Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Německý provozovatel plynovodní sítě Gascade očekává, že se přeprava plynu potrubím Nord Stream 1 obnoví na úroveň před plánovanou údržbou.

EU se shodla na zákazu dovozu ruského zlata a dalších sankcích

Státy Evropské unie se dnes shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví Rady EU. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří také postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem.

Celý článek najdete zde >>>

V Česku začalo v posledních měsících pracovat 92 tisíc uprchlíků, řekl Jurečka. Podotkl, že i přes přijetí tisíců pracovníků nezaměstnanost klesla.

Rusko už se na Ukrajině neomezuje jen na územní zisky na Donbase, řekl Lavrov

Geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily, uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie pro agenturu RIA Novosti.

Celý článek najdete zde >>>

Ukrajina chce kvůli válce dvouletý odklad splátek dluhu

Ukrajina požádá zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek, aby tak mohla soustředit ubývající finanční zdroje na odrážení útoku ruských vojsk. Vyplývá to z rezoluce, kterou dnes zveřejnila ukrajinská vláda. Návrh na odklad splátek bude podle mnoha věřitelů pravděpodobně přijat, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinští zákonodárci instruovali ministerstvo financí, aby odklad splátek dluhopisů v hodnotě kolem 20 miliard dolarů (zhruba 480 miliard korun) dojednalo do 15. srpna. Začátkem září by Ukrajina měla splatit asi 1,2 miliardy dolarů. Kyjev v rámci svého plánu hodlá zahraničním věřitelům nabídnout dodatečné úrokové platby, jakmile odklad splácení dluhopisů skončí.

Ukrajina odhaduje, že její veřejné finance nyní vykazují měsíční schodky kolem pěti miliard dolarů, což představuje zhruba 2,5 procenta předválečného hrubého domácího produktu země. Předpokládá se, že v letošním roce se ukrajinský HDP v důsledku války propadne o 35 až 45 procent.

Ukrajinská vláda v uplynulých měsících opakovala, že navzdory válce plánuje pokračovat ve splácení dluhů. Spekulace o možném požadavku na odklad splátek státního dluhu nicméně nabraly na intenzitě minulý týden, kdy mezinárodní věřitele o dvouletý odklad splátek dluhu požádala ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz.

Ruský plynárenský podnik Gazprom tvrdí, že stále neobdržel od německé firmy Siemens dokumentaci potřebnou k opětovné instalaci turbíny pro plynovod Nord Stream 1. Ten je nyní odstavený, turbína procházela revizí.

Antonivskyj most přes Dněpr zasáhlo 11 střel z ukrajinských raketometů HIMARS, píše agentura TASS. Most je jedním z pouhých dvou přes řeku Dněpr v okruhu více než sta kilometrů, řeka je díky své mohutnosti jinak obtížně překonatelná. Pokud by byl most zničen, ruské armádě by se výrazně zkomplikovalo zásobování jednotek v okolí města Cherson a jejich případný ústup při očekávaném ukrajinském protiútoku.

Ruská vojska při ofenzívě v Donbasu na východě Ukrajiny dosahují minimálních zisků, ukrajinské síly nadále drží obranné linie, uvedlo britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky.

Britská rozvědka dále upozornila na význam Antonivského mostu přes Dněpr v okupované Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, který podle úterních zpráv zasáhly ukrajinské síly. Záběry ze sociálních sítí ukázaly zjevné poškození mostní vozovky.

„Je vysoce pravděpodobné, že most zůstane použitelný, ale ukazuje to klíčovou zranitelnost ruských sil. Je to jeden z pouhých dvou silničních přechodů přes Dněpr, kterými může Rusko zásobovat nebo stahovat své síly na západ od Dněpru, včetně města Cherson, jehož držení je pro Rusko politicky i symbolicky důležité. Dolní tok Dněpru představuje přirozenou bariéru, přičemž vodní cesta je obvykle široká kolem tisíce metrů. Kontrola přechodů přes Dněpr se pravděpodobně stane klíčovým faktorem pro výsledek bojů v regionu,“ usoudil Londýn.

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) varovali, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl využít hrozby použití jaderných zbraní, aby zabránil ukrajinské protiofenzívě usilující o osvobození okupovaných částí Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti. Předchozí ruské náznaky ochoty sáhnout po jaderných zbraních se sice ukázaly jako prázdné, ISW nicméně upozornil, že se Ukrajině a jejím západním partnerům podstatně zužuje časový rámec pro podporu ukrajinské protiofenzívy, než Kreml anektuje okupovaná ukrajinská území.

