Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinské síly dobyly zpět v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny v uplynulém dni asi 400 kilometrů čtverečních, uvádějí američtí analytici z ISW.

Ostřelování poškodilo záložní vedení v Záporožské jaderné elektrárně, tvrdí MAAE

Úterní ostřelování poškodilo záložní elektrické vedení v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Poškození jednoho ze tří záložních elektrických vedení nemělo žádný bezprostřední dopad, protože elektrárna již byla odpojena od sítě.

Ze tří záložních elektrických vedení, které spojují Záporožskou elektrárnu s nedalekou tepelnou elektrárnou, je nyní jedno poškozeno a další dvě jsou odpojena. Experty z MAAE o tom informoval ukrajinský personál, který zařízení obsluhuje.

Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny a z útoků v jeho blízkosti. Obě strany zároveň odmítají, že by na zařízení útočily.

Inspektoři MAAE přijeli minulý týden na několikadenní misi na Ukrajinu kvůli obavám o bezpečnost největší evropské jaderné elektrárny. MAAE v úterý zveřejnila zprávu, v níž informovala o výsledcích své mise. Inspekce podle zprávy zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu areálu. MAAE také uvedla, že její inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel a vybavení, a vyzvala k ukončení bojů v tomto jihoukrajinském zařízení a v jeho okolí. V elektrárně zůstali dva členové MAAE, kteří kontrolují stav areálu.

Ukrajina dnes uvedla, že možná bude muset elektrárnu odstavit, aby zabránila katastrofě, a vyzvala obyvatele v blízkých oblastech, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti evakuovali.

Ukrajinské síly dobyly zpět území v Charkovské oblasti, uvedl Zelenskyj

Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. V dnešním večerním projevu to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O protiútoku na východě země informovaly již dříve ukrajinské i ruské neoficiální zdroje. Zelenskyj také poděkoval ukrajinským vojákům za úspěšné údery proti jednotkám Moskvy na jihu Ukrajiny, kde Kyjev zahájil protiofenzivu.

Ustanovení demilitarizované zóny u Záporožské JE není reálné, řekl šéf MAAE

Ustanovení demilitarizované zóny u Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině není v současné době reálné. Dnes to v rozhovoru s italským deníkem La Repubblica řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle něj lze ale jednat o vytvoření ochranné zóny nad areálem elektrárny. Mise MAAE zůstane podle něj v elektrárně "až do míru".

Demilitarizaci jaderné elektrárny a jejího okolí požaduje Ukrajina a pro toto opatření se vyslovil i generální tajemník OSN António Guterres. Moskva to naopak odmítá.

"Demilitarizace není reálná už z toho důvodu, že se elektrárna nenachází v nějaké vnitrostátní oblasti dobyté Rusy, ale přímo na frontové linii," řekl Grossi. Podle něj je však reálné dosáhnout "ochranné dohody", která by se vztahovala pouze na areál zařízení.

Podle argentinského diplomata vznikl prostor, v rámci kterého lze pracovat na této dohodě. "Už jsem kontaktoval obě strany. Myslím, že se setkáme, abychom probrali plán v průběhu deseti dnů či dvou týdnů," dodal Grossi s tím, že zaznamenal "zajímavou odezvu" z Ukrajiny i z Ruska.

Inspektoři MAAE přijeli minulý týden na několikadenní misi na Ukrajinu kvůli obavám o bezpečnost největší evropské jaderné elektrárny. V jejím areálu konstatovali přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel i vojenského vybavení. Podle Grossiho největší znepokojení vyvolaly stopy po bombardování skladů s vyhořelým jaderným palivem. "Máme všichni velké štěstí, protože ty zásahy mohly rozptýlit do prostředí radioaktivní materiál," uvedl šéf MAAE.

Grossi také odmítl názor, že mise MAAE dala zelenou ruské okupaci elektrárny. Podle něj se naopak Moskva dostala do situace, kdy by vyhnání mezinárodních inspektorů musela světu vysvětlit. V elektrárně zůstali dva členové MAAE, kteří kontrolují stav areálu. Podle Grossiho by inspektoři mezinárodní organizace měli zůstat na místě "až do míru".

