Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko přesunulo část sil ze Sýrie, Izrael by mohl změnit strategii, píše NYT

Rusko nedávno odvolalo část svého kontingentu a systémů protivzdušné obrany ze Sýrie. S odvoláním na dva západní a jeden izraelský zdroj to napsal deník The New York Times (NYT). Rusko tak z oblasti odstranilo zbraně, které omezovaly izraelské vojenské operace v Sýrii. Podle deníku to také může ovlivnit izraelské úvahy o poskytnutí vojenské pomoci Kyjevu.

Odvezení systému protivzdušné obrany S-300 ze Sýrie znamená, že pro izraelské letectvo zmizela hlavní hrozba pro jeho operace v Sýrii. Situace v Sýrii je pro Izrael významným faktorem při zvažování podpory Ukrajině.

Na satelitních snímcích pořízených v srpnu je vidět přesun baterií S-300 z Masjáfu v západní Sýrii do přístavu Tartús a pak do černomořského ruského přístavu Novorossijsk.

Zdroje NYT poskytly rozdílné údaje o počtu Rusů stažených ze Sýrie - dva hovořily o 1200 až 1600 vojácích, třetí o mnohem vyšším počtu. Podle izraelského bezpečnostního zdroje odvelené vojáky nahradili vojenští policisté. Všechny zdroje se ale shodly na tom, že přesunem Rusko omezilo svůj vliv na rozhodování Izraele v otázce podpory Ukrajiny.

Kyjev od Izraele požaduje obranné systémy a vojenské vybavení, také v souvislosti s množícími se útoky, k nimž jsou využívány drony původem z Íránu. Ministr obrany Benny Ganc však vyloučil, že by Izrael mohl Ukrajině dodávat zbraně. Pomáhá jí humanitárními dodávkami, zasíláním ochranného vybavení a zvažuje poskytnout systém varování, jaký se proti leteckým útokům používá v Izraeli. Tento postoj je vysvětlován jako snaha udržet si volnou ruku pro zásahy v Sýrii, kde působí jako spojenec Damašku Írán. Izrael bere v potaz také přítomnost velké ruské komunity na svém území.

Rusko dovezlo systém S-300 do Sýrie v roce 2018, ale Syřanům kontrolu nad bateriemi nikdy nesvěřilo. Právě tyto rakety v blízkosti izraelského území vedly Izrael k odmítání ukrajinských požadavků na zbrojní pomoc, píše NYT. Aby se zamezilo incidentům v Sýrii, zřídily Rusko a Izrael telefonickou linku mezi svými armádami. Letos v květnu ale Ruskové zahájili palbu na izraelská letadla na konci útoku v oblasti Masjáfu. Izraelská televize o tom přinesla zprávu až po týdnu a v červenci ji pak potvrdil Ganc, podle nějž šlo o výjimečný případ.

Rusko v Sýrii stále drží modernější obranný systém raket S-400, který je ovšem určen jen k obraně ruských sil. I když stahování části Rusů ze Sýrie znamená pro Izrael výhodu, panují podle tisku obavy, že toho využije Írán ke zvýšení svého vlivu v Sýrii.

EU zmrazí majetek třem lidem a jedné firmě za dodávky íránských dronů Rusku

Členské státy Evropské unie dnes potvrdily zmrazení majetku třem lidem a jedné firmě odpovědným za dodávky íránských dronů Rusku, které je využívá ve válce proti Ukrajině. Sankce začnou platit dnes odpoledne po zveřejnění v unijním věstníku, oznámilo na twitteru české předsednictví. Na podobě sankcí se už ve středu shodli velvyslanci zemí sedmadvacítky.

"Členské státy se rozhodly zmrazit majetek tří jednotlivců a jedné entity, které jsou za dodávky dronů odpovědné; EU je rovněž připravena rozšířit sankce i na další čtyři íránské subjekty, které už byly zařazeny na jiný sankční seznam v minulosti," oznámilo české předsednictví.

Evropský blok podle dřívějšího vyjádření mluvčí unijní diplomacie shromáždil "dostatečné důkazy" o tom, že na Rusko na Ukrajině využívá íránské drony Šáhed-136, které vybuchují po zasažení cíle.

