Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 7. září 2022
Litva, Lotyšsko a Estonsko se chystají dále omezit vstup ruských občanů
Litva, Lotyšsko a Estonsko se dohodly na výrazném omezení vstupů ruských občanů, kteří mají schengenská víza, na území těchto pobaltských států. Podle ukrajinské agentury Unian to uvedl ministr zahraničí Lotyšska Edgars Rinkévičs.
Šéf lotyšské diplomacie řekl, že výjimky ze zákazu vstupu budou platit například pro řidiče kamionů či diplomaty. Výjimky budou moci být uděleny také z humanitárních či rodinných důvodů.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se při neformálním jednání v Praze koncem srpna shodli na zpřísnění cestovních pravidel pro Rusy, nedosáhli ale dohody o plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Ty už tehdy pohrozily, že přísnější omezení přijmou samy.
Většina Ukrajinců, kteří uprchli před válkou do Polska, tam chce zůstat
Více než polovina Ukrajinců, kteří utekli do Polska kvůli ruské invazi na Ukrajinu, nemá v úmyslu se v nejbližší době vracet do vlasti. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Gremi Personal, o kterém informovala agentura PAP. Od února do Polska přišlo z Ukrajiny téměř 6,1 milionu lidí, opačným směrem jich odešlo 4,32 milionu, uvedla polská pohraniční stráž.
Zhruba 35 procent Ukrajinců v Polsku plánuje zůstat nejméně jeden rok, dalších 17 procent chce v zemi zůstat natrvalo. Téměř polovina se v budoucnu chce vrátit do vlasti, 22,2 procent v nejbližších třech měsících a 25,6 procenta až po skončení války.
„Značná část z nich (Ukrajinců) zůstane v zahraničí kvůli řadě subjektivních faktorů, včetně ztráty domova, nízkých výdělků, horších životních podmínek a samozřejmě ohrožení života válečným střetem,“ uvedla ředitelka náboru Gremi Personal Anna Dzhoboldaová. Ukrajince podle ní od návratu odrazuje také nejistá vyhlídka na dodávky tepla během zimy i na nalezení práce
Putin: Rusko nemá problém s prodejem svých energií, poptávka je vysoká
Rusko nemá žádný problém s prodejem svých energetických surovin, poptávka je vysoká po celém světě a například vývoz energií z Ruska do Číny je na vzestupu. Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Sankce, které západní státy na Rusko uvalily za jeho invazi na Ukrajinu, podle Putina nefungují.
„Sankce na plynovod Nord Stream 2 zavedli Američané, protože chtějí prodávat více svého drahého plynu,“ prohlásil Putin. Nord Stream 2 už je dokončen, vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa paralelně s plynovodem Nord Stream 1. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu ale Německo odmítlo vydat provozovateli plynovodu povolení k zahájení komerční činnosti a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by plynovod mohl být zprovozněn.
Protiruské sankce jsou krátkozraké a nebezpečné pro celý svět, řekl Putin
Protiruské západní sankce jsou krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Vládu v Kyjevě ruský prezident označil za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014. Podle ruských agentur také odmítl obvinění, že by Rusko porušovalo mezinárodní právo. Evropská unie a další země uvalily rozsáhlé ekonomické a diplomatické sankce na Rusko a jeho představitele po únorovém ruském vojenském útoku na sousední Ukrajinu.
Na začátku projevu Putin uvedl, že epidemii koronaviru nahradily jiné globální výzvy. „Mám na mysli sankční horečku Západu, jeho neskrývané agresivní pokusy vnutit jiným zemím své vzorce chování, zbavit je suverenity a podřídit je jejich vůli,“ uvedla hlava státu.
Za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014, označil Putin stávající vládní moc v Kyjevě. Od roku 2014, kdy rozsáhlé protesty vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska, se na Ukrajině konaly několikery parlamentní a prezidentské volby, v těch posledních v roce 2019 vyhrál stávající ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal Putin.
Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, ovšem varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.
Česká armáda bude moci nasadit na východní hranici NATO až 1200 vojáků
Česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici Severoatlantické aliance (NATO) kvůli posílení obrany až 1200 vojáků. Předpokládá to plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který dnes schválila Sněmovna. Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit až 1362 vojáků. Senát s plánem souhlasil už v srpnu. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.
Plán výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, uvedla před poslanci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Až 1200 vojáků má působit v rámci posílení obrany východní hranice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině, budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě.
Lavrov žádá vysvětlení ke zprávě MAAE o Záporožské jaderné elektrárně
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá dodatečná vysvětlení k částem zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ruskem okupovaném území Ukrajiny.
V úterý zveřejněná zpráva konstatuje, že inspekce MAAE zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu. MAAE také uvedla, že její inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel a vybavení, a vyzvala k ukončení bojů v areálu jihoukrajinského zařízení a v jeho okolí.
Lavrov agentuře Interfax řekl, že Moskva požaduje další informace o zjištěních MAAE a odeslala příslušnou žádost. „Je potřeba dalších vysvětlení, protože ve zprávě je řada otázek. Nebudu je teď vyjmenovávat, ale požádali jsme o objasnění generálního ředitele MAAE,“ řekl Lavrov.
Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny a z útoků v jeho blízkosti. Šéf MAAE Rafael Grossi situaci v elektrárně přirovnal v obavě z jaderné katastrofy ke hře s ohněm a vyzval k vytvoření „ochranného štítu nebo bubliny kolem zařízení“. Pro vznik demilitarizované zóny kolem elektrárny se vyslovil také generální tajemník António Guterres. Návrh ale v minulosti Moskva opakovaně odmítla.
V Záporožské jaderné elektrárně si hrajeme s ohněm, prohlásil šéf MAAE
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události.
„Hrajeme si s ohněm a mohlo by se stát něco opravdu velmi katastrofického,“ řekl v úterý na jednání v New Yorku Grossi. Šéf MAAE se minulý týden spolu s dalšími odborníky ze své organizace osobně vydal do Záporožské jaderné elektrárny, aby zhodnotil tamní situaci.
„Nyní je potřeba, abychom se bezodkladně dohodli na vytvoření ochranného štítu nebo bubliny kolem zařízení,“ sdělil Grossi v rozhovoru s americkou stanicí CNN. K vytvoření demilitarizované zóny kolem elektrárny vyzval na zasedání Rady bezpečnosti také generální tajemník António Guterres. Návrh ale v minulosti opakovaně odmítla Moskva, která tvrdí, že na elektrárnu útočí ukrajinské síly. Také v úterý se proti myšlence vytvoření demilitarizované zóny postavil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. „Ukrajinci by okamžitě vtrhli dovnitř a všechno zničili. My elektrárnu chráníme,“ řekl novinářům ruský diplomat.
Zprávy ze dne 6. září 2022
BBC: Ukrajinské síly přešly do protiofenzivy v Charkovské oblasti
Ukrajinské ozbrojené síly přešly do protiofenzivy v Charkovské oblasti na východě země a dnes ráno u města Balaklija nečekaně zaútočily na uskupení ruských vojsk, uvedla ruská redakce BBC. O ukrajinské protiofenzivě u Charkova se podle ní píše v některých ukrajinských i proruských informačních kanálech na sociální síti telegram a potvrzují ji i západní experti.
Ruské síly podle četných, i když zatím neoficiálních zpráv urychleně ustupují za řeku Severní Doněc, uvedla BBC. Proruské kanály na platformě telegram kromě toho plní zprávy, že ukrajinská armáda znovu dobyla vesnici Verbivka u Balakliji, kde se nachází rozsáhlý arzenál ruské armády. Další zdroje tvrdí, že Ukrajinci ovládli už i strategicky významnou Balakliju, která měla před válkou téměř 27 tisíc obyvatel.
Přes Balakliju se přesouvají ruská vojska směrem ke Slovjansku či Kramatorsku v Doněcké oblasti. Vede tudy také silnice k železniční stanici Kupjansk, přes níž se podle BBC přepravuje většina armádního nákladu z Ruska.
„Pokud se Ukrajincům skutečně povedlo v okolí Charkova svojí operací překvapit, dokazuje to, v jakém zmatku je ruská armáda,“ napsal na twitteru Phillips O'Brien, který přednáší strategická studia na skotské univerzitě St. Andrews. Podle jeho názoru se ukrajinský protiútok dal předvídat.
Poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Serhij Leščenko dnes podle agentury Reuters na twitteru napsal, že prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer oznámí ohledně ukrajinského protiútoku v Charkovské oblasti „dobré zprávy“. Později byl ale tweet smazán.
Ukrajinské síly kromě toho podnikají protiofenzivu v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v pondělí vyzval obyvatele této oblasti i poloostrova Krym, aby se připravili, že ukrajinské síly budou dobývat zpět Ruskem ovládnutá území.
Rusko posílá více energie do Asie, když Evropa omezuje nákupy
Rusko v létě poslalo výrazně více ropy a uhlí do Indie a Číny ve srovnání se začátkem roku. Naopak evropské země, které se dlouho spoléhaly na ruskou energii, v reakci na válku na Ukrajině výrazně omezily odběr fosilních paliv z Ruska. Za šest měsíců od začátku invaze, tedy 24. února, získalo Rusko za prodej ropy, zemního plynu a uhlí zhruba 158 miliard eur (3,9 bilionu korun), z Evropy to bylo 85 miliard eur. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnilo Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA).
V rámci EU bylo největším dovozcem Německo. To koupilo za šest měsíců z Ruska fosilní paliva za 19 miliard eur. Celosvětově však byla největším dovozcem Čína, která koupila z Ruska energii za 35 miliard eur.
Zatímco celkové příjmy Ruska rostly, objem vývozu se snížil o 18 procent ve srovnání se začátkem invaze na Ukrajinu. EU od začátku války snížila dovoz z Ruska o 35 procent. Uhlí z Ruska je nyní v bloku zakázáno a na konci roku má být zastaven i prodej ropy.
Rusko samo prudce snížilo dodávky zemního plynu do EU a tento týden uvedlo, že je neobnoví, dokud nebudou zrušené západní sankce. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí uvedl, že jeho země již nečeká obnovení dovozu plynu z Ruska.
Čína a Indie zatím v červenci a srpnu dovezly z Ruska výrazně více ropy a uhlí než v únoru a březnu, dodala CREA.
Ruský rozpočet získal z vývozu fosilních paliv 43 miliard eur. Válka zatím podle nezávislých odhadů stála ruský stát kolem 100 miliard eur, napsala agentura AP.
Biden se rozhodl neoznačit Rusko za státního sponzora terorismu, uvedla prezidentova mluvčí. Označení by podle ní mohlo zpozdit export potravin.
MAAE vyzvala k ukončení bojů v Záporožské jaderné elektrárně, inspekce zaznamenala škody
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve zprávě o jaderné bezpečnosti na Ukrajině, ve které zveřejnila i výsledky své inspekce v Záporožské jaderné elektrárně, vyzvala k ukončení bojů v areálu jihoukrajinského zařízení a v jeho okolí. Inspekce podle zprávy zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu. MAAE uvádí, že její inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel a vybavení.
MAAE také doporučila zajistit lepší podmínky pro ukrajinské zaměstnance, kteří pod ruským dohledem zařízení udržují v provozu. „Současná situace je v této významné jaderné elektrárně neudržitelná,“ píše se ve zprávě.
„Okamžitě by se mělo zastavit ostřelování v areálu a jeho okolí, aby se zabránilo dalším škodám na elektrárně a souvisejících zařízeních a aby se zajistila bezpečnost zaměstnanců a zachovala fyzická integrita elektrárny,“ uvádí zpráva. „To vyžaduje souhlas všech zapojených stran se zřízením ochranného pásma jaderné bezpečnosti a zabezpečení kolem ZNPP,“ dodala MAAE.
Rusko převzalo kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou (ZNPP) krátce po zahájení invaze na Ukrajinu letos v únoru. Inspektoři MAAE do zařízení přijeli minulý týden na několikadenní misi kvůli obavám o bezpečnost této největší evropské jaderné elektrárny. Na místě zůstali dva odborníci agentury. Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z ostřelování areálu a z útoků v jeho blízkosti a odmítají, že by na zařízení útočili.
