Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Kvůli ruským útokům nemá elektřinu 1,5 milionu lidí, uvedl ukrajinský činitel 

Kvůli ruským raketovým útokům na ukrajinské energetické objekty zůstalo bez elektrického proudu na 1,5 milionu odběratelů energie v sedmi oblastech země. Na svém telegramovém účtu to dnes uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu napsal, že ruské invazní síly od noci podnikly „masivní útok“, při němž vypálily na jeho zemi 36 raket, z nichž většinu sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.

„Nepřítel pokračuje v útocích na energetická zařízení v různých oblastech naší země,“ napsal Tymošenko a vyjmenoval, že bez dodávek elektrické energie byli v době jeho příspěvku - tedy po poledni - lidé v Chmelnycké, Mykolajivské, Volyňské, Čerkaské, Rivnenské, Kirovohradské a Oděské oblasti. Obyvatele vyzval, aby byli při spotřebě elektřiny úsporní.

TASS: Při ukrajinském ostřelování zemřeli v ruském městě Šebekino dva lidé

Při ukrajinském ostřelování zahynuli dnes v ruském městě Šebekino dva lidé. Na telegramu o tom informoval gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Šebekino se nachází asi osm kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Nejméně deset dalších osob utrpělo podle Gladkova zranění, stav několika z nich je vážný. Téměř 15.000 místních obyvatel se kvůli ostřelování ocitlo bez dodávek elektřiny, citovala gubernátora ruská agentura TASS.

Plzeňský dopravní podnik daroval Charkovu sedm autobusů, dá ještě dva trolejbusy

Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) v těchto dnech darovaly sedm autobusů ukrajinskému městu Charkov, které mělo před ruskou agresí zhruba stejný počet obyvatel jako Praha. Všechny vozy již ve městě slouží. V Charkově jsou při výpadcích elektřiny, kdy nejezdí metro, tramvaje, ani trolejbusy, jedinou formou hromadné dopravy, řekl mluvčí PMDP René Vávro. Stoprocentně městská firma podle něho druhému největšímu ukrajinskému městu, které leží v severovýchodní části země, ještě daruje dva trolejbusy.

Ruští okupanti, kteří zůstali v Chersonu, se převlékli do civilu a nastěhovali se do opuštěných bytů, kde se připravují na pouliční bitvy.

Zdroj: Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.

Protivzdušná obrana v oblasti Kyjeva sestřelila několik ruských raket

Protivzdušná obrana v oblasti Kyjeva sestřelila několik ruských raket, které mířily na ukrajinské hlavní město. Na telegramu o tom informoval starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Obyvatele vyzval, aby zůstali v krytech, protože nálety stále pokračují.

„Několik raket letících na Kyjev bylo v oblasti sestřeleno protivzdušnou obranou. Děkujeme našim obráncům,“ citovala z prohlášení Klička agentura Unian. „Šetřte elektřinou a buďte shovívaví, pokud jde o omezení jejích dodávek,“ vzkázal Kyjevanům starosta.

Protestující proti podpoře Ukrajiny přerušila vystoupení kanadské ministryně

Vystoupení kanadské ministryně obrany Anity Anandové na demokratickém fóru v Torontu v pátek přerušila protestující proti dodávkám zbraní Ukrajině. Ministryně se poté pokoušela vysvětlit, proč jsou nutné. Po návratu na pódium k incidentu poznamenala, že jde o součást demokracie.

Blinken nevidí žádné důkazy, že má Rusko zájem na ukončení agrese vůči Ukrajině

Americký ministr zahraničí Antony Blinken nevidí žádné důkazy, že Rusko má zájem ukončit agresi vůči Ukrajině. Moskva podle něj naopak dělá pravý opak, informovala agentura Reuters. Jak nicméně šéf americké diplomacie na tiskové konferenci dodal, Washington zváží všechny způsoby, jak by mohl pokročit v diplomatických jednáních s Ruskem.

Blinken reagoval na dotaz, zda Spojené státy nezvažují komunikovat s Moskvou podobnými neoficiálními kanály, jako tomu bylo během kubánské raketové krize v roce 1962.

Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem jsou nyní nejvíce vyostřené od dob studené války. Vedle rozsáhlých sankcí, které USA na Rusko a jeho představitele uvalilo, jsou Američané také jedni z největších podporovatelů Ukrajiny - na vojenskou, technologickou a humanitární pomoc od začátku ruské invaze vydali nebo vyčlenili téměř 18 miliard USD (asi 450 miliard korun).

Rusko podle Zelenského úmyslně zdržuje plavbu lodí přepravujících ukrajinské obilí do světa. Cílem je přimět statisíce lidí k migraci do EU. Podrobnosti čtěte tady.