V posledních dnech se množily zprávy, že Rusko při útocích na Ukrajině využívá drony íránské výroby především ve snaze poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle některých zdrojů jich Teherán ruské armádě dodal stovky. Moskva tvrdí, že používá pouze ruské zbraně, například televize CNN ale v nové reportáži ukazuje íránský bezpilotní letoun v rukou ukrajinských obránců.

Předsedkyně Sněmovny vyzvala k ustavení tribunálu pro zločiny agrese na Ukrajině

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vyzvala k ustavení ad hoc mezinárodního trestního tribunálu pro zločiny ruské agrese na Ukrajině. Věří tomu, že nejen Česko, ale i další civilizované země nejen v Evropě budou usilovat o totéž. Řekla to na dnešním veřejném slyšení na téma válečných zločinů a porušování lidských práv na Ukrajině, které se koná ve Sněmovně.

Evropská unie zatím nemá společný názor na možnost zřídit kvůli válce na Ukrajině zvláštní tribunál a prosazuje, aby napadená země přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Eurokomisař Didier Reynders dříve naznačil, že první případy spojené s válkou by se k ICC mohly dostat před koncem roku.

"Mapování a informace o válečných zločinech jsou zásadní, protože dříve či později musí dojít k potrestání viníků," řekla předsedkyně dolní komory. Na veřejném slyšení vystupují také tři ukrajinské ochránkyně lidských práv. Pekarová Adamová vyzvala k ustavení mezinárodního trestního tribunálu. "Věřím tomu, že nejen Česká republika, ale i ostatní civilizované země nejen v Evropě budou o totéž usilovat," poznamenala.

Předsedkyně dolní komory v úvodním krátkém projevu uvedla, že přibývají další útoky na civilisty, bombardována je nejen infrastruktura, ale také školy či školky, v nichž jsou přítomny děti. Podle ní všechny tyto věci lidé vidí ve zpravodajství, někteří se ale stávají trochu laxními, neboť si na válku začali zvykat. "Považuji za jedno z velkých nebezpečí, abychom si začali zvykat na tyto věci a měli pocit, že se to odehrává někde daleko a nás se to netýká," dodala Pekarová Adamová.

Putin se podle německého kancléře svým útokem na Ukrajinu ve všem přepočítal

Evropská unie od sankcí a tlaku vůči Moskvě neustoupí, dokud Rusko nezastaví svou útočnou válku proti Ukrajině. Dnes to v německém parlamentu prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin se podle něj přepočítal ve slabosti Ukrajiny a ostatních Evropanů a nepomáhá mu ani to, že jako zbraně používá používá potraviny a energetické suroviny. Kancléř dodal, že svobodná Evropa ze všech zkoušek souvisejících s invazí vzejde jednotnější a nezávislejší, než byla před válkou.

"Když Putin v únoru válku začal, mnozí se domnívali, že Ukrajina bude do několika dní obsazena. Věřil tomu i Putin," řekl Scholz. "Dopadlo to jinak, protože Ukrajinci svou zemi statečně a za cenu velkých a bolestivých obětí brání, Dopadlo to jinak i díky tomu, že Ukrajinu podpořili její partneři včetně nás, a to politicky, finančně, humanitárně i zbraněmi," řekl šéf spolkové vlády.

Scholz zdůraznil, že západní demokratické země odpověděly i sankcemi a že balíky sankcí uvalila vůči Moskvě jednotně i Evropská unie. "V tomto kurzu budeme pokračovat, dokud Rusko povede brutální útočnou válku," řekl. Další postup vůči Rusku a pokračující pomoc Ukrajině jsou významná témata dnes začínajícího summitu sedmadvacítky v Bruselu.

Scholz odsoudil nedávná hlasování, které Rusko na okupovaných územích Ukrajiny zorganizovalo, aby válku ospravedlnilo a aby mohlo oblasti anektovat. "Ilegální pseudoreferenda v Doněcku, Luhansku, Chersonu a Záporoží nebyla nic jiného než fraška. Jejich výsledek je neplatný," řekl.

Kancléř v projevu prohlásil, že Německo po invazi přebírá stále větší odpovědnost za bezpečnost východoevropských spojenců. Jako příklad označil Německem organizovaný systém společné protivzdušné obrany, o který má prozatím zájem 14 evropských států včetně Česka. "Tohle je přesně ten typ synergií a chytrého přerozdělení spolupráce, který Evropa pro svou bezpečnost podporuje," řekl.