USA umístily Rusko na seznam zemí napomáhajících obchodu s lidmi

Spojené státy zařadily Rusko na seznam zemí, které vykazují „politiku či vzorce“ obchodování s lidmi, nucené práce nebo jejichž ozbrojené složky či vládou podporované ozbrojené skupiny rekrutují nebo využívají dětské vojáky. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na každoroční zprávu amerického ministerstva zahraničí o obchodování s lidmi, která poprvé obsahovala sekci „Státem sponzorovaného obchodování s lidmi“.

Podle šéfa americké diplomacie je v současné době na světě téměř 25 milionů obětí obchodování s lidmi. Rusko se v sekci „Státem sponzorovaného obchodování s lidmi“ nachází společně například s Afghánistánem, Barmou, Kubou, Íránem, Severní Koreou nebo Sýrií. Zpráva rovněž obsahuje samostatný seznam 12 zemí, které podle USA zaměstnávají nebo rekrutují dětské vojáky. Rusko figuruje rovněž na této listině.

V kapitole o Rusku se mimo jiné uvádí, že se Moskva „aktivně podílela na nucené práci“ severokorejských migrantů, krom jiného tím, že vydala víza tisícům lidí ve zjevné snaze obejít rezoluce OSN požadující jejich repatriaci, píše Reuters.

Americký dokument rovněž cituje zprávy o tom, že po obsazení části východoukrajinského Donbasu v roce 2014 využívali Ruskem vedení separatisté děti k obsazování kontrolních stanovišť nebo jako bojovníky.

Válka na Ukrajině je tvrdá a Írán netěší, že jí trpí běžní lidé, řekl duchovní vůdce Chamaneí. Moskva a Teherán budou dlouhodobě spolupracovat, uvedl.

V Mariupolu a okolí je přes 10 tisíc lidí ve filtračních táborech, tvrdí starosta

V okupovaném Mariuopolu a jeho blízkém okolí drží Rusové dál přes 10.000 místních obyvatel ve filtračních centrech, řekl dnes podle portálu Ukrajinska pravda na tiskové konferenci ukrajinský starosta města Vadym Bojčenko. V ruském zajetí v těchto centrech jsou podle něj i mnozí vojáci a zaměstnanci městské správy.

V jednom z center je bezmála 2000 mužů, tvrdí Bojčenko. Podle něj by se je mohli Rusové pokusit vyslat do bojů.

"Víme, proč to dělají. Oznámili, že někdy v září budou rozdávat dokumenty, kterým říkají ruské pasy. A to je přímá jízdenka na frontu," citovala Bojčenka Ukrajinska pravda.

Filtračními centry musejí projít Ukrajinci, kteří odjíždějí z měst obsazených ruskými vojsky nebo jsou odtamtud evakuováni. Pomocí tohoto systému se Rusové zřejmě snaží identifikovat osoby, které bojovaly na ukrajinské straně nebo mají vazby na ukrajinské úřady či pluk Azov, který proslul obranou Mariuopolu.

Hluboké znepokojení nad způsobem, jakým je s Ukrajinci v centrech nakládáno, vyjádřila minulý týden organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ve zprávě OBSE se hovoří například o brutálních výsleších a ponižujících tělesných prohlídkách. Pokud pracovníci centra u někoho vyjeví nežádoucí vazby, je tato osoba oddělena od ostatních a "často prostě zmizí", píše se ve zprávě s odvoláním na odborníky organizace, kteří se v červnu vydali na Ukrajinu. Kyjev tvrdí, že z filtračních táborů jsou lidé násilím deportováni do odlehlých míst v Rusku.

Na internetu se dříve objevilo video, které údajně ukazuje podobnou prohlídku na kontrolním stanovišti. Rusové na videozáznamu zkoumají, zda tetování na tělech Ukrajinců vypadají jako "azovská", a kontrolují jim mobilní telefony.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden ve videoprojevu k účastníkům konference v Soulu řekl, že ruští vojáci deportovali z okupovaných území Ukrajiny do Ruska už dva miliony Ukrajinců, včetně několika set tisíc dětí. Deník The New York Times tento měsíc napsal, že americká mise OBSE identifikovala na Ukrajině nejméně 18 filtračních táborů vytvořených Ruskem.

Na jihu Ukrajiny nabízejí peníze za údaje o lidech, kteří dávají informace Rusům

Šéf Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny Vitalij Kim nabízí peněžité odměny lidem, kteří úřadům poskytnou údaje o těch, kteří předávají strategické informace Rusům a ti díky nim mohou účinněji cílit svoje útoky. Pokud se úřadům podaří takové lidi dopadnout, dostanou informátoři 100 dolarů (asi 2400 korun), uvedl Kim na twitteru.