Dodávky ruského zemního plynu do zemí Evropské unie od počátku roku klesly o 48 procent, oznámil Gazprom. Včetně Británie se snížily o 49 procent.

Ukrajina může dobýt zpět Cherson před začátkem zimy, uvedl francouzský expert

Ukrajinci by mohli znovu dobýt Ruskem okupované území na západ od řeky Dněpr včetně Chersonu ještě před začátkem zimy. V rozhovoru se serverem France24 to uvedl generál a bývalý šéf francouzské vojenské mise při OSN Dominique Trinquand.

Ukrajina minulý týden oznámila zahájení protiofenzivy proti ruským silám na jihu země, který jednotky Moskvy obsadily v prvních týdnech po únorové invazi. Ukrajinští činitelé o protiofenzivě z taktických důvodů neposkytují bližší informace.

Existují ale určité náznaky, že je mise úspěšná, uvedl Trinquand. Jedním z nich byl podle něj i nedělní proslov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který bez větších podrobností oznámil dobytí dvou míst na jihu Ukrajiny. "Můžeme předpokládat, že pokud o tom mluví i přes informační embargo, je to pravda," uvedl Trinquand. Úspěch protiofenzivy naznačuje i odložení referend o připojení k Rusku na okupovaných územích nebo vyslání ruských posil na jih z Donbasu a Krymského poloostrova.

"Myslím si, že před začátkem zimy by Ukrajinci mohli převzít kontrolu nad celým západním břehem Dněpru včetně města Cherson. Neměli bychom zapomínat, že město překvapivě a velmi rychle padlo na začátku března, ale tamní populace s ruskou okupací nesouhlasí," řekl Trinquand. Rusko by tím podle něj utržilo zásadní ránu, protože by poprvé od začátku konfliktu muselo přiznat porážku, domnívá se odborník.

Zdá se také, že Rusko překvapila ukrajinská strategie, uvedl Trinquand. "(Postup ruských vojáků) značně narušilo zničení muničních skladů a logistických uzlů, zejména těch železničních," dodal.

Tři mrtví při ruském ostřelování vsi na jihu Ukrajiny

Tři mrtvé a sedm těžce zraněných si vyžádalo ruské ostřelování vsi na jihu Ukrajiny. Ruské raketomety zasáhly středisko, kde se vydává humanitární pomoc, oznámila dnes agentura Ukrinform s odvoláním na oblastního gubernátora.

"Nepřítel přibližně v 15:40 ostřeloval z raketometu dvůr na ulici Míru ve vsi Mala Tokmačka. Na dvoře bylo osm civilistů, kteří si přišli pro humanitární pomoc. V důsledku ostřelování pět lidí utrpělo těžká zranění, odvezla je rychlá pomoc. Tři lidé byli zabiti. Ostřelování pokračuje," uvedl gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch. Gubernátor později dodal, že počet těžce zraněných vzrostl na sedm.

V Rusy okupované části Záporožské oblasti se nachází Záporožská jaderná elektrárna, největší v Evropě, a přilehlé město Enerhodar. Z jejich ostřelování se již pravidelně vzájemně obviňují obě strany.

Ruská vojska vpadla na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina 24. února, čímž rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Boje si podle odhadů vyžádaly již desítky tisíc životů a přiměly miliony lidí opustit své domovy.

Maďarsko nebude blokovat prodloužení sankcí proti ruským oligarchům

Maďarsko dnes stáhlo svou hrozbu, že bude vetovat prodloužení protiruských sankcí. Budapešť chtěla podle informací některých médií vyřadit ze sankčního sezamu trojici ruských oligarchů. Podle diplomatického zdroje se však během dnešního jednání velvyslanců dohodly všechny země na tom, že listina potrestaných Rusů zůstane beze změny.

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána podle zdrojů bruselských médií chtěla, aby EU zrušila zákaz vstupu pro Ališera Usmanova, Pjotra Avena a Viktora Rašnikova a aby uvolnila jejich zablokovaný majetek. Po diplomatických jednáních vedených českým předsednictvím sedmadvacítky však Budapešť od svého záměru ustoupila. Unijní státy tak budou moci formálně schválit půlroční prodloužení sankcí, na což mají čas do 15. září.

