Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko zahájilo dodávky zemního plynu do Uzbekistánu, pořádá ceremoniály

Rusko zahájilo dodávky zemního plynu do Uzbekistánu přes Kazachstán. Při této příležitosti uspořádalo v Moskvě i jinde slavnostní ceremoniály, kterých se zúčastnili prezidenti všech tří zemí a odvysílala je státní televize.

Je to poprvé, co Uzbekistán, který je sám producentem a vývozcem, dováží plyn z Ruska. Podle dvouleté dohody podepsané s ruskou státní plynárenskou firmou Gazprom bude Uzbekistán dovážet denně devět milionů metrů krychlových plynu. Denní objem odpovídá zhruba 2,8 miliardám metrů krychlových ročně. Dovoz má pomoci pokrýt nedostatek plynu v chladném období.

„Rusko potvrzuje svůj status spolehlivého dodavatele plynu a je otevřeno spolupráci v této oblasti,“ řekl při slavnostním ceremoniálu ruský prezident Vladimir Putin.

Příjmy Ruska z prodeje energie po invazi na Ukrajinu snížily západní sankce, jako jsou cenové limity a embargo na vývoz ropy po moři. Dodávky plynu pak prudce snížilo uzavření plynovodu Nord Stream do Evropy po sabotáži v roce 2022, upozornila agentura Reuters.

Na obě země se vztahují mezinárodní sankce. Na Moskvu za invazi na Ukrajinu a na Pchjongjang za jeho jaderný a balistický program, připomněla agentura AFP.

Mezi Severní Koreou a Ruskem roste železniční doprava, je nejvyšší za pět let

Železniční doprava mezi Severní Koreou a Ruskem se v posledních dnech prudce zvyšuje. To ukazuje na možný přesun zbraní mezi oběma zeměmi. Uvedlo to ve své studii Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Studie vychází ze satelitních snímků s vysokým rozlišením. Na těch bylo v jediné pohraniční železniční stanici mezi Ruskem a KLDR identifikováno sedmdesát nákladních vagonů. Tento počet CSIS označila za bezprecedentní, a to i ve srovnání s provozem před pandemií nemoci covid-19. Za posledních pět let bylo na tomto seřaďovacím nádraží zaznamenáno nejvýše dvacet vagonů.

„Nárůst aktivity pravděpodobně naznačuje, že Severní Korea dodává zbraně a munici do Ruska,“ uvedla CSIS. Obsah vagonů, které byly zakryté plachtami, nebylo možné identifikovat.

Prudký nárůst přeshraniční železniční dopravy následuje po setkání severokorejského lídra Kim Čong-una a ruského prezidenta Vladimira Putina minulý měsíc v Rusku. Ve čtvrtek pak stanice CBS News citovala nejmenovaného amerického představitele, který prohlásil, že KLDR začala převážet zbraně do Ruska.

Setkání mezi Kim Čong-unem a Putinem oživilo obavy Západu, že izolovaný a jaderně vyzbrojený Pchjongjang dodá Moskvě zbraně pro válku na Ukrajině. Rusko sice uvedlo, že během setkání nebyla uzavřena žádná dohoda o zbraních, šéf Kremlu se ale zmínil o vyhlídkách na vojenskou spolupráci.

Rusko potřebuje severokorejskou munici k pokračování své války na Ukrajině. Severní Korea pak čelí podezření, že chce získat technologie pro svůj jaderný a raketový program a modernizovat své vojenské vybavení pocházející ze sovětské éry.

USA omezily obchod s desítkami čínských subjektů kvůli podpoře ruské armády

Americké ministerstvo obchodu zařadilo 42 čínských společností na vládní seznam subjektů, které mají omezení při obchodu se Spojenými státy. Důvodem je jejich podpora ruské armády, která zahrnuje i dodávky integrovaných obvodů amerického původu, uvedlo ministerstvo.

Na seznam bylo přidáno také sedm subjektů z dalších zemí. Jsou to Finsko, Německo, Indie,Turecko, Spojené arabské emiráty a Británie.

Americké ministerstvo dodalo, že čínské firmy dodávají Rusku mikroelektroniku používanou pro přesné naváděcí systémy v raketách a bezpilotních letounech vypouštěných proti civilním cílům na Ukrajině. Její součástí jsou i integrované obvody amerického původu.

Čína označila kroky USA za „ekonomický nátlak a jednostranné zastrašování“. „Spojené státy by měly okamžitě napravit své nesprávné postupy a přestat s nepřiměřeným potlačováním čínských společností,“ uvedlo čínské ministerstvo obchodu.

