Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Putin svolal poradu bezpečnostní rady, podle Kremlu se jednalo o regionech

Ruský prezident Vladimir Putin dnes svolal poradu své bezpečnostní rady, sdružující jeho nejbližší spolupracovníky. Kreml bez dalších podrobností uvedl, že na poradě se probírala "aktuální situace v regionech", napsal na svém webu list Kommersant. S referáty vystoupili šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov a ministr vnitra Vladimir Kolokolcev.

"Denně se spolu zabýváme těmi nejpalčivějšími a nejcitlivějšími problémy, ale neměli bychom zapomínat na aktuální situaci v regionech Ruské federace. Promluvme si dnes o tom," řekl Putin na úvod porady.

Kromě Bortnikova a Kolokolceva se porady zúčastnil premiér Michail Mišustin, předseda sněmovny Vjačeslav Volodin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, ministr obrany Sergej Šojgu, šéf civilní rozvědky Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov.

Moskva nemá zájem znárodňovat zahraniční podniky působící v Rusku, řekl ministr

Moskva nemá zájem znárodňovat podniky v zahraničním vlastnictví, které působí v Rusku, řekl dnes ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je to pro západní podniky ubezpečení jen částečné. Mnoho západních a dalších zahraničních společností se po invazi Moskvy na Ukrajinu rozhodlo z Ruska odejít. Moskva pracuje na zákonu, který by státu umožnil zabavit majetek odcházejících firem.

"Nemáme zájem na znárodnění podniků nebo jejich likvidaci," řekl Manturov v dolní komoře parlamentu, ve Státní dumě. Poslancům poděkoval, že v květnu předběžně schválili návrh zákona, který umožňuje státu převzít kontrolu nad podnikem v případě "náhlého odchodu" zahraničního partnera, aby se tak zachránila pracovní místa a zaplatily mzdy a daně. Návrh zákona ovšem od května, kdy prošel prvním ze tří čtení, v dolní komoře nepokročil.

"Je to také vzkaz pro naše zahraniční partnery, aby si rozmysleli, jaká rozhodnutí a jakým způsobem učiní," řekl Manturov. Zákonodárci následně souhlasili s jeho jmenováním do funkce vicepremiéra v souladu s dekretem, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Tento krok posiluje vliv Manturova na politiku v situaci, kdy se Rusko snaží bránit svou ekonomiku před přísnými západními sankcemi, napsala Reuters.

Obavy zahraničních podniků z případného znárodnění umocnilo Putinovo rozhodnutí převzít dekretem plnou kontrolu nad rozsáhlým plynárenským a ropným projektem Sachalin 2. Tento krok by z něj mohl vytlačit společnost Shell a japonské firmy Mitsui a Mitsubishi.

Západní společnosti se potýkají s tím, jak opustit Rusko způsobem, který by omezil finanční dopady, neohrozil zaměstnance a v některých případech umožnil v budoucnu návrat do Ruska. Některé z nich, například Nike nebo Cisco, v posledních týdnech, kdy se spekulovalo o přijetí zákona, svůj odchod z Ruska urychlily. Fakt, že Státní duma zákon nechválila před letní pauzou, firmám poskytlo další čas.

Inspekce: Ukrajinští uprchlíci pracují v Česku za stejných podmínek jako ostatní

Ukrajinští uprchlíci v Česku nepracují za nižší mzdy ani za horších podmínek než ostatní zaměstnanci. Na základě víc než 300 provedených kontrol firem to konstatoval Státní úřad inspekce práce (SÚIP). Po ruské invazi na Ukrajinu si našlo v republice práci už bezmála 90 tisíc držitelů víz dočasné ochrany, uvedl v dnešní tiskové zprávěministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kontroly podle něj budou pokračovat.

Státní úřad inspekce práce se zaměřil na kontroly podmínek, za kterých v České republice pracují uprchlíci z Ukrajiny. Zatím zahájil 311 kontrol firem, v nichž pracuje přes 5000 držitelů dočasné ochrany, dokončil jich 90. Úřad odhalil případy nelegálního nebo takzvaného zastřeného zaměstnávání či porušení informačních povinností. Ani v jednom případě však nezjistil porušení zásady srovnatelných mzdových a pracovních podmínek zaměstnanců pracujících na obdobných pracovních pozicích, uvedlo ministerstvo.

"Svědčí to o tom, že se daří příchozí úspěšně integrovat na pracovní trh, a přitom ho nedeformovat tím, že by pracovali za jiných podmínek než ostatní zaměstnanci," soudí Jurečka. Podle analýzy ministerstva pracují ukrajinští uprchlíci v Česku především v profesích s nízkou kvalifikací. V uplatnění původní kvalifikace jim brání především jazyková bariéra.

"Od začátku uprchlické krize jsme se zaměřili na to, aby situace nezneužívali podvodníci a držitelé dočasné ochrany pracovali za férových podmínek. Kontroly prokázaly, že pokud k takovým případům dochází, pak je to zcela ojedinělé," zdůraznil Jurečka.

