Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 8. října 2022
Kersčský most se částečně zřítil do moře. Jedna část je zcela zničená
Na Kerčském mostě, který spojuje Rusko s okupovaným Krymským poloostrovem, se dnes po požáru cisteren zřítila část vozovky. Podle ruského protiteroristického výboru oheň způsobil výbuch bomby nastražené v autě, napsal ruskojazyčný server BBC. Provoz na mostě byl přerušen.
První zprávy o požáru a explozi na mostě, který je symbolem ruské anexe Krymu, se objevily okolo 06:00 moskevského času (05:00 SELČ). Podle místních úřadů plameny zachvátily cisternu na nákladním vlaku, informaci následně potvrdila krymská železniční správa.
"Mostní oblouky nejsou poškozeny. Je příliš brzo na to, abychom hovořili o příčinách a následcích. Pokračuje se v hašení ohně," napsal Oleg Krjučkov, poradce šéfa správy anektovaného poloostrova.
Ruský protiteroristický výbor následně uvedl, že na 19 kilometrů dlouhém mostě explodoval nákladní vůz, což vedlo ke vznícení několika cisteren vlakové soupravy. Šéf ruské správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov na sociální síti telegram potvrdil, že se kvůli incidentu "zbortily dva pruhy" silnice ve směru z Krasnodaru do Kerče. Hořící vlak podle něj z obou směrů zkusí odtáhnout dvě lokomotivy.
"Jakmile uhasíme požár, budeme moci posoudit rozsah poškození mostu a jeho podpěr a hovořit o časovém rámci obnovení dopravy," napsal Aksjonov. Silnice ze směru z Kerče do Krasnodaru, tedy vedoucí z anektovaného poloostrova do Ruska, je na první pohled nepoškozená.
Na Kerčském mostě, který spojuje Rusko s okupovaným Krymským poloostrovem, se dnes po požáru cisteren zřítila část vozovky. Podle ruského protiteroristického výboru oheň způsobil výbuch bomby nastražené v autě, napsal ruskojazyčný server BBC.
MMF schválil Ukrajině nouzové financování za 1,3 miliardy dolarů. Kyjevu má pomoct udržet v chodu ekonomiku při trvajícím boji s Ruskem.
Záporožská jaderná elektrárna je po ostřelování odpojená od sítě, spustily se záložní generátory. Ukrajina a Rusko se vzájemně obvinily z útoku.
Zprávy ze dne 7. října 2022
Ukrajina na východě osvobodila téměř 2500 kilometrů čtverečních, řekl Zelenskyj
Ukrajinské ozbrojené síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 sídel na východě země. Ve svém pravidelném videoprojevu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dnes také BBC řekl, že ruští představitelé začali společnost připravovat na použití jaderných zbraní. Rusko podle něj ale není připravené to učinit.
Zelenskyj dnes uvedl, že jen za poslední týden ukrajinské síly získaly zpět 776 kilometrů čtverečních území a 29 sídel na východě země. Ve čtvrtek řekl, že na jihu země bylo znovu dobyto více než 500 kilometrů čtverečních území.
Ukrajinská armáda v posledních týdnech v rámci úspěšné protiofenzívy, která donutila ruské jednotky opustit dlouho držené pozice, dobyla zpět rozsáhlá území. Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na porážky k Rusku připojil čtyři částečně obsazené oblasti Ukrajiny.
Tyto anexe, které jsou všeobecně odmítány jako nezákonné, vyvolaly obavy z možné eskalace sedmiměsíčního konfliktu. Putin a další vysoce postavení ruští představitelé naznačili, že by k obraně těchto oblastí mohly použít jaderné zbraně - případně menší taktické zbraně - ačkoli podle západních představitelů neexistují žádné důkazy, že by k tomu byla Moskva připravena.
"Začínají připravovat svou společnost. To je velmi nebezpečné," řekl dnes Zelenskyj. "Nejsou připraveni to udělat, použít je. Ale začínají o tom mluvit. Nevědí, jestli je budou používat, nebo ne. Myslím, že je nebezpečné o tom vůbec mluvit," dodal.
"Vidíme, že lidé v Rusku, kteří jsou u moci, mají rádi život, a proto si myslím, že riziko použití jaderných zbraní není tak definitivní, jak říkají někteří experti, protože chápou, že po jejich použití není cesty zpět, a to nejen v dějinách jejich země, ale ani pro ně samotné," řekl Zelenskyj BBC.
Zelenskyj dnes znovu popřel, že by se ve čtvrtek vyslovil pro "preventivní údery" Severoatlantické aliance proti Rusku, než Moskva sáhne po jaderných zbraních. Dnes znovu upřesnil, že měl na mysli preventivní sankce, a ne jaderné údery. Dodal, že se jednalo o chybný překlad. Původní prohlášení rozhořčilo Kreml.
Zelenskyj uvedl, že je třeba jednat hned, protože ruské hrozby představují "riziko pro celou planetu". Tvrdil, že Moskva v tomto ohledu "již učinila krok", když obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu. V elektrárně se podle něj nachází asi 500 ruských vojáků, ačkoli ji stále obsluhuje ukrajinský personál. "Svět může urychleně zastavit akce ruských okupantů," řekl prezident Zelenskyj a vyzval k přijetí balíčku sankcí, které by ruské vojáky donutily k opuštění areálu elektrárny.
Rapper Oxxxymiron se v Rusku dostal na seznam zahraničních agentů
Známý ruský rapper Oxxxymiron a spisovatel Dmitrij Gluchovskij dostali od ruských úřadů označení "zahraniční agent", což s sebou nese zvýšený dohled. Jména populárního hudebníka a autora sci-fi románů, kteří od zahájení ruské invaze na Ukrajině vystupují proti válce, se objevila na aktualizovaném seznamu zahraničních agentů zveřejněném ministerstvem spravedlnosti. Informovala o tom dnes agentura AFP.
Sedmatřicetiletý Oxxxymiron, občanským jménem Miron Fjodorov, vzbudil pozornost letos v únoru, kdy po vpádu ruské armády na Ukrajinu vyzval k vytvoření jednotného protiválečného hnutí v Rusku. Své postoje, které hrubě neodpovídají oficiální linii Moskvy, často ventiluje na sociálních sítích, kde má miliony sledujících.
Spisovatel Gluchovskij, mimo jiné autor sci-fi trilogie Metro, se do křížku s ruskými úřady dostal letos v červnu, kdy po něm bylo vyhlášeno pátrání. Podle všeho souviselo s údajnou diskreditací ruské armády, která je v Rusku trestným činem. Dopustit se jí lze už jen tím, že se veřejně prezentuje jiná než oficiální verze událostí na Ukrajině, kterou Moskva označuje jako "speciální vojenskou operaci" zaměřenou na "denacifikaci" sousední země.
Na seznam zahraničních agentů se v Rusku zpravidla dostávají organizace a jednotlivci, kteří jsou svými názory nepohodlní úřadům. Podle nedávné novely zákona může tuto nálepku dostat kdokoli, kdo nějakým způsobem podléhá zahraničnímu vlivu, dříve byla vyhrazena pro ty, kdo podle Ruska dostávali finanční podporu ze zahraničí a vyvíjeli politickou činnost.
Přístav v Mariupolu je podle proruské okupační správy opět v provozu
Mariupolský přístav je po plné opravě ode dneška opět v provozu a připravený přijmout nákladní lodě, uvedla dnes vláda neuznávané proruské Doněcké lidové republiky (DNR). Jihoukrajinské město na březích Azovského moře se na začátku ruské invaze na Ukrajinu ocitlo pod tvrdou palbou, do rukou Ruska padlo v květnu.
"Dnes začíná fungovat (přístav v Mariupolu), byla to naše velká mezera, kterou jsme ještě nepokryli, vzhledem k tomu, že v přístavu bylo mnoho věcí poškozených," uvedl podle agentury TASS premiér samozvané DNR Vitalij Chocenko.
Vláda DNR dnes dříve uvedla, že chce Mariupol používat k vývozu uhlí. Separatistická republika si od roku 2014 nárokuje území ukrajinské Doněcké oblasti, která se spolu s Luhanskou oblastí rozkládá v Donabsu, průmyslovém regionu bohatém na nerostné suroviny včetně právě uhlí.
Jihoukrajinský Mariupol Rusko začalo ostřelovat prakticky od začátku invaze na Ukrajinu z 24. února. Než město padlo do rukou ruské armády, bylo téměř zničeno. Obyvatelé města v obležení neměli dlouhou dobu elektřinu, vodu, léky či potraviny a škody utrpěl i místní rozsáhlý areál železáren a oceláren Azovstal, kde se před ruskou armádou skrývali poslední týdny obléhání poslední mariupolští obránci.
Ruský soud nařídil zabavit kanceláře organizace Memorial, která má Nobelovu cenu
Ruský soud dnes nařídil zabavit moskevské kanceláře lidskoprávní nevládní organizace Memorial, která je jedním z čerstvých laureátů Nobelovy ceny za mír. Podle agentury Interfax verdikt znamená, že sídlo organizace je nyní "veřejným majetkem". Činnost Memorialu soud ukončil loni v prosinci s odůvodněním, že ospravedlňuje terorismus a extremismus.