Společnosti jsou na americký seznam zařazovány, pokud je Washington považuje za hrozbu pro národní bezpečnost nebo zahraniční politiku USA. Dodavatelé pak musí před odesláním zboží subjektům na seznamu požádat o licenci, kterou je ale velmi obtížné získat, uvedla agentura Reuters.

Protiofenziva Ukrajině zatím přinesla jen mírné územní zisky, míní expert

Protiofenziva proti ruské invazní armádě zatím Ukrajině přinesla jen mírné územní zisky, shrnul Zdeněk Petráš z brněnské Univerzity obrany. Podle něj záměr naráží na absenci silné dělostřelecké a raketové palebné podpory a především letecké podpory. Otázkou tak podle Petráše je, zda bude možné znovu získané území také udržet a vojensky kontrolovat. Petráš to uvedl v analýze pro ČTK.

Ukrajinská armáda zahájila protiofenzivu na začátku června. „Ta zatím přinesla jen mírné územní zisky s dobytím několika důležitých bodů na severu a jihu od Bachmutu a v západní Záporožské oblasti, západně od Robotyne, kde se ukrajinským jednotkám podařilo proniknout přes poměrně silně opevněnou ruskou defenzivní linii,“ shrnul Petráš.

Nedostatky ve schopnosti vést účinnou leteckou a pozemní podporu se podle něj projevují také tím, že současný postup Ukrajiny je vedený pouze s využitím taktického nasazení většího množství početně malých jednotek, které se dokážou v přímé bojové akci prosadit i bez obrněné techniky a palebné podpory. „Výsledkem je tak situace, kdy ukrajinské jednotky sice dokáží proniknout do hloubky okupovaného území, ovšem bez letecké podpory a silné pozemní palebné podpory je tento postup pomalý a těžko říci, zda bude možné získané území i udržet a vojensky kontrolovat,“ míní Petráš.

Svízelná je podle něj aktuální situace kolem podpory a dodávek zbraní na Ukrajinu. „Nezodpovězenou otázkou zůstává, zdali zainteresované země jsou v současné situaci ochotny sjednotit své strategické zájmy a cíle s potřebami válkou postižené země. V současné době jsme svědky poměrně nejednotného přístupu řady západních zemí k podpoře Ukrajiny, a to v řadě oblastí, ve kterých hrají prioritu právě partikulární národní zájmy,“ poukázal Petráš.

Pořád však podle něj platí, že pro Ukrajinu jsou dodávky zbraní a munice naprosto existenční záležitostí a od toho se bude odvíjet i další vývoj konfliktu. "Nicméně to samé, paradoxně, platí i pro Rusko, které se zdá být daleko od toho, že by bylo vojensky a ekonomicky soběstačné," doplnil Petráš.

Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačelsav Galdkov na sociální síti Telegram uvedl, že rakety ukrajinských ozbrojených sil dnes zaútočily na obec Urazovo. Jeden člověk při útoku zemřel, poškozeno bylo 14 domů a jeden automobil. Ruské ministerstvo obrany dodalo, že dnes sestřelilo tři ukrajinské balistické rakety nad Belgorodskou oblastí.

Útoky na ruské regiony sousedící s Ukrajinou se v posledních měsících staly téměř každodenním jevem. Kyjev se obvykle k odpovědnosti za útoky na cíle uvnitř Ruska nehlásí.

Agentura TASS s odvoláním na informace ruského ministerstva obrany uvedla, že ruské protivzdušné síly dnes časně ráno sestřelily nedaleko Moskvy ukrajinský dron. Žádné škody ani zranění nejsou hlášené.

Dron byl sestřelen severozápadně od hlavního města. Moskevský starosta Sergej Sobjanin uvedl, že podle předběžných zpráv nejsou žádné oběti ani škody, ale na místě pracují záchranné složky. Na moskevských letištích Vnukovo a Šeremeťjevo byl dočasně pozastaven letový provoz, již byl ale opět obnoven, dodal TASS.

Rusko v noci podniklo raketový útok na Oděsu, čtyři zranění

Ruské vojenské síly v noci uskutečnily raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa. Poškodily přístavní infrastrukturu, včetně obilného skladu a penzionu. Čtyři lidé byli zraněni. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské úřady. Ruská armáda oznámila, že dnes ráno sestřelila nedaleko Moskvy ukrajinský dron.

Ukrajinská armáda uvedla, že při útoku na Oděsu byly použité nadzvukové rakety Oniks, které byly vypálené z Ruskem okupovaného Krymu. Trosky raket a tlaková vlna podle serveru Kyiv Independent způsobily požár několika garáží a poškodily několik obytných domů.

Ruské síly v posledních týdnech pravidelně provádějí útoky raketami a bezpilotními letadly na přístavní infrastrukturu. To stěžuje vývoz z Ukrajiny, která patří mezi významné producenty obilí. Moskva v polovině července vypověděla dohodu, která umožňovala přepravu obilí po Černém moři.

Útok na Rusko přišel po pátečních ruských náletech na Ukrajinu, při kterých podle ukrajinských představitelů zahynul v Charkově desetiletý chlapec a jeho babička a byla poškozena obilná a přístavní infrastruktura v Oděské oblasti.

Ruské opoziční médium Mediazona a ruská redakce BBC potvrdily na základě otevřených zdrojů jména 33 904 ruských vojáků, kteří byli zabiti od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Skutečný počet ruských obětí je ale podstatně vyšší. Mediazona a ruský opoziční web Meduza dříve odhadly, že jen do konce května zemřelo v důsledku bojů 47 tisíc Rusů mladších padesáti let. Američtí představitelé v srpnu odhadovali ruské ztráty na životech na 120 tisíc vojáků.

Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrteční konferenci diskusního klubu Valdaj uvedl, že Ukrajina od zahájení své protiofenzivy na začátku června přišla o více než 90 tisíc vojáků, přes 550 tanků a skoro 1900 obrněných vozidel. Podobná tvrzení znepřátelených stran však nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusové v noci útočili na Oděskou oblast, zasáhli penzion a sklad obilí, uvedla ukrajinská armáda. Informace o obětech či zraněných podle ní zatím nejsou. 

Ukrajinské muže v zahraničí trápí výčitky. Jejich krajané s nimi přerušili kontakty

Ukrajinští muži, kteří zůstali v zahraničí a dali přednost ambicím před povinností, cítí prohlubující se propast mezi nimi a těmi, kdo zůstali ve vlasti, aby bojovali, napsal deník The Wall Street Journal.

Viktor Lesyk se dva týdny předtím, než ruská vojska vpadla do jeho vlasti, přestěhoval za prací ze Lvova na západě Ukrajiny do polského Krakova. Na začátku války tento 25letý IT specialista zvažoval, že se vrátí a nějak se zapojí, aby pomohl vytlačení ruských sil. Ale vzhledem k tomu, že nevěděl, jaké konkrétně role by se mohl zhostit, rozhodl se zůstat v zahraničí. „Asi nejsem dost silný,“ míní Viktor, zatímco konflikt v jeho zemi trvá už rok a půl.

Během prvních dní ruské invaze se ukrajinští muži hromadně hlásili k obraně své země. Tisíce těch, kteří žili v zahraničí, přerušili své dosavadní životy, aby se mohli zapojit na Ukrajině do boje. Další ale pozorovali konflikt zpovzdálí, ať už ze strachu z války nebo kvůli tomu, že už měli za hranicemi zařízené životy.

Nyní, když jsou v přední linii potřeba noví vojáci, se propast mezi těmi, kdo zůstali na Ukrajině, a těmi, kdo dál žijí za hranicemi, prohlubuje. V dlouhodobé perspektivě by to mohlo ohrozit obnovu země. Ukrajinský válečný stav většině mužů mezi 18 a 60 lety znemožňuje odjet z vlasti. Ti, co jsou v branném věku, mohou být totiž povoláni do zbraně.

Viktorovi přátelé, kteří vstoupili do armády, s ním přerušili kontakty. Také jeho známá, které v bojích zemřel kamarád, se k němu začala chovat nepřátelsky. Viktor si pak musel klást otázku: „Proč jsem tady, když ostatní za mě bojují?“

Válka dál zuří a Ukrajině hrozí, že kvůli odchodu lidí do zahraničí přijde o generaci talentů. Čím víc jsou tito lidé vzdáleni od své vlasti a jejího boje proti ruské agresi, tím těžší bude přilákat je zpátky, aby doplnili vyčerpané síly nebo vybudovali ekonomiku.

Za každým rozhodnutím vyhnout se odvodu stojí složitá úvaha, na níž mají vliv emoce, rodina, minulost nebo aktuální příležitosti a ambice. Jeden způsob, jak tyto lidi přilákat zpět, tedy nebude fungovat u všech.

Ukrajinští muži v zahraničí říkají, že neustále pociťují konflikt mezi osobními ambicemi a povinností vůči své zemi. Vědí, že návrat domů by zřejmě znamenal odvod, ale zároveň si uvědomují, že by mohli posílit řady vojáků na frontě a pozvednout morálku krajanům, kterým nepřidává, že invaze trvá už dvacátým měsícem. Toto napětí si vybírá psychologickou daň.