Evropský blok od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu sankční seznam několikrát rozšířil a v současnosti na něm figuruje 1217 osob a 108 subjektů. K prodloužení platnosti postihů je potřeba jednomyslná shoda členských zemí.

Podle úterních informací rozhlasové stanice RFE/RL se spekulovalo o tom, že se Budapešť snaží využít otázku prodloužení sankcí jako nástroj k tomu, aby přiměla Brusel vyplatit jí peníze z unijních fondů. Ty komise Maďarsku zadržuje kvůli porušování principů právního státu. Maďarsko stále nezískalo peníze z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Jeho vláda také požaduje, aby humanitární organizace získaly výjimku a mohly spolupracovat s některými ruskými bankami, na které se vztahují sankce.

Orbán unijní sankce proti Moskvě kritizuje a tvrdí, že více ublížily ekonomice sedmadvacítky než té ruské, aniž by přitom pomohly Ukrajině. Orbán zaujímá z důležitých evropských politiků vůči Rusku nejvstřícnější postoj, přistoupil například na podmínku Moskvy, že jeho země bude platit za ruský plyn v rublech. Odmítá také, aby přes maďarské území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu.

Jednotné Rusko navrhuje uspořádat 4. listopadu referenda na okupovaných územích

Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko dnes navrhla uspořádat 4. listopadu na okupovaných ukrajinských územích referenda o jejich připojení k Rusku. Uvedl to podle agentury AFP tajemník strany Andrej Turčak.

"Je správné uspořádat referenda na Donbasu a na osvobozených územích 4. listopadu," uvedl Turčak s odkazem na Den národní jednoty, který Rusko letos oslaví právě první listopadový pátek.

Ruská vojska 24. února vpadla na Ukrajinu. Moskva o své agresi vůči sousední zemi důsledně hovoří jako o "speciální vojenské operaci", jejímž cílem je mimo jiné Ukrajinu "osvobodit od neonacismu". Nyní ruské síly okupují rozsáhlé části Chersonské a Záporožské oblasti na jihu a Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinská armáda na jihu minulý týden oznámila zahájení protiofenzivy.

V souvislosti s referendy o připojení k Rusku se jako o datu konání hovořilo o 11. září, kdy se konají volby v ruských regionech. Dosazená okupační správa již dříve připustila, že "kvůli bezpečnostní situaci" bude plány na referendum potřeba odložit.

Turčak podle agentury TASS uvedl, že obyvatelé ukrajinských území jsou na referendum připraveni. Tajemník si je zároveň jistý, že se hlasování o připojení k Rusku bude konat ještě letos.

Ukrajinská armáda se přihlásila k zodpovědnosti za sprnové ostřelování Krymu

Ukrajinská armáda se dnes přihlásila k zodpovědnosti za ostřelování Ruskem anektovaného Krymského poloostrova včetně ruské vojenské letecké základny Saky. Ve zprávě zveřejněné agenturou Ukrinform to uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Výbuchy otřásly Krymem v srpnu, ukrajinské úřady dosud o svém zapojení mlčely.

Z Ukrajiny podle Ankary vyplulo 100 lodí s 2,5 milionu tun zemědělských komodit

Z Ukrajiny vyplulo po uzavření dohody o přepravě obilí přes Černé moře 100 nákladních lodí s 2,5 milionu tun komodit. Vyplývá to z údajů tureckého ministerstva obrany a společného koordinačního centra (JCC) v Istanbulu, které kontroluje lodě plující do ukrajinských přístavů a opačným směrem. První loď se na cestu z ukrajinské Oděsy vydala 1. srpna.

V pondělí JCC informovalo, že díky dohodě, kterou uzavřely Ukrajina, Rusko, OSN a Turecko, umožnilo vypravit ze tří ukrajinských přístavů 90 lodí. Opačným směrem připlulo do pondělí 107 lodí. Podle tureckého ministerstva obrany dalších šest lodí vyplulo v úterý a čtyři dnes. Celkově odvezly na 2,5 milionu tun obilí a dalších zemědělských komodit.

