Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Čeští odborníci sestavili pozorovací dron Bivoj, který by v krátké době mohla používat ukrajinská armáda. Je vybaven kamerou a může nést munici.
Funkce vládního zmocněnce pro česko-ruské konzultace, kterou zastává Rudolf Jindrák, ke čtvrtku zanikne. Schválila to na dnešním zasedání vláda.
Rakušan: Asistenční centra pro uprchlíky budou v červenci fungovat jako dosud
Krajská asistenční centra pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny (KACPU) budou i v červenci fungovat beze změny, budou v nich nadále asistovat hasiči i policisté. Vláda dnes také usnesením prodloužila pravidla vyčleňování ubytovacích kapacit ústředními správními úřady pro uprchlíky. Na tiskové konferenci po zasedání kabinetu to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Státu a samosprávám umožňoval stav nouze pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné. Kabinet v posledních týdnech prosadil několik novel zvláštních zákonů k migrační krizi, které umožní potřebná opatření uplatňovat i po konci nouzového stavu.
Ministerstva a další úřady budou moci například nadále vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení.
"Vláda usnesením prodloužila pravidla vyčleňování ubytovacích kapacit ústředními správními úřady. Nejde o rozšíření dosavadních povinností, nově nemusí být vyčleněny zcela všechny kapacity v rekreačních a školních zařízeních. Kraje mají větší možnost adaptovat potřeby podle situace v jednotlivých krajích v ČR," uvedl Rakušan.
Také systém KACPU bude podle něj minimálně v červenci fungovat stejně jako dosud. V průběhu měsíce chce vláda vyhodnotit, jakým způsobem případně adaptovat přijímání a pomoc uprchlíkům na lokální krajské úrovni. V Praze magistrát vysočanské centrum pro uprchlíky uzavřel v polovině června.
Strategická skupina také předloží vládě ke schválení některé motivační prostředky pro přemístění uprchlíků z nejvytíženějších regionů. "Diskutuje se o finančních pobídkách, pomoci jednotlivým městům a obcím," poznamenal Rakušan. Přirozenou motivací podle něj jsou zápisy do škol a školek. Ministr věří, že se vládě během léta podaří dobrovolně přesunout tisíce uprchlíků z nejvytíženějších regionů do jiných částí České republiky.
Za čtyři měsíce ruské invaze na Ukrajinu ČR vydala běžencům téměř 385 tisíc víz dočasné ochrany. Víza umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Na cizinecké policii se za dobu konfliktu, který začal na konci února, podle dat ministerstva vnitra přihlásilo téměř 323 tisíc běženců. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik téměř třetina procent.
Premiér Petr Fiala uvítal rozhodnutí přijatá na summitu NATO. Neměli bychom udělat stejnou chybu jako v minulosti s Ruskem, poznamenal na adresu Číny.
Práci v Česku si našlo přes 82 500 uprchlíků z Ukrajiny, začali tak přispívat do sociálního systému a platit daně, řekl ministr práce Marian Jurečka.
NATO posílí jednotky na východním křídle aliance, vystupňuje praktickou podporu Ukrajiny, uvádí společné prohlášení ze summitu v Madridu. Podrobnosti čtěte tady.
Média: Rusko platí vojákům přes jedinou velkou banku, která není pod sankcemi
Rusko platí vojákům bojujícím na Ukrajině přes Gazprombank, jedinou velkou ruskou banku, na níž se dosud nevztahují západní sankce. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda to vyplývá ze šetření, které provedli její novináři.
Přes Gazprombank, na jehož účty putují platby evropských zemí za ropu a plyn, ruské ministerstvo obrany posílá výplaty a takzvané bojové příplatky ruským vojákům na Ukrajině. Novinářům se podařilo nalézt vojáky z různých ruských jednotek bojujících na Ukrajině, a potvrdit tak systémovost spolupráce banky s velením ruské armády.
Gazprombank je jedna ze tří největších ruských bank. Na druhé dvě, Sberbank a VTB, stejně jako na asi dalších deset ruských finančních institucí uvalily Evropská unie a USA přísné sankce. Tyto banky jsou fakticky odříznuty od Západu - je zakázáno provádět s nimi jakékoli transakce a jsou vyloučeny z mezinárodního platebního systému SWIFT. Gazprombank se ale podobnému osudu prozatím úspěšně vyhnula. Vysvětlením jsou peníze, které musejí země Evropské unie někam v Rusku převést, a zaplatit tak za ropu a plyn z Ruska, na nichž jsou stále závislé, podotkla stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Odborník: Ani případná mobilizace by Rusku nepomohla ke zvýšení úderné síly
Ani případná mobilizace by Rusku podle Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany nepomohla ke zvýšení úderné síly na Ukrajině. Pro ruskou společnost by také byla důkazem toho, že plán nevychází. Petráš to dnes řekl v rozhovoru. Rusko zaútočilo na Ukrajinu na konci února.
Konflikt se podle něj nachází ve fázi, kdy je postup ruských jednotek minimální a ruská armáda zabředává do poziční opotřebovávací války, která nebyla v plánu. Petráš míní, že u ruské strany to vede k poměrně rychlému vyčerpání sil, ať už jde o přímé ztráty na životech, zranění či jen potřebu stáhnout nasazené jednotky, dopřát jim odpočinku a na místo nich nasadit síly čerstvé. "Z vojenského hlediska je doplnění sil naprosto nezbytné z mnoha důvodů. Důvodem hlavním je však vytvoření účinného taktického tlaku na protivníka a nastavit bojové tempo, kterému by protivník podlehl. Nic takového se však neděje," uvedl odborník. Výrazná obměna sil na ruské straně se podle něj neděje a nenastává ani výrazné posílení ruských invazních jednotek, což by se za současné situace dalo očekávat.
Spekuluje se o tom, že ruský prezident Vladimír Putin by mohl vyhlásit mobilizaci, ať už částečnou, či všeobecnou. "Pokud ponecháme stranou právní aspekt aktu mobilizace, která se očekává spíše za situace válečného ohrožení státu, tak samotný akt mobilizace by byl jednoznačně vnímán ruskou společností jako důkaz toho, že původní plán speciální vojenské operace nevychází a vyžaduje alternativní řešení. A že ne vše jde na Ukrajině podle informací podávaných oficiálními kremelskými zdroji," uvedl Petráš.
Podle něj by vyhlášení mobilizace a předpokládaný přísun rezerv a obměna sil mohly mít příznivý vliv na morální stav jednotek nasazených na Ukrajině. "Pokud však jde o potenciál sil, kterých by se mohla mobilizace týkat, ruské zálohy mají teoreticky více jak dva miliony bývalých branců, ale jen málo z nich je aktivně vycvičeno nebo připraveno k nasazení do konfliktu," uvedl Petráš.
Dostupné zpravodajské údaje podle něj hovoří o tom, že přibližně jen 4000 až 5000 vojáků je pravidelně připravováno, a může tak být považováno za příslušníky aktivní zálohy. Tento údaj je ale v rozporu s tím, co říkají údaje ruského ministerstva obrany, které hovoří o 80 tisíc až 100 tisíc členů aktivních záloh.
Dalším negativním aspektem vyhlášení případné mobilizace je podle Petráše potřeba lidi povolané do armády náležitě připravit a vycvičit, což chce čas. Petráš řekl, že i když nelze zcela vyloučit, že se na Ukrajinu dostanou zálohy k podpoře či obměně nasazených jednotek, dopad tohoto kroku na bojovou schopnost Ruska zřejmě nebude dostačený k tomu, aby v konfliktu nastal výrazný posun. Případné nahrazení jednotlivých částí bojových uskupení na Ukrajině rezervními silami a jednotkami zálohy, které neabsolvovaly dlouhodobý vojenský výcvik, by ruskou údernou sílu podle něj pravděpodobně nijak dramaticky nezvýšil.
Ruský nejvyšší soud odložil jednání o označení pluku Azov za teroristy
Ruský Nejvyšší soud odložil projednání žádosti generální prokuratury, která chce prohlásit ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizací. Podle agentury Reuters tak učinil už podruhé, důvod nesdělil. Novým termínem jednání je 2. srpen. Příslušníci pluku Azov společně s dalšími ukrajinskými obránci týdny vzdorovali ruským okupujícím vojenským silám v jihoukrajinském přístavním městě Mariupol.
Rusko v květnu oznámilo, že se mu vzdalo téměř 2500 ukrajinských obránců, kteří odolávali ruským útokům v bunkrech a tunelech mariupolských železáren a oceláren Azovstal. Nacházeli se mezi nimi i členové pluku Azov, které Ukrajinci uctívají jako hrdiny, ale Moskva je vykresluje jako neonacisty, kteří nenávidí Rusko.
Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Později se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformovalo, oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu, začlenilo do národní gardy a je nyní apolitické.
V ruské invazi na Ukrajinu, kterou Moskva nazývá "zvláštní vojenskou operací" s cílem "demilitarizovat" a "denacifikovat" Ukrajinu, je Azov v ohnisku ruské nenávisti, uvedla agentura Reuters. Kyjev a jeho západní spojenci ruské zdůvodňování vojenské agrese označují za záminku pro invazi.
Příbuzní ukrajinských bojovníků volají po tom, aby práva zajatých vojáků byla chráněna na základě Ženevských úmluv a Kyjev je chce zpět v rámci výměny válečných zajatců. Pokud by však ruský Nejvyšší soud označil pluk Azov za teroristickou organizaci, mohlo by to vydláždit cestu k tomu, aby někteří zajatci skončili před soudem, po čemž volají členové ruského parlamentu.
Teroristická činnost se v Rusku trestá doživotním vězením a za účast v teroristické organizaci hrozí 10 až 20 let odnětí svobody. Kde přesně se nachází zajatí obránci Azovstalu, není v současné době zřejmé. Agentura TASS před několika týdny uvedla, že přes 1000 vojáků bylo převezeno do Ruska k vyšetřování.
Možnost vytvářet ukrajinské třídy v českých školách bude prodloužena
Školy budou moci také v příštím školním roce vytvářet třídy pro uprchlíky z Ukrajiny, pokud pro ně nebudou mít místa v běžných třídách. Počítá s tím vládní novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Oznámil to Hrad. Norma má připravit české školy na pokračující pobyt uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské invaze.
O děti a mládež v ukrajinských třídách se podle novely budou moci nadále starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Budou ale muset vyučovat podle českých vzdělávacích programů. Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.
Novela má pomoci integrovat ukrajinské žáky a studenty, které by školy měly zapojovat do smíšené výuky. Nynější zákon počítal s platností do konce března 2023. Výjimkou bylo opatření umožňující práci ve školství ukrajinským pedagogům bez znalosti češtiny, které mělo platit do konce letošního srpna.
Zákon má nově stanovit, že uprchlíci musí začít plnit povinnou školní docházku v Česku nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany. Ředitelé škol by měli Ukrajince přijímat přednostně do běžných tříd s českými dětmi, v případě nedostatku kapacit do samostatných tříd. Měli by povinnost přeřazovat Ukrajince do běžné třídy, jakmile by to bylo možné.
V běžných českých třídách by podle novely mohli Ukrajincům pomáhat asistenti pedagoga se znalostí ukrajinštiny. Měli by umět česky natolik, aby se ve škole dokázali domluvit. Pro financování těchto asistentů by chtělo ministerstvo vytvořit normativ, předpokladem je ale přidání peněz na školství v novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022.
Zákon by měl také nově určit, že v případě absence po dobu 20 dnů bez omluvení může být Ukrajinec ze školy vyloučen. Měl by pak ještě 15 dnů na zareagování na výzvu. Podle školského zákona činí lhůta do výzvy normálně 60 dnů. Zkrácení lhůty souvisí s tím, že se běženci stěhují, aniž to škole oznámí, a blokují tak místa jiným uchazečům.
Dočasnou ochranu v ČR získalo podle ministerstva asi 150 tisíc ukrajinských dětí ve věku tří až 18 let. Tříletí tvoří kolem 5,7 procenta z nich, děti do šesti let 7,1 procenta, do 15 let 24,4 procenta a do 18 let 7,3 procenta, uvedlo ministerstvo. V současnosti se podle něj nedá předvídat, kolik dalších uprchlíků do ČR přijde, je ale pravděpodobné, že budou nadále přibývat. V některých regionech, zejména v Praze a jejím okolí, Plzni a Brně, kde je běženců hodně, bude proto podle ministerstva proces jejich integrace do škol postupný.
Rusko chce určovat budoucí světový řád, uvedl Zelenskyj na summitu NATO
Rusko chce určovat budoucí světový řád a jeho cílem není pouze Ukrajina. Ve svém videoprojevu na summitu Severoatlantické aliance v Madridu to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také členské státy NATO, aby Ukrajině poskytly další zbraně a peníze potřebné k obraně, informovala agentura Reuters.
"Tuto válku Rusko nevede pouze proti Ukrajině. Je to válka o právo diktovat podmínky v Evropě, o podobu budoucího světového řádu," řekl Zelenskyj účastníkům vrcholné schůzky. Očekává se při ní schválení nového balíčku pomoci pro Ukrajinu. Podle Zelenského potřebuje jeho země na obranu asi pět miliard dolarů (117 miliard korun) měsíčně.
Je naprosto nezbytné podpořit Ukrajinu zbraněmi, penězi a politickými sankcemi proti Rusku, které zastaví schopnost Moskvy platit za válku, dodal prezident. Podle něj Kyjev potřebuje moderní dělostřelecké systémy a systémy protiraketové a protivzdušné obrany. "Jejich poskytnutím nám pomůžete zcela zlomit ruskou taktiku ničení měst a terorizování civilistů," dodal Zelenskyj.
Budování dočasných staveb pro ubytování a vzdělávání uprchlíků z Ukrajiny bude snazší. Zákon, který to má umožnit, podepsal prezident Zeman.
Počet obětí ruského raketového útoku, který ráno zasáhl obytnou vícepatrovou budovu v jihoukrajinském Mykolajivu, vzrostl na čtyři. Informoval o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu města Oleksandra Senkevyče a gubernátora Mykolajivské oblasti Vitalije Kima. Dalších pět lidí je podle nich zraněných.
USA posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě
Americký prezident Joe Biden na summitu Severoatlantické aliance v Madridu oznámil posílení amerických kapacit v Evropě kvůli ruské hrozbě, jež se projevila invazí na Ukrajinu zahájenou před více než čtyřmi měsíci. Biden ohlásil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku.
Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil Ukrajině kromě humanitární a finanční pomoci také další dodávky zbraní, které Ukrajinci naléhavě potřebují. „Poselství zní: budeme v tom pokračovat tak dlouho a tak intenzivně, jak to bude nutné, aby se Ukrajina mohla bránit,“ řekl na summitu NATO v Madridu.
