Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Ruská policie v noci na dnešek provedla na základě "výnosu o extremismu" razie v moskevských nočních klubech mimo jiné pro homosexuály. Informovala o tom podle agentury DPA místní média. Ruský nejvyšší soud se přitom ve čtvrtek vyslovil pro zákaz "mezinárodního hnutí LGBT", které označil za extremistické.
Uniformovaní muži vnikli do velkých moskevských klubů pod záminkou, že hledají drogy, vyplývá ze zpráv médií a na sociálních sítích. Několik lidí bylo zadrženo. Policie, která podle očitých svědků fotografovala pasy, mimo jiné cizinců, se k zátahu zatím nevyjádřila.
Režim prezidenta Vladimira Putina, který na konci loňského února rozpoutal válku proti Ukrajině, se staví do pozice ochránce "tradičních hodnot". V Rusku v poslední době přitvrdila například také rétorika proti potratům.
Protiofenziva, kterou zahájila Ukrajina letos v červnu, nepřinesla kýžené výsledky, uvedl v rozhovoru s agenturou AP Volodymyr Zelenskyj. Důvodem je podle něj nedostatek zbraní a vojáků. Ukrajinský prezident zdůraznil, že Ukrajina se ale nehodlá vzdát. Vyzval také spojence ke zvýšení zbrojní produkce.
"Chtěli jsme rychlejší výsledky. Z tohoto pohledu jsme bohužel nedosáhli požadovaných výsledků. A to je fakt," řekl Zelenskyj v rozhovoru publikovaném v pátek. Ukrajina podle něj nedostala od spojenců všechny zbraně, které potřebovala, přičemž rychlý postup na frontě znemožňuje také omezená velikost její armády.
"K rychlejšímu dosažení požadovaných výsledků není dostatek síly. To ale neznamená, že bychom se měli vzdát, že se musíme vzdát," řekl Zelenskyj. "Jsme si jisti svými kroky. Bojujeme za to, co nám patří," dodal.
V cele Ukrajině poplach kvůli ruskému MiGu. pic.twitter.com/eWuG3q5v0x
— Andrej Poleščuk (@andrewofpolesia) December 2, 2023
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna, kterou kontrolují Rusové, byla v noci na dnešek na pokraji jaderné nehody kvůli přerušení vnějších dodávek proudu. Oznámila to podle agentury AFP ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která elektrárnu provozovala před ruskou invazí.
"Uplynulou noc v Záporožské elektrárně nastala totální porucha," oznámil Enerhoatom na síti Telegram. Dodal, že dodávky proudu byly obnoveny po několika hodinách. "Okupační síly se nestarají o bezpečnost Záporožské jaderné elektrárny," uvedl šéf Enerhoatomu Petro Kotin.
Ukrajinský provozovatel předtím informoval, že elektrárna se během nočního blackoutu musela spolehnout na dieselové generátory, což ohrozilo bezpečnost největší jaderné elektrárny v Evropě. V elektrárně nadále pracují ukrajinští odborníci a od září 2022 situaci na místě monitorují i kontroloři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Válka na Ukrajině se neprodlužuje tím, že posíláme oběti agresi zbraně.
— Marek Ženíšek (@zenisek_m) December 1, 2023
Válku na Ukrajině prodlužuje svobodný svět tím, že jich posílá málo.
Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji včetně Ukrajiny vyzvala, aby se jaderná energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobila. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.
Na konferenci dnes se svým projevem vystoupí i český premiér Petr Fiala. Ten už před odletem do Dubaje řekl, že Česká republika deklaraci podpoří.
V Dubaji podpis deklarace oznámil vyslanec USA pro klima John Kerry. Po boku měl několik dalších vedoucích představitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a belgického premiéra Alexandera de Crooa.
Mezi další signatáře patří Bulharsko, Finsko, Ghana, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Moldavsko, Mongolsko, Maroko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Ukrajina a Jižní Korea.
Každý druhý obyvatel Ukrajiny si nedělá žádné plány do budoucna a šedesát procent Ukrajinců si myslí, že je potřeba v době války omezovat zábavu a nakupování. Podle agentury Unian to vyplývá z průzkumu veřejného mínění provedeného sociologickou organizací Rejting. Ukrajině se od loňského února brání ruské invazi.
Přestože většina lidí je podle průzkumu připravena omezit zábavu, 36 procent Ukrajinců se naopak domnívá, že je potřeba žít naplno i v době války. Nejvíc takto naladěných lidí je mezi Kyjevany, obyvateli těch částí Ukrajiny, které byly okupovány ruskou armádou a posléze osvobozeny, a také mezi mladými a lépe zabezpečenými lidmi.
"Jde o otázku, která nejvíce rozděluje respondenty na základě věku a příjmů. Mladší a lépe zabezpečení lidé chtějí žít mnohem častěji plnohodnotný život než starší a chudší lidé, kteří se většinou přiklánějí k omezování," uvedli podle Unian autoři průzkumu.
Putin nařídil zvýšit počet ruských vojáků o 15 procent, skoro o 170 tisíc mužů
Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem zvýšil tabulkový počet ruských vojáků skoro o 170 tisíc, uvedla v pátek státní agentura TASS s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o 15 procent. Kvůli prezidentově výnosu se nepočítá s mobilizací, ujistilo ruské ministerstvo obrany. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně cestou uzavírání dobrovolných kontraktů s armádou.
USA uvalily další sankce kvůli obcházení cenového stropu na ruskou ropu
Spojené státy v pátek uvalily další sankce kvůli obcházení cenového stropu na ruskou ropu. Jejich terčem jsou majitelé tří ropných tankerů, které podle Washingtonu při přepravě ruské ropy prodávané za cenu přesahující strop využívaly služby západních firem, jako jsou námořní doprava a pojištění. Informovala o tom agentura Reuters.
Zatím nepřišel čas k vyjednávání s Ruskem, míní exilový historik Zubov
Se současnou ruskou vládnoucí garniturou nemá smysl vyjednávat, vše využije ve svůj prospěch a jde jí jen o rozšiřování moci, domnívá se ruský exilový historik Andrej Zubov, jenž nyní působí na Masarykově univerzitě v Brně. Nesouhlasí s názorem některých evropských politiků, že přichází čas k diplomatickým jednáním o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko loni vojensky napadlo. Lepší je podle něj bojovat a čekat na moment, až bude mít svět v Rusku normálního partnera. „Pak bude čas vyjednávat,“ uvedl Zubov.
Ukrajinská hraniční stráž neumožnila exprezidentu Porošenkovi vycestovat ze země
Ukrajinská pohraniční stráž v pátek neumožnila vycestovat ze země bývalému prezidentovi Ukrajiny Petru Porošenkovi. Ten to oznámil na sociálních sítích, incident později potvrdil i ukrajinský parlament. Je to nejméně podruhé, co Porošenkovi, rivalovi současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v předchozích prezidentských volbách, nebyl od začátku války povolen výjezd do zahraničí.
Putin odebral zahraničním investorům práva na řízení letiště v Petrohradu
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který přesunuje práva na řízení petrohradského letiště Pulkovo z rukou zahraničních investorů na ruskou firmu. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters. Mezi dotčené zahraniční investory patří německá společnost Fraport a firmy z oblasti Perského zálivu. Společnost provozující letiště Pulkovo má celkem 14 spoluvlastníků. Fraport v ní vlastní zhruba čtvrtinový podíl, podobné podíly drží katarský státní investiční fond QIA a ruská státní banka VTB.
Švýcarsko zmrazilo sankcionovaným Rusům zatím 7,7 miliardy franků
Švýcarsko zatím zmrazilo ruská finanční aktiva v hodnotě 7,7 miliardy švýcarských franků (zhruba 195 miliard korun) na základě sankcí proti Rusům kvůli invazi na Ukrajinu. Informoval o tom vládní Státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO), který dohlíží na dodržování sankcí. Suma, která je zatím jen posledním provizorním odhadem, znamená mírné zvýšení oproti loňským 7,5 miliardy zablokovaných franků, poznamenala agentura Reuters. SECO upozornil, že číslo se ještě může změnit.
V Česku ubylo ukrajinských uprchlíků v ZŠ a MŠ, přibylo jich v SŠ
Počet dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách je nižší, než tomu bylo v loňském roce. K letošnímu 30. září jich bylo v mateřských, základních a středních školách v Česku 48 090, což je o 2195 méně než před rokem. Počet těchto dětí se snížil v základních i mateřských školách, naopak ve středních školách vzrostl. Přesto podíl ukrajinských uprchlíků představuje jedno procento všech žáků středních škol. Vyplývá to ze statistiky, kterou v pátek zveřejnilo ministerstvo školství.
