Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina osvobodila 400 kilometrů čtverečních Chersonské oblasti, řekla mluvčí

Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily od ruské okupace od začátku října přes 400 kilometrů čtverečních území Chersonské oblasti. Podle ukrajinských médií to prohlásila mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Natalalija Humenjuková. Generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu novinářům řekl, že v Charkovské oblasti Ukrajinci během dvou týdnů postoupili při protiofenzivě proti ruským invazním silám až o 55 kilometrů.

„Směry neuvádíme, ale od okupantů bylo osvobozeno přes 400 kilometrů čtverečních Chersonské oblasti. A postupujeme dále,“ uvedla Humenjuková, přičemž podle serveru Ukrajinska pravda se vyjádřila k postupu ukrajinských sil na jihu země od začátku října.

V některých směrech se podle mluvčí frontová linie posunula až o 20 kilometrů. Humenjuková dodala, že celkově je situace nadále obtížná a vyvíjí se velmi dynamicky.

Hromov pak podle agentury Reuters řekl, že ukrajinské ozbrojené síly od 21. září dobyly zpět 93 obcí a osvobodily přes 2400 kilometrů čtverečních území od ruské okupace v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ruské jednotky se podle něj snaží zpomalit ukrajinský postup z nedávno osvobozeného Kupjansku ve směru na Svatove.

Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně ověřit.

Ukrajinské síly postupují na severovýchodě a jihu země v rámci protiofenzivy, o níž prezident země Volodymyr Zelenskyj v úterý prohlásil, že v ní dosáhly velkého a rychlého pokroku. Americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze uvedl, že ukrajinská protiofenziva v Charkovské oblasti ani po měsíci úspěšných operací nekulminovala a postupuje nyní do západní části Luhanské oblasti.

Ukrajinska pravda zároveň napsala, že ruské letectvo dnes podniklo raketový útok na Ukrajinu z běloruského území, což se podle představitelů ukrajinské armády stalo poprvé od konce srpna. Ruské letouny podle nich vyslaly rakety na Chmelnyckou oblast. Podle ruské služby stanice BBC si údery nevyžádaly žádné oběti.

Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily od ruské okupace od začátku října přes 400 kilometrů čtverečních území Chersonské oblasti, řekla armádní mluvčí.

Činitel ruské okupační správy v Chersonu doporučil ministrovi sebevraždu

Představitel Moskvou dosazené správy v jihoukrajinském Chersonu Kyrill Stremousov se připojil ke kritice ruského ministerstva obrany a obvinil vojenské velení z neúspěchů na jižní frontě. Ministrovi Sergeji Šojguovi naznačil, že by se měl zastřelit. Informoval o tom zpravodajský kanál Nexta.

Po více než sedmi měsících války na Ukrajině se Rusku stále nedaří dosáhnout svých hlavních válečných cílů. Ruské síly naopak v posledních týdnech utrpěly sérii porážek na bojišti, což ruského prezidenta Vladimira Putina donutilo vyhlásit částečnou mobilizaci. Na jižní chersonské frontě se následkem útoku ukrajinských sil z minulého týdne zhroutila část ruské obranné linie. Rusko v uplynulých dnech anektovalo Chersonskou oblast spolu se třemi dalšími ukrajinskými regiony.

„Mnozí říkají, že ministr obrany, který tento stav dopustil, by se mohl jako důstojník zastřelit. Ale víte, důstojník je pro mnohé nepochopitelné slovo,“ řekl Stremousov bez toho, aby Šojgua výslovně zmínil. Zástupce šéfa ruské okupační správy v Chersonu rovněž vyjádřil přesvědčení, že ruské ministerstvo obrany netvoří jen „ministři, nenadaní a zkorumpovaní generálové a prospěcháři“.

Stremousov také několikrát řekl, že ukrajinská armáda Cherson nedobude, a ústup ruských vojsk z posledních dnů označil za přeskupování s cílem zachránit životy vojáků. Jde v podstatě o stejnou argumentaci, jakou používá při vysvětlování vojenských neúspěchů ministerstvo obrany.

V posledních dnech začali ruské ministerstvo obrany otevřeně kritizovat i další, včetně několika ruských proválečných blogerů a veřejných činitelů. A to jak za neúspěch na frontě, tak za problémy při mobilizaci. Ostrá vyjádření adresovali nejvyššímu velení zejména čečenský vůdce Ramzan Kadyrov a podnikatel Jevgenij Prigožin, který je spojován s takzvanou Wagnerovou skupinou, což je soukromá žoldnéřská organizace. Šéf obranného výboru Státní dumy Andrej Kartapolov vyzval ministerstvo, aby o skutečné situaci na frontě přestalo lhát.

Americký Institut pro studium války (ISW) v dnešním hodnocení válečné situace uvedl, že rostoucí domácí kritika ministerstva obrany pravděpodobně přiměje prezidenta Vladimira Putina učinit ze Šojgua obětního beránka všech současných problémů plynoucích z invaze na Ukrajinu.

Média: Opozičního politika Kara-Murzu obvinili v Rusku z vlastizrady

Ruské úřady obvinily opozičního politika a publicistu Vladimira Kara-Murzu z vlastizrady. Informovala o tom dnes agentura TASS a další ruská média, která se odvolávají na nejmenované zdroje. Vyšetřovatelé ho viní z poskytování pomoci organizacím z členských států NATO, čímž podle nich roky jednal proti bezpečnosti Ruska. Hrozí mu až 20 let vězení. Kara-Murza je podle ruské služby stanice BBC nyní ve vazbě kvůli jinému obvinění, a sice kvůli diskreditaci armády, za což mu hrozí až deset let vězení.

Policie jednačtyřicetiletého politika zadržela v dubnu a soud ho odsoudil k 15 dnům vězení za neuposlechnutí policejního příkazu. Následně ho úřady obvinily z šíření nepravdivých informací o ruské armádě, když hovořil k zákonodárcům v americkém státě Arizona. Kara-Murza obvinění odmítl jako politicky motivované.

V srpnu Kara-Murzu obvinili také v souvislosti s činností nežádoucí organizace za to, že se loni v Moskvě podílel na uspořádání konference na podporu politických vězňů v zemi, kterou sponzorovala Nadace svobodné Rusko, připomíná rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Tato organizace sídlí v zahraničí a ruské úřady ji už dříve označily za nežádoucí.

Vladimir Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu Vladimira Putina Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova. V letech 2015 a 2017 jej hospitalizovali s příznaky otravy. Lékaři diagnostikovali selhávání ledvin, napojili jej na umělou ledvinu a uvedli do umělého spánku, uvedl už dříve list RBK.

Český Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v roce 2019 udělil Kara-Murzovi ocenění za hájení svobody, demokracie a lidských práv. Letos v září Knihovna Václava Havla informovala, že tento bojovník za demokracii je jedním z finalistů letošní Ceny Václava Havla za lidská práva. Jméno laureáta bude oznámeno 10. října při Valné schůzi Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku.

Rusko tvrdí, že se dál drží zásady nepřípustnosti jaderné války

Rusko se dál drží zásady, že jaderná válka je nepřípustná, ale Západ se snaží rozdmýchat debatu o jaderných zbraních, uvedla dnes podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko přitom v minulých týdnech vyhrožovalo použitím jaderných zbraní.

„Rusko je zcela věrné zásadě nepřípustnosti jaderné války. Podobná válka nemůže mít vítěze. Nikdy nesmí být rozpoutána,“ citovala dnešní vyjádření Zacharovové agentura TASS.

Mluvčí ruské diplomacie zároveň obvinila západní země a jejich média, že se v kontextu „krize kolem Ukrajiny“ snaží dostat do centra pozornosti „jaderný narativ“ a svalit vinu z jaderné eskalace na Rusko. „Vzniká dojem, že ve Washingtonu a dalších západních metropolích mohou mít zájem na nebezpečné eskalaci situace a snahu připsat vinu za ni naší zemi,“ prohlásila Zacharovová.

Debatu o použití jaderných zbraní Ruskem rozvířil předminulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. K vyhrožování použitím jaderných zbraní ze strany Ruska se přidal také místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Dmitrij Medveděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.

Poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan naopak Moskvu varoval, že Rusko bude čelit katastrofálním následkům, pokud se rozhodne použít jaderné zbraně proti Ukrajině, kde na konci února rozpoutalo válku.

EU schválila nové protiruské sankce včetně dohody o stropu na cenu ropy

Evropská unie dnes přijala novou sadu sankcí proti Rusku, jejíž součástí je i dohoda o zavedení cenového stropu na ropu přepravovanou z Ruska do třetích zemí po moři. Celkově osmý sankční balík, na němž se členské státy vedené českým předsednictvím shodly krátce po nelegální anexi čtyř ukrajinských oblastí a vyhlášení mobilizace prezidentem Vladimirem Putinem, také rozšiřuje zákaz dovozu ruské oceli, dřeva či cigaret. Seznam potrestaných činitelů a subjektů se rozšířil o 35 jmen na celkových 1351.

"Nový balík protiruských sankcí je důkazem naší odhodlanosti zastavit Putinův válečný stroj a reagovat na nejnovější eskalaci," prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Státy EU se shodly na tom, že se evropský blok připojí k zavedení cenového stropu na námořní vývoz ruské ropy mimo unii, který chystá skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Na základě této dohody nebudou moci lodě unijních států převážet ropu či ropné produkty za cenu převyšující stanovenou hranici. Firmy poskytující pojištění či další služby budou mít zákaz uzavírat smlouvy s rejdaři, kteří toto omezení poruší.

Nová omezení dovozu z Ruska připraví podle Bruselu ruskou ekonomiku o sedm miliard eur (171 miliard korun) a spolu s restrikcemi z předchozích balíků sníží celkový import z Ruska o téměř 60 procent. Unie rozšíří zákaz dovozu oceli na ocelové výrobky a polotovary. U několika z nich bude platit přechodné období, o něž usilovaly zejména Itálie a Belgie, týká se však i českých oceláren. Nový balík zasáhne také dovoz celulózy či papíru, některých chemikálií, plastů, cigaret či klenotů.

Zakázán bude rovněž vývoz některých elektronických součástek či leteckých komponentů.

Sankce oficiálně vstoupí v platnost po zveřejnění v úředním věstníku EU, které se očekává ještě dnes.

V USA přibývá zájemců o soukromý prodej zbraní Ukrajině, píše NYT

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena podporuje soukromý prodej zbraní Ukrajině. Takto prodávané zbraně, které procházejí mnoha prostředníky, ale mohou skončit v rukou nepřátel USA, napsal The New York Times. Deník uvedl jako příklad Martina Zlateva, který s obchodní partnerkou a chiropraktičkou Heather Gjorgjievskiovou plánoval prodej raket, granátometů a munice za 30 milionů dolarů (743 milionů korun).

Zbraně měly pocházet z Bosny a Bulharska a dokumenty prošly rukou právníků a prostředníků v sedmi zemích. Pár v nabídce zaslané ukrajinskému ministerstvu obrany napsal, že "čas je to nejdůležitější".

Podle NYT americké ministerstvo zahraničí povolilo v prvních čtyřech měsících letošního roku, což je nejčerstvější dostupný údaj, 300 milionů dolarů pro soukromé kontrakty na Ukrajině. Za celý loňský rok podle NYT schválila americká vláda pro tytéž účely pouze 15 milionů dolarů. Vláda soukromý prodej podporuje, schvalovací doba se jím dá oproti vládní mnohatýdenní proceduře značně zkrátit. Zkušenosti ze Sýrie a Afghánistánu však ukazují, že bez přísného dozoru mohou zbraně skončit v rukou teroristů nepřátelských vůči USA.

Povolená suma je kapkou ve srovnání s více než 17miliardovým zbrojním státním prodejem Ukrajině schváleným Bílým domem. Tyto kontrakty podléhají přísným podmínkám a lze zajistit, aby se zbraně dostaly k těm, komu jsou určeny.