Memorial zastřešuje několik sesterských organizací včetně Lidskoprávního centra Memorial, které se zaměřuje na porušování lidských práv v současném Rusku, a organizace Mezinárodní Memorial, která je známá odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu. Obě ruské úřady už před lety označily za "zahraničního agenta" a pak proti nim zasáhly soudy. Ty je svými loňskými verdikty rozpustily.
Memorial vznikl na konci 80. let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. V roce 2018 měl Memorial přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku. Řada z nich se stala v minulosti terči útoků.
Memorial dnes společně s běloruským bojovníkem za lidská práva Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody získal Nobelovu cenu za mír.
Meziroční míra inflace v Rusku v září klesla na 13,7 procenta
Meziroční růst spotřebitelských cen v Rusku v září zpomalil na 13,7 procenta ze srpnových 14,3 procenta. Uvedl to dnes ruský statistický úřad. Spotřebitelské ceny nicméně vykázaly první meziměsíční nárůst od května. To podporuje očekávání, že ruská centrální banka by již mohla ukončit snižování úrokových sazeb, napsala agentura Reuters.
Spotřebitelské ceny se v září meziměsíčně zvýšily o 0,05 procenta, zatímco v srpnu klesly o 0,52 procenta. V březnu, tedy po zahájení ruského útoku na Ukrajinu, dosáhl meziměsíční růst spotřebitelských cen v Rusku 7,61 procenta, tedy nejvyšší úrovně od začátku roku 1999.
Ruská centrální banka minulý měsíc snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,5 procenta. K redukci úroků letos přikročila již pošesté poté, co bezprostředně po zahájení invaze na Ukrajinu základní úrok více než zdvojnásobila na 20 procent. Banka úroky snižovala, přestože inflace výrazně přesahuje její čtyřprocentní cíl. Snižováním nákladů na půjčky se snaží podpořit hospodářský růst.
Ekonomové podle průzkumu agentury Reuters předpokládají, že na příštím zasedání, které se uskuteční 28. října, ponechá ruská centrální banka úrokové sazby beze změny.
Rusko se kvůli útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany západních zemí. Světová banka tento týden předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace letos klesne o 4,5 procenta a příští rok o dalších 3,6 procenta. Odhad letošního propadu ruské ekonomiky banka nicméně výrazně zmírnila oproti červnové prognóze, podle které měl činit 8,9 procenta.
Rusko sesadilo dalšího vysokého armádního velitele
Rusko, které čelí rozsáhlé protiofenzivě na Ukrajině, sesadilo dalšího vysokého vojenského velitele, tentokrát jde o velitele Východního vojenského okruhu, generála Alexandra Čajka. Dřívější informace dnes potvrdil server RBK, který vychází z dat veřejně přístupných armádních registrů. Už začátkem týdne se potvrdily zprávy, že velení se změnilo i u Západního vojenského okruhu; minulý týden přišel o svou funkci náměstek ministerstva obrany zodpovědný za logistiku.
Východní vojenský okruh podle RBK nově vede generál Rustam Muradov, který bojoval v Čečensku, velel ruskému kontingentu v Náhorním Karabachu a od února figuruje na sankčním seznamu EU. Kreml ani ministerstvo obrany se k personálním změnám nevyjádřilo, Muradovovi ale ke jmenování blahopřál gubernátor domovského Dagestánu, napsala agentura Reuters.
V pondělí server RBK uvedl, že se oficiálně potvrdilo i jmenování nového velitele Západního vojenského okruhu. Krátce poté, co ukrajinská armáda dobyla strategicky položené město Lyman, musel funkci opustit dosavadní velitel, generál Alexandr Žuravljov.
Ruské ministerstvo obrany zbavilo funkce také náměstka Dmitrije Bulgakova, který zodpovídal za armádní logistiku. Stalo se tak krátce po zahájení ruské mobilizace a po zprávách, že má Moskva problémy se zásobováním vojsk válčících na Ukrajině.
Zelenskyj požádal unijní lídry o další dodávky zbraní a munice
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve videoprojevu k lídrům Evropské unie na neformálním summitu v Praze požádal státy sedmadvacítky o další dodávky zbraní a munice. Zvlášť důležité jsou nyní podle něj systémy protivzdušné obrany, které by pomohly Ukrajině bránit infrastrukturu před ruskými útoky a zajistily, aby lidé kvůli škodám nezůstali v zimě bez dodávek tepla a elektřiny. Přepis projevu zveřejnila na svých stránkách ukrajinská prezidentská kancelář.
"Zvyšte dodávky zbraní a munice, abychom se mohli bránit ruskému tlaku... Musíme být zvláště obezřetní co se týče ochrany naší kritické infrastruktury, a to zejména po sabotáži, která zasáhla plynovody v Baltském moři," řekl Zelenskyj. "Náš kontinent nikdy nečelil takové hrozbě - hrozbě zničení podvodních potrubí, kabelů a tunelů. Ale nyní to od Ruska můžeme čekat," dodal.
Ukrajinský prezident také znovu vyzval Moskvu, aby stáhla své jednotky z okupované Záporožské jaderné elektrárny. "Musíme Rusko konečně přinutit, aby se okamžitě začalo řídit požadavky MAAE (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) a normálních lidí po celém světě a elektrárnu demilitarizovalo," řekl Zelenskyj, který na úvod poděkoval českému premiérovi Petru Fialovi za možnost na summitu promluvit.
Ruská Sberbank začala nabízet vojákům splátkové prázdniny na půjčky
Největší ruská banka Sberbank začala vojákům nabízet splátkové prázdniny na půjčky. Opatření vychází ze zákona, který se snaží ulehčit finanční zátěž vojákům povolaným do bojů na Ukrajině, informovala dnes agentura Reuters.
"Od 7. října mohou drobní klienti v rámci federálního zákona, který dnes vstoupil v platnost, požádat o odklad splátek úvěrů " uvedla Sberbank.
Ruská centrální banka doporučila bankám nabídnout platební prázdniny krátce poté, co prezident Vladimir Putin 21. září oznámil částečnou mobilizaci. Zákon umožňuje vojákům získat odklad splátek hypoték, spotřebitelských úvěrů a úvěrů z kreditních karet po dobu trvání jejich služby a 30 dní po jejím skončení, uvedla Sberbank.
Splátkové prázdniny se vztahují také na rodinné příslušníky osob sloužících v ruských ozbrojených silách.
Ukrajina letos kvůli invazi sklidila o 40 procent méně pšenice a ječmene
Ukrajinští zemědělci dokončili sklizeň pšenice a ječmene za letošní rok. Sklidili 19,2 milionu tun pšenice a 5,5 milionu tun ječmene, oznámilo dnes ukrajinské ministerstvo zemědělství. V obou případech je to o 40 procent méně než loni. Za poklesem je podle resortu invaze ruských vojsk do východních, severních a jižních oblastí země. Ukrajina je významným vývozcem obilí na světový trh.
Ukrajina pro sklizeň na letošní rok osela více než šest milionů hektarů ozimé pšenice, velká plocha ale byla obsazena během invaze. Na území pod kontrolou Ukrajiny bylo sklizeno obilí pouze na ploše 4,7 milionu hektarů. Průměrný výnos činil 4,1 tuny na hektar, v případě ječmene pak 3,5 tuny na hektar.
Od 1. srpna, odkdy fakticky začala fungovat istanbulská dohoda o ukončení blokády ukrajinských přístavů, se objem vývozu v denním průměru pohyboval kolem 95.000 tun. Úhrnem činil 6,4 milionu tun. Ve čtvrtek se podařilo vypravit skoro dvojnásobek proti průměrnému množství, napsal zpravodajský server BBC.
Ukrajinské ministerstvo infrastruktury dnes informovalo, že z ukrajinského černomořského přístavu Čornomorsk vyrazila už pátá loď, kterou si pronajala OSN v rámci Světového potravinového programu (WFP). Plavidlo dodá přibližně 30.000 tun ukrajinské pšenice do Etiopie. Kyjev v rámci tohoto programu odeslal přibližně 150.000 tun pšenice do Etiopie, Jemenu a do Afghánistánu.
Propad ukrajinského vývozu obilí kvůli blokádě černomořských přístavů vedl ke zvýšení světových cen potravin a vyvolal obavy z jejich nedostatku v Africe a na Blízkém východě. V září světové ceny potravin šestý měsíc za sebou klesly, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
























Ukrajinská armáda zvyšuje aktivitu
Aktuální ukrajinský postup na severovýchodě a jihu země podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany potvrzuje, že ukrajinské síly převzaly iniciativu. Vzhledem k nadcházející zimě a vyčerpanosti obou stran očekává snížení intenzity bojů. Případné použití jaderných zbraní označil za velmi nepravděpodobnou variantou.
Podle něh postup ukrajinské armády potvrzuje, že ukrajinské síly převzaly iniciativu a jsou schopny uskutečnit úspěšné ofenzivní operace na více směrech. Jejich ruský protivník podle něj není vzhledem k omezeným početním stavům schopný adekvátně reagovat, v místech bojů je vždy výrazně přečíslený. "Ukrajina se snaží maximálně využít své současné převahy, postup však sebou přináší nutnost zabezpečení nových spojovacích linií i kontrolu získaného teritoria. To společně s vlastními ztrátami povede patrně opět k zpomalení postupu a nutnosti doplnit své jednotky," uvedl Stojar.