Putin podle kancléře neútočí jen bombami na Ukrajince, ale proti Evropě a světu zneužívá potraviny a energetické suroviny jako zbraně. Ani to ale ruskému prezidentovi nevyjde, domnívá se kancléř, neboť Evropa podle něj vzejde z celého konfliktu jednotnější a nezávislejší.

Ruskem organizovaná hlasování na okupovaných částech Ukrajiny nebyla podle německého kancléře Scholze nic jiného než fraška, která nemá žádnou platnost.

EU v sankcích vůči Moskvě neustoupí, dokud Rusko nezastaví útočnou válku, řekl Scholz. Podle něj se Putin ve slabosti Ukrajiny a Evropanů přepočítal.

Rusko podniklo za den desítky útoků na Ukrajinu, uvedl generální štáb

Ruské invazní síly za uplynulý den podnikly 11 raketových a 28 vzdušných útoků na území Ukrajiny, informoval ve své dnešní ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Kromě toho podle něj Rusové na Ukrajinu ve více než 65 případech pálili ze salvových raketometů. Ukrajinské ozbrojené síly odrazily útoky ruských jednotek u devíti obcí v Luhanské a Doněcké oblasti, tvrdí velení ukrajinských sil.

V rozporu s mezinárodním humanitárním právem, zákony a zvyklostmi války nepřítel dál zasahuje kritickou infrastrukturu a civilní domy, píše ukrajinský generální štáb. Pod palbou se podle něj ocitlo přes 25 obcí - například Burštyn v Ivano-Frankivské oblasti na západě země. Podle středečního prohlášení šéfky tamní oblastní správy Svitlany Onyščukové ruská raketa zasáhla v Burštynu velkou tepelnou elektrárnu.

Kromě toho byly v uplynulém dni hlášeny ruské vzdušné údery ve Vinnycké, Dněpropetrovské, Záporožské, Chersonské a Doněcké oblasti. "Ruští okupanti použili řízené střely s plochou dráhou letu, letecké a protiletadlové řízené střely a také více než deset dronů Šáhed-136 íránské výroby," píše ukrajinský generální štáb a dodává, že polovinu bezpilotních letounů vyslaly invazní síly z běloruského území.

Ruské síly se podle ukrajinských vojáků snaží udržet obsazené oblasti, omezit akce ukrajinské armády a pokouší se o útoky v oblastech Bachmutu a Avdijivky v Doněcké oblasti. Ukrajinské síly za poslední den odrazily nepřátelské útoky u Bilohorivky v Luhanské oblasti a také u Bachmutu, Krasnohorivky, Opytne nebo například Marjinky v Doněcké oblasti, poznamenalo velení ukrajinských ozbrojených sil.

Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Moskva se informačně připravuje na neúspěch v Chersonské oblasti, píše ISW

Moskva se zřejmě informačně připravuje na plánovaný ústup a ztrátu území v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti, píše v analýze americký Institut pro studium války (ISW). Kreml zároveň připravuje informační pole pro útok na Kachovskou vodní elektrárnu, který následně svede na Ukrajince, domnívají se na analytici.

Ruští představitelé včetně šéfa okupační správy v Chersonské oblasti Volodymyra (Vladimira) Salda a velitele ruských invazních sil na Ukrajině Sergeje Surovikina v posledních dnech hovořili o nutnosti "evakuace" ukrajinských obyvatel a varovali před ukrajinskými útoky na civilisty. Podle ISW jde pravděpodobně o pokus "nastavit informační podmínky pro plný ruský ústup za Dněpr". Tím by se ruské síly vzdaly Chersonu a dalšího významného území v oblasti.

"Ruské vojenské velení se očividně poučilo z předchozích informačních i operačních selhání při nedávné ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti," píše ISW s odkazem na bleskový ukrajinský postup na severovýchodní frontě v září, za který si Kreml vysloužil kritiku i ze strany některých svých podporovatelů.

Součástí přípravy na případný neúspěch je i možná operace pod falešnou vlajkou na Kachovskou vodní elektrárnu na Dněpru. Surovikin v úterý tvrdil, že dostal informace o úmyslu Kyjeva na toto zařízení zaútočit, což by podle něj v Chersonské oblasti způsobilo ničivé záplavy. Varování opakoval i Saldo, podle kterého ukrajinské síly zaútočí na přehrady výše proti proudu od Chersonu.

Okupační úřady ale těmito varováními patrně zamýšlejí nastavit informační podmínky tak, aby mohly ruské síly přehradu poškodit a z následných škod a ztrát na životech obvinit Ukrajince. "Výsledné záplavy navíc poslouží ke krytí stahování (ruských sil) dál na jih Chersonské oblasti," uvádí ISW. Zprávy o domnělém útoku Ukrajiny by pak pomohly Kremlu odpoutat pozornost od ústupu jeho sil a dál vykreslit Kyjev jako teroristický režim, který neváhá útočit na civilisty.

ISW se také zmiňuje o oznámené civilní "evakuaci" v Chersonu, která podle něj slouží jako zástěrka pro masový nucený odsun civilistů. Evakuaci z důvodu "ukrajinské protiofenzivy" v úterý oznámil Saldo, ve středu pak akce podle proruské správy začala. Odsun civilistů poslouží i k bezpečnému stažení představitelů ruské okupační správy, kolaborantů a dalších okupačních orgánů v očekávání bezprostředního ukrajinského postupu, domnívá se ISW.

USA obvinily pět Rusů v případu prodeje amerických vojenských technologií

Americká prokuratura obvinila pět Rusů a několik dalších osob v souvislosti se sítí, která získávala americké vojenské technologie a dodávala je do Ruska. Některé z technologií skončily i na ukrajinských bojištích, napsala agentura Reuters.

Americké úřady celkem v jednotlivých případech ve státech New York a Connecticut obvinily přes desítku lidí. Jsou mezi nimi ruští občané obvinění z nákupu citlivých vojenských technologií od amerických společností a praní špinavých peněz v hodnotě desítek milionů dolarů pro bohaté ruské podnikatele, občané Lotyšska obvinění ze spiknutí za účelem pašování vybavení do Ruska nebo venezuelští ropní makléři.

O odhalení sítě obchodující s vojenskými a dalšími technologiemi dvojího užití ve středu informoval Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) při americkém ministerstvu financí. Na odhalení se podílely i ministerstvo spravedlnosti a Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Za nelegální činností stál podle úřadů ruský občan jménem Jurij Jurjevič Orechov a dvě jeho společnosti - NDA GmbH a Opus Energy Trading. Mezi technologiemi, které Orechov a jeho společnosti obstarávaly, byly například mikroprocesory používané ve stíhacím letounech, raketových systémech, ale i radarech a satelitech.

Podle amerického ministerstva spravedlnosti se některé technologie objevily na bojištích na Ukrajině, uvádí agentura AP. Další komponenty, které lze využít pro šíření jaderných zbraní, zachytili v Lotyšsku předtím, než mohly být odeslány do Ruska.

Orechova v pondělí zatkla policie v Německu. Další ruský občan obviněný americkou prokuraturou - Arťom Uss - byl zatčen v Itálii a Spojené státy mají zájem o jeho vydání.

Americké ministerstvo financí zároveň na Orechova a jeho dvě společnosti uvalilo sankce.

Soud projedná případ Rusa viněného ze zadržení 11 lidí při anexi Krymu

Pražský městský soud dnes začne projednávat případ Rusa Alexandra Frančettiho. Obžaloba ho viní z toho, že se při ruské anexi Krymu v roce 2014 podílel na násilném zadržení přinejmenším 11 proukrajinsky smýšlejících lidí. Za založení organizované zločinecké skupiny zaměřené k páchání teroristického útoku mu hrozí až patnáctileté vězení. Muž vinu odmítá.

Frančetti podle obžaloby v Sevastopolu spoluzaložil organizovanou ozbrojenou skupinu Sevastopolská obrana. V rámci skupiny zkoumal terén, monitoroval elektrické a plynové vedení a pohyb lidí v oblasti a shromažďoval informace o rozmístění ukrajinských vládních sil a jejich skladů zbraní a munice. Informace měl poté předávat ruským námořním silám s vědomím, že budou využity při násilném obsazení Krymu. Zadržení 11 lidí, které obžaloba zmiňuje, se uskutečnilo v Černorečenské soutěsce.

