Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Proruští separatisté v Doněcké oblasti zajali dalšího Brita

Proruští separatisté v Doněcké oblasti zajali dalšího britského občana. Informovala o tom v noci na dnešek BBC. Na videu, které zveřejnila ruská státní média, je patrně Brit John Harding v zajetí.

BBC potvrdili Hardingovi blízcí, že na videu je právě on. Muž byl prý zajat už v květnu během bojů po boku ukrajinských jednotek v areálu oceláren Azovstal v přístavním městě Mariupol.

Ministři zahraničí EU proberou nové protiruské sankce a vojenskou pomoc Ukrajině

Další vojenská pomoc Ukrajině a nové sankce proti Rusku budou dnes zásadními tématy jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Během zasedání, k němuž se na dálku připojí i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, budou diskutovat také o dezinformacích spojených s ruskou invazí. Dalšími tématy první schůzky šéfů diplomacií během českého předsednictví budou digitální diplomacie či vztahy se zeměmi Latinské Ameriky.

Zelenskyj odvolal šéfa tajné služby a generální prokurátorku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova a generální prokurátorku Irynu Venediktovovou. Jako důvod Zelenskyj uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury, informovala agentura Unian.

„Více než 60 zaměstnanců prokuratury a SBU zůstalo na okupovaném území a pracuje proti našemu státu,“ uvedl Zelenskyj ve večerním projevu. „Takové množství zločinů proti základům národní bezpečnosti státu a vazby, které byly zaznamenány mezi pracovníky ukrajinských bezpečnostních složek a ruských speciálních služeb, vyvolávají velmi vážné otázky směrem k příslušným představitelům,“ dodal s tím, že se proto rozhodl Bakanova a Venediktovovou odvolat.

Zelenskyj také sdělil, že k odvoláním obou činitelů z funkce dochází poté, co Ukrajina zahájila proti pracovníkům prokuratury, vyšetřovatelům a představitelům dalších orgánů činných v trestním řízení 651 trestních stíhání na základě zákonů o vlastizradě a kolaborační činnosti. Úřadujícím generálním prokurátorem prezident jmenoval Oleksije Symonenka, stojí v nařízení zveřejněném prezidentskou kanceláří. Kdo nahradí Bakanova ve funkci šéfa SBU, zatím jasné není.

Medveděv: Pokud se Ukrajina pokusí získat Krym, nadejde pro ni soudný den

Neochota Kyjeva a NATO uznat poloostrov Krym jako součást Ruska představuje pro Moskvu systematickou hrozbu, prohlásil podle agentury Interfax bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, „nadejde pro ni soudný den“, pohrozil také na setkání s veterány ve Volgogradu Medveděv, který nyní zastává funkci místopředsedy ruské bezpečnostní rady.

„Krym se navrátil do Ruska. Pokud jakákoli země, Ukrajina nebo státy NATO zastávají pozici, že Krym není ruský, je to pro nás systematická hrozba,“ citovala Medveděvův výrok agentura Interfax.

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj v sobotu uvedl, že ukrajinská armáda by mohla použít americké raketové systémy HIMARS k zasažení ruských objektů na Krymu včetně lodí Černomořské flotily. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč zároveň uvedl, že „jakmile se objeví první technická možnost“, cílem útoků se stane Kerčský most, který spojuje Rusko s anektovaným ukrajinským poloostrovem.

Na Ukrajině padlo nebo bylo zraněno 50 tisíc Rusů, odhaduje velitel britské armády

Rusko od začátku války na Ukrajině ztratilo asi 50 tisíc vojáků, kteří padli nebo utrpěli zranění. Řekl to v rozhovoru pro BBC vrchní velitel britských ozbrojených sil admirál Tony Radakin. Ruská ani ukrajinská strana počty vojáků, kteří během nynější války padli, nebo byli ranění, nezveřejňuje.

Radakin také řekl, že ruské pozemní síly přišly o třetinu své bojeschopnosti a že zničeno bylo na 1700 ruských tanků a skoro 4000 ozbrojených bojových vozidel.

Ukrajinská policie odhalila skupinu, která prodávala humanitární pomoc z EU

Policie v Ternopilské oblasti na západě Ukrajiny odhalila skupinu, jejíž členové dováželi humanitární pomoc ze zemí Evropské unie a pak ji rozprodávali. Ukrajinská policie o tom informovala na svých internetových stránkách.

Čtyři lidé, kteří měli povolení ke vstupu do EU, vozili na Ukrajinu humanitární pomoc pro tamní armádu a pro lidi, kteří v důsledku ruské invaze přišli o domov. Věci si ale dělili mezi sebou a pak je prodávali dál. Šlo o neprůstřelné vesty, vojenské oblečení, taktické brýle, nože, potraviny, hygienické potřeby a věci pro děti, léky a lékárničky. Hodnotu těchto věcí, které zabavila při čtvrteční razii, policie odhadla na asi dva miliony hřiven (1,6 milionu korun).