SÚIP do dneška ukončil 90 kontrol, přičemž v 63 z nich zjistil ze strany zaměstnavatelů porušení právních předpisů. V 17 případech zaměstnavatelé nelegálně zaměstnávali ukrajinské občany, za což mohou správním řízení dostat pokutu až deset milionů korun. Stejná sankce hrozí pěti zaměstnavatelům, kteří zastřeně zprostředkovávali práci držitelům dočasné ochrany z Ukrajiny. Další firmy nesplnily oznamovací povinnost vůči úřadu práce nebo neměly v pořádku potřebné doklady.

Evropská komise navrhla zakázat dovoz ruského zlata a vyladit dosavadní sankce

Evropská komise dnes navrhla v rámci dalšího rozšíření protiruských sankcí zakázat dovoz ruského zlata do Evropské unie. Unijní exekutiva chce také dále omezit vývoz vojensky využitelných produktů do Ruska a zcela vyloučit dopad dosavadních unijních sankcí na distribuci potravin. O návrhu mají v pondělí diskutovat ministři zahraničí členských zemí evropského bloku, kteří jej musí jednomyslně schválit, aby začal platit.

Roskosmos ohlásil spolupráci s NASA při letech vesmírných lodí

Ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že uzavřela s americkým úřadem pro letectví a vesmír NASA dohodu o letech integrovaných posádek v amerických a ruských kosmických lodích, informovala tisková agentura TASS. Kosmonautka Anna Kikinová se díky dohodě stane první ruskou členkou posádky americké vesmírné lodi Crew Dragon, která má do vesmíru opět zamířit letos na podzim.

Rusko tvrdí, že dohoda o obnovení exportu ukrajinského obilí je blízko

Vyjednávači, kteří se tento týden v Istanbulu účastnili schůzky k možnosti obnovení vývozu obilí z Ukrajiny, ve velké míře podpořili ruské návrhy. Dnes to uvedlo ruské ministerstvo obrany, dohoda je podle něho blízko. Informovala o tom agentura Reuters.

Resort obrany uvedl, že práce nad "Černomořskou iniciativou" bude brzy hotová.

Rusko, Ukrajina, Turecko a OSN mají příští týden podepsat dohodu s cílem obnovit vývoz ukrajinského obilí po Černém moři. Export touto cestou přerušila ruská invaze na Ukrajinu, což vedlo k ohrožení potravinové bezpečnosti některých zemí na Blízkém východě a v Africe. Ukrajinská celní správa dnes informovala, že vývoz obilí se letos do července propadl o 40 procent.

Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a že ukrajinské obilí krade. Moskva naopak tvrdí, že Kyjev musí nejprve vyčistit pobřeží, které zaminoval, a až pak bude možné bezpečně vypravit z přístavů lodě s obilím.

Protiruské sankce podle Orbána nefungují, ekonomika EU prý lapá po dechu

Lídři Evropské unie by podle maďarského premiéra Viktora Orbána měli připustit, že sankce proti Rusku nefungují a je potřeba je změnit. V pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth tento politik známý svými dobrými vztahy s Ruskem řekl, že sankce poškozují EU více než Moskvu a že evropské hospodářství lapá po dechu.

Moskva tvrdí, že ve Vinnycji zasáhla ukrajinské vojáky a cizí dodavatele zbraní

Cílem čtvrtečního útoku ve Vinnycji, při němž zemřelo přes 20 lidí, bylo podle Moskvy setkání zástupců velení ukrajinské armády se zahraničními dodavateli zbraní v místním Domě důstojníků. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dnes podle agentury TASS uvedl, že ruské síly provedly úder "vysoce přesnými raketami Kalibr odpálenými z moře". Dům důstojníků ve Vinnycji slouží jako kulturní zařízení.

The Guardian: Sociální sítě mapují život a smrt dívky zabité při ruském útoku

Čtyřletá Liza Dmytrijevová ve čtvrtek zemřela při útoku na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny. Její život a smrt při ruském raketovém útoku jsou symbolem konfliktu, při kterém smrt často přichází bez varování a shora, píše server britského deníku The Guardian.

Série videí a fotografií zveřejněných na sociálních sítích mapuje poslední hodiny života Lizy, která v březnu, už za ruské invaze, oslavila čtvrté narozeniny. Její matka Iryna přišla o nohu při útoku, který ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil jako "otevřeně teroristický čin".

Ruské rakety zasáhly podle místních úřadů dvě univerzity v Mykolajivu

Ruské rakety dnes zasáhly dvě největší univerzity v ukrajinském přístavním městě Mykolajiv. Informovaly o tom místní úřady.

Podle šéfa Mykolajivské oblasti Vitalije Kima na město dopadlo nejméně deset raket. "Nyní útočí na naše vzdělávací instituce. Žádám univerzity ve všech demokratických zemích, aby Rusko prohlásily tím, čím skutečně je - teroristou," napsal Kim na twitteru.

Ruská generální prokuratura označila investigativní skupiny Bellingcat a The Insider za nežádoucí organizace, čímž je prakticky v Rusku zakázala.

Rusové stále připravují širší útok na Slovjansk, není jasné, kdy přijde

Ruské jednotky operující na východě Ukrajiny stále připravují širší útok na Slovjansk v Doněcké oblasti, podle ukrajinského generálního štábu se snaží vylepšit své taktické postavení. Americký Institut pro výzkum války (ISW) uvedl, že není jasné, kdy tato ruská ofenziva začne.

Ministři pro záležitosti EU v Praze proberou Ukrajinu či odolnost institucí

Ukrajina, odolnost demokratických institucí a závěry Konference o budoucnosti Evropy budou tématy dnešního jednání ministrů pro evropské záležitosti členských států EU v Praze. Neformálního zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) se zúčastní také ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová a místopředsedové Evropské komise (EK) Věra Jourová, Maroš Šefčovič a Dubravka Šuicaová.

Reuters: Věřitelům Naftogazu bylo doporučeno odmítnout zmrazení splátek dluhu

Věřitelé ukrajinské státní energetické společnosti Naftogaz byli vyzváni londýnskou právní firmou Dechert, aby odmítli žádost společnosti o dvouleté zmrazení splátek dluhu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informace od investorů. Naftogaz s návrhem přišel v pondělí a uvedl, že kvůli ruské invazi mu chybí hotovost, protože zákazníci nejsou schopni platit své účty. Právní firma Dechert jmenovaná věřiteli uvedla, že podle jejích poradců firma nečelí bezprostřednímu nedostatku hotovosti a je považována za ziskový podnik.

V důsledku doporučení věřitelé požadují plné splacení dluhopisu firmy splatného příští týden, spolu s dodatečnou platbou úroků z dalšího dluhopisu, který je splatný v roce 2024. Držitelé dluhopisů také v tuto chvíli nevytvářejí řídící výbor, tedy základní skupinu věřitelů, která by vedla jednání o úpravě dluhu.

Naftogaz je pro Ukrajinu významným zdrojem příjmů. Na celkových příjmech státního rozpočtu se loni podílel téměř 17 procenty. Před válkou zaměstnával více než 50.000 lidí.

Společnost v pondělí zaskočila mnoho věřitelů žádostí o zmrazení splátek dluhu. Žádost přišla něco málo přes týden před splacením dluhu 335 milionů USD (8,2 miliardy Kč). Splátka se má uskutečnit 19. července. Žádost také vyvolala očekávání, že ukrajinská vláda se možná sama pokusí udělat něco podobného před splátkou státních dluhopisů za více než jednu miliardu USD (24,4 miliardy Kč), která se má uskutečnit v září. Kyjev zatím prohlašuje, že tuto platbu hodlá uskutečnit. Mnoho držitelů dluhopisů Naftogazu půjčilo také vládě, což znamená, že by to mohlo ohrozit jejich důvěru.

Mezinárodní měnový fond, na jehož podporu Ukrajina do značné míry spoléhá, očekává, že Kyjev bude pokračovat ve splácení svého dluhu.

Ukrajinská vicepremiérka apelovala na přijetí sedmého balíku sankcí proti Rusku

Sedmý evropský balík protiruských sankcí musí být restriktivní a přijatý bezodkladně. I v návaznosti na dnešní ruský raketový úder na Vinnycju ve střední části Ukrajiny, při kterém zemřely více než dvě desítky lidí, to po jednání s ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem (STAN) v Praze uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Bek s ní mimo jiné také hovořil o tom, jak podpořit evropské perspektivy země.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu agentuře Reuters řekl, že EU připravuje sedmý balíček sankcí, již nyní je ale jasné, že jeho součástí nebude omezení dodávek ruského plynu. Podle předsedy vlády se předpokládá, že bude obsahovat zákaz dovozu zlata z Ruska, rozšíří seznam zboží dvojího užití, které je zakázané do Ruska dovážet, a bude obsahovat také další sankce zaměřené na jednotlivce. Evropská komise by měla balíček předložit zhruba v polovině července a členské státy by jej mohly schválit hned poté, uvedl Fiala.

"Vidíme, že nic zatím nedonutilo Rusko cítit se zodpovědnými za tyto zločiny," řekla Stefanišynová. V tomto ohledu s Bekem diskutovala o nutnosti dalších sankcí, které podle ní musí být restriktivní a přijaty co nejdříve.

Na červnové vrcholné schůzce lídři EU udělili status kandidátské země Ukrajině a Moldavsku. "Kandidátský status je motorem nové koncentrace ukrajinské administrativy na agendu reforem," řekla Stefanišynová. Podle Beka se diskuse vedla i o tom, jak může EU pomoci Ukrajině v přípravě na přístupový proces.

Stefanišynová ministrovi vylíčila aktuální ukrajinské potřeby z hlediska krátkodobé i dlouhodobé pomoci. Hovořili též o iniciativě členských států, podle kterých by se kandidátské země mohly rychle zapojit do některých oblastí evropské politiky.

Bek se s ukrajinskou vicepremiérkou sešel v předvečer zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze. Stefanišynová se zúčastní prvního bloku pátečního jednání, na kterém ministr představí priority českého předsednictví v Radě EU.