Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Server The Kiyv Independent zveřejnil záběry hořícího nákupního střediska v ukrajinském v Kremenčuku.

Kanada uvalí další sankce na Rusko, zakáže vývoz technologií

Kanada dnes představila další opatření, která jsou reakcí na invazi Ruska na Ukrajinu. Jejich součástí jsou další sankce a zákaz vývozu technologií, které by mohly pomoci zlepšit ruské zbrojní výrobní kapacity, vyplývá z prohlášení úřadu premiéra Justina Trudeaua.

Nové sankce se týkají šesti jednotlivců a 46 subjektů spojených s ruským obranným průmyslem, dále pak 15 Ukrajinců podporujících Rusko a 13 jednotlivců a dvou subjektů z Běloruska.

Kanada také hodlá zavést sankce proti ruským státem podporovaným dezinformačním a propagandistickým agentům a subjektům, napsala agentura Reuters.

Kanada již v dubnu zavedla sankce proti společnostem spadajícím do ruského obranného průmyslu, které postihly 33 subjektů. Předtím kvůli ruské invazi na Ukrajinu uvalila Kanada sankce proti více než 700 osob a subjektů z Ruska, Ukrajiny a Běloruska.

Počet obětí na životech v Kremenčuku, kde ruská střela zasáhla obchodní centrum, stoupl podle gubernátora na deset. Dříve byli potvrzeni dva mrtví.

Ve vztazích s Ruskem se nelze vrátit do doby před invazí na Ukrajinu, prohlásil německý kancléř Olaf Scholz na summitu zemí skupiny G7.

Putin se na podzim zúčastní summitu největších světových ekonomik G20

Ruský prezident Vladimir Putin se po obdržení oficiální pozvánky zúčastní summitu největších světových ekonomik G20, který se má konat na podzim v Indonésii. Podle agentury TASS to dnes uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov. Západ kvůli ruské agresi vůči Ukrajině tlačil na to, aby Moskva byla z této skupiny vyloučena. Není zatím jasné, zda půjde o Putinovu osobní účast či zda vystoupí prostřednictvím videospojení.

Ruské střely zasáhly nákupní středisko v Kremenčuku, bylo plné lidí

Rusko dnes zaútočilo raketami na město Kremenčuk v centrální části Ukrajiny. Střely zasáhly nákupní centrum, ve kterém byla více než tisícovka civilistů. Objekt nyní hoří. "Počet obětí si nelze ani představit," uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

O úderu ruských raket nejprve informovali starosta Vitalij Maleckyj a náměstkyně ministra zahraničí Emine Džaparovová. Podle té se zasažené nákupní středisko nachází asi 300 metrů od nádraží a bylo zrovna plné lidí, nakupujících potraviny, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda.

Rusové podle deníku opakovaně ostřelovali místní rafinérii střelami s plochou dráhou letu a zcela ji zničili. To se okamžitě projevilo v celé zemi tím, že začaly chybět pohonné hmoty, které také prudce zdražily.

Kvůli sankcím Rusko podpoří domácí výrobu letadel miliardami rublů

Ruská vláda plánuje investovat 770 miliard rublů (asi 337 miliard Kč) do leteckého průmyslu v Rusku, aby podpořila domácí výrobu letadel. Cílem je do roku 2030 zvýšit podíl letadel domácí výroby ve flotile ruských leteckých společností na 81 procent. Uvedl to dnes místopředseda vlády Jurij Borisov.

Ruský letecký průmysl je v krizi od chvíle, kdy západní země uvalily na Rusko sankce za jeho invazi na Ukrajinu. Ruské aerolinky nesmějí létat do destinací v Evropě, Spojených státech a dalších zemí. Část mezinárodních letů zastavily aerolinky také kvůli tomu, že jím leasingové společnosti oznámily, že v souladu se sankcemi jim zabaví letadla. Moskva v reakci na sankce přijala zákon umožňující zabavit stovky letadel.

Zahraniční výrobci letadel také zastavili dodávky nových strojů do Ruska. Nedostatkovými se staly i náhradní díly pro letadla vyrobená v zahraničí, uvedla agentura Reuters.

V Rusku se zatím sériově vyrábí pouze letadlo pro regionální spoje Suchoj Superjet. Značná část jeho komponentů, včetně důležitých součástí motorů, se však dováží.

Rusko také připravuje masovou výrobu letadla pro spoje na střední vzdálenosti MS-21. Také toto letadlo však potřebuje některé komponenty ze zahraničí. Očekává se, že v Rusku se začne vyrábět malý počet letadel sovětské konstrukce Tu-214.

Podle programu by ruské aerolinky měly do roku 2030 obdržet zhruba 1000 nových letadel vyrobených v Rusku. List Vedomosti dříve informoval, že největší ruská letecká společnost Aeroflot by mohla brzy podepsat smlouvu se stání společností United Aircraft Corporation (UAC) o nákupu 300 nových letadel.

Krizový štáb se bude po ukončení nouzového stavu scházet jednou za dva týdny, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajincům podílel.

Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov podal žalobu na Moskvu

Oligarcha žaluje Moskvu. Obrátil se na Evropský soud pro lidská práva, kde žaluje Rusko pro hrubé porušení jeho vlastnických práv. Žádá miliardy dolarů jako kompenzaci za blokády černomořských přístavů a za ničení a krádeže jeho obilí a oceli, které Rusové nezákonně vyvezli do Ruska. Píše to slovenský deník SME. 

Česko posílá na pomoc vnitřně vysídleným na Ukrajině 25 milionů korun

Česko pošle přes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR ) Ukrajině 25 milionů korun. Pomoct mají těm, kteří přišli kvůli válce o domov, ale zůstávají ve vlasti. Smlouvu dnes podepsal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), informovala mluvčí resortu Klára Dlubalová. Peníze pocházejí z balíčku určeného na humanitární pomoc Ukrajině, který schválila vláda 25. února.

V souvislosti s pomocí Ukrajině, která čtyři měsíce čelí agresi z Ruska, ministerstvo informovalo, že prostřednictvím programu Medevac zajistilo zdravotní péči v Česku rok a půl staré holčičce s těžkými popáleninami a ukrajinskému hasiči, který přišel o nohu po stoupnutí na minu. Prostřednictvím tohoto programu ministerstvo také na Ukrajinu posílá zdravotnický materiálu podle požadavků tamních nemocnic.

Dar z rozpočtu ministerstva vnitra je určen na aktivity UNHCR pro vnitřně vysídlené osoby na Ukrajině, kterým pomáhá se zajištěním přístřeší. V důsledku války přišlo o střechu nad hlavou a pohybuje se na území vlasti 7,7 milionu lidí. Dalších osm milionů Ukrajinců v zemi se nachází v kritické humanitární situaci způsobené poničenou infrastrukturou – například přerušením dodávek vody, elektřiny a topení či nedostupností zdravotní péče.

Ministerstvo vnitra už poskytlo dary Mezinárodnímu výboru Červeného kříže na podporu zdravotní péče na Ukrajině, Dětskému fondu OSN na podporu ukrajinských dětí, Světovému potravinovému programu na zajištění potravin pro vysídlené a nejvíce postižené obyvatele Ukrajiny a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na podporu přijímacích kapacit pro ukrajinské uprchlíky v Moldavsku.

O české pomoci ukrajinským uprchlíkům po ruské vojenské invazi a o humanitární pomoci přímo na Ukrajin hovořil dnes v Praze ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) s vysokým komisařem OSN pro uprchlíky Filippem Grandim. Grandi po dnešním jednáním poděkoval před novináři vládě a obyvatelům za mimořádnou velkorysost. Od začátku války evropské země přijaly 5,2 milionu uprchlíků z Ukrajiny. V Evropské unii se jich nejvíce zaregistrovalo v Polsku, Německu a v České republice.

Česko dosud vydalo zvláštní víza vice než 382 600 běžencům. Podle posledního odhadu úřadů je v České republice asi 280 tisíc až 300 tisíc uprchlíků, převážně žen s dětmi. Přesný počet ale nelze určit, část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu.

NATO posílí jednotky rychlé reakce na 300 tisíc vojáků, řekl Stoltenberg

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 tisíc vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.

NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla, kde po ruské invazi na Ukrajinu vzrostly obavy z možné další agrese Moskvy.

G7 bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak bude potřeba a podpoří i obnovu země, uvedli státníci ve společném prohlášení po jednání v Elmau.

Kancléř Scholz po jednání zemí G7 s ukrajinským prezidentem Zelenským slíbil Kyjevu další podporu a také zvýšení tlaku na šéfa Kremlu Putina.

Moskva odmítá tvrzení, že je v platební neschopnosti, oznámil Kreml

Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti. Úroky, které měla zaplatit, držitelům dluhopisů odeslala, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal.

V neděli večer vypršela 30denní lhůta, ve které měli zahraniční držitelé dvou emisí dluhopisů obdržet úrok zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč). Peníze, které Moskva odeslala, ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu, neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii.