Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Podle českého premiéra Fialy je důležité, aby byla unijní pomoc Ukrajině předvídatelnější a stabilnější, aby se mohla účinně bránit ruské agresi.

Summit EU bude probírat i otázku ruské odpovědnosti za zločiny na Ukrajině

Evropská unie musí zůstat jednotná ve své podpoře Ukrajiny a měla by začít pracovat na tom, aby Rusko neslo právní odpovědnost za své činy ve válce, řekl lotyšský premiér Krišjánis Kariňš před začátkem druhého dne summitu Evropské unie. Podle estonské premiérky Kaji Kallasové by měl blok zvažovat ustanovení zvláštního tribunálu, který by rozhodoval o zločinech agrese Moskvy. Český premiér Petr Fiala považuje za nejdůležitější bod dnešního jednání diskuzi o tom, jak učinit pomoc Kyjevu předvídatelnější a stabilnější, aby se Ukrajina mohla účinně bránit ruské agresi.

„Ruská válka je stále brutálnější a nyní je zjevně zaměřena nejen na ukrajinskou armádu, ale i na ukrajinské občany a jejich civilní infrastrukturu,“ řekl Kariňš. „(Je třeba) přijít na to, jak Rusko řádně pohnat k odpovědnosti i po právní stránce za zvěrstva, která dnes na Ukrajině páchá,“ doplnil. Přísnější sankce jsou podle něj třeba také vůči Bělorusku, které sice na Ukrajinu přímo nezaútočilo, je ale ruským spojencem a ze svého území například umožňuje ruským silám útoky na ukrajinské cíle.

V Chersonu při ukrajinském raketovém útoku zemřeli čtyři lidé, uvádí Rusové 

Nejméně čtyři lidé přišli ve čtvrtek večer o život při ukrajinském raketovém útoku na Ruskem okupované město Cherson na jihu Ukrajiny. Podle agentury Interfax to oznámil zástupce ruských okupačních úřadů Kirill Stremousov. Ruská agentura RIA Novosti napsala, že útok mířil na přívoz převážející civilisty, podle ukrajinských médií se ale stal v době nočního zákazu vycházení a jeho terčem tedy byli nejspíše vojáci a ruská vojenská technika. Sérii výbuchů po ruských útocích dnech ráno oznámila radnice ukrajinského Charkova na severovýchodě země, zraněno bylo podle ukrajinských představitelů šest lidí. Terčem ruského vzdušného útoku se dnes stalo také Záporoží, uvedla ukrajinská oblastní správa.

Téměř 10 000 mobilizovaných Rusů se z různých důvodů vrátilo domů.

Rusko se chystá na stažení armády a okupační správy z Chersonu, píše ISW

V očekávání dalšího ukrajinského postupu si Rusko v Chersonské oblasti pravděpodobně vytváří podmínky pro stažení vojsk a okupační správy ze západního břehu řeky Dněpr. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Několik telegramových účtů z Chersonu si ve čtvrtek všimlo, že ruští vojáci vyrabovali tamní hasičskou zbrojnici a převezli hasičské vozy, ukradená civilní auta či různé domácí spotřebiče přes řeku Dněpr do levobřežní obce Hola Prystaň. Ukrajinská služba Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) týž den informovala, že ruské síly přesouvají přes řeku vojenskou techniku. Zveřejnila také satelitní snímky, které ukazují ruský trajekt plující přes Dněpr z Kozackého na západním břehu do Nové Kachovky na břehu východním. Stanice rovněž uvedla, že přívoz byl plně naložený, když zakotvil v Nové Kachovce, a zpět se vracel prázdný.

Lisabon chce poslat Ukrajině ruské vrtulníky Kamov navzdory protestu Moskvy

Portugalsko ve čtvrtek potvrdilo svůj záměr předat Ukrajině šestici ruských vrtulníků Kamov Ka-32A, které používalo pro hašení požárů. Informovala o tom agentura EFE. Moskva proti dodávce protestovala, podle ní porušuje smluvní podmínky. Kvůli technickému stavu vrtulníků ale není jisté, kdy je Ukrajina dostane.

Lisabon již dříve informoval o úmyslu přenechat šest svých vrtulníků Kamov Ka-32A Ukrajině. Portugalsko stroje zakoupilo v roce 2006, aby pomáhaly s hašením požárů. Vrtulníky ale mohou přepravovat i jiné druhy nákladů.