Ukrajinské ostřelování podle Rusů způsobilo požár v ruském městě

Ukrajinské ostřelování způsobilo požár v podniku v ruském městě Šebekino, vzdáleném asi osm kilometrů od hranic s Ukrajinou. Při požáru utrpěla zranění jedna žena, oznámil dnes gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Kyjev se nevyjádřil. Dým z požáru je podle médií vidět i v 30 kilometrů vzdáleném Belgorodu.

"V jednom z průmyslových podniků vypukl požár v důsledku přímého zásahu. Podle předběžných údajů zranění utrpěla jedna žena," uvedl Gladkov podle agentury TASS. Zraněnou ženu podle gubernátora převezli do nemocnice. Na místě zasahují hasiči.

O ostřelování samého Belgorodu ruské úřady informovaly minulou neděli. Zranění tehdy utrpěli tři lidé, podle Gladkova šlo o členy jedné rodiny. V některých výškových domech exploze rozbily okna, na ulicích obyvatelé nacházeli úlomky raket. U belgorodského letiště lidé napočítali 16 výbuchů. Podle neověřených informací na sociálních sítích byl zničen systém protivzdušné obrany. O dva dny dříve se město ocitlo bez proudu kvůli požáru trafostanice a o den dříve vybuchl muniční sklad.

Belgorodská oblast je v posledních dnech pravidelně terčem ostřelování, ze kterého Rusko obviňuje ukrajinskou armádu. Ukrajina se k těmto útokům za svou východní hranicí oficiálně nevyjadřuje.

Španělsko začne od listopadu s výcvikem 400 ukrajinských vojáků

Španělsko začne od listopadu s výcvikem 400 ukrajinských vojáků. Řekla to dnes ministryně obrany Margarita Roblesová. Podle agentury Europa Press se jedná o španělský příspěvek k výcvikové misi, kterou schválila Evropská unie. Madrid již cvičí několik desítek ukrajinských vojáků, kteří se učí obsluhovat protivzdušný systém Aspide, který se pyrenejská země chystá poskytnout Kyjevu.

První ukrajinští vojáci podle ministryně obrany Roblesové přijedou do Španělska příští týden. Výcvik se uskuteční na vojenské akademii v Toledu. Podle Roblesové ukrajinští vojáci zůstanou v zemi po dobu, která bude nutná.

Podle deníku El País španělská armáda vycvičí ukrajinské vojáky, aby byli schopni obsluhovat protivzdušný systém Hawk americké výroby. Ve čtvrtek generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg oznámil, že Madrid poskytne Kyjevu čtyři tyto protivzdušné systémy. Jedná se o starší zbraňové systémy, které už mnoho armád vyřadilo ze své výzbroje.

Podle deníku by Španělsko mohlo začít s výcvikem ukrajinských vojáků v dalších dovednostech, které Kyjev poptává. Jedná se například o lékařský výcvik, ostřelovače či odstraňování min a výbušných zařízení.

Od září je ve Španělsku dvacítka ukrajinských vojáků, kteří se učí používat a obsluhovat protivzdušný systém Aspide. Ukrajinští vojáci se do vlasti vrátí s jedním systémem tohoto druhu.

Po vlně útoků ze vzduchu, kterou podnikla ruská armáda tento měsíc, Ukrajina požádala své spojence o poskytnutí více protivzdušných systémů. Kyjev například dostal od Německa moderní systém IRIS-T SLM.

Tento týden pak státy Evropské unie schválily vytvoření výcvikové mise pro přibližně 15.000 ukrajinských vojáků. Mise by měla trvat dva roky a stát přes 100 milionů eur, které poskytne unijní obranný fond EPF.

Ministři obrany Ruska a USA spolu poprvé od května telefonicky hovořili

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Mluvili o situaci na Ukrajině i o otázkách mezinárodní bezpečnosti, informovala agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností. Pentagon v prohlášení po telefonátu uvedl, že Austin zdůraznil důležitost zachování otevřených komunikačních kanálů během konfliktu na Ukrajině.

Austin a Šojgu spolu podle agentury TASS naposledy mluvili letos 13. května, kdy také hovořili o situaci na Ukrajině, kde Rusko zahájilo letos 24. února invazi.

Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem jsou nyní nejvíce vyostřené od dob studené války. Vedle rozsáhlých sankcí, které USA na Rusko a jeho představitele uvalilo, jsou Američané také jedni z největších podporovatelů Ukrajiny - na vojenskou, technologickou a humanitární pomoc od začátku ruské invaze vydali nebo vyčlenili téměř 18 miliard USD (asi 450 miliard korun).

Předmětem sporu jsou i ruské hrozby použití jaderných zbraní na Ukrajině, od čehož Washington Moskvu odrazuje prostřednictvím médií i přímými komunikačními kanály.

