Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Na Jadranu chybějí kvůli válce a sankcím turisté z Ukrajiny a Ruska

Kdysi všudypřítomné ruské nápisy v místech podél malebného jadranského pobřeží Černé Hory téměř zmizely. Válka na Ukrajině a sankce proti Rusku totiž turisty z těchto zemí odrazují od návštěvy jedné z jejich oblíbených destinací. Rezorty na pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku, Černé Hoře a v Albánii, členských zemí Severoatlantické aliance, které se připojily k mezinárodním sankcím vůči Rusku, pociťují jejich nepřítomnost. Pro jejich ekonomiky je to citelná rána.

Sankce zahrnují zákaz komerčních letů z Ruska nebo zablokování ruských bank v mezinárodním platebním systému, což Rusům ztěžuje přístup k hotovosti v zahraničí. Sankce se ale týkají i zabavení některých nemovitostí a jachet, které patří ruským oligarchům.

Ruská armáda ráno ostřelovala vojenské zařízení v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, uvedl lvovský gubernátor. Čtyři lidé byli zraněni.

Za druhé světové také lidé nehleděli na výplatu, vzkázal šéf ruským stávkujícím

Generální ředitel podniku na výrobu kompresorů v ruském Jekatěrinburgu napomenul stávkující pracovníky za nedostatečné nasazení v době ruské "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Někteří zaměstnanci podniku zahájili protest kvůli tomu, že firma jim už několikátý měsíc nebyla schopná vyplatit mzdu, napsal portál Meduza.

"Rád bych, aby se lidé nad sebou zamysleli. Nemusím se nikomu omlouvat, protože všichni musejí chápat situaci. Během Velké vlastenecké války se na výplatu nikdo neptal," vzkázal pracovníkům šéf podniku Děnis Tasakov. Přídomek "velká vlastenecká" se v Rusku používá pro válku Sovětského svazu proti nacistickému Německu mezi lety 1941 a 1945.

"Není tajemstvím, v jaké situaci je nyní země - ve speciální vojenské operaci," dodal Tasakov. Spojení "speciální vojenská operace" je oficiální ruské označení pro invazi, kterou Rusko na Ukrajině zahájilo koncem února. Výraz "válka" v této souvislosti Moskva odmítá a jeho použití stíhá.

Podle generálního ředitele podnik nevyplatil mzdy za květen a částečně za duben. Příčinou je podle Tasakova skutečnost, že na mnohé společnosti, s nimiž firma spolupracuje, dopadly západní sankce uvalené na Rusko kvůli válce na Ukrajině. Jeden ze zaměstnanců ale lokálnímu zpravodajskému serveru řekl, že problém s vyplácením mezd je ve firmě už od letošního ledna.

"Už nemáme peníze ani na cestu do práce. Minulý týden nám vyplatili tisíc rublů (zhruba 430 korun), ale dluží nám už bezmála 100.000," citoval jednoho ze zaměstnanců jekatěrinburský server e1.ru.

V důsledku ruské invaze zahynulo v Černém moři nejméně tři tisíce delfínů

V důsledku ruské invaze na Ukrajinu zahynulo v Černém moři nejméně 3000 delfínů. Tvrdí to ukrajinský vědec Ivan Rusev, který pracuje pro přírodní park Tuzlovské laguny. Hlavním důvodem je podle něj to, že sonary lodí a podvodní exploze ničí jemný navigační systém těchto zvířat, která pak umírají hlady, jelikož nejsou schopna si ulovit potravu. Někteří delfíni mají podle něj oslabený organismus a umírají na infekční choroby.

"Před pár dny průzkum malé části písečného pobřeží Černého moře v národním přírodním parku Tuzlovské laguny znovu odhalil přítomnost mrtvých delfínů. Je ale třeba poznamenat, že velké plochy pobřeží jsme neviděli a kvůli vojenskému zákazu není možné provést průzkum těchto oblastí," napsal na facebooku Rusev.

Úhyn delfínů podle vědce hlásí rovněž Bulharsko a Rumunsko, které mají černomořské pobřeží. "Analyzujeme dostupné informace v otevřených zdrojích z různých černomořských států. A naše závěry jsou bezútěšné. Na rozdíl od předchozích let nyní delfíni umírají kvůli vojenským aktivitám v Černém moři, kvůli nesmyslné a barbarské válce rašistů. Nyní podle našich odhadů zemřelo nejméně 3000 jedinců," píše biolog. V uplynulých letech podle něj největší obavy vyvolával úhyn těchto zvířat kvůli rybářským sítím. Slovem rašisti, které vzniklo spojením anglického Russia (Rusko) a ukrajinského fašysty (fašisti), Ukrajinci během současné války označují ruské vojáky.

