Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Německá policie podnikla razii týkající se sankcí, cílem byl podle médií Usmanov
Německá policie a celní správa dnes v Bavorsku u jezera Tegernsee podnikly razii, která souvisela s majetkem zablokovaným protiruskými sankcemi. Podle agentury DPA byla cílem zátahu vila ruského oligarchy Ališera Usmanova. Evropská unie zařadila Usmanova na svůj sankční seznam. Z vily v městečku Rottach-Egern policisté a celníci podle reportéra DPA odvezli několik luxusních automobilů. Magazín Der Spiegel napsal, že policie zasahovala také nejméně v jednom objektu v okolí Mnichova.
Usmanovu vilu na břehu Tegernsee v Rottach-Egernu prohledala policie již loni v září, akce se tehdy týkala podezření z daňových úniků a praní špinavých peněz. Soud ve Frankfurtu nad Mohanem ale následně razii označil za nezákonnou, protože v žádostech nebyla podezření dostatečně podložena.
Na summit EPC dorazil i Zelenskyj, mluvit se bude o další pomoci Ukrajině
Na summit Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě dnes dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Při svém příjezdu novinářům řekl, že hlavním úkolem pro politiky nyní je udržet Evropu jednotnou, a varoval před dezinformačními útoky z Ruska. Zelenskyj také vzhledem k blížící se zimě znovu zdůraznil potřebu posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu.
„Zvláštní pozornost budeme věnovat regionu Černého moře a také našim společným snahám posílit globální potravinovou bezpečnost a svobodu mořeplavby,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X. Některé evropské státy v poslední době řeší spor s Kyjevem, který se týká zákazu dovozu ukrajinského obilí. K jeho prodloužení v září sáhly Polsko, Slovensko a Maďarsko.
Německá policie na jihu Německa podnikla razii týkající se majetku zmrazeného protiruskými sankcemi. Podle médií byl cílem ruský oligarcha Usmanov.
Denník N: Čaputová se kvůli volbám postavila proti další vojenské pomoci Kyjevu
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po kterých na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají. Napsal to list Denník N. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v reakci podle ukrajinské tiskové agentury Unian řekl, že na Slovensku mají silný vliv ruští agenti.
Zvažovaný balík dodávek na Ukrajinu by podle Denníku N zahrnoval například munici. Po zahájení ruské invaze loni v únoru Slovensko postupně předalo Ukrajině různý vojenský materiál a techniku, včetně systému protivzdušné obrany S-300 a stíhaček MiG-29. Čaputová, která v květnu jmenovala nynější úřednickou vládu premiéra Ľudovíta Ódora, v minulosti opakovaně dala najevo, že Ukrajině je třeba pomáhat, a kritizovala Rusko za jeho vojenský vpád do sousední země.
Není důvod stíhat Němcovou za výrok o páté koloně a Rusech, potvrdil ÚS
Policisté, státní zástupci a nakonec ani ústavní soudci nenašli důvod k trestnímu stíhání senátorky Miroslavy Němcové (ODS) za to, že označila protivládní demonstranty za pátou kolonu a psala také o "ruských parchantech". Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost advokáta Norberta Naxery, jenž podal také neúspěšné trestní oznámení. Anonymizované usnesení, které poukazuje na svobodu projevu, zpřístupnili ústavní soudci v internetové databázi.
Z usnesení vyplývá, že podobné výroky po ruském vpádu na Ukrajinu mohou představovat kritiku válečné agrese a lidí, kteří ji podporují. Taková kritika je chráněna Listinou základních práv a svobod, konkrétně právem na svobodu projevu. Dotčení lidé se mohou domáhat práva na ochranu osobnosti samostatně v civilním řízení.
Ukrajinská obrana tvrdí, že v noci sestřelila 24 šáhedů odpálených Rusy
Ukrajinská obrana v noci na dnešek sestřelila 24 z 29 dronů íránské konstrukce Šáhed-136/131, které při „masivním útoku“ odpálili Rusové. Informoval o tom ráno podle agentury Unian generální štáb ukrajinské armády. Rusko tvrdí, že dronový útok zasáhl infrastrukturu v jeho Kurské oblasti.
Jednosměrné drony byly podle ukrajinského generálního štábu v brzkých ranních hodinách odpáleny z jižního směru, z okupovaného Krymu. „Čtyřiadvacet Šáhedů-136/131 sestřelily nad Oděskou, Mykolajivskou a Kirovohradskou oblastí jednotky ukrajinského letectva v součinnosti se silami protivzdušné obrany,“ uvedly ukrajinské vzdušné síly na síti telegram.
Před rokem se v Praze konal první summit Evropského politického společenství
Před rokem, 6. října 2022, se v Praze během českého předsednictví EU konal první summit Evropského politického společenství (EPC), nově vzniklé platformy pro politickou koordinaci evropských zemí napříč kontinentem. Více než čtyři desítky státníků na Pražském hradě debatovaly o válce na Ukrajině, migraci, energetice nebo ekonomické situaci světadílu. Následně se v Praze konal neformální summit EU.
OSN: Na Ukrajině kvůli válce od února do července zahynulo na 1000 civilistů
V důsledku ruské válečné agrese na Ukrajině od 1. února do 31. července letošního roku zahynulo nejméně 1028 civilistů a dalších 3593 jich bylo zraněno. Podle ruskojazyčného serveru BBC to dnes uvedla šéfka mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) Danielle Bellová.
„To znamená, že v průměru každý den zahynulo téměř šest civilistů a 20 jich bylo zraněno. Většina obětí, 86 procent, byla na území kontrolovaném vládou (v Kyjevě), a zahynuly nebo byly zraněny pravděpodobně v důsledku útoků vedených Ruskou federací,“ uvedla Bellová, která dnes představila zprávu o stavu lidských práv na Ukrajině.
Spojené státy chtějí Ukrajině předat tisíce zabavených íránských zbraní a munice
Spojené státy chtějí Ukrajině předat tisíce zabavených íránských zbraní a munice, což by Kyjevu mohlo pomoci zmírnit jejich kritický nedostatek. S odvoláním na nejmenované americké představitele to uvedla stanice CNN.
Dodávka bude patrně zahrnovat zejména střelné zbraně. Je tedy nepravděpodobné, že se bude jednat o zásadní pomoc pro Ukrajinu, která v rámci boje proti ruským invazním vojskům požaduje zejména střely dlouhého doletu a systémy protivzdušné obrany, uvedla agentura Reuters.
Výzva pro Ukrajinu bude neztratit během zimy iniciativu, řekl Zelenskyj
Ukrajina musí překonat zimu, aniž by ztratila svoji současnou iniciativu na bojišti, kde čelí ruským jednotkám, které loni v únoru napadly Ukrajinu, řekl v rozhovoru s italskou stanicí SkyTG24 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Válka trvá už druhým rokem, ale podle prezidenta Ukrajinci neztrácejí motivaci pokračovat v protiofenzivě a usilovat o vítězství, i když se potýkají s nedostatkem zbraní.
„Je tu únava, ale jsme motivovaní. Uděláme vše pro vítězství nad nepřítelem, naše protiofenziva bude pokračovat,“ prohlásil Zelenskyj. Připustil nicméně, že ukrajinské síly čelí problémům a že protiofenziva postupuje „krok za krokem“.
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu klesly o více než třetinu
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v prvních třech čtvrtletích meziročně snížily o 34,5 procenta na 5,576 bilionu rublů (zhruba 1,3 bilionu korun).
V samotném září se nicméně příjmy meziměsíčně zvýšily o zhruba 15 procent na 739,9 miliardy rublů, a to díky růstu příjmů z daně na těžbu nerostných surovin. Meziročně zářijové příjmy z ropy a plynu stouply o 7,5 procenta.
Hrubé příjmy z daně na těžbu nerostných surovin se v září podle vládních údajů zvýšily na 1,09 bilionu rublů ze srpnových 874,8 miliardy rublů, a to díky růstu cen komodit.
