Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Švýcarsko omezilo dovoz ruského zlata, odráží náznaky spolufinancování války

Švýcarsko v červnu dovezlo z Ruska výrazně méně zlata než v květnu, ukázaly podle agentury Reuters celní záznamy. Objevily se domněnky, že švýcarské firmy dovozem ruského zlata pomáhají financovat útok ruských vojsk na Ukrajinu, což ale velké švýcarské zpracovatelské společnosti popírají.

Švýcarsko v červnu dovezlo z Ruska 284 kilogramů zlata zhruba za 16 milionů dolarů (383 milionů korun). To je méně než v květnu, kdy země z Ruska importovala přes tři tuny kovu přibližně za 200 milionů dolarů.

Rusko je druhým největším světovým producentem zlata a Švýcarsko je jeho největším zpracovatelským centrem. Británie, Spojené státy, Japonsko a Kanada se minulý měsíc dohodly na zákazu nového dovozu ruského zlata a Evropská komise (EK) minulý týden takový zákaz navrhla.

Švýcarská vláda v červnu uvedla, že ruské zlato dovezené v květnu sice pochází z Ruska, ale bylo odesláno z Británie. Celníci vyšetřují, zda se jeho dovozem neporušily nějaké sankce.

"Ve Švýcarsku není místo pro ruské zlato, které se používá k financování války," řekl minulý týden agentuře Reuters generální ředitel švýcarské rafinerie Argor-Heraeus Robin Kolvenbach. Dodal, že Argor po únorové invazi ruských vojsk zastavil veškeré obchodní vztahy s ruskou protistranou.

V případě ruského embarga na dodávky plynu varuje Mezinárodní měnový fond před vážnou recesí ve východní Evropě včetně Česka, píše Financial Times.

Gazprom podepsal s íránskou ropnou firmou předběžnou smlouvu za 40 miliard dolarů

Národní íránská ropná společnost (NIOC) a ruský plynárenský gigant Gazprom podepsaly memorandum o porozumění v hodnotě 40 miliard dolarů (přes 957 miliard korun). S odvoláním na íránská média o tom dnes informovala Reuters.

Gazprom podle tiskové agentury íránského ministerstva ropného průmyslu SHANA pomůže společnosti NIOC s rozvojem plynových polí Kiš a Severní Pars a také šesti ropných polí. Ruská plynárenská firma, nad kterou má kontrolu Kreml, se bude rovněž podílet na dokončení projektů zkapalněného zemního plynu (LNG) a výstavbě plynovodů pro vývoz plynu.

Evropská komise neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po čtvrtečním ukončení plánované údržby znovu spuštěn, řekl komisař Johannes Hahn.

Do Polska dorazily první tanky Abrams, brzy začne výcvik polských tankistů

Prvních 28 starších amerických tanků Abrams dorazilo do výcvikového střediska polské armády, kde brzy začne příprava polských tankistů, oznámil dnes polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Polská armáda podle něj ještě letos očekává také americký protiraketový systém Patriot a turecké bojové drony Bayraktar, které se osvědčily v bojích na Ukrajině proti ruské invazi. Polsko se obává, aby se po Ukrajině nestalo příštím terčem ruské agrese.

„Polsko bude disponovat moderní, mocnou silou, aby odstrašilo agresora,“ napsal na twitteru Blaszczak.

Tisícům Ukrajinců skončí v příštích týdnech automatický nárok na státní zdravotní pojištění. Podle VZP budou muset kontaktovat zdravotní pojišťovnu.

Ruské úřady nabízejí prémie dobrovolníkům bojujícím na Ukrajině, píše ruský web

Dobrovolníkům, kteří se zapojí do ruské „zvláštní vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajině, petrohradské vojenské náborové úřady nabízejí prémie za ničení protivníka. Například za sestřelené letadlo slibují 300 tisíc rublů (přes 124 tisíc korun) a za likvidaci čety vojáků 100 tisíc rublů (přes 41 tisíc korun). Informoval o tom petrohradský portál Rotonda s odvoláním na nejmenovaného městského zastupitele.

Ten poskytl Rotondě kopii brožury, kterou podle něj vojenské úřady rozesílají do okolních obcí. Jmenuje se „Sociální příručka pro účastníky zvláštních vojenských operací“ a popisuje plat smluvních vojáků a prémie za úspěšné splnění bojových úkolů.

Odměna je podle Rotondy nabízena za každý zničený kus techniky i bojovníků. Nejvýše oceněno je sestřelení letadla, a to na 300 tisíc rublů, následuje helikoptéra (200 tisíc rublů) a tank (100 tisíc rublů).

Rusko upřednostňuje dobytí Bachmutu a Siversku před Slovjanskem, tvrdí analytici

Rusko se ve východoukrajinské Doněcké oblasti soustředí na dobytí měst Siversk a Bachmut, místo aby se zaměřilo na získání kontroly nad severněji položeným Slovjanskem. V analýze to dnes uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

V okolí Siversku a Bachmutu ruské síly podle analytiků podnikly v pondělí sérii pozemních útoků. Ruská armáda v pondělí také zesílila postup na Avdijivku v Doněcké oblasti, jen několik kilometrů od města Doněck, a provedla několik pozemních útoků podél frontové linie.

Nové západní zbraně umožňují údery na ruské logistické zázemí, tvrdí Kyjev

Nové západní zbraně umožňují ukrajinské armádě provádět útoky na ruské logistické zázemí. Ve svém večerním videu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle náčelníka ukrajinské armády Valerije Zalužného se díky novým systémům, jako je americký HIMARS, podařilo stabilizovat situaci na bojišti, informovala v pondělí stanice CNN. Díky novým zbraním je ukrajinská armáda schopná přesných útoků na muniční sklady, zásoby paliva či kontrolní centra, tvrdí Kyjev.

Putin jede na první cestu mimo postsovětské země od invaze na Ukrajinu

Zatímco ruská vojenská agrese na Ukrajině pokračuje 146 dnem, ruský prezident Vladimir Putin jede na svou první známou zahraniční cestu od invaze mimo postsovětské země. Navštíví Teherán, kde se setká s íránskými vůdci a také se svým tureckým protějškem. Jednat mají o válce v Sýrii a s tureckým prezidentem má šéf Kremlu také hovořit o dohodě, jejímž cílem je obnovit vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře.

„Diskuze s Putinem se zaměří na obilí, Sýrii a Ukrajinu,“ uvedl podle agentury Reuters vysoký turecký představitel, který si přál zůstat v anonymitě. Očekává se, že Rusko, Ukrajina, Turecko a OSN podepíší v následujících dnech dohodu, jejímž cílem je obnovit přes Černé moře přepravu obilí z Ukrajiny, které je zablokované v přístavech kvůli Ruskem rozpoutané válce.

Tisk: Švýcarsko kvůli neutralitě odmítlo léčit na svém území zraněné Ukrajince

Švýcarsko odmítlo žádost Severoatlantické aliance, aby přijalo a léčilo zraněné Ukrajince. Švýcarská diplomacie to odmítla kvůli neutrálnímu postavení země, napsal dnes deník Tages-Anzeiger. Alpská země chce poskytnout pomoc nemocnicím přímo na Ukrajině. Rozhodnutí ministerstva zahraničí ale kritizují někteří poslanci, uvedla veřejnoprávní televize RTS.

Švýcarská diplomacie se odvolává na Ženevské úmluvy z roku 1949. Ty sice umožňují třetím zemím poskytovat lékařskou pomoc ve válce zraněným vojákům jiných států, neutrální země by ale pak měly dohlédnout na to, aby tito vojáci po vyléčení nezačali znovu bojovat. To by však švýcarské úřady mohly jen stěží zaručit po návratu ukrajinských vojáků do vlasti. Švýcarské ministerstvo zahraničí odmítlo přijmout na své území také zraněné civilisty, protože je podle diplomatů lze jen obtížně rozlišit od vojáků.

Švýcarsko však chce poskytnout pomoc přímo ukrajinským nemocnícím. Švýcarská armáda se chce také podílet na odminování a likvidaci nevybuchlé munice na ukrajinském území.

Podle stanice RTS řada švýcarských nemocnic byla ochotna přijmout zraněné Ukrajince, pokud by se žádostí Bern souhlasil. Kritičtí jsou k rozhodnutí vlády někteří zákonodárci, podle kterých Švýcarsko mohlo přijmout alespoň určité civilisty, u kterých byla pravděpodobnost zapojení do bojů nízká, například ženy či děti. "To by se v žádném případě nedotklo otázky suverenity, pomohlo by to ukrajinským úřadům a snížilo by to obrovskou tíhu, které čelí země sousedící (s Ukrajinou)," uvedl poslanec za Zelené Nicolas Walder.

Stanice RTS poukazuje na to, že Rakousko, které je další zemí se silným důrazem na svou neutralitu, slíbilo přijmout zraněné Ukrajince. Vídeň v květnu slíbila, že ve svých nemocnicích bude léčit až 100 vážné zraněných lidí z Ukrajiny. Zatím však rakouské nemocnice ošetřily pouze tři zraněné z této východoevropské země.

Bloomberg: Konec ruského plynu podle EK může snížit unijní HDP až o 1,5 procenta

Zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie by mohlo snížit unijní hrubý domácí produkt (HDP) až o 1,5 procenta, pokud bude chladná zima a EU nepodnikne preventivní opatření v zájmu snížení spotřeby. Vyplývá to z návrhu dokumentu s novými prognózami Evropské komise (EK), ke kterému získala přístup agentura Bloomberg.

Evropská komise v návrhu rovněž předpovídá, že v případě průměrné zimy by přerušení dodávek snížilo unijní HDP o 0,6 až jedno procento. Komise připravuje pro členské státy EU soubor doporučených opatření k minimalizaci dopadů přerušení dodávek ruského plynu, včetně omezení vytápění, píše Bloomberg.

"Koordinovaná reakce EU před zimou a solidarita mezi členskými státy by omezila negativní dopad na HDP a pracovní místa," cituje Bloomberg z dokumentu, jehož titul zní "Save gas for a safe winter (Šetřete plynem pro bezpečnou zimu)". Dokument předpokládá, že včasné kroky ke snížení poptávky by mohly omezit negativní dopad přerušení dodávek ruského plynu na unijní HDP na 0,4 procenta.

Omezování dodávek plynu z Ruska se již dotýká 12 členských zemí EU a minulý měsíc přimělo Německo k vyhlášení stavu výstrahy, což je druhý ze tří varovných stupňů krizového plánu pro dodávky plynu. Celkové dodávky z Ruska v červnu podle dokumentu činily méně než 30 procent průměru z let 2016 až 2021, píše Bloomberg.

Plynovod Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU, nyní prochází pravidelnou údržbou. Trvat má do čtvrtka, panují však obavy, zda Rusko dodávky tímto plynovodem skutečně obnoví.

Německé energetické firmy Uniper a RWE dnes oznámily, že jim ruský plynárenský gigant Gazprom sdělil, že nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes varovala, že Evropa musí spotřebu plynu okamžitě snížit.

Německá energetická společnost RWE obdržela dopis, ve kterém jí Gazprom oznamuje nemožnost své plnit závazky. Stejné sdělení dostal také Uniper.

Státy EU schválily další peníze pro Kyjev a otevřely cestu k novým sankcím

Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes schválili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Oznámil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož zástupci vlád rovněž projednali nové sankce proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina včetně zákazu dovozu ruského zlata. EU by je podle diplomatů mohla schválit ještě tento týden.

Evropský blok od únorového začátku ruské invaze zaplatil za zbraně a další vojenské vybavení pro Kyjev celkem dvě miliardy eur ze svého obranného fondu. Dnes ministři odsouhlasili pátou půlmiliardovou platbu, která by měla opět financovat především zbraňové systémy potřebné k odražení ruské ofenzivy na východě a jihu země či ke zpětnému dobytí části území.

"Ukrajina potřebuje další zbraně, my je poskytneme. Dokud bude válka, budeme Ukrajině pomáhat," prohlásil po ministerském jednání Borrell.

První zasedání ministrů zahraničí za českého předsednictví také otevřelo cestu k brzkému schválení dalších opatření, která mají omezit možnosti ruského režimu financovat válku. Vedle zákazu dovozu ruského zlata či rozšíření omezení vývozu produktů využitelných pro vojenské účely počítá nová sada sankcí hlavně se zefektivněním dosavadních opatření. Na sankční seznam by také mělo přibýt několik desítek jedinců a firem.

"Sankce fungují. Ruská ekonomika je vážně zasažena. Rozhodně nezastaví válku přes noc, ale jejich důsledky způsobí Rusku spoustu hospodářškých potíží," odmítl Borrell tvrzení některých politiků v čele s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, že unijní sankce jsou neúčinné a mělo by se od nich ustoupit. Podle některých ministrů dnes s novou sankční sadou souhlasili všichni zástupci unijních vlád. EU by mohla balík schválit ještě tento týden.

Někteří ruští vojáci vtrhli na Ukrajinu s mapou z roku 1969, tvrdí Kyjev

Někteří ruští vojáci vtrhli na Ukrajinu s mapami z roku 1969, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Od roku vydání map se řada míst na Ukrajině přitom změnila. Na kartografickém vyobrazení, které podle SBU používali ruští vojáci při bojích na východě Ukrajiny, například nebyla vyznačena ani hranice mezi Ukrajinou a Ruskem, které tehdy byl součástí Sovětského svazu.

Služba upřesnila, že staré mapy nalezla v Charkovské oblasti na místech, která během současné invaze získali Rusové pod svoji kontrolu. Mapu starou 53 let konkrétně podle SBU používal například prapor ruské 138. motostřelecké brigády. SBU připojila pro srovnání aktuální mapu služby Google Maps. Stejně tak zveřejnila i fotografii nalezené mapy, na níž je vidět nápis "vydání 1969".

Na mapách například chybí rozlehlé charkovské sídliště Saltivka, které se stavělo od začátku 70. let. Právě Saltivka v únoru a březnu několikrát čelila ostřelování, uvedla ruská redakce BBC. Mapy nezachycují ani Travjanskou a Muromskou vodní nádrž, které vznikly v Charkovské oblasti v 70. letech. Hranici mezi Ukrajinou a Ruskem někdo na mapu doplnil propiskou, protože v roce 1969, kdy Ukrajina a Rusko patřily do Sovětského svazu, vůbec nebyla vyznačena.