Ruské jednotky posilují obranu na jihu Ukrajiny

Rusko posiluje obranné pozice v oblastech, které okupuje na jihu Ukrajiny, uvedla ve svém pravidelném hlášení britská vojenská rozvědka. Přesouvá vojáky a techniku mezi Mariupolem, Záporožím a Chersonem, posiluje bezpečnostní opatření v Melitopolu.

Na jihu země ukrajinská armáda vyvíjí už déle než měsíc tlak na ruské linie a čelní ukrajinští představitelé, mezi nimi prezident Volodymyr Zelenskyj, nedávno upozornili, že armáda chystá ofenzivní operace s cílem Rusy vytlačit z míst, která momentálně ovládají, připomínají britští zpravodajci. Posilování ruské obrany v této části Ukrajiny lze chápat jako reakci na očekávanou ukrajinskou ofenzivu a na útoky, které Ukrajina podniká na velitelská stanoviště, logistické uzly a místa, kde se shromažďuje velký počet vojáků. „Posilování obrany na jihu v době bojů o Donbas zřejmě dokládá, jak vážně ruští velitelé berou hrozbu,“ uvádí britská vojenská rozvědka.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu během návštěvy ruských vojáků v Donbasu nařídil velitelům, aby posílili útoky na všech částech fronty. Tempo, jakým ofenziva bude sílit, bude zřejmě v příštích dnech kolísavé, uvádí americký Institut pro výzkum války (ISW). Konstatuje také, že Rusové v sobotu podnikli méně pozemních útoků než v pátek, ale pokračovali v silných dělostřeleckých a raketových úderech. Ruské rakety v uplynulých dnech zabily na Ukrajině desítky civilistů.

Obilí ze Záporožské oblasti se vyváží do Turecka či Egypta, uvádí okupační správa

Z okupované části ukrajinské Záporožské oblasti se ve velkém vyváží obilí do Ruska a odtamtud na Blízký východ. Podle agentury RIA Novosti uvedl náčelník proruské oblastní správy Jevhen Balickyj. Ukrajina již několik měsíců obviňuje Rusko z krádeží obilí.

„Již bylo vypraveno více než sto vagonů a další smlouva na 150 tisíc tun byla podepsána s obchodníkem s obilím,“ oznámil Balickyj. Typickým železničním vagonem používaným na Ukrajině lze přepravit přibližně 70 tun obilí. Nákladními automobily se podle Balického z oblasti vyveze dalších zhruba 100 tisíc tun měsíčně.

Vývoz ze Záporožské oblasti se odehrává nejprve přes Rusko a teprve odtud je posláno konečným odběratelům v Turecku, Egyptě či Saúdské Arábii.

Rusko podle šéfa Enerhoatomu ze Záporožské JE raketami ostřeluje okolní území

Rusko podle šéfa ukrajinské státní společnosti Enerhoatom využívá Záporožskou jadernou elektrárnu jako základnu pro odpalování raket, kterými ostřeluje okolní oblasti Ukrajiny. Situaci v největším zařízení svého druhu v Evropě označil za napjatou, je tam podle něj rozmístěných 500 ruských vojáků.

"Okupanti tam navážejí svoji techniku, včetně raketových systémů, ze kterých ostřelovali druhou stranu řeky Dnipro a oblast Nikopolu," řekl Petro Kotin v pátek večer v televizním rozhovoru. Dodal, že v areálu elektrárny je ruská těžká vojenská technika a nákladní auta naložená zbraněmi a výbušninami.

Elektrárnu ležící na břehu řeky Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny ruské síly ovládly na začátku invaze, stále ji ale obsluhuje ukrajinský personál.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu při návštěvě jednotek bojujících na východě Ukrajiny nařídil, aby zesílily útoky proti ukrajinské armádě. Dnes o tom informovalo ruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci mají podle Šojgua zabránit tomu, aby Ukrajinci podnikali velké raketové a dělostřelecké útoky na civilní infrastrukturu v Ruskem okupovaných částech Donbasu i jinde.

Šojgu se sešel s vojenskými veliteli, kteří ho informovali o vývoji na frontě a zúčastnil se předání vyznamenání vojákům, uvedl resort obrany podle ruských agentur. Neupřesnil však, kdy přesně se jeho šéf na východ Ukrajiny vypravil.

Ruská média připomínají, že Šojgu se naposledy na inspekci jednotek podílejících se na "speciální vojenské operaci", jak Rusko invazi na Ukrajinu nazývá, vydal koncem června.

Rusové podle ISW asi ukončují operační přestávku, útočili na Oděsu i u Charkova

Ruské jednotky nasazené v Donbasu na Ukrajině podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) zřejmě končí několikadenní pauzu v bojích. Desetidenní přestávka ovšem není dostatečná pro obnovu sil potřebných pro rozsáhlé útočné operace. Agentura Unian ráno informovala, že terčem ruských raketových útoků se dnes stala Oděsa i městečko Čuhujiv na jihovýchod od Charkova, odkud jsou hlášeny nejméně dvě oběti.

Ruské síly za poslední den podnikly omezené pozemní útoky v oblasti Slovjansku, Siversku, dálnice mezi Bachmutem a Lysyčanskem, který Rusové už ovládli, a na jihozápad od Doněcku, uvedl ISW.

Jde podle něho stále o malé a do velké míry neúspěšné útoky, nicméně mohou naznačovat, že Rusové se pokoušejí v Donbasu obnovit útočné operace. Pokud tomu tak je, Rusové útoky zřejmě v nejbližších třech dnech zesílí. Před zahájením velké ofenzivy mohou udělat opět několikadenní přestávku, protože nynější desetidenní pauza nebyla dostatečně dlouhá pro obnovu sil.

Rusko zablokuje prodej ruských dceřiných společností zahraničních bank

Rusko zablokuje prodej ruských dceřiných společností zahraničních bank, když ty ruské nemohou v zahraničí normálně fungovat. Podle agentury Interfax to dnes řekl náměstek ministra financí Alexej Mojsejev. Nevyloučil, že by ministerstvo financí mohlo v budoucnu podpořit myšlenku převedení těchto společností pod kontrolu ruských státních bank, napsala agentura RIA Novosti.

"Na naší subkomisi jsme diskutovali o tom, že nyní, dokud se situace nezlepší, nedáme povolení k prodeji dceřiných společností zahraničních bank a jejich aktiv v Rusku," řekl Mojsejev.

Francouzská banka Société Générale prodala svůj podílu v Rosbank a v dceřiných pojišťovacích společnostech tohoto ruského věřitele společnosti Interros Capital, která je spojena s ruským oligarchou Vladimirem Potaninem. Ostatní západní banky stále zkoumají možnosti odchodu. Největší ruské divize z nich mají rakouská Raiffeisen, italská UniCredit a americká Citigroup.

Na konci roku 2021 měly ruské dceřiné společnosti těchto tří zmíněných bank aktiva 3,5 bilionu rublů (1,5 bilionu Kč). Největší ruský hráč Sberbank v tu dobu disponoval pro srovnání aktivy 38 bilionů rublů. Zahraniční banky tehdy představovaly 11 procent celkového ruského bankovního kapitálu.

Západ po ruské invazi na Ukrajinu uvalil na ruský bankovní sektor bezprecedentní sankce, které zablokovaly velkým bankám přístup do globálního platebního systému SWIFT a omezily jejich schopnost pracovat s cizími měnami.

Kyjev očekává dodávky munice do raketometů HIMARS s dostřelem 300 kilometrů

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov očekává, že západní země dodají Kyjevu munici do amerických raketových systémů HIMARS s dostřelem 300 kilometrů. Ministr to sdělil listu Financial Times. Ukrajina zatím dostala systémy HIMARS s příslušnou municí s dostřelem 80 kilometrů, dodané raketomety ale mohou být potenciálně upraveny na delší dostřel, napsal portál Meduza. Reznikov dnes na sociálních sítích potvrdil, že Ukrajina obdržela první zásilku dalšího typu západních raketometů, a sice M270. "Žádné smilování s nepřítelem," přislíbil.

"Myslím, že je to postupný vývoj. Ukážeme, že jsme schopni systémy používat s nejvyšší přesností a dostaneme další a s delším dosahem," uvedl Reznikov. Podle něj se díky zbraním dodaným západními zeměmi podařilo snížit ztráty v řadách ukrajinských vojáků bojujících na Donbasu.

"Koncem letošního roku nastane na bojišti změna ve prospěch Ukrajiny. Doufám, že letos budeme svědky úspěšné protiofenzivy," poznamenal také Reznikov.

Podle reportéra listu The Wall Street Journal Ukrajinci díky systémům HIMARS denně zasahují několik ruských skladů munice či paliva. USA ale před dodávkou raketometů zdůrazňovaly, že neposkytnou Ukrajině žádné systémy, které by jí umožnily provést útoky na ruském území, a nebudou ji v takových útocích podporovat.

Reznikov v rozhovoru se stanicí BBC potvrdil, že si USA pro dodání raketometů HIMARS kladly podmínku, že je Ukrajinci nepoužijí k útokům na cíle nacházející se na území Ruska a že sám se písemně - dopisem svému protějšku v Pentagonu - zavázal používat americké zbraně pro odrážení útoků nepřítele a k osvobození dočasně okupovaného území "jen na území Ukrajiny". Na dotaz, zda se zákaz vztahuje i na Rusy anektovaný Krym, ministr odvětil, že stejnou otázku dostal i z Pentagonu a že řekl, že Ukrajinci mají dost strategických cílů na Rusy okupovaných ukrajinských územích.

Ohledně válečných výdajů ministr poznamenal, že někdejší roční obranný rozpočet - z dob, kdy Ukrajina vynakládala na obranu pět procent hrubého domácího produktu - utrácí každý měsíc. Hlavní výdaje jsou dva: na výplaty vojáků a bohužel také na odškodnění pozůstalým za ztrátu či zranění živitele a na zbraně.

Ukončení války do konce roku pokládá Reznikov za reálné, "pokud západní partneři budou nadále Ukrajině pomáhat, tentokráte už bez jakýchkoliv pochyb, že pomáhají vítězi". "Zpočátku předpokládali, že prohrajeme, že za tři dny vzdáme Kyjev, a proto nám moc nepomáhali, jen nás podporovali. Ale když uvěřili, že vítězství Ukrajiny je naprosto realistický plán, zatoužili stát se spoluúčastníky vítězství. Proto je teď důležité, abychom sladili naše plány protiofenzívy s jejich pomocí, a to nejen zbraněmi, ale ještě vážnějšími sankcemi (proti Rusku). Je to vážný globální projekt," prohlásil ministr obrany.

Reznikov je původní profesí právník. Věhlas ve vlasti získal jako člen týmu Viktora Juščenka, který v roce 2004 dosáhl vypsání třetího kola prezidentských voleb. Nyní se domnívá, že Západ nakonec Ukrajině poskytne i bojová letadla, i když se tak nestane hned, ale "krok za krokem". Již ale upozornil, že ukrajinská letiště nejsou přizpůsobena pro americké stíhačky F-16, vyhovovat by mohly například švédské gripeny.

Šéf Světové atletiky Coe by si neuměl představit Rusy a Bělorusy na MS

Pro šéfa Světové atletiky Sebastiana Coea by byla nepředstavitelná účast Rusů a Bělorusů na mistrovství světa, které dnes začalo v americkém Eugene. Britský funkcionář zdůraznil, že mezinárodní federace neplánuje zmírnit sankce vůči sportovcům těchto národů, jež vyloučila ze světových akcí krátce po únorové ruské invazi na Ukrajinu.

"Udělali jsme to na základě jasného stanoviska, bylo to o poctivosti soutěží. Bylo by nepředstavitelné mít tady mistrovství světa atlety z Běloruska a Ruska, dvou agresivních národů, které vpadly na území nezávislého státu," řekl Coe na tiskové konferenci před zahájením MS.

Trojnásobná mistryně světa ve skoku do výšky Maria Lasickeneová, která v posledních letech sbírala tituly pod neutrální vlajkou, kritizovala Coea i prezidenta Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomase Bacha za jejich přísný postoj k ruským sportovcům. MOV doporučil jejich vyloučení a Světová atletika to udělala mezi prvními z mnoha mezinárodních federací. V dohledné době se na tom nic nezmění. Coe argumentoval také tím, jak složité v současné situaci bylo pro 22 ukrajinských závodníků dostat se bezpečně na šampionát.

Ruská atletická federace je kvůli systematickému dopingu už od roku 2015 suspendována, ale postupně omezené počty atletů směly jako neutrální závodit. Na minulém mistrovství světa v roce 2019 jich bylo 29. Tento program ale nyní kvůli válce není ve hře.

Navzdory tomu Světová atletika po Rusku požaduje, aby naplňovalo předepsanou reformní cestu k obnovení členství. V listopadu by měla rada Světové atletiky projednávat nezávislý audit ruské federace.

Ukrajinská ministryně sociálních věcí podala demisi

Ukrajinská ministryně sociálních věcí Maryna Lazebná podala parlamentu žádost o uvolnění z funkce, oznámila dnes agentura Unian s odvoláním na zástupce vlády v parlamentu. Na Ukrajině odstoupení člena vlády schvalují, nebo odmítají poslanci. V parlamentu mají většinu členové prezidentovy strany Sluha národa.

Lazebná se ministryní stala v březnu 2020 a zůstane ve funkci, dokud o její žádosti nerozhodnou zákonodárci, uvedl Unian. Důvody demise nejsou známé, nicméně podle agentury se o ní v tisku už spekulovalo.

Lazebná před několika dny čelila v televizi dotazům, za co žít v situaci, kdy vše neustále zdražuje. Ministryně ještě v květnu připustila, že reálné životní minimum je dvojnásobkem toho, co přiznávají úřady.

Podle tisku má Lazebnou nahradit Oksana Žolnovyčová, která má sociální politiku na starosti v prezidentské kanceláři. Podle Unianu ovšem nejde o jedinou kandidátku.