Server Business Insider před několika týdny s odvoláním na Ruseva napsal, že voda vyplavuje na černomořské pláže delfíny, z nichž někteří mívají také například popáleniny po explozích bomb nebo vnitřní zranění. Rusev tehdy zveřejnil snímky mrtvých delfínů s takovými poraněními.

Na ničivé účinky války na mořské prostředí dříve upozornila i turecká Nadace pro mořský výzkum. Varovala také před nebezpečím, které s sebou nese únik paliva z potopených vojenských lodí.

Itálie podle Draghiho snížila závislost na ruském plynu ze 40 procent na 25

Itálii se podařilo snížit svou závislost na dovozu ruského plynu na 25 procent ze 40 procent v loňském roce. Uvedl to dnes italský premiér Mario Draghi po summitu Evropské unie. Ta se nyní potýká s omezováním dodávek plynu z Ruska, které přispívá k růstu cen energie.

"Opatření, která (italská) vláda zavedla od začátku války (na Ukrajině), začínají přinášet výsledky," řekl Draghi. "Ruský plyn začínají nahrazovat jiní dodavatelé," dodal.

Itálie v dubnu v rámci snahy o snížení závislosti na Rusku podepsala dohodu o zvyšování dodávek z Alžírska. O dodávkách plynu jednala také s Katarem, Angolou, Kongem či Mosambikem, napsala agentura AFP.

Draghi rovněž upozornil, že Itálie pokračuje v přípravách na zimní sezonu. Přijatá opatření podle něj zaručují, že během zimy v Itálii nenastane v souvislosti s plynem žádná krize.

Italský premiér již několikrát navrhl, aby si členské země EU stanovily cenový strop pro nákup plynu z Ruska. Dnes uvedl, že o této myšlence by se mělo diskutovat na summitu představitelů skupiny velkých světových ekonomik G7, který začne v neděli.

Podle Kyjeva bude k odminování ukrajinského území zapotřebí nejméně deseti let

Až skončí ruská invaze, zabere Ukrajině jedno desetiletí, než vyčistí své území a teritoriální vody od min a dalších výbušných zařízení. Podle agentury Reuters to dnes řekl Oleksandr Chorunžyj, mluvčí Státní služby pro mimořádné události (DSNS). Ta podle něj dosud vyčistila 620 kilometrů čtverečních území, kde se nacházelo na 45.000 výbušných předmětů, včetně zhruba 2000 leteckých bomb.

Kontaminováno však zůstává téměř 300.000 kilometrů čtverečních, uvedl Chorunžyj. To je rozloha zhruba poloviny ukrajinského území, poznamenal Reuters. Česká republika má rozlohu takřka 79.000 kilometrů čtverečních.

Deset let potřebných k likvidaci nevybuchlé munice na ukrajinském území Chorunžyj označil za optimistický odhad. "Protože zatím nevíme, co se děje na územích, kde se aktivně bojuje," sdělil novinářům. Oddíly služby pro mimořádné události navíc stále pracují na likvidaci výbušnin, které v zemi zůstaly po první a druhé světové válce, upozornil podle listu Ukrajinska pravda.

Prioritou je pro DSNS odminování infrastruktury, obytných oblastí a silnic. Vyčištění lesů, řek a pobřeží od nevybuchlé munice bude trvat delší dobu, dodal Chorunžyj.

Nevládní organizace Halo Trust, která se zabývá likvidací nevybuchlé munice, nedávno podle listu The Times varovala, že Ukrajina se bude muset zbavovat těchto nebezpečných pozůstatků válek možná desítky let.

EU chce ovládnout prostor SNS, reagovala Zacharovová na kandidaturu Ukrajiny

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí dnes odsoudila čtvrteční rozhodnutí Evropské unie udělit Ukrajině a Moldavsku postavení kandidátů na členství v bloku. Unie tím potvrdila, že pokračuje ve své politice aktivního geopolitického ovládnutí prostoru Společenství nezávislých států (SNS) s cílem "zadržovat" Rusko, napsala Marija Zacharovová v komentáři, který zveřejnila ruská diplomacie na svém webu.