Česká policie Rusa zadržela na základě ukrajinského zatykače loni v září. Pražské soudy rozhodovaly o jeho vydání ke stíhání na Ukrajinu. Městský soud původně vydání připustil, usnesení ale zrušil vrchní soud. Krátce po prvním rozhodnutí totiž Rusko napadlo Ukrajinu, a podle soudců by tak v zemi hrozilo reálné riziko porušení mužových lidských práv.

Po rozhodnutí vrchního soudu byl sice Frančetti propuštěn z české předběžné vazby, na svobodu se však reálně nedostal. Bezprostředně poté jej totiž zadržela česká Národní centrála proti organizovanému zločinu a sama jej obvinila. Soud muže následně poslal do vyšetřovací vazby, kde Rus čeká na hlavní líčení.

Rusko dnes na Ukrajině zničilo tři energetická zařízení, oznámil Zelenskyj. Ukrajince upozornil, aby byli od čtvrtka při spotřebě energií šetrní.

Putin nařídil vyplácet zmobilizovaným vojákům nejméně 195 tisíc rublů měsíčně

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení o bezpodmínečném dodržování termínů a výše výplat vojákům povolaným v rámci částečné mobilizace. Oznámila to dnes agentura Interfax. Plat má podle Putina činit nejméně 195 tisíc rublů měsíčně (asi 78 tisíc korun). Rusko 24. února vojensky napadlo Ukrajinu. Agresivní válku, kterou proti sousední zemi vede, nazývá „speciální vojenskou operací“.

Putin nařídil „částečnou mobilizaci“ minulý měsíc a vzápětí z Ruska uprchly nebo se o to pokusily statisíce Rusů v branném věku. V médiích se mezitím objevily zprávy o úmrtích čerstvě zmobilizovaných vojáků, a to buď ještě v ruských posádkách, anebo na Ukrajině, kam první vojáci dorazili bez jakéhokoliv výcviku.

„Dnes jsem podepsal nařízení o bezpodmínečném dodržování termínů a výše výplat. Připomínám, že mají činit nejméně 195 tisíc rublů za kalendářní měsíc. Zvlášť zdůrazním, že zahrnují i období přípravy a výcviku,“ řekl Putin během zasedání bezpečnostní rady.

V nařízení, zveřejněném na webu Kremlu, se praví, že ministerstvům obrany a financí se ukládá, aby stanovily výši peněžního příspěvku a dalších plateb občanům povolaným k vojenské službě za mobilizace, a to na základě minimální zaručené výše nejméně 195 tisíc rublů za kalendářní měsíc od zařazení do seznamů vojenské jednotky, včetně období výcviku. Splnit toto nařízení mají ministerstva k 1. listopadu.

Prezident také prohlásil, že zmobilizovaní vojáci musí být vybaveni vším potřebným. „Chci zdůraznit, že jsme pyšní na každého, kdo nastupuje vojenskou službu, plní svou povinnost při obraně vlasti. Naši vojáci, ať by plnili jakékoliv úkoly, musí být vybaveni vším nezbytným,“ řekl prezident. To podle něj platí i ohledně vybavení kasáren, životních podmínek, výstroje, jídla a zdravotní péče. „Máme všechny možnosti pro to, abychom vyřešili vznikající problémy - a ty se vyskytují - na soudobé úrovni hodné naší země,“ prohlásil šéf státu.

Putin patrně narážel na informace z médií, že v mnoha případech si zmobilizovaní vojáci museli opatřit i životně důležité vybavení, například neprůstřelné vesty, anebo balíčky první pomoci, na vlastní náklady, anebo jim je kupovali příbuzní.

Putin také nařídil šéfům regionů, aby se spolu s dobrovolníky a společenskými organizacemi postarali o všemožnou pomoc příbuzným zmobilizovaných vojáků.

Rusové v okupovaném Mariupolu odstranili památník obětem hladomoru

Ruské úřady v okupovaném Mariupolu odstranily památník obětem hladomoru z 30. let 20. století, který byl v centru města na jihovýchodě Ukrajiny postaven v roce 2004. Nejprve o tom napsala ruská média a jejich informaci později potvrdil i list Ukrajinska pravda. „Okupanti odstranili památník za pomoci autojeřábu. Okupanti prohlásili, že žulu recyklují na stavební materiál,“ uvedl. Během hladomoru podle odhadů historiků přišlo o život několik milionů Ukrajinců.

Památník v podobě dvou žulových bloků, černého a červeného, na kterém spočívaly kovové klasy a ostnatý drát, stál u mariupolského divadla, které v březnu za ruského obléhání města zasáhla bomba z ruského letadla. Rusové po dobytí Mariupolu tvrdili, že divadlo, kde se ukrývaly stovky civilistů, vyhodili úmyslně do vzduchu Ukrajinci.

Rusko odmítá ukrajinský pohled, že hladomor v 30. letech minulého století byl úmyslnou genocidou rozpoutanou sovětským režimem, který zabavoval rolníkům obilí a vyvážel jej, aby získal prostředky na industrializaci země. Podle odhadu historiků způsobil hladomor v celém Sovětském svazu smrt podle nejpesimističtějších odhadů až deseti milionů lidí, polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině.

„Podle historických zdrojů hladomor postihoval jižní oblasti Ruska a pak Sovětského svazu pokaždé po několika desetiletích. Hladomorem z let 1932 až 1933 nejvíce utrpěl Kazachstán, Povolží a severní Kavkaz,“ tvrdil dnes do kamer prokremelských médií historik Arťom Bobrovskij z univerzity v Doněcku, baště proruských separatistů, který asistoval při odstranění památníku.

„Nebojujeme s památníky, ale odstraňujeme symbol dezinformací na státní úrovni,“ prohlásila Jevgenija Krotovová z vedení mládežnické organizace Molodaja Respublika. Ukrajinska pravda Krotovovou označila za kolaborantku.

Přístavní město Rusové oblehli krátce po začátku letošní invaze z 24. února, ale dobýt se jej podařilo až v květnu, po týdnech masivního ostřelování a bombardování, které si vyžádalo tisíce obětí a zničení části města, připomněla agentura AFP.

Součástí války Ruska proti Ukrajině, která dnes pokračuje 238. dnem, je i „válka pomníků“, uvedla ruská redakce BBC. Připomněla, že odstraňování sovětských památníků začalo na Ukrajině již po rozpadu Sovětského svazu a po roce 2014 znamenalo odstranění více než 1300 Leninových pomníků. Po vypuknutí nynější války začaly z ukrajinských měst v rámci „derusifikace“ mizet i pomníky ruského básníka Alexandra Puškina a sovětského spisovatele Maxima Gorkého. Od 24. února do června tak bylo odstraněno přinejmenším 80 pomníků postavených v sovětské éře, deset Puškinových památníků a šest památníků Gorkého, jakož i pomníky ruskému vojevůdci Alexandru Suvorovovi a knížeti Alexandru Něvskému. V Ruskem okupovaných městech se naopak znovu objevily pomníky vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina.

„Památníky jsou zpravidla zapotřebí, aby upevnily nějaký symbolický systém. Aby lidé viděli, jak je postaven svět a kdo si v tomto světě zasluhuje vzpomínku a vděčnost, a kdo ne,“ objasnil symbolický rozměr „války pomníků“ historik Ivan Kurilla z Evropské univerzity v Petrohradu. Připomněl, že sovětská vláda vedená Leninem v roce 1918 přijala speciální dekret a rozhodla, že je nutné odstranit památníky carských vládců a postavit pomníky revolucionářům. „Ti, kdo postavili pomník, a ti, kdo jej odstraňují, mu připisují jistý význam, který nemusí být vždy stejný,“ dodal Kurilla a připomněl, že Leninovy památníky jedni vnímají jako památku komunismu a revoluce, zatímco druzí ji vnímají jako symbol sovětského a ruského imperialismu, čili neruší památník vůdce komunismu, ale představitele ruského či sovětského impéria. Podobně si podle znalce kultury Jana Levčenka sovětský režim „zprivatizoval“ básníka Puškina a stavěl mu masově pomníky. „Puškin nikdy nepobýval na Ukrajině, ale za sovětských dob mu automaticky postavili pomník v Užhorodu či Ternopilu,“ řekl. Odstranění daného památníku pak podle Kurilly představuje symbolické vítězství nad symbolem impéria.