„Měl jsem psychickou krizi, opravdu jsem se chtěl vrátit a uvažoval jsem, že bych dobrovolničil ve zdravotních službách,“ říká 20letý Anatolij, který studoval v USA a plánuje pracovat v Kanadě. Jeho otec, který v minulosti sloužil v armádě, ho ale přesvědčil, aby se nevracel zpět, protože podle něj neměl dost zkušeností. „Někdy se cítím, jako kdyby nebyl na správném místě,“ říká Anatolij. Kvůli tomu, že mu chybí Ukrajina, i kvůli pochybám o sobě samém se mu přestalo dařit při studiu.

Čtyřiadvacetiletý Serhij Ikonnykov podepsal tříletý kontrakt o službě v ukrajinské armádě poté, co jeho kamarád zemřel v boji. Se svými kamarády v zahraničí kontakt nepřerušil a říká, že jejich rozhodnutí zůstat v cizí zemi chápe. „Málo lidí chce riskovat život,“ říká.

„Ale realita války je taková, že lidi, co nyní slouží, jsou unavení a potřebují nahradit, aby si mohli odpočinout a dát se dohromady,“ říká Serhij, který je od prosince nasazen blízko frontové linie u Vuhledaru. „Jinak armáda zeslábne a pravděpodobnost našeho vítězství klesá,“ varuje.

Někteří Ukrajinci uprchli už na začátku války loni v únoru, další utekli v jejím průběhu. Jejich rozhodnutí vyvolává pocit roztrpčení u těch, kteří zůstali ve své domovině a čelí ruskému útoku.

Další voják, osmadvacetiletý Andrij Kulibaba, se svěřil, že na začátku války odmítl prosbu známého, který ho požádal, aby mu pomohl s útěkem. Andrij si myslí, že ukrajinští muži by měli být připraveni nahradit ty, kteří musí frontu opustit.

Biden ujistil Steinmeiera, že USA budou Ukrajině dál pomáhat

Americký prezident Joe Biden ujistil svého německého kolegu Franka-Waltera Steinmeiera o tom, že na Spojené státy je spolehnutí, pokud jde o další pomoc Ukrajině. Steinmeier to podle agentury DPA řekl novinářům po pátečním setkání s Bidenem v Bílém domě.

Podle německé hlavy státu bylo pro oba prezidenty důležité vyslat signál. „Budeme Ukrajinu v jejím boji za svoji zemi, svoji svobodu a svoji demokracii i nadále podporovat,“ uvedl Steinmeier.

Biden ho ujistil, že navzdory sporům v Kongresu se podaří najít řešení, jak zemi bránící se ruské agresi nadále podporovat. Americký Kongres minulý víkend nevyčlenil další miliardy dolarů na zbraně pro Kyjev kvůli sporům týkajícím se nového amerického rozpočtu.

Podle vyjádření Bílého domu z tohoto týdne má zatím americká vláda stále peníze na pokrývání potřeb Ukrajinců na bojišti. V jakém okamžiku by aktuální vývoj ve Washingtonu mohl začít ovlivňovat operace ukrajinské armády, není jasné.

Billboard v Rusku lákal do armády i na pohřební ústav

V ruském městě Berezniki billboard ukazoval hned po sobě reklamu na vstup do armády a na pohřební ústav. Ředitel reklamní agentury se musel omluvit, informoval portál Meduza.

Billboard nejprve lákal na podepsání kontraktu s ruskou armádou, která potřebuje vojáky do bojů na Ukrajině, kde už dvacátým měsícem vede invazi. „Věc opravdových mužů. Po boku svých krajanů,“ zněl slogan první reklamy, která také uváděla telefonní číslo na místní odvodové centrum. Po ní se zobrazovala reklama na místní pohřební ústav Grand Ritual. Ta zákazníky lákala na slogan „Hlavní brána do městského hřbitova“.

Na nezvyklou kombinaci reklam posléze upozornil proválečný kanál na platformě Telegram a požadoval od lidí zodpovědných za výběr reklam omluvu. Ředitel agentury, která vlastní billboard, médiím v reakci sdělil, že už se „veteránům omluvil“.

„Neměli jsme na mysli žádný skrytý význam. Je to náhoda, protože z technické povahy reklamní konstrukce ukazuje najednou tři reklamní bannery. To, co se stalo, bych mohl nazvat shodou okolností,“ sdělil ředitel.