Důkazy o škodách podle zprávy viděli i inspektoři, podle kterých ostřelování poničilo mimo jiné budovu se skladem jaderného paliva a jaderného odpadu. Odborníci také byli svědky ostřelování a například 3. září se museli evakuovat do přízemí jedné z budov.
Poškozeny jsou i cesty, střechy, stěny a okna některých budov a nadjezd spojující bloky. Kontrola zaznamenala i nejrůznější opravné práce, další ale podle ní budou potřeba.
„(Inspekce) s obavami poukázala na to, že ostřelování mohlo zasáhnout stavby, systémy a jednotlivé vybavení související se zabezpečením a mohlo mít významné bezpečnostní dopady, způsobit ztrátu životů a zranění zaměstnanců,“ uvádí zpráva. Šéf MAAE Rafael Grossi, který misi vedl a záporožské zařízení s ní minulý týden navštívil, uvedl, že dřívější útoky sice zatím nezpůsobily jadernou krizi, ale představují neustálé nebezpečí.
Grossi ještě dnes se zjištěními inspekce seznámí také Radu bezpečnosti OSN, píše agentura AP.
Ukrajinští i západní představitelé v předchozích týdnech hovořili i o umístění vojenských jednotek a vojenského vybavení v areálu elektrárny. Britské ministerstvo obrany nebo americké ministerstvo zahraničí uvedly, že Rusko zařízení používá jako ochranný štít. Kyjev varoval, že Moskva na místě skladuje zbraně.
„Tým (MAAE) zaznamenal přítomnost ruských vojáků, vozidel a vybavení na různých místech Záporožské jaderné elektrárny, včetně několika vojenských nákladních vozů v přízemí v turbínových sálech bloku jedna a dva,“ píše MAAE ve zprávě. V turbínových sálech pořídila inspekce i fotografie vozidel.
Znovuzprovoznění plynovodu Nord Stream 1 závisí na Siemensu, tvrdí Gazprom
Znovuzprovoznění plynovodu Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu zemního plynu z Ruska do Evropské unie, závisí na německé společnosti Siemens Energy. Agentuře Reuters to řekl náměstek ředitele ruské plynárenské společnosti Gazprom Vitalij Markelov. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová k situaci uvedla, že za krizí v dodávkách plynu do Evropy stojí Spojené státy a jejich snaha donutit evropské spojence, aby zpřetrhali ekonomické vazby s Moskvou a přerušili spolupráci v energetice.
Celý článek najdete zde >>>
EK navrhla zdražit víza pro Rusy a prodloužit čekací dobu na jejich vydání
Ruským občanům se patrně brzy prodraží a zkomplikuje získávání víz na cesty do zemí Evropské unie. Evropská komise dnes navrhla ukončit zjednodušené vydávání těchto víz, k čemuž před týdnem v Praze vyzvali ministři zahraničí unijních zemí. Pokud členské státy tento potvrdí, budou víza Rusy stát 80 eur (1950 korun) místo dosavadních 35 eur a čekat na ně budou 15 dní místo deseti.
„Rusko nadále porušuje mezinárodní právo svými nelegálními vojenskými akcemi, páchá zvěrstva na Ukrajincích a podkopává evropskou a globální stabilitu a bezpečnost. Tyto činy porušují základní principy, na nichž byla založena dohoda o zjednodušeném vydávání víz,“ prohlásila dnes eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
Gazprom se dohodl s čínskou CNPC na platbách za plyn v rublech a jüanech
Ruská plynárenská společnost Gazprom podepsala s čínskou energetickou firmou China National Petroleum Corporation (CNPC) smlouvu, podle které se budou dodávky ruského plynu do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře hradit v ruských rublech a čínských jüanech místo v amerických dolarech. Informovala o tom agentura Reuters. Podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera je tato změna výhodná pro obě strany.
Evropská komise navrhuje půjčit Ukrajině dalších pět miliard eur, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Válkou zasažená země podle ní potřebuje plnou podporu EU.