaznamenaly i v dalších třech oblastech.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko dříve uvedl, že ruský útok poškodil obytnou budovu, ze které záchranáři evakuovali 15 lidí včetně čtyř lidí. Poškozena byla také dětská nemocnice, má vysklená okna a zničený hlavní vchod, uvedl starosta.

USA letos podporu Ukrajiny nejspíše neschválí, řekl šéf republikánů v Senátu

Je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny, řekl novinářům lídr Republikánské strany v Senátu Mitch McConnell. Podle agentury Reuters také volal po větším zapojení amerického prezidenta Joea Bidena do vyjednávání. Šéf Bílého domu při setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským zákonodárce opět vyzval, aby nové finance pro Kyjev uvolnili.

Bidenova administrativa uvádí, že bez zásahu Kongresu jí do konce roku dojdou peníze na vyzbrojování Ukrajiny. Na pokračování vojenské i ekonomické pomoci požaduje vyčlenit dalších asi 61 miliard dolarů (skoro 1,4 bilionu Kč), krizový balík s touto položkou však narazil na odpor republikánských zákonodárců. Výměnou za jeho podporu chtějí výrazné zpřísnění americké imigrační politiky, které je pro Bidenovy demokraty velmi těžko stravitelné.

Omezení pohybu ruských diplomatů v EU povede k odvetě, hrozí Moskva

Přijetí českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů a jejich rodinných příslušníků v schengenském prostoru volného pohybu vyvolá odvetnou reakci Ruska, prohlásila dnes před novináři mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.

„Pokud Evropská unie přijme návrh českých úřadů, za kterými v mnoha otázkách stojí americké úřady, tak to vyvolá naše politování, jakož i patřičnou reakci. Odpovíme na to,“ prohlásila Zacharovová. Ruská odveta podle ní postihne v Evropské unii všechny aktéry, kteří se chopí realizace „příšerné“ a „strašlivé“ české iniciativy.

Reuters: Ruské ztráty na Ukrajině podle zpravodajců USA přesáhly 300 tisíc lidí

 Americké tajné služby odhadují, že počet zabitých a zraněných Rusů od začátku ruské agrese vůči Ukrajině dosáhl 315 000, uvádí agentura Reuters s odvoláním na osobu obeznámenou s čerstvě odtajněným hodnocením rozvědek. Podle tohoto nejmenovaného zdroje odpovídají ruské ztráty skoro 90 procentům jednotek, které Moskva měla před loňskou invazí.

Ruská armáda podle západních či ukrajinských pozorovatelů od počátku války útočí způsobem, který jí přináší obrovské ztráty. Ukrajinská armáda po téměř 22 měsících bojů odhaduje počet mrtvých a zraněných na straně nepřítele na 340.000.

Pořadatelé OH v Paříži jsou připraveni přivítat neutrální Rusy a Bělorusy

Organizační výbor olympijský her 2024 v Paříži vzal na vědomí rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru a je připraven příští rok přivítat jako neutrální sportovce reprezentanty Ruska a Běloruska. Agentuře Reuters to řekl šéf výkonného výboru Tony Estanguet. Výkonný výbor MOV minulý týden oznámil, že umožní zástupcům obou zemí pod pěti kruhy startovat, pokud splní kvalifikační kritéria a další podmínky.

„Jako organizační výbor toto rozhodnutí vítáme a respektujeme,“ řekl Estanguet. „Přivítáme tyto sportovce, aby se zúčastnili za stanovených podmínek, to znamená žádné vlajky, žádné hymny, žádní funkcionáři, žádné týmové sporty. Takže tyto delegace budou velmi malé, ale Paříž 2024 je přivítá,“ konstatoval.

Zelenskyj jedná s lídry Kongresu USA ve snaze zajistit další podporu Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes zahájil sérii jednání v americkém Kongresu na pozadí váznoucích snah prezidenta Joea Bidena zajistit financování pro další podporu země bránící se téměř dva roky ruské agresi. Dopoledne vystoupil před americkými senátory, podle webu Politico měl na programu také schůzky s lídry dvou hlavních politických stran ve Sněmovně reprezentantů.

"Bylo to velmi silné setkání. Prezident Zelenskyj vyjádřil zcela jasně, že potřebuje pomoc. Ale když tu pomoc dostane, může tuhle válku vyhrát," řekl novinářům po ranním jednání lídr Demokratické strany v Senátu Chuck Schumer. Ukrajinský prezident podle něj senátorům řekl, že Kyjev dodatečnou podporu potřebuje rychle, jinak hrozí narušení vojenských operací, ale také oslabení širší koalice spojenců Ukrajiny.

Zástupci Maďarů na Ukrajině žádají Orbána, aby podpořil integraci Ukrajiny do EU

Zástupci maďarské menšiny na Ukrajině se obrátili na maďarského premiéra Viktora Orbána a předsedu Evropské rady Charlese Michela, aby podpořili evropskou integraci Ukrajiny. Informovalo o tom Rádio Svoboda. Orbánova národněkonzervativní vláda je proti tomu, aby sedmadvacítka zahájila přístupová jednání s Kyjevem. O začátku přístupových jednání EU s Ukrajinou má koncem týdne diskutovat summit EU v Bruselu, Orbán ale dává opakovaně najevo, že takovou debatu nechce.

Demokratický svaz Maďarů na Ukrajině v otevřeném dopise uvádí, že Ukrajina v uplynulém roce udělala významné pokroky ve věci zajištění práv národnostních menšin. Agentura APA připomíná, že ukrajinský parlament minulý týden upravil sporný menšinový zákon a přiznal menšinám více práv při používání jejich mateřského jazyka. Údajný útlak maďarské menšiny na Ukrajině přitom Orbán uvádí jako jeden z důvodů, proč jeho vláda odmítá, aby EU otevřela s Ukrajinou přístupová jednání.