"O negativních důsledcích takového kroku se neuvažuje, stejně jako svého času nepřemýšleli na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008, když zapsali do rozhodnutí formulaci o tom, že 'Gruzie a Ukrajina se stanou členy aliance'," stojí dále v komentáři Zacharovové.

NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti nezařadilo Ukrajinu a Gruzii do Akčního plánu členství (MAP), který je předstupněm plného začlenění do NATO. Aliance pouze prohlásila, že v budoucnu se obě země členy NATO mohou stát.

Zacharovová dále viní EU, že "ve snaze rozšířit sféru svého vlivu používá cynicko-konzumní přístup". "Hlavní je pro ně zajistit dlouhodobé upevnění vztahů s regiony ve svém 'sousedství' podle principu 'vůdce-otrok', aby euroaspiranti bezvýhradně souhlasili se všemi rozhodnutími Bruselu," píše dále mluvčí diplomacie země, která 24. února vojensky napadla Ukrajinu.

Ukrajina krátce po začátku ruské invaze požádala spolu s Moldavskem a Gruzií o členství v EU. Prezidenti a premiéři zemí EU ve čtvrtek na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí.

Německo chce Ukrajině poskytnout další houfnice

Německá vláda se chystá Ukrajině přenechat další houfnice na obranu proti ruské agresi. Píše o tom dnes agentura DPA, která informaci získala od zdrojů z německého ministerstva obrany. Jednání o tom Berlín vede s Nizozemskem a jedním dalším evropským partnerem.

Ukrajina dosud dostala sedm samohybných houfnic PzH 2000 z Německa a pět z Nizozemska. Kyjev však dal najevo, že by s 18 houfnicemi, tedy ještě šesti navíc, byl schopen vyzbrojit jeden kompletní dělostřelecký prapor. V Berlíně je vůle žádost splnit, pokud se na dodávkách budou podílet i další partneři, informuje DPA. Samotné Německo by tak dodalo tři nebo jen dva další systémy.

Ukrajinská armáda se ocitá zejména na východě země stále více v defenzivě, především kvůli materiální převaze útočníka. Po několikatýdenních bojích dnes podle dostupných informací ukrajinští vojáci zahájili stahování ze strategicky důležitého města Severodoněck.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová už minulý týden ve Spolkovém sněmu oznámila, že po dodání 12 německo-nizozemských houfnic budou následovat další systémy. Zmínila salvový raketomet Mars II, jehož mají po třech kusech poskytnout Německo a Británie a čtyři kusy Spojené státy. Příslušný výcvik Ukrajinců má začít v červenci.

Ukrajinská vláda žádá rychlé dodávky těžkých zbraní. "Naléhavě vyzývám Německo a další partnery k urychlení dodávek těžkých zbraní," řekl deníku Bild ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Dělají opravdový rozdíl. Každý kus nás posiluje a umožňuje nám přiblížit se dni, kdy budeme moci vyhrát mír pro nás a pro celou Evropu," řekl šéf ukrajinské diplomacie.

Nejvíce nyní Ukrajina údajně potřebuje pásové raketomety MLRS a dělostřelecké systémy ráže 155 milimetrů. "Je pravda, že munice sovětského kalibru dochází, ale naše stavy munice kalibru NATO se rychle zvětšují. Potřebujeme více systémů, abychom je mohli nasadit," dodal Kuleba.

Německá vláda čelila tvrdé kritice ze strany pobaltských zemí nebo například Polska, které považují její podporu Ukrajině za příliš váhavou. Berlín zpočátku dodával jen obranné zbraně, nakonec se ale rozhodl k dodávkám těžké techniky a na konci dubna ohlásil, že Kyjevu poskytne mimo jiné samohybné protiletecké systémy Gepard.

BBC v otevřených zdrojích našla jména více než 4000 ruských vojáků, zabitých na Ukrajině. Kyjev odhaduje, že Rusko přišlo o 34 500 vojáků.

Wimbledon daruje ukrajinským uprchlíkům volné vstupenky a 250.000 liber

Tenisový Wimbledon poskytne uprchlíkům z Ukrajiny volné vstupenky na program první neděle v All England Clubu. Představitelé londýnského grandslamu zároveň těm, kteří byli postiženi vpádem ruských vojsk do země, darují 250.000 liber (sedm milionů korun).