Rusko chystá útok na Kachovské přehradě a může zatopit Cherson, uvedl Zelenskyj

Rusko chystá útok na Kachovské přehradě na jihu Ukrajiny, který by mohl vést k zatopení více než 80 obcí včetně města Chersonu. Dnes před tím varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropské radě, uvedla ukrajinská prezidentská kancelář. Rusové podle Zelenského už přehradu Kachovské vodní elektrárny zaminovali.

„Pokud ruští teroristé vyhodí přehradu do povětří, ocitne se v zóně rychlého zaplavení přes 80 obcí, včetně Chersonu. Stovky tisíc lidí mohou být postiženy,“ řekl Zelenskyj. Útok by podle něj také přerušil dodávky vody ve značné části ukrajinského jihu a mohl by připravit Záporožskou jadernou elektrárnu o přísun vody potřebné pro chlazení.

„Rusko to dělá, aby zinscenovalo další operaci pod falešnou vlajkou. Chce provést teroristický útok a obvinit z něj Ukrajinu,“ řekl také ukrajinský prezident.

Jeho obvinění přichází poté, co šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Volodymyr (Vladimir) Saldo v úterý prohlásil, že útok na Kachovskou přehradu připravuje Ukrajina. O údajném ukrajinském plánu hovořil, když ohlašoval přesun obyvatel měst u Chersonu na druhý břeh Dněpru.

Podle Salda chce Ruskem dosazená správa Chersonské oblasti přesunout během tohoto týdne z pravého na levý břeh Dněpru 50 tisíc až 60 tisíc lidí. Podle dnešního prohlášení Saldova zástupce Kirilla Stremousova se evakuovalo už 15 tisíc lidí.

Zelenskyj potvrdil sankce proti ruským miliardářům i Lukašenkově manželce

Ukrajina zavedla další sankce proti Rusku a Bělorusku. Na černou listinu se dostali ruští oligarchové, děti a příbuzní ruského prezidenta Vladimira Putina i manželka běloruského vůdce Halina Lukašenková či Lukašenkova mluvčí, uvedla dnes ukrajinská média s odvoláním na dokumenty, které podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj.

O zařazení na sankční seznam dříve rozhodla ukrajinská rada národní bezpečnosti a obrany. Prezidentovy výnosy nesou středeční datum. Na černé listině přibylo více než 3800 položek, konkrétně 2507 fyzických osob a 1374 firem, podílejících se na agresivní válce Ruska proti Ukrajině, napsal server RBK-Ukrajina.

Na sankčním seznamu se ocitlo i 256 ruských podnikatelů, včetně bankéře Michaila Fridmana, nejbohatšího Rusa Vladimira Lisina, miliardářů Rustama Tarika a Romana Abramoviče, bratrů Arkadije a Borise Rotenbergových a dalších oligarchovů, z nichž mnozí mají majetek i na Ukrajině, napsal list Ukrajinska pravda.

Omezení, která podle prezidentova dekretu postihla i umělce podporující Putinovu válku proti Ukrajině, „anebo se rozhodli mlčet“, mají platit pět a deset let, uvedla agentura Unian. Sankce počítají se zákazem vstupu do země, zmrazením či zabavením majetku a dalšími omezeními, například zákazem obchodování s uvedenou osobou.

Nebezpečí nového ruského útoku z Běloruska roste, varuje ukrajinský generál

Nebezpečí opětovného ruského útoku na Ukrajinu z Běloruska roste, uvedl dnes před novináři generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Rusové by se podle něj mohli pokusit přetnout hlavní trasy, po kterých putují na Ukrajinu dodávky západních zbraní.

„Hrozba, že ruské ozbrojené síly obnoví útok na severní frontě, roste. Tentokrát může být směr útoku změněn na západ kvůli přetnutí hlavních logistických tras pro dodávky výzbroje a bojové techniky Ukrajině od našich partnerů,“ řekl Hromov podle agentury Interfax-Ukrajina.

