Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Proruští separatisté zajali na východě Ukrajiny amerického investora

Proruští separatisté zajali na jihovýchodě Ukrajiny pětatřicetiletého Američana rwandského původu Suediho Murekeziho. Tento investor do kryptoměn byl zadržen už minulý měsíc v okupovaném Charsonu, uvedl nyní server BBC News. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že ví o "nepotvrzených zprávách", že americký občan žijící na Ukrajině se ocitl v zajetí proruských separatistů, ale další vyjádření odmítlo, uvedl server BBC News.

Murekeziho příbuzní a přátelé tvrdí, že jej v Chersonu zadrželi pod falešnou záminkou účasti na proukrajinských demonstracích v okupovaném městě. Údajně se ocitl ve stejném vězení jako dva američtí bojovníci, zajatí minulý měsíc.

Murekezi podle dostupných informací žil v Minnesotě a osm let života strávil u amerického vojenského letectva, a to až do roku 2017, kdy začal investovat do akcií a kryptoměn. Ukrajina jej zlákala právě liberálními předpisy ohledně bitcoinu. V Chersonu se podle listu The Guardian usadil před dvěma lety.

Sele Murekezi listu řekl, že mu bratr zatelefonoval 7. července, aby mu řekl, že je uvězněn v separatistické Doněcké lidové republice (DNR) spolu s dvěma dalšími Američany. Sedmadvacetiletý Andy Tai Ngoc Huynh a devětatřicetiletý Alexander Drueke, oba z Alabamy, se připojili k ukrajinské dobrovolnické jednotce, ale počátkem června upadli do zajetí. Ale Murekezi se na rozdíl od svých spoluvězňů žádných bojů nezúčastnil.

"Používají ho jako pěšáka pro účely vlastní propagandy," usoudil Murekeziho bratr. Obává se, jakého zacházení se jeho sourozenci dostane, a to zvláště proto, že je černoch.

Americký neziskový spolek Project Dynamo, který evakuuje americké civilisty z nebezpečných končin v cizině, varoval Murekeziho, že v Doněcku by mu mohl hrozit trest smrti. "Nakolik vím, jeho jediným zločinem je to, že je Američan," řekl spoluzakladatel organizace Bryan Stern.

Minulý měsíc soud v Doněcku odsoudil dva zajaté Brity a Maročana k trestu smrti zastřelením.

Do škol v České republice přišlo od ruské invaze 39 tisíc dětí z Ukrajiny, míst je 144 tisíc

Do škol v Česku přišlo od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu zhruba 39 tisíc dětí z Ukrajiny. Volných míst na základních a mateřských školách pro další děti prchající před válkou je stále přes 144 tisíc. Školy navíc mohou vytvořit další desítky tisíc míst. Vyplývá to z průzkumu mezi školami ke konci června, které dnes zveřejnilo na svém webu ministerstvo školství.

Dočasnou ochranu v Česku získalo od začátku války téměř 394 tisíc ukrajinských uprchlíků. Kolik jich v Česku přesně pobývá, není známo. Část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280 tisíc až 300 tisíc běženců. Podle údajů ministerstva vnitra k 22. červnu tvořily asi třetinu z uprchlíků z Ukrajiny děti a mládež ve věku do 18 let.

Podle dat ministerstva školství nastoupilo na české mateřské školy za dobu války přes 5000 dětí z Ukrajiny, na základní asi 32 tisíc a na střední zhruba 1500. Další asi stovka žáků z Ukrajiny se vzdělávala na konzervatořích a vyšších odborných školách. Na konci června už ale asi pětina z těchto ukrajinských žáků mateřské, základní a střední školy v Česku nenavštěvovala, uvedlo ministerstvo.

Mateřské školy mají podle ministerstva školství stále přes 10 tisíc volných míst pro umístění dalších dětí přicházejících z Ukrajiny a od začátku příštího školního roku mohou vytvořit dalších více než šest tisíc míst. Na základních školách je ještě přes 134 tisíc volných míst pro žáky z Ukrajiny a vzniknout může dalších skoro 30 tisíc nových míst.