"V neděli se k ukrajinským uprchlíkům připojí místní obyvatelé, hrdinové koronavirového období z řad národní zdravotní služby a sociální péče, množství škol, charit a komunitních skupin," uvedly ve společném prohlášení All England Club a Lawn Tennis Association. Wimbledon se letos bude hrát bez ruských a běloruských tenistů kvůli invazi na Ukrajinu, zároveň se ale za turnaj nebudou udělovat body do světového žebříčku.

První neděle byla ve Wimbledonu tradičně volným dnem. Byla známa také jako "Lidová neděle", neboť při příležitostech, kdy se v tento den dohrávaly odložené zápasy kvůli dešti, šly vstupenky do veřejného prodeje. Nyní už se Wimbledon hraje celých 14 dnů, protože díky vylepšeným technologiím kurty den na zotavení nepotřebují.

Hlavní program festivalu Glastonbury otevřel apel Zelenského na obranu svobody

V anglickém hrabství Somerset se dnes naplno rozjel dvakrát odložený ročník slavného festivalu Glastonbury, který se zpožděním způsobeným pandemií slaví 50 let existence. První den hlavního programu večer vyvrcholí vystoupením cenami ověnčené americké zpěvačky Billie Eilish. Při poledním otvírání největších pódií organizátoři pustili návštěvníkům apel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který vyzýval k podpoře Ukrajiny za pokračující agrese Ruska.

"Glastonbury má v těchto dnech největší koncentraci svobody. A já vás žádám, abyste tuto náladu sdíleli se všemi, jejichž svoboda je teď terčem útoku," řekl Zelenskyj v krátkém projevu nahraném pro festival v Glastonbury, jeden z největších hudebních festivalů na světě. "Šiřte pravdu o ruské válce. Pomozte Ukrajincům, kteří jsou kvůli této válce nuceni prchat z domovů... A tlačte na všechny politiky, které znáte, abyste pomohli obnovit na Ukrajině mír," pokračoval.

Zelenskyj minulý měsíc podobně vystoupil na začátku filmového festivalu v Cannes. Pořadatelé Glastonbury jeho promluvu pustili na velkoplošných obrazovkách u druhého největšího pódia, kde se shromáždil dav lidí na vystoupení kapely The Libertines.

"My na Ukrajině bychom taky chtěli žít život jako dřív (před pandemií) a užívat si svobodu a tohle skvělé léto. Ale nemůžeme, protože... Rusko nám ukradlo mír," vzkázal Zelenskyj. "Chceme válku zastavit, než zničí životy lidí v dalších zemích Evropy, Afriky, Asie, Latinské Ameriky," dodal.

Na jeho projev navázal hudební program, když frontman The Libertines Pete Doherty spustil hromadné vyvolávání jména ukrajinského prezidenta do melodie rockové hymny Seven Nation Army od kapely White Stripes. Později bubeník Gary Powell vyzval publikum, aby zpívalo "milujeme tě, Ukrajino", píše hudební web NME.

V okupovaném Chersonu zahynul při atentátu místní kolaborant

V okupovaném Chersonu na jihu Ukrajiny byl proveden atentát na místního činovníka, podle ukrajinských médií kolaboranta s Ruskem. Dmytro (rusky Dmitrij) Savlučenko, který měl v Rusy dosazené oblastní správě na starosti záležitosti rodin, mládeže a sportu, přišel podle ruské státní agentury TASS o život.

"V Chersonu vyhodili kolaboranta do povětří," komentoval to na svém webu list Ukrajinska pravda.

"Na místě výbuchu se nacházejí dva ohořelé automobily, místo činu je ohrazeno, pracují tam pyrotechnici, kteří prozkoumávají terén. Výbuch rozbil okna ve čtyřpodlažním domě, na jehož dvoře k explozi došlo, sousední budova nebyla poškozena," uvedl zpravodaj TASS z místa.

Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko mezitím zveřejnil snímek z místa činu.

Savlučenko byl funkcionářem mládežnického hnutí Nová Rus, připomněla Ukrajinska pravda. Býval také členem strany politika a oligarchy Viktora Medvedčuka, považovaného za blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Medvedčuk nyní čelí na Ukrajině obžalobě z vlastizrady.

Místní novinář Denys Kazanskyj předpokládá, že Savlučenka mohly zlikvidovat ukrajinské tajné služby, ale mohl se také stát obětí vyřizování účtů mezi zločineckými skupinami, které se nyní na okupovaných územích snaží zmocnit co největšího majetku. "Různé skupiny mezi sebou bojují o export ukradeného obilí, podvádějí farmáře a rabují ukořistěné podniky," vylíčil.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že v Chersonské oblasti, kterou ruské jednotky dobyly krátce po vypuknutí války, působí ukrajinské partyzánské hnutí. Předchozí atentát na Rusy dosazeného náčelníka vězeňské správy byl spáchán 18. června, ale Jevhen Sobolev vyvázl jen se zraněním.

Šéf oblastní správy dosazený Rusy Volodymyr (rusky Vladimir) Saldo v ruské televizi ujistil, že série atentátů nijak nepostihne plány začlenit do Ruska Chersonskou oblast, sousedící s již dříve anektovaným Krymem. "Je to stoprocentní atentát na zdraví a životy civilistů. Připomenu, že před pár dny byl spáchán organizovaný teroristický útok na hlavu správy obce Čornobajivka. Řada atentátů pokračuje, ale to nijak nenaruší naše plány ohledně připojení k Rusku, které jsou už hotové," řekl Saldo podle agentury TASS.

Saldo v minulosti býval starostou Chersonu a poslancem ukrajinského parlamentu. Kyjev dříve varoval, že se Moskva pokusí zorganizovat v Chersonské oblasti referendum o vzniku nové odštěpenecké republiky po vzoru dvou proruských separatistických útvarů na východě země - Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Saldův náměstek Kirill Stremousov ale minulý měsíc uvedl, že vedení Chersonské oblasti referendum nevyhlásí, nýbrž rovnou požádá ruského prezidenta Vladimira Putina o plné připojení oblasti k Ruské federaci.

Rusko uhradilo další dolarové eurobondy opět v rublech

Ruská federace dnes odeslala úroky z další emise dolarových eurobondů. Stejně jako ve čtvrtek je zaplatila v rublech, a tím považuje své závazky vůči věřitelům za splněné. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Rusko odeslalo do centrálního depozitáře 8,5 miliardy rublů, což odpovídá částce 159 milionů USD (3,7 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.

Ministerstvo upřesnilo, že jde o platby k eurobondu splatnému v roce 2028. "Své závazky vůči obsluze státního dluhu Ruské federace tak ministerstvo beze zbytku splnilo," uvedl úřad.

Rusko jen s obtížemi splácí své mezinárodní dluhopisy ve výši 40 miliard dolarů (zhruba 940 miliard Kč) od chvíle, kdy ho zasáhly rozsáhlé sankce poté, co 24. února vyslalo na Ukrajinu desítky tisíc vojáků. Země balancuje na hraně platební neschopnosti.

Dolarové dluhopisy mají obvykle ve svých podmínkách ustanovení, že platby lze za určitých okolností provádět v eurech, librách nebo švýcarských francích. Nepředpokládají však platby v rublech, tedy měně, kterou používá Moskva.

Rusko tvrdí, že takto své dluhové závazky přesto plní, protože mu sankce zablokovaly možnost provádění některých plateb v cizích měnách. Prezident Vladimir Putin ve středu podepsal dekret, na jehož základě se platby úroků v rublech budou odesílat do centrálního depozitáře, z něhož se budou částky postupně distribuovat držitelům dluhopisů.

Senát schválil novelu o ubytovávání a podpoře uprchlíků z Ukrajiny

Ubytovávání a registraci uprchlíků z Ukrajiny i po skončení nouzového stavu umožní novela, kterou dnes schválil Senát. Norma řeší také dávky běžencům. Aktualizaci takzvaného lex Ukrajina nyní dostane k podpisu prezident.

Ministerstva a další úřady tak budou moci podle předlohy i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Novela tak přejímá některá mimořádná opatření vyhlášená na základě nouzového stavu, který skončí tento měsíc.

Uprchlíci budou moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Bude to 4250 korun měsíčně pro dospělé a 3050 korun za měsíc pro děti. Nyní mají běženci nárok na 5000 korun v měsíci na základě udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku pak mohou žádat ještě dalších pět měsíců.

Česko ve čtvrtek vydalo ukrajinským uprchlíkům 699 víz, o 118 více než minulý týden. Od počátku ruské invaze dostalo víza 381 664 běženců.