Červencovou dohodu dnes kritizoval ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj se nenaplnilo očekávání, že převážná část zemědělských komodit bude směřovat do Afriky či chudých zemí. Podle údajů ke 4. září, dokdy vyplulo 87 lodí, jich deset směřovalo do afrických států. Nejvíce lodí zamířilo do Turecka a 30 do zemí Evropské unie. JCC ale uvádí, že konečný cíl plavidel se oproti výkazům pro inspekci může změnit "na základě obchodních aktivit".

Jen dvě lodi se 61.000 tun komodit vypravil Světový potravinový fond (WFP), a to do Jemenu a Džibutska.

Ukrajina chce přepravu přes Černé moře zvýšit. Jejím cílem je exportovat až tři miliony tun zemědělských komodit. Současně by také chtěla dohodu rozšířit i na další druhy zboží.

Západ se vůči Moskvě chová provokativně, Rusko by se nemělo podceňovat, řekl turecký prezident v Srbsku. Válka na Ukrajině podle něj neskončí brzy.

Někteří ministři zdravotnictví EU čekají v zimě další vlnu uprchlíků z Ukrajiny

Někteří ministři zdravotnictví zemí EU se obávají další uprchlické vlny z Ukrajiny s příchodem zimy. Před dnešním neformálním jednáním v Praze to zmiňovali například zástupci Rakouska či Polska, kam míří uprchlíci nejčastěji. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka žádají ministři pomoc Evropské komise (EK) těmto cílovým zemím.

Situaci na Ukrajině popsal například polský ministr Adam Niedzielski, který zemi navštívil v pátek. Mluvil také s ukrajinským ministrem Viktorem Ljaškem, který dnes více než půl hodiny on-line hovořil ke shromážděným ministrům. "Jeho očekávání od nadcházející zimy jsou velmi špatná. Očekává, že ceny energií a plynu by mohly vést k dalšími nárůstu počtu uprchlíků ze země," uvedl polský ministr. Nemožnost vytápět svá obydlí může vést u Ukrajinců také ke vzniku velkého množství nemocí.

Podobně varoval před další vlnou také rakouský ministr zdravotnictví a sociálních věcí Johannes Rauch. Situace na Ukrajině je prioritou také pro evropskou pobočku Světové zdravotnické organizace (WHO). Její šéf Hans Kluge, který Ukrajinu od začátku války třikrát navštívil, poděkoval českých občanům za obrovskou solidaritu. "Mým apelem je nenechat tuto solidaritu ustat a pokračovat, protože válka bohužel nevykazuje žádné známky de-eskalace," řekl.

Náměstek Dvořáček po poledni potvrdil, že ministři se očekáváním další uprchlické vlny zabývali. "Členské země očekávají koordinovanou podporu zemí, které uprchlíky přijímají, od Evropské komise," řekl. Do Česka přitom stále míří tisíce nových uprchlíků každý týden, za sedm dní do 4. září jim bylo vydáno 4300 víz dočasné ochrany.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pondělí uvedl, že se bude projednávat možné prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. V současné době takzvané vízum strpění platí jeden rok, prvním příchozím uprchlíkům by tak končilo na konci února. Návrhem se podle Rakušana bude zabývat Evropská komise. Celkem ČR vydala těchto víz přes 424 tisíc, část lidí pokračovala do jiných zemí EU a část už se vrátila do vlasti.

Rusko rozšířilo seznam osob z EU, jimž zakazuje vstup na své území

Moskva rozšířila seznam občanů Evropské unie, kteří mají zákaz vstupu na ruské území. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí s tím, že opatření se týká zejména nejvyšších vojenských představitelů EU, vysoce postavených zaměstnanců orgánů činných v trestním řízení a zástupců obchodních subjektů, které se zabývají výrobou zbraní a vojenského materiálu a podílejí se na jeho dodávkách na Ukrajinu.

Konkrétní jména sankcionovaných osob ministerstvo v prohlášení neuvedlo.

Evropská komise navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách. Uvedla to předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí svolané českým předsednictvím.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela už dříve řekl, že chce jednání o cenovém stropu na ruský plyn odsunout na jiný termín. Nepovažuje jej totiž za řešení ekenrgetické krize, což by mělo být tématem pátečního jednání.