Do českých škol nepřicházeli od začátku války jen žáci z Ukrajiny, ale také učitelé nebo jiní školští pracovníci. Podle údajů z konce června pracovalo na školách v Česku celkem 554 pracovníků z Ukrajiny vykonávajících pedagogickou činnost a 880 vykonávajících činnost nepedagogickou.

Kolik bude na českých školách dětí z Ukrajiny v příštím školním roce, zatím není jasné. "V tuto chvíli stále ještě mohou probíhat zvláštní zápisy dětí z Ukrajiny ke vzdělávání v mateřských a základních školách. Stejně tak probíhají i další kola přijímání žáků ke střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání. Validní počty dětí, žáků a studentů v novém školním roce tak budou známy až po ukončení zápisů a přijímacích řízení a vyhodnocení dat, předpokládáme, že v druhé polovině srpna," sdělilo ministerstvo školství.

Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) řekl médiím po dnešním jednání se zástupci vlády, že se do škol podle zatím neuzavřených dat ze zápisů, které končí v pátek, přihlásilo asi 40 tisíc dětí z Ukrajiny. Je to o 30 tisíc méně, než jich podle statistik do Česka po propuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo. Podle Kuby je pravděpodobné, že část dětí se s rodiči už vrátila do vlasti a část to plánuje. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou čísla z přijímacích řízení nižší, než vláda předpokládala. "Musíme počítat s tím, že se čísla budou pohybovat," uvedl. Vláda podle něj bude hledat alternativní cesty k tomu, jak povinnou školní docházku zabezpečit.

Ruské úřady zablokovaly web Svobodného Burjatska

Ruské úřady na žádost generální prokuratury zablokovaly internetovou stránku nadace Svobodné Burjatsko, která nedávno informovala o 150 vojácích z tohoto ruského regionu, odmítajících válčit na Ukrajině. Uvedla to dnes na svém webu ruská redakce BBC.

Zmínění vojáci z Burjatska, které leží na Sibiři u jezera Bajkal a čítá necelý milion obyvatel, si podali si žádost o propuštění a 9. července se vrátili domů. Před tím je ale několik dní zadržovali u Luhanska na východě Ukrajiny a hrozili jim, že budou trestně stíháni. Svobodné Burjatsko tvrdí, že pomohlo pěti stovkám vojákům ukončit kontrakt s ministerstvem obrany a vrátit se domů.

Ruské ministerstvo obrany se k těmto informacím nevyjádřilo.

Těsně před zablokováním nadačního webu jeden z okresů Burjatska vyhlásil smutek kvůli tomu, že v bojích na Ukrajině přišel o život voják Cyren-Dorži Darbalajev. Až do 17. července tak budou zrušeny všechny hromadné kulturní akce.

Koncem června se ženy vojáků z Burjatska obrátily na hlavu této autonomní republiky Alexeje Cydenova s výzvou, aby vrátil jejich muže domů. "Od 24. února se účastní speciální operace. Jsou vyčerpaní morálně i fyzicky, všichni utrpěli lehká a středně závazná zranění," uvedly ženy.

Podle údajů shromážděných z otevřených zdrojů je Burjatsko na druhé příčce v seznamu ruských regionů podle počtu zabitých vojáků v bojích na Ukrajině. Ví se přinejmenším o 207 vojácích z Burjatska, kteří na Ukrajině přišli o život. Více zabitých vojáků - 231 - je jen z kavkazské republiky Dagestán, poznamenala BBC.

Šéfka Svobodného Burjarska Alexandra Garmažapovová stanici BBC řekla, že válka proti Ukrajině není v regionu vůbec populární a Burjati válčení za ruské impérium nepodporují, protože nejsou Rusové, sami čelí v Rusku xenofobii a rasismu a nechápou, proč by měli "denacifikovat" Ukrajinu, jak požaduje Moskva.