"Je to Divoký západ. Začínají se v tom angažovat lidé, kteří se tomu dříve nevěnovali, protože cítí příležitost," řekla k soukromému zbrojnímu prodeji právnička Olga Torresová, která pracuje ve federální poradní skupině pro prodej zbraní. Nedávno poskytla konzultace texaské neziskové organizaci, která chtěla Ukrajině poslat zbraně, přičemž si nebyla vědomá toho, že k tomu potřebuje povolení. Zbraně indické výroby přitom vydávala za americké.

"Obvykle trvá schválení procesu 60 dní, my jsme povolení získali za sedm dní," napsal Zlatev v dopise ukrajinskému ministerstvu obrany. Na dotaz novinářů, kteří u sebe měli kopii kontraktu, odpověděl, že o ničem neví. Gjorgjievskiová přiznala, že o tom ví, ale nechtěla k tomu nic říct.

Právník Zlatevovy společnosti Richard El-Rassy řekl, že ministerstvo zahraničí žádost o uzavření kontraktu schválilo. Pár z něj měl získat více než dva miliony dolarů. Podle NYT byl kontrakt v poslední fázi schvalování. Když se reportéři začali dotazovat, proč je založen na zfalšovaných dokumentech, které mají umožnit obejít exportní zákon, El-Rassy poslal prohlášení, podle nějž z prodeje sešlo. Bosna a Bulharsko, které měly zbraně dodat, oficiálně tvrdí, že prodej zbraní na Ukrajinu nepovolují.

Odborníci upozorňují, že soukromé prodeje procházejí množstvím prostředníků a v jakékoli fázi hrozí, že zbraně zamíří do nechtěných rukou, což platí zejména pro Ukrajinu a Bulharsko, kde panuje korupce a existuje černý trh se zbraněmi. Zlatev je původem z Bulharska a o prodej zbraní se začal zajímat loni v prosinci, kdy Rusko shromažďovalo armádu u ukrajinské hranice. Původně pracoval v kamionové dopravě, již oslabila epidemie covidu, a Zlatev se rozešel s obchodním partnerem. Nově orientovaný podnik si založil na předměstí missourského St. Louisu.

Ukrajina začala hledat zdroje zbraní a jeden podnik se obrátil na americké zprostředkovatele s požadavkem nákupu tanků, minometů a letadel MiG-29. Zlatov chtěl poslat na Ukrajinu v USA vyráběnou munici. Jeho firma BMI chtěla, aby Ukrajinci složili na její americké konto 25 milionů dolarů, z nichž BMI zaplatí prostředníkovi za obstarání 2,2 milionu kusů americké munice a dopraví ji do Polska, odkud je nákladní auta převezou na Ukrajinu. Protitankové granátomety nakoupené od bosenského výrobce měla nákladní auta provézt Chorvatskem, Slovinskem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem na ukrajinskou hranici. Z Bulharska přes Polsko chtěl Zlatev poslat 900 raket. Aby BMI obešla zbrojní zákazy v Bosně a Bulharsku, uváděla dokumentace, že jsou zbraně určeny Polsku, ne Ukrajině.

Ukrajinská potřeba zbraní vede prostředníky ke zvyšování cen. Zlatev chtěl munici prodat o 50 procent dráž, než kolik uvádějí ceníky oficiálních prodejců, granátomety pak měly víc než dvojnásobnou cenu.

Zbraně prodané touto cestou těžko zvrátí průběh války, ale to, že se vytvoří trasa takového obchodu, bude mít dlouhodobý dopad. Podle odborníka na zbrojní prodej Eliase Yousifa se po válce "na Ukrajině vytvoří černý trh se zbraněmi na příštích 30 let, stejně jako to bylo po ukončení studené války".

Nevládní organizace spustily kampaň pro integraci uprchlíků z Ukrajiny

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty dnes spustilo kampaň s cílem podpořit přijetí uprchlíků z Ukrajiny českou společností. Novinářům to řekli zástupci konsorcia. Podpora uprchlíků mezi českými obyvateli podle nich od začátku války na Ukrajině klesla ze 70 na 50 procent. Kampaň má pomoci zabránit tomu, aby se dále snižovala. Podle ředitelky konsorcia Andrey Krchové vázne spolupráce státu s organizacemi, které s migranty pracují v terénu.

Na kampani konsorcium spolupracovalo s reklamní agenturou Kontra. Sestává především z klipu, který natočil režisér Jan Látal a který se objeví na sociálních sítích a zpravodajských webech. Jeho protagonistkou je lékařka Alina, která se šestiletým synem uprchla na jaře z Charkova. Nyní žije v Brně a shání práci ve zdravotnictví. Klip se podle režiséra snaží v krátké stopáži přiblížit emoce, které uprchlíci zažívají.

Kampaň potrvá nejméně do konce roku a zazní i v rádiích, více informací lidé najdou na webu zacitspolecne.cz. Spoluautorka kampaně Petra Schwarz Koutská dodala, že pokud se podaří zajistit financování, mohla by se rozšířit i na venkovní plochy. Konsorcium při přípravě podle Koutské oslovilo také státní instituce, ale peníze se získat nepodařilo. "Jediné, čeho se nám dostalo, je morální podpora," řekla. Zhruba pěti miliony korun na kampaň přispěly Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, nadace Blíž k sobě, Abakus a Charita ČR.

Krchová uvedla, že spolupráce se státem v oblasti integrace ukrajinských migrantů obecně vázne. Konsorcium podle ní například dva měsíce žádalo ministerstvo práce a sociálních věcí o znění připravované další novely týkající se uprchlíků. Text nakonec dostali dnes v noci a mohli ho připomínkovat jen do dnešních 09:00. "Vláda zatím stále nepřistoupila na to, že z terénu může získat důležité informace pro plánovaná opatření," shrnula Krchová. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Doplnila, že stát by měl více podpořit jazykové vzdělávání a zaměřit se na dlouhodobější výhledy uprchlíků namísto tlaku na to, aby co nejrychleji nastoupili do většinou nekvalifikovaných zaměstnání. Z výzkumů mezi uprchlíky podle ní vyplývá, že většina z nich pracuje právě v profesích s nízkou kvalifikací, i když asi dvě třetiny z příchozích mají vysokoškolské vzdělání.

Problémem podle ředitelky zůstává i přístup krajů. "Rovnoměrné rozmístění uprchlíků v ČR se nám stále nedaří," řekla. Dodala, že to znamená problémy například v Praze, kde zřejmě minimálně ve dvou městských částech asi nebudou dostačovat školské kapacity. Za další významný problém Krchová označila fakt, že podle informací konsorcia více než 100 tisíc dětí uprchlíků v příslušném věku nenavštěvuje střední školy. "V případě, že i české děti předčasně opustí vzdělávací systém, tak je to pro stát velmi nákladné," uvedla.

Od počátku rusko-ukrajinské války do středy stát udělil uprchlíkům podle dat ministerstva vnitra 442 088 dočasných víz.Vzhledem k dalším přesunům nicméně přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý.

EU schválila osmý balík protiruských sankcí. Obsahuje dohodu o zastropování cen ropy převážené loděmi a rozšiřuje zákaz dovozu oceli a dřeva.

Česko daruje Ukrajině 25 milionů korun na obnovení veřejné správy

Česká republika daruje Ukrajině 25 milionů korun na obnovu veřejné správy, cílem je znovu spustit některé služby, jako je například vydávání cestovních dokladů ukrajinským občanům. Další peníze z programu Pomoc na místě pošle Česko do Libye či na Kypr pro prevenci nelegální migrace. Dary v celkové hodnotě 82 milionů korun ve středu schválila vláda, informovalo dnes v tiskové zprávě ministerstvo vnitra.

Cílem daru pro Ukrajinu je podle něj podpora Státní migrační služby a opětovné zahájení poskytování některých služeb, mimo jiné vydávání cestovních pasů. "Za tyto finance bude moci Ukrajina rozšířit poskytování konzulárních služeb ukrajinským občanům v členských státech Evropské unie a Moldavsku a do budoucna pomoci s dobrovolnými návraty svých občanů do bezpečných oblastí Ukrajiny," popsala mluvčí ministerstva Klára Dlubalová.

Na rozvoj systému řízení ochrany hranic daruje Česko 25 milionů korun do Libye, stejnou částku pak dostane i Kypr na podporu dobrovolných návratů pro neúspěšné žadatele o azyl. Bosně a Hercegovině je určeno sedm milionů korun, opět pro návratový systém.

Česká republika letos z programu Pomoc na místě udělila pět darů v celkové hodnotě 93 milionů korun. "Patří mezi ně například podpora vnitřně vysídlených osob a navrátilců v Afghánistánu, podpora přijímacích kapacit Moldavska v souvislosti s krizí na Ukrajině nebo ochrana dětí a mladistvých na cestě v Mali," doplnila Dlubalová.

Od rusko-estonské hranice zmizela tisícovka ukrajinských uprchlíků

Od rusko-estonské hranice odvezli Rusové neznámo kam asi tisícovku ukrajinských uprchlíků, kteří se chystali překročit hranici do Evropské unie. Podle estonského serveru err.ee to řekl estonský ministr vnitra Lauri Läänemets. Na hranicích mezi Ruskem a zeměmi Evropské unie čekají uprchlíci z Ukrajiny v bezútěšných podmínkách mnoho dní, ve špatném počasí nocují ve stanech nebo pod širým nebem a propadají beznaději kvůli tomu, že kontroly u pohraničníků na ruské straně téměř nepostupují, ukázala reportáž stanice Rádio Svoboda.

"Na hranici čekalo přes tisíc lidí, ale dnes už tam nejsou. Naložili je do kamionů a odvezli," sdělil ve středu estonský ministr vnitra. Uvedl, že policie a estonští pohraničníci se snaží zjistit, kam uprchlíci zmizeli. Na tento úkol nasadili drony.

Ministr připustil, že uprchlíky mohli odvézt i dobrovolníci nebo lidé z církve, kteří pomáhají běžencům na hranici přežít v těžkých podmínkách, a že jim možná nalezli přístřeší.

Na hranicích s Estonskem a Lotyšskem se z ruské strany vytvořily obrovské fronty, upozornila stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Většinu z lidí čekajících na hranicích tvoří ukrajinští uprchlíci, kteří se pokoušejí přes Rusko dostat do Evropské unie. Nehledě na chladné počasí ruští pohraničníci podle nich záměrně brzdí kontroly.

"Jen díky dobrovolníkům a církvi, která nám dává jídlo, jsme mohli přežít čtyři noci," stěžuje si žena stojící na hranici v dešti v kapuci a pláštěnce.

"Nechápeme, proč tak pomalu pouští přes hranici, jsme tady už pátý den," říká muž na témže přechodu. Další si stěžuje, že uprchlíci mají na hranici podmínky srovnatelné s dobytkem. "Nejsou tu ani přístřešky, ani lavičky. Slíbili stany, ale kde jsou?" táže se.

Ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti stále nekulminovala a postupuje na západ Luhanské oblasti, píše americký Institut pro studium války.

3D tiskárny na Ukrajině pomáhají ve válce zdravotníkům i armádě

Ani válečný konflikt na Ukrajině nezastavil dodávky materiálu pro průmyslový 3D tisk v ukrajinské Oděse, kterou Rusové ostřelují. Dodávky materiálu i celé tiskárny zajišťovala pro svého klienta společnost 3Dees Industries, která má na Ukrajině pobočku a v těchto dnech vystavuje na Mezinárodním strojírenském veletrhu. Jak řekl jednatel firmy Ondřej Štefek, největším problémem je logistika v situaci, kdy se rozsah ostřelovaného území neustále mění.