Ukrajinské ozbrojené síly hlásí sestřelení 223 dronů vyrobených v Íránu od září

Ukrajinské ozbrojené síly za posledních 36 dní sestřelily 223 ruských bezpilotních letounů Šáhed-136 vyrobených v Íránu. Na svém telegramovém účtu to dnes uvedlo ukrajinské letectvo. Teherán opakovaně popřel, že by Moskvě dodal zbraně nebo drony pro boje na Ukrajině, připomněla agentura AFP. Evropská unie ale dnes uvedla, že shromáždila dostatečné důkazy o používání íránských dronů ruskými invazními silami.

„Od okamžiku prvního sestřelení íránského dronu-kamikadze Šáhed-136 na ukrajinském území (13. září v Kupjansku) zničila ukrajinská protivzdušná obrana a další složky obranných sil 223 dronů tohoto typu,“ uvedlo ukrajinské letectvo s odkazem na bezpilotní letoun, který útočí stylem kamikadze a vybuchne při zásahu cíle.

Ukrajinské vzdušné síly dále uvedly, že íránské drony, které ruské invazní vojsko označuje jako Geraň-2, ukrajinské síly ničí pomocí raketových jednotek protivzdušné obrany, stíhacími letouny, samohybnými protiletadlovými systémy, přenosnými protiletadlovými raketovými komplety, protiletadlovými zbraněmi nebo těžkými kulomety.

Agentura Ukrinform na svém webu napsala, že ukrajinské jednotky protivzdušné obrany likvidují zhruba 85 procent bezpilotních letounů Šáhed-136, které Rusko na Ukrajinu vysílá. Jen v pondělí invazní síly vyslaly podle ukrajinských úřadů desítky těchto dronů, které útočily na energetickou infrastrukturu, přičemž jeden z nich zničil obytný dům v Kyjevě a zabil pět lidí.

Podle některých zdrojů Teherán dodal ruské armádě stovky těchto strojů. Írán informace o dodávkách zbraní popírá. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v úterý prohlásil, že Kreml nemá žádné informace o tom, že by ruské síly používaly drony íránské výroby. Ruská armáda podle něj používá ruské vybavení. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v úterý uvedla, že Írán slíbil Rusku dodávky střel a dalších bezpilotních letounů. Podle dnešního vyjádření mluvčí diplomacie EU pracuje unie na společné reakci, jelikož shromáždila „dostatečné důkazy“ o používání íránských dronů Ruskem ve válce proti Ukrajině.

Kuleba oznámil, že Ukrajina dostává z Řecka obrněná vozidla BVP-1

Řecko začalo s dodávkami bojových vozidel pěchoty BVP-1 Ukrajině, oznámil dnes ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na tiskové konferenci po jednání se svým řeckým protějškem Nikosem Dendiasem. Atény podle Kuleby také zvažují dodávku zbraní k posílení ukrajinské protivzdušné obrany.

„Nebudu skrývat, že si zvláště ceníme zbraní, které Řecko předá Ukrajině, abychom mohli bránit naši vlast,“ uvedl Kuleba podle serveru RBK-Ukrajina. Je podle něj velice důležité, že dodávka už začala. Vozidla podle ministra brzy „posílí bojeschopnost a obranyschopnost“ ukrajinské armády.

Atény dříve přislíbily Kyjevu 40 obrněných transportérů sovětské konstrukce výměnou za stejný počet německých obrněných vozidel Marder, připomněl server RBK-Ukrajina. Prvních šest obrněnců Marder 1A3 do Řecka dorazilo počátkem tohoto týdne, psal tisk s odvoláním na armádní komuniké. Dalších 14 obrněnců by mělo následovat ještě tento týden.

BVP-1 se vyráběly v licenci v komunistickém Československu, ve slovenských zbrojovkách jich bylo podle dostupných údajů vyrobeno na 17 300, než je ve výrobě vystřídala BVP-2. Vozidla BVP poskytlo Ukrajině podle dostupných informací už na jaře také Česko.