Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 27. června 2022
Kurz ruské měny dopoledne kolísá, dolar stojí kolem 53 rublů. Trh vyhodnocuje informace, že někteří držitelé ruských dluhopisů nedostali zaplaceno.
USA podle Bílého domu s dalšími státy G7 chystají další protiruské sankce, postihnou zbrojní průmysl. Možný je i cenový strop pro ruskou ropu.
Rusko se ocitlo v platební neschopnosti, píše Bloomberg
Rusko se poprvé za více než 100 let ocitlo v platební neschopnosti. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala dnes agentura Bloomberg. Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.
Celý článek najdete zde >>>
Spojené státy tento týden pravděpodobně oznámí, že dodají Ukrajině systém protivzdušné obrany středního a dlouhého dosahu, uvedla CNN.
Zelenskyj apeloval na státy skupiny G7, aby více pomohly Ukrajině
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu vyzval vůdce zemí skupiny G7 k větší pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi. Zastavit ruskou agresi bude možné, jen když včas dostaneme vše, o co žádáme - zbraně, finanční podporu a protiruské sankce, řekl podle agentury AP Zelenskyj. Zdůraznil přitom především potřebu systémů protivzdušné obrany.
Ruská armáda v neděli po třech týdnech znovu ostřelovala ukrajinskou metropoli Kyjev a zasáhla obytné budovy. Při útoku zahynul 37letý muž, jeho manželka a dcera utrpěly zranění. Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko na síti Telegram napsal, že na Kyjev a Kyjevskou oblast bylo vypáleno 14 střel.
Zelenskyj uvedl, že některé z nich se podařilo ukrajinským obráncům sestřelit, nikoli ale všechny. Zároveň slíbil odplatu všem „pilotům, technikům a dalším lidem, kteří se na odpalování střel na Ukrajinu podílejí“. „Všechny vás najdeme... A pokud si někdo myslí, že unikne odpovědnosti tvrzením, že jen plní rozkazy, pak se mýlí. Jestliže vaše střely dopadají na domovy, je to válečný zločin. Všechny vás čeká soud. A nikde se neschováte - ani na pobřeží Kaspického moře, přes které byly vaše střely vyslány, ani v Bělorusku,“ dodal.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruská armáda ostřelovala v sobotu některé oblasti Ukrajiny z běloruského území. Zelenskyj v projevu vyzval občany Běloruska, aby s ruskou armádou nespolupracovali. „Ruské vedení vás chce všechny zatáhnout do války, chce mezi nás zasít nenávist. Ale vy můžete odmítnout se této války účastnit. Vaše životy patří jen vám, ne někomu v Kremlu,“ dodal.
Zprávy ze dne 26. června 2022
Ukrajina získá zpět všechna svá města, řekl Zelenskyj po ztrátě Severodoněcku
Ukrajina získá zpět všechna města, která na jejím území zabrali Rusové, prohlásil ve večerním videu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádření přišlo poté, co se dnes ruské jednotky po vleklé ofenzivě definitivně zmocnily východoukrajinského Severodoněcku.
Ukrajinský prezident podle agentury Reuters v projevu zmínil kromě Severodoněcku také Doněck a Luhansk, které jsou od roku 2014 pod kontrolou Ruskem podporovaných separatistů. Po únorové invazi pak Rusové z větších měst dobyli také Cherson a Mariupol na jihu Ukrajiny.
Zelenského slova zároveň přišla po noci ruského bombardování v různých částech Ukrajiny. Podle prezidenta na Ukrajinu dopadlo 45 ruských raket a střel. Kyjev dříve uvedl, že útok byl částečně veden z běloruského území.
Moskva tvrdí, že při útoku na východoukrajinské město Kosťantynivka zahynulo až 80 polských žoldnéřů, neposkytla však v tomto směru mnoho podrobností. Ruská armáda ráno ostřelovala také vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. Střely zasáhly také vesnici Desna v Černihivské oblasti, kde je výcvikové středisko ukrajinské armády.
Putin chystá na příští týden první zahraniční cestu od zahájení války
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá příští týden navštívit Tádžikistán a Turkmenistán, uvedla podle agentury Reuters ruská státní televize. Jednalo by se o první známou zahraniční cestu šéfa Kremlu od února, kdy zahájil válku proti Ukrajině, která pokračuje i po čtyřech měsících bojů.
Podle ruské státní televize se Putin hodlá v metropoli Tádžikistánu Dušanbe setkat se svým protějškem Imomali Rachmonem, který v hornaté postsovětské zemi vládne už 30 let. V turkmenistánském hlavním městě Ašgabatu zase Putina čeká summit zemí sousedících s Kaspickým mořem.
Přesná data Reuters ve své zprávě neuvádí, nicméně kaspický summit je naplánován na středu. Po návratu do Moskvy se má Putin setkat s indonéským prezidentem Jokem Widodem.
Poslední oficiální cesta ruského prezidenta do zahraničí směřovala na začátku února do Číny, kde právě začínaly zimní olympijské hry. Krátce po jejich konci Putin poslal tisíce svých vojáků na Ukrajinu, kde ruská invaze způsobila devastaci měst, připravila o životy tisíce lidí a miliony dalších o domovy.