Upozornil, že sílí agresivní rétorika vedení Ruska a Běloruska spolu s tím, jak je u hranic rozmisťováno regionální uskupení vojsk svazového soustátí, které obě země formálně tvoří. Na běloruském území jsou podle generála Hromova rozmisťovány letecké jednotky a síly dalších vojsk. V Bělorusku se podle něj podnikají přípravné akce ke skryté mobilizaci. Bělorusko nadále poskytuje Rusku své území k odpalování raket a vzletu dronů

Ukrajinské síly podle Hromova podnikají kroky ke spolehlivé obraně hranic a Kyjeva před útokem ze severu. Pokud se nepřítel rozhodne otevřít „druhou frontu“ a konkrétně zahájit útok z Běloruska, „budeme připraveni k adekvátní reakci“, zdůraznil ukrajinský generál.

O vytvoření společného vojenského uskupení v Bělorusku informovali minulý týden ruský prezident Vladimir Putin a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Představitelé běloruské armády tehdy uvedli, že cílem tohoto uskupení je především posílit ochranu a obranu běloruské hranice. Rusko podle běloruského ministerstva obrany vyslalo do Běloruska až 9000 vojáků a také přibližně 170 tanků, 200 bojových obrněných vozidel a dělostřelectvo. Obyvatelé Minsku zaznamenali také přílet ruských letadel MiG-31, které podle generála Hromova mohou být vyzbrojeny střelami s plochou dráhou letu Kalibr.

Z běloruského území vstoupili ruští vojáci na začátku invaze na Ukrajinu při ofenzivě směrem na Kyjev. Ruská armáda nadále z běloruského území podniká vzdušné údery na Ukrajinu, tvrdí Kyjev i běloruská nezávislá opozice.

Americký Institut pro studium války (ISW) minulý týden napsal, že nový útok z Běloruska na sever Ukrajiny je nepravděpodobný. Posilování ruských vojenských kapacit tu má podle něj za cíl spíše vázat v prostoru Kyjeva co největší počet ukrajinských jednotek, aby se nemohly účastnit protiofenzivy na jiných částech fronty.

Rostoucí koncentrace nepřátelských sil v Bělorusku podle generála Hromova může na jistou dobu představovat demonstraci síly, ale hrozba útoku z Běloruska trvá, napsala agentura Unian. Připomněla, že se v Bělorusku také opravuje ruská vojenská technika a že Minsk podpořil Moskvu na mezinárodní scéně, když Bělorusko ve Valném shromáždění OSN hlasovalo proti přijetí rezoluce odsuzující nelegální anexi ukrajinských regionů. Lukašenkův režim se však obává výbuchu nespokojenosti obyvatelstva v případě přímého zapojení do války proti Ukrajině či vyhlášení mobilizace.

Finské strany podpořily výstavbu plotu na částech hranice s Ruskem

Hlavní finské politické strany podpořily výstavbu plotu na částech hranice Finska s Ruskem. Informoval o tom dnes list The Guardian s odvoláním na finská média. V Helsinkách rostou obavy z ilegálních přechodů hranice poté, co Rusko vyhlásilo kvůli své válce na Ukrajině částečnou mobilizaci a ze země začaly prchat tisíce Rusů.

Finská vláda se rovněž domnívá, že by Rusko mohlo v rámci hybridní války posílat na hranice množství žadatelů o azyl. Evropská unie z podobného počínání obvinila Bělorusko, když v druhé polovině minulého roku na bělorusko-polské hranici uvázly stovky migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky.

Výstavbu plotu na hranici Finska s Ruskem navrhl minulý měsíc náčelník finské pohraniční stráže. Ve středu večer o návrhu jednali zástupci všech hlavních finských politických stran s premiérkou Sannou Marinovou. „Shodli jsme se, že je potřeba. Chceme zajistit, že pohraniční stráž bude mít dostatečnou podporu, aby mohla efektivně provádět kontrolu hranice. Musíme být rovněž připraveni na jakékoli rušivé situace,“ prohlásila předsedkyně finské vlády po schůzce.

Práce na krátkém testovacím úseku bariéry by mohly začít, jakmile na projekt budou vyčleněny finanční prostředky, uvedla finská média. Podle návrhu finské pohraniční stráže by několik metrů vysoký plot, zakončený ostnatým drátem a opatřený bezpečnostními kamerami a senzory, měl vzniknout na zhruba 20 procentech rusko-finské hranice, která dosahuje délky 1340 kilometrů.

Plot by měl chránit oblasti, kde hrozí riziko masové migrace z Ruska, především na jihovýchodě Finska. Bariéra by ale mohla být vztyčena i kolem hraničních přechodů na severu země. Pohraniční stráž odhaduje, že stavba plotu potrvá až čtyři roky a přijde na několik set milionů eur. Konečný souhlas s výstavbou by mohl padnout až v dubnu, kdy jsou ve Finsku plánovány parlamentní volby.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl, že do Finska zatím vstoupilo 40 tisíc Rusů, z nichž někteří se již vrátili nebo pokračovali do dalších zemí. Soudy mají rozhodnout o tom, zda ruští občané budou moci získat ve Finsku azyl pouze na základě prohlášení, že nechtějí bojovat v ruské armádě na Ukrajině. „Mohl by být důvod pro udělení azylu na základě toho, že branec nechce být v ruské armádě a porušovat lidská práva,“ uvedl Haavisto.

Ruská stíhačka v září vypustila raketu poblíž britského letounu, uvedl Wallace

Ruská stíhačka vypustila 29. září raketu poblíž neozbrojeného britského letounu, který hlídkoval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem. V parlamentu to dnes oznámil britský ministr obrany Ben Wallace s tím, že podle Ruska se jednalo důsledek technické závady, napsala agentura Reuters. Ministr řekl, že své obavy ohledně potenciálně nebezpečného incidentu dal najevo svému ruskému protějšku Sergeji Šojguovi a Británie hlídky v oblasti obnovila s doprovodem bojových letounů.

Wallace dodal, že incident nepovažuje za eskalaci z ruské strany. Britská analýza podle něj potvrdila sdělení Moskvy, že šlo o technickou chybu.

Schůzku Pivoňky na ruském MZV kvůli Českému domu iniciovala česká diplomacie

Středeční schůzku českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňky na tamním ministerstvu zahraničí kvůli vývoji ohledně Českého domu v Moskvě iniciovalo české ministerstvo zahraničí. Nešlo o předvolání, sdělila ČTK mluvčí úřadu Lenka Do. Ruská strana podle ní během schůzky vyjádřila připravenost situaci řešit.

Česká televize v pondělí informovala, že ruské úřady nechaly u Českého domu odstranit část plotu, stavba podle nich nebyla povolená. Ministerstvo zahraničí to považuje za závažné narušení majetku. Český dům nyní funguje pouze v udržovacím režimu. ČR ho uzavřela na začátku března, důvodem byla agrese Ruska vůči Ukrajině a bezpečnost českých občanů v Rusku.

Ve středu napsala agentura TASS, že si ruské ministerstvo zahraničí pozvalo Pivoňku. Důvodem bylo podle sdělení ruské diplomacie údajné vyostřování situace okolo Českého domu nejvyššími českými představiteli. Do dnes ale ČTK sdělila, že schůzku iniciovala česká diplomacie v reakci na vývoj v předešlých dnech.

„Nešlo o předvolání, o schůzku jsme požádali my, abychom předali nótu požadující vyjasnit situaci kolem ruského zásahu proti Českému domu. Ruská strana během schůzky vyjádřila připravenost situaci řešit. Vyzvali jsme ruskou stranu, aby uvedla situaci do původního stavu,“ uvedla mluvčí.

Pracovníci správy tverské městské části v pondělí dopoledne odstranili od Českého domu 19 metrů plotu. Podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích je majetek Českého domu nedílnou součástí českého velvyslanectví v Rusku.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v úterý podle agentury TASS uvedla, že za postupem moskevských úřadů není třeba hledat politiku. O demontáži plotu podle ní bylo rozhodnuto poté, co městský úřad obdržel „řadu stížností“ Moskvanů ohledně „nezákonného záboru části pozemku Českým domem“. Upozornila také na to, že Český dům nemá diplomatický status.

Rozsáhlý komplex Českého domu je asi půl kilometru od českého velvyslanectví a 2,5 kilometru od Rudého náměstí a Kremlu a je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Dokončen byl v roce 1986. Z 50 bytů jsou nyní obsazeny pouze dva.

Norsko zadrželo syna bývalého šéfa ruských železnic Jakunina

Norská policie oznámila, že zadržela syna bývalého šéfa ruských státních železnic Vladimira Jakunina, který je považován za blízkého přítele ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle norské policie Andrej Jakunin vyslal dron nad strategicky citlivé norské souostroví Špicberky. Informoval o tom dnes britský list The Guardian.

Muž zadržený v pondělí v Norsku pro podezření z nelegálního vypouštění dronů byl identifikován jako Andrej Jakunin, sdělila ve středu norská policie. Jedná se v posledních dnech již o sedmého ruského státního příslušníka, který je podezřelý z nelegálního vypouštění dronů či fotografování v zakázaných oblastech, dodala policie.

Norský premiér Jonas Gahr Störe uvedl, že je "naprosto nepřijatelné, aby zahraniční výzvědné služby vypouštěly drony" nad Norsko.

Incident se stal v době, kdy Norsko, aktuálně klíčový dodavatel plynu do Evropy, posílilo bezpečnostní opatření kolem svých ropných a plynových zařízení. Reagovalo tak na záhadné přelety bezpilotních strojů v blízkosti této infrastruktury a na pravděpodobnou sabotáž na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři.

Minulý týden norská policie zadržela čtyři Rusy, kteří nelegálně fotografovali. Do Norska vstoupili z Finska, přičemž tvrdili, že jsou turisté.

V minulém týdnu byli v Norsku rovněž zadrženi dva Rusové s drony. Jeden z nich fotografoval vojenské vrtulníky a letiště, druhý měl částečně zašifrované čtyři terabyty fotografií a videí, napsal deník The Guardian.

Vladimir Jakunin byl v minulosti považován za jednoho z nejmocnějších ruských oligarchů s těsnými vazbami na Kreml. Spojené státy na něj uvalily sankce za aktivní podporu okupace Krymu. Kritik Kremlu Michail Chodorkovskij loni uvedl, že Kreml má přes Vladimira Jakunina kontakty v české vládě.

Rusko podle ministra podniklo na ukrajinská energetická zařízení přes 300 útoků

Rusko od 10. října podniklo přes 300 vzdušných útoků na ukrajinská energetická zařízení. V ukrajinské televizi to dnes podle agentury Reuters řekl ministr energetiky Herman Haluščenko. Ten zároveň poznamenal, že ukrajinská vláda usiluje kvůli poškození energetického systému o dvacetiprocentní snížení spotřeby elektřiny. Ukrajinci na výzvu, aby energiemi šetřili, podle něj reagovali.

"Vidíme pokles spotřeby," uvedl Haluščenko. "Sledujeme dobrovolný pokles. Ale pokud to nebude stačit, budeme nuceni přistoupit k nuceným odstávkám," cituje ho Reuters. Dosavadní dobrovolné snížení spotřeby elektřiny je hmatatelné, hlavně v prvních dnech po začátku ruského ostřelování energetických zařízení činil pokles zhruba deset procent, ale výzvy ne vždy zabraly, uvedl ministr podle webu RBK-Ukrajina.

Ukrajinci dnes čelí rozsáhlému přerušování dodávek elektřiny, jelikož energetické společnosti se snaží opravit infrastrukturu, kterou poškodily v posledních dnech ruské útoky. Moskva od 10. října, kdy podnikla masivní údery po celé zemi, cílí ve zvýšené míře na ukrajinská energetická zařízení. Podle posledních informací Kyjeva útoky vážně poškodily kolem 40 procent energetických objektů.

Ukrajinci tak musí ode dneška počítat s postupným vypínáním elektrického proudu po celé zemi. Očekává se, že zaváděná omezení nepotrvají déle než čtyři hodiny, uvedl ve středu server RBK-Ukrajina s odvoláním na společnost Ukrenerho.

Kyjev a Charkov podle Reuters oznámily, že omezí provoz veřejné dopravy na elektrický pohon, jako jsou trolejbusy, nebo sníží frekvenci spojů v metru. Firma DTEK, hlavní dodavatel elektřiny v metropoli, zároveň slibovala, že udělá vše pro to, aby výpadky netrvaly déle než čtyři hodiny. Úřady Sumské oblasti obyvatelům sdělily, že budou bez dodávek vody, veřejné dopravy jezdící na elektrický proud nebo veřejného osvětlení většinu dne - od 7:00 do 23:00 místního času (6:00 až 22:00 SELČ).