USA také stojí v čele obranné aliance NATO, jejíž členské státy s Ruskem přímo sousedí. V procesu přístupu do NATO je nyní i Švédsko a Finsko. Ruský prezident Vladimir Putin v květnu řekl, že v rozšíření NATO nespatřuje hrozbu pro Rusko, pokud aliance nebude ve dvojici severských států posilovat svoji vojenskou infrastrukturu.

Lídři EU diskutovali o plánu poskytnout příští rok Ukrajině 18 miliard eur

Tématem summitu Evropské unie byl dnes mimo jiné plán finanční podpory Ukrajiny v příštím roce, který by vyčlenil na okamžité potřeby ukrajinského státu 18 miliard eur (přes 440 miliard korun). Po ukončení vrcholné schůzky to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž už na přípravě schématu pracují unijní ministři financí.

"Pro Ukrajinu je velmi důležité mít předvídatelné, stabilní příjmy," řekla šéfka unijní exekutivy na tiskové konferenci. "Diskuse byla o přibližně půldruhé miliardě eur měsíčně financovaných Evropskou unií. Takže to by znamenalo celkovou částku 18 miliard pro příští rok," dodala v souvislosti s dnešní debatou prezidentů a premiérů členských zemí.

Podle von der Leyenové dává Kyjev najevo, že každý měsíc potřebuje na podporu financování základních funkcí státu tři až čtyři miliardy eur. Tuto mezeru v ukrajinském hospodaření by měly společně pokrýt EU, Spojené státy a finanční instituce, míní předsedkyně EK.

"Pověřili jsme ministry financí, aby vypracovali příslušný mechanismus, ale bylo důležité také dát Ukrajině tento signál, že velmi dobře víme, jak důležitý pro ni tento spolehlivý tok příjmů je," uvedla.

Ukrajina si chválí systémy protivzdušné obrany IRIS-T dodané z Německa

První nasazený systém protivzdušné obrany IRIS-T, který Ukrajině dodalo Německo, se při jednom z posledních ruských vzdušných útoků prokázal jako mimořádně účinný, řekl podle serveruUkrajinska pravda novinářům mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Zároveň uvedl, že doufá v další dodávky těchto komplexů.

Systém IRIS-T SLM se používá k ochraně před raketami do výšky 20 kilometrů a do vzdálenosti 40 kilometrů. Podle agentury DPA je Ukrajina první zemí na světě, která tento vysoce moderní systém protivzdušné obrany používá, ve výzbroji ho zatím nemá ani německá armáda.

"IRIS-T se předvedl mimořádně dobře při extrémním ostřelování, kterému jsme čelili," řekl Ihnat. "Jediné minus je, že systémů je zatím málo. Očekává se, že německá výroba nabere obrátky a zvýší objem výroby, aby Ukrajina dostala co nejvíc těchto komplexů," uvedl také mluvčí letectva.

Ihnat dodal, že v příštích měsících Ukrajina dostane alespoň několik dalších odpalovacích zařízení komplexu. "Dokonce i jedno odpalovací zařízení, které je určeno pro osm raket, je mocným nástrojem," sdělil. Neupřesnil, kde přesně na Ukrajině byl systém nasazen s vysvětlením, že podobně jako americké raketomety HIMARS je pro nepřítele cílem číslo jedna.

Ukrajina v poslední době čelí masivnímu ruskému ostřelování. Minulý týden kvůli tomu 15 evropských zemí, včetně Německa a České republiky, podepsalo prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany. Chtějí tak vyplnit mezery v ochranném deštníku NATO nad Evropou. Podle portálu televize n-tv chybí například balistické rakety nebo prostředky obrany proti dronům nebo střelám s plochou dráhou letu.

Čtyři Rusové zadržení v Norsku za fotografování uzavřeného zařízení byli propuštěni z vazby. Tamní policie došla k závěru, že Rusové jsou jen turisté.

Počty uprchlíků z Ukrajiny, kteří přicházejí do plzeňského KACPU, mírně rostou

Počty uprchlíků z Ukrajiny, kteří přicházejí do krajského asistenčního centra pomoci (KACPU) v Plzni, se po letních propadech opět mírně zvyšují. Výrazně roste podíl těch, kteří požadují ubytování, protože v ČR nemají příbuzné nebo známé. Zatímco v březnu, po začátku ruské agrese na Ukrajině, chtěly v KACPU ubytování jednotky procent běženců, teď se podíl zvýšil na 30 až 40 procent z počtu odbavovaných, řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti).

Ubytovatelé přitom podle hejtmana hrozí, že když po zdražení energií nedostanou od státu místo 250 Kč/osobu/den o sto korun víc, vypoví kraji smlouvy. O zvýšení příspěvku, které prosazuje už měsíc Asociace krajů, zatím vláda nerozhodla. Plzeňský kraj se podle Špotáka obává v zimě vyššího přílivu uprchlíků, kteří ve své zemi nebudou mít kde bydlet nebo čím topit. Už teď se jich hodě vrací, řekl.