Společnost 3Dees Industries otevřela pobočku na Ukrajině v loňském roce, letos v únoru tak místo oslovování nových klientů musela řešit spíš bezpečnost svých zaměstnanců. Zatímco pobočku bylo nutné na nějakou dobu uzavřít, hlavní klient firmy, firma Infomir v Oděse, svou činnost ani v době neustálého ostřelování nepřerušil. Naopak začal na průmyslové 3D tiskárně namísto obalů pro elektroniku vyrábět ochranné pomůcky, které potřebovala armáda nebo dobrovolníci.

"Náš klient potřeboval dodat materiál, dodavatel ale do válečné zóny posílat zásilku nechtěl. Nechali jsme ji tedy dopravit do Ostravy a začali hledat nejbezpečnější cestu, kudy kamion s materiálem vypravit," popsal Štefek.

Ještě před vypuknutím válečného konfliktu si stejná společnost prostřednictvím 3Dees objednala novou průmyslovou tiskárnu, ani tu ale zpočátku konfliktu nebylo možné do Oděsy dodat. "Vedení firmy ale přibližně v červnu rozhodlo, že chtějí nový stroj nainstalovat. Měli jsme jej uskladněný v Ostravě, zařídili jsme tedy dopravu. Problém ale byla instalace, nikdo z nás ani výrobce tiskárny jsme nemohli do neustále ostřelované Oděsy poslat nikoho na výpomoc. Nakonec se instalace podařila pomocí holobrýlí a po telefonu," podotkl Štefek.

Nyní firma Infomir tiskne kromě škrtidel používaných k rychlému podvázání zranění přímo v poli například součástky pro drony nebo komponenty pro periskopy, ale i pomůcky pro vojenské nemocnice.

"Pomocí 3D tisku mohou řešit nedostatek řady součástek, pomůcek nebo dílů, které je ve válečném konfliktu obtížné přepravovat, když jsou standardní trasy a způsoby dopravy porušené. Podobně, jako 3D tisk ukázal svou pružnost za covidu, kdy lidé sdíleli šablony na různé pomůcky, tyto výrobní sítě se znovu obnovily po vypuknutí války na Ukrajině," uvedl Ondřej Štefek.

3D tisk měl podle něj velký potenciál už před vypuknutím válečného konfliktu a po jeho skončení může zemi pomoci v rozvoji i obnově.

Mezinárodní strojírenský veletrh, kde vystavuje i řada výrobců z oboru aditivní výroby, pokračuje na brněnském výstavišti do pátku. V osmi pavilonech vystavuje 1256 firem ze 41 zemí. Veletrh je letos o jeden den kratší. Souběžně s letošním strojírenským veletrhem se jako každý sudý rok konají specializované veletrhy IMT, PLASTEX, FOND-EX, WELDING a PROFINTECH.

Setkání v Praze jsou signálem Rusku, cílem je ho izolovat, řekl Borrell

Setkáním v Praze vysílá Evropa signál Rusku, řekl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Cílem je podle něj Moskvu dál izolovat, k čemuž přispívá i další, osmý balík unijních sankcí oznámený ve středu. Účinky omezení nicméně nepřijdou ze dne na den, řekl Borrell novinářům.

"(Ruský prezident Vladimir) Putin kvůli sankcím zítra válku nezastaví," řekl Borrell. Podle něho ale Kreml pocítí například dopady na výrobu civilních i vojenských technologií. Sankční opatření, která dnes formálně schválí členské země, se týkají zavedení cenového stropu na ruskou ropu, zákazu vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel, dřevo či cigarety.

"Neznamená to, že chceme Rusko izolovat navždycky, ale tohle Rusko nezačleníme. Jsme tu, abychom Rusku vyslali signály," řekl Borrell k setkání lídrů evropských i unijních států.

V Praze se dnes sejdou více než čtyři desítky lídrů k prvnímu jednání Evropského politického společenství. Vedle států EU dostalo pozvánku 17 dalších zemí včetně Británie, Ukrajiny, Turecka a balkánských a postsovětských zemí. V pátek na setkání naváže neformální summit 27 zemí Evropské unie.