Rusové podle Kima podplácejí obyvatele Mykolajivské oblasti, aby jim pomohli nasměrovat útoky na strategicky důležitá místa v regionu. Platí jim za to prý 1000 až 1500 hřiven (811 až 1217 korun). Dodal, že jim Rusové slibují plnou anonymitu, kterou jim ovšem nemohou zaručit. Ukrajinci mohou informace o podezřelých s popisem toho, co dělají, posílat na zvláštní e-mailovou adresu. "Hledejte, chlapci," vyzval obyvatele Mykolajivské oblasti.

Kancelář generálního prokurátora v pátek informovala, že v tomto regionu u Černého moře byli zadrženi dva lidé, kteří sháněli informace o poloze a přesunech jednotek ukrajinské armády a dalších bezpečnostních složek a o poloze důležitých bodů infrastruktury. Tyto údaje potom předávali pomocí uzavřených komunikačních kanálů Rusům. Hrozí jim za to osm až 12 let vězení, uvedl portál hromadske.ua.

Tok ruského plynu Nord Streamem 1 se po plánované údržbě včas obnoví, nebude ale přitékat na maximu kapacity, uvádějí zdroje agentury Reuters.

Na Ukrajině bylo zcela zničeno 200 vzdělávacích zařízení, 2000 poškozeno

Na Ukrajině bylo během ruské agrese bombardováním poškozeno 2000 vzdělávacích zařízení, 200 zcela zničeno. Chybí personální zázemí i infrastruktura, počet dětí zapsaných do škol dramaticky poklesl. V Praze to dnes uvedl náměstek ukrajinského ministra školství Andrij Vitrenko. Na konferenci o digitalizaci ve vzdělávání, kterou Česko pořádá při předsednictví EU, poděkoval za pomoc, kterou Evropa Ukrajině poskytuje. Zdůraznil, že Ukrajina považuje děti, které odešly kvůli válce do zahraničí, za vysídlené pouze dočasně, počítá s tím, že se vrátí, až to bude možné.

Nový školní rok zahájí na Ukrajině školáci v prezenční i distanční formě výuky. Prezenční bude tam, kde to bude z bezpečnostního hlediska možné, tam kde ne, bude on-line výuka, uvedl Vitrenko. Bude dosažitelná i pro Ukrajince žijící v Česku, k tomu účelu byla na Ukrajině zřízena on-line výuka pro děti žijící v zahraničí. České ministerstvo podle ředitele odboru EU Martina Fatury dálkové vzdělávání dětí podporuje. Zdůraznil ale, že se na děti žijící v Česku vztahuje povinná školní docházka. Jde podle něj o integraci, nikoli asimilaci, o podporu dětí tak, aby mohly pokračovat ve studiu v rámci českého vzdělávacího systému a současně pokračovat ve spojení s ukrajinským jazykem a kulturou. Cílem má být, aby se příchozí cítili dobře, měli možnost se dál rozvíjet, ať už se rozhodnou zůstat v zemích EU, nebo se vrátí na Ukrajinu.

Z průzkumu, který mezi 20. červnem a 13. červencem provedla společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd mezi 1300 domácnostmi ukrajinských uprchlíků, ve kterých žije 1447 dětí ve věku dva až 17 let, vyplývá, že pětina ukrajinských středoškoláků, kteří přišli s rodinami do Česka po únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajinu, se v červnu neúčastnila výuky v českých školách ani se neučila na dálku z Ukrajiny. Mezi ukrajinskými dětmi, které by měly chodit na základní školy, jich ze vzdělávání vypadlo 13 procent a mezi předškoláky 69 procent.

Do českých základních škol v červnu chodily téměř tři pětiny dětí ukrajinských uprchlíků, v mateřských školách jich bylo 26 procent a čtvrtina navštěvovala střední školy. Šestapadesát procent středoškoláků, kteří uprchli z Ukrajiny před válkou, se v Česku učilo prostřednictvím on-line výuky z Ukrajiny. Mezi žáky ZŠ tento způsob výuky využívalo 30 procent dětí.

Většina ukrajinských rodičů, jejichž děti do škol zatím nechodí, chce na podzim začít.

Podle průzkumu v součtu do škol chodí či zápis plánují ukrajinští rodiče 85 procent dětí v předškolním věku a okolo 90 procent žáků základních škol, zatímco u středoškoláků je to zhruba 55 procent.