Lipavský trvá na tom, že by Česko mělo mít v Moskvě velvyslance
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) trvá na tom, že by Česko mělo mít v Moskvě velvyslance. Novinářům dnes při jednání vlády řekl, že na tomto postoji má shodu s premiérem Petrem Fialou (ODS). Vztahy mezi zeměmi jsou podle šéfa diplomacie velice špatné, nicméně působení v Rusku by se nemělo oslabovat.
Velvyslancem v Rusku je oficiálně Vítězslav Pivoňka, který ale už několik měsíců pobývá v Česku. Diplomat Jiří Čistecký v Moskvě působí jako zástupce velvyslance.
Sunak na konferenci své strany vyzval k další vojenské pomoci Ukrajině
Britský premiér Rishi Sunak dnes v projevu na závěr konference své Konzervativní strany v Manchesteru vyzval spojence k další vojenské pomoci Ukrajině. Samotné Spojené království přitom označil za "obrannou zeď evropské bezpečnosti", uvedl zpravodajský server BBC News.
Podle britského ministerského předsedy mají spojenci Ukrajině poskytnout prostředky, které jí pomohou vyhrát válku s Ruskem. "Pokud prezidentu (Volodymyru) Zelenskému poskytneme nástroje, Ukrajinci svůj úkol dokončí," řekl Sunak na stranické konferenci.
Evropa včas nepoznala přicházející zlo, řekl Pavel v Evropském parlamentu
Evropa selhala, když nebyla schopná včas rozpoznat zlo v podobě úmyslů Moskvy s Ukrajinou, řekl ve svém projevu na plénu Evropského parlamentu prezident Petr Pavel. Citoval také Václava Havla, který v roce 2000 na půdě Evropského parlamentu řekl, že zlu je třeba čelit v zárodku. Zopakoval, že ruská agrese je porušením mezinárodních norem a nesmí zůstat nepotrestána. Kyjevu by se podle něj mělo dostat vší možné pomoci, neboť „bezpečnost Ukrajiny je i naší bezpečností“ a v sázce je naše svoboda. Vyzdvihl také, že Česká republika v přepočtu na obyvatele přijala více ukrajinských uprchlíků než kdokoliv jiný.
Pavel odmítl výzvy k ústupkům Rusku v zájmu dosažení míru na Ukrajině. „Míru nelze nikdy dosáhnout za podmínek agresora. Pokud agresor uspěje jednou, bude se snažit uspět znovu a dále,“ uvedl.
Debaty o budoucnosti EU a o jejím rozšíření jsou podle Pavla propojené a měly by probíhat souběžně. „Rozšíření by mělo být vnímáno jako příležitost k novému nastavení evropské myšlenky. Mělo by být vnímáno jako příležitost k vytvoření efektivnější Unie,“ řekl prezident.
Rusové si patrně sestřelili vlastní moderní stíhačku Su-35
Ruské síly s vysokou pravděpodobností minulý týden sestřelily na Ukrajině vlastní stíhačku Suchoj Su-35, uvedlo na sociální síti X britské ministerstvo obrany, které se odvolává na poznatky britské vojenské rozvědky. Su-35 je nejmodernější stíhačka v arzenálu ruské armády.
Vlastní letoun ruské síly patrně sestřelily ve čtvrtek u Tokmaku na jihu Ukrajiny, asi 20 kilometrů od frontové linie. Tokmak, okupovaný ruskou armádou, má podle britského ministerstva silnou obranu vzhledem k tomu, že v něm pobývá velení ruské armády, které odtamtud řídí jednotky na jižní frontě.
Velitelství obvykle chrání systémy protivzdušné obrany v nejvyšší pohotovosti, přiblížilo ministerstvo okolnosti sestřelení stíhačky.
Rusko podle Londýna zatím přišlo od začátku invaze na Ukrajinu o asi pět stíhaček Su-35. Tento letoun je vybaven výkonnými motory, díky kterým může dosahovat vysoké rychlosti a zvládne prudké manévry. Nést může širokou škálu zbraní a vydrží poměrně dlouho ve vzduchu.