"Všichni vědí, že (ve válce) například zahynul bratr mé kamarádky, zahynul můj známý, zahynul můj spolužák, zahynul známý známého. Postihlo to už celé Burjatsko. Všichni si uvědomují rozměr ztrát a mnozí nechápou, proč tam bojují. Vždyť s Ukrajinou ani nemáme společné hranice, říkají lidé. Nálada rozhodně není pro válku," řekla.

Evropská komise v souvislosti s invazí na Ukrajinu schválila Česku podporu zemědělcům

Evropská komise (EK) v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu schválila České republice program státní podpory primárních zemědělských výrobců v objemu 20,2 milionu eur, tedy 500 milionů korun. Komise to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Program je v souladu s dočasným krizovým rámcem státní podpory, který komise přijala 23. března. Impulzem k jeho přijetí byly vážné potíže ekonomiky EU v důsledku invaze.

Rusko pozastavilo firmě LOM Praha certifikáty pro opravy vrtulníků ruské výroby

Rusko v odvetě za dodávky vojenské techniky Ukrajině pozastavilo opravárenským podnikům v České republice a Bulharsku platnost certifikátů pro opravy vrtulníků ruské výroby. Oznámila to dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Týká se to firem LOM Praha, Terem-Letec a Avionams.

"Řada zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie pokračuje v dodávkách vojenské techniky kyjevskému režimu a plánují také její opravy průmyslovými kapacitami ve východní Evropě. Jako odvetné opatření ruská strana přijala rozhodnutí pozastavit platnost certifikátů leteckým opravnám, dříve vydaných českému podniku LOM Praha a bulharským společnostem Terem-Letec a Avionams," řekla mluvčí podle agentury TASS.

Rusko tím podle mluvčí přerušuje poskytování služeb pro projekční a technickou podporu při generálních opravách vrtulníků Mi, stejně jako předplacené služby pro poskytování provozní a opravárenské dokumentace, dodávky náhradních dílů a součástek.

"Uvedené podniky zbavujeme práva provádět práce spjaté s technickým servisem a opravami vrtulníků ruské výroby. Ruská strana se v této souvislosti zbavuje odpovědnosti za bezpečné provozování vrtulníků opravených v těchto podnicích," řekla Zacharovová.

Vrtulníky řady Mi má v České republice na starosti státní podnik LOM Praha, který zároveň zajišťuje technickou podporu životního cyklu těchto ruských strojů i pro země NATO a Evropské unie. Na starosti má třeba generální opravy motorů nebo servisní práce.

Česká armáda provozuje ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35. Tyto stroje nahradí nová americká technika v podobě vrtulníků Viper a Venom od firmy Bell. Česká armáda je chce do výzbroje zavést příští rok. Stroje Mi-24 tak budou postupně z výzbroje vyřazovány. S používáním víceúčelových Mi-171Š, které prošly nákladnou modernizací, se počítá i do budoucna.

Ukrajinci minulý týden potvrdili, že jejich letectvo používá bitevní vrtulníky Mi-24, které jim věnovala Česká republika. Fotografiihelikoptéry zveřejnilo na twitteru ukrajinské centrum pro strategickou komunikaci Stratcom, které má na starosti zejména boj proti dezinformacím a dalším vnějším hrozbám. O dodání vrtulníků se spekulovalo už několik měsíců, v květnu o něm hovořil také americký ministr obrany Lloyd Austin. Česká strana ale jakékoli další podrobnosti o pomoci Kyjevu odmítla zveřejnit.

Česká republika byla jednou z prvních zemí, která v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu poskytla Kyjevu konkrétní vojenskou pomoc. Podle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové poskytla česká vláda do konce května Ukrajině vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, další dodávky za 600 až 700 milionů korun měly následovat.

Zástupci vlády už dříve potvrdili dodávky ručních zbraní, raket nebo zdravotnického vybavení, Ukrajina ale dostala také dělostřeleckou munici nebo těžké zbraně. Podle dostupných informací jde o tanky sovětské konstrukce T-72 (podle médií o více než desítku modernizovaných T-72M a několik desítek starších T-72), samohybné houfnice Dana, ráže 152 mm, raketomety RM-70 Grad, bojová vozidla pěchoty a vrtulníky Mi-24.

Rusko v odvetě za dodávky zbraní Ukrajině pozastavilo podnikům v Česku a Bulharsku platnost certifikátů pro opravy vrtulníků ruské výroby, uvedl TASS.

Zelenskyj volá po zřízení speciálního tribunálu k ruskému útoku na Ukrajinu

Pro rozsouzení zločinů spojených s ruským útokem proti Ukrajině je zapotřebí zvláštního tribunálu, míní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AFP to dal najevo na konferenci, kde zástupci asi čtyř desítek zemí a Mezinárodního trestního soudu (ICC) debatovali o vyšetřování válečných zločinů spáchaných během téměř pět měsíců trvajícího konfliktu. Kyjev tvrdí, že dosud identifikoval 127 podezřelých z válečných zločinů.

"Stávající soudní instituce nemohou dohnat k zodpovědnosti všechny viníky. Je tím pádem potřeba zvláštního tribunálu pro rozsouzení zločinů ruské agrese proti Ukrajině," uvedl ukrajinský prezident.

O možnosti zřídit samostatný tribunál tento týden hovořili zástupci Evropské unie po jednání ministrů spravedlnosti členských zemí v Praze. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a český ministr spravedlnosti Pavel Blažek řekli, že takový postup by nebyl možný bez souhlasu dalších velmocí. Blažek dodal, že vznik "ad hoc tribunálu" není vyloučený.

Ruské ozbrojené síly jsou Ukrajinou a jejími spojenci na Západě obviňovány z nespočtu válečných zločinů po vpádu Moskvy do sousední země na konci února. Agentura AP se svými partnery zaznamenala 338 potenciálních válečných zločinů. Eurokomisař Reynders v úterý připomněl, že se v této souvislosti aktuálně vede přes 20.000 vyšetřování, která individuálně vedou jednotlivé země nebo vyšetřovací tým pod záštitou ICC.

Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová dnes podle agentury Reuters uvedla, že Kyjev dosud zahájil stíhání 127 lidí podezřelých z válečných zločinů. Prvním odsouzeným se stal v květnu 21letý ruský voják Vadim Šišimarin, který byl shledán vinným z vraždy neozbrojeného civilisty na severovýchodě Ukrajiny.

Rusko používá dodávky plynu jako válečnou zbraň. Jsme v hybridní válce, řekl Macron TF1 a vyzval ke všeobecné mobilizaci za snížení spotřeby energie.

ČR se připojila k deklaraci na podporu Ukrajiny v řízení před soudem v Haagu

Česká republika se připojila k deklaraci 43 států na podporu Ukrajiny v řízení před Mezinárodním soudním dvorem OSN (ICJ). Cílem řízení je stanovit, že Rusko nemá žádný právní základ pro vojenskou operaci na Ukrajině. Uvedlo to dnes na webu ministerstvo zahraničí.

Řízení se týká věci výkladu a aplikace Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948. Země, mezi nimiž jsou například Spojené státy, Británie, Austrálie, Nový Zéland a řada evropských států, vyzvaly opětovně Rusko k zastavení válečné operace na Ukrajině. Připomněly totožné nařízení ICJ z března, které Rusko nerespektovalo.

"Opět vítáme ukrajinské snahy zajistit, aby bylo mezinárodní právo dodržováno a aby soudní dvůr mohl plnit svoji základní funkci, tedy podporu mírového řešení sporů," uvedly signatářské země.

Ukrajina svou stížnost k soudu opřela o Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948, kterou Rusko a Ukrajina ratifikovaly a která umožňuje státům projednat svoje neshody právě před Mezinárodním soudním dvorem.

"Je v zájmu všech smluvních stran úmluvy a v širším smyslu celého mezinárodního společenství, aby úmluva nebyla zneužívána nebo porušována. To je důvodem, proč signatáři aktuální deklarace, kteří úmluvu ratifikovaly, mají v úmyslu se zapojit do tohoto řízení," píše se v deklaraci.

Rusko podle zemí musí nést odpovědnost za své činy. "V tomto ohledu se domníváme, že ruské porušování mezinárodního práva vede k jeho mezinárodní odpovědnosti a že ztráty a škody, kterými trpí Ukrajina důsledkem ruského porušování mezinárodního práva, vyžadují plnou a neodkladnou nápravu ze strany Ruska," dodaly.

„Probuďte se, Rusové,“ říká tvůrce ruského seriálu kritizujícího válku

„Rusové, probuďte se!“ vzkázal v rozhovoru s portálem stanice Svobodná Evropa umělec Oleg Kuvajev, tvůrce populárního ruského animovaného seriálu Masjaňa. V nejnovější sérii, v níž Čína rozpoutá válku v Rusku, aby osvobodila jeho obyvatele od „fašismu“, se Kuvajev pokouší otevřít oči Rusům podporujícím boje na Ukrajině.

Odborník: Případný protiútok Ukrajiny se dá očekávat na jihu země

Případný protiútok Ukrajiny, o kterém v posledních dnech padaly zmínky vysokých ukrajinských činitelů, se dá očekávat na jihu země. ČTK to dnes řekl Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. V předchozích dnech zaznělo, že ukrajinská armáda zahájí vojenskou operaci, aby nad územím obsazeném ruskými vojsky získala zpět kontrolu. Podle Stojara je ale otázkou, zda je v silách ukrajinské armády rozsáhlou útočnou operaci úspěšně uskutečnit. Podle něj poslední bojové operace na východě Ukrajiny silně vyčerpaly obě bojující strany a dodávky vyspělých západních zbraňových systémů na Ukrajinu putují stále jen v relativně malých počtech.

„V oblasti Chersonu se již v minulých dnech pokusila ukrajinská strana převzít iniciativu a přistoupila k lokálním protiútokům, prozatím však bez větších úspěchů. Proklamovaná ofenzíva na jihu země se má stát v nadcházejícím období pro ukrajinskou armádu prioritou, aktuálně je však velmi nejisté, zda je v jejích silách takto rozsáhlou útočnou operaci úspěšně realizovat,“ uvedl Stojar.

Osm lidí zemřelo při ruském raketovém úderu na město Vinnycja ve střední části země, píše Reuters s odvoláním na kancelář ukrajinského prezidenta.

Dočasnou ochranu v ČR dostalo téměř 394 000 uprchlíků z Ukrajiny, za středu 1170

Dočasnou ochranu v Česku získalo od únorového začátku rusko-ukrajinské války téměř 394.000 ukrajinských uprchlíků. Ministerstvo eviduje 393.525 vydaných speciálních víz, přičemž ve středu je dostalo 1170 Ukrajinců. Proti minulé středě, kdy byl státní svátek, jich bylo vydáno o 1146 více. Vyplynulo to z informací ministerstva na twitteru. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Reuters: EK navrhuje dohodu s Ázerbájdžánem o zvýšení dovozu zemního plynu

Evropská komise (EK) navrhuje členským státům Evropské unie dohodu s Ázerbájdžánem o zvýšení dovozu zemního plynu a podpoře rozšíření plynovodu, které by toto zvýšení umožnilo. Vyplývá to z návrhu memoranda o porozumění, k němuž získala přístup agentura Reuters. Návrh, který musejí schválit jednotlivé vlády a který ještě může projít změnami, je součástí snahy EU snížit závislost na Rusku.

USA úspěšně otestovaly dva druhy hypersonických raket, uvedl Pentagon

Spojené státy úspěšně otestovaly dva odlišné druhy hypersonických raket. Ve středu to uvedlo americké ministerstvo obrany. Pro raketu ARRW, která se vypouští ze vzduchu, se jednalo o druhý úspěšný pokus. V případě rakety Operational Fires to byla první kladná zkouška, uvedla agentura Reuters. Spojené státy se obávají, že ve vývoji nových hypersonických zbraní, které mohou dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku, zaostávají za Čínou a Ruskem.