Biden a Scholz se shodují, že Západ musí vůči Rusku zůstat jednotný
Západ musí zůstat vůči Rusku jednotný. Dnes se na tom při jednání na okraji summitu skupiny velkých světových ekonomik G7 shodli americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Třídenní vrcholné jednání představitelů Británie, Francie, Spojených států, Kanady, Německa, Japonska a Itálie v bavorském alpském zámku Elmau začalo dnes.
„Musíme zůstat jednotní a pokračovat ve zvládání hospodářských výzev, kterým čelíme. Překonáme to,“ řekl Biden kancléři. Scholz mu odpověděl, že signálem, který summit G7 musí vyslat, je jednota. Ruský prezident Vladimir Putin se podle Bidena domníval, že se mu po invazi na Ukrajinu podaří Západ a NATO rozdělit. „Nepodařilo se mu to a nepodaří,“ zdůraznil americký prezident.
Tématem rozhovoru byl i americký návrh na zastropování ceny ruské ropy. Bílý dům k tomu uvedl, že debata o cenovém stropu nebyla nijak podrobná. Spojené státy tímto opatřením chtějí docílit toho, aby Rusko muselo stávajícím velkým odběratelům, jako je Indie, prodávat ropu za výrazně nižší ceny, takže by Moskva nemohla vydělávat na vysokých cenách energií.
Předseda Evropské rady Charles Michel, který se summitu spolu s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou rovněž účastní, dnes řekl, že Evropa potřebuje o možném cenovém stropu více a podrobně jednat. Novinářům na dopolední tiskové konferenci také řekl, že si není jistý, zda by taková dohoda mohla vzniknout už na nynější vrcholné schůzce.
Válka je v kritickém okamžiku, míní Johnson s Macronem
Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes shodli, že válka na Ukrajině je v kritickém okamžiku. Oba chtějí Ukrajinu, která už přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, ještě více podpořit. Johnson s Macronem se na tom domluvili na bilaterálním jednání na okraj třídenního summitu velkých světových ekonomik G7, který začal v Bavorsku.
„Shodli se, že konflikt je v kritickém okamžiku a že je možné zvrátit průběh války,“ uvedl v prohlášení mluvčí britské vlády. Británie oznámila, že chce Kyjevu v rámci finanční pomoci zaručit dalších 429 milionů liber, zhruba 12,3 miliardy korun. „To bude znamenat celkových 1,3 miliardy liber (37,4 miliardy korun) v britských úvěrových zárukách,“ upřesnil Johnsonův úřad.
Francouzská média s odvoláním na úřad britského premiéra uvedla, že Johnson varoval Macrona před pokušením v nynější situaci vyjednat řešení konfliktu. Podle Johnsona by to vedlo ke světové nestabilitě a k tomu, že by ruský prezident Vladimir Putin získal pocit, že může v budoucnu opět manipulovat nezávislými zeměmi.
Macron a také německý kancléř Olaf Scholz dlouhodobě čelí kritice, že nehledě na ruskou agresi jsou stále vůči Putinovi vstřícní. Macron svůj postoj obhajuje tím, že s Putinem je nezbytné nadále jednat.
Symbolický útok před summitem NATO, řekl Kličko k raketovému úderu na Kyjev
Jednu oběť a pět zraněných si podle dostupných informací vyžádal raketový útok Ruska na ukrajinskou metropoli Kyjev. Několik střel zasáhlo dvě obytné budovy. Agentura AP napsala, že šlo o první ruský úder na Kyjev za tři týdny.
Starosta města Vitalij Kličko to označil za „symbolický útok“ před summitem NATO, který se koná příští týden v Madridu. Dnes také začal za účasti amerického prezidenta Joea Bidena v Německu summit skupiny G7.
Několik explozí se po šesté ráno místního času ozvalo v kyjevské Ševčenkivské čtvrti. Svědkové z místa uvedli, že šlo o ostřelování raketami. Podle ruského serveru BBC bylo na Kyjev ráno vypáleno zřejmě šest střel, z toho dvě sestřelila protiletecká obrana. Později dopoledne tiskové agentury informovaly bez bližších podrobností o dalších dvou explozích v Kyjevě. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko uvedl, že jedna z raket zasáhla v Kyjevě také školku.
Rusko ostřelovalo Kyjev z Kaspického moře s vysoce přesnými řízenými střelami Ch-101, informovala agentura Unian s odvoláním na mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ignata. Podle něj Moskva použila nejpřesnější a nejdražší střely, jaké má ve výzbroji, které mají dosah až 5500 kilometrů.
Michel: Ukrajina se může spolehnout na další masivní podporu od EU
Ukrajina, která přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se může spolehnout na další masivní podporu ze strany Evropské unie. Na tiskové konferenci před začátkem třídenního summitu velkých světových ekonomik G7 to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Skupinu G7 tvoří Británie, Francie, Spojené státy, Kanada, Německo, Japonsko a Itálie, schůzek se tradičně účastní i zástupci EU.
„Od prvního dne jsme se postavili na stranu Ukrajiny,“ uvedl Michel, který připomněl, že sedmadvacítka už vůči Rusku přijala šest balíků sankcí. „EU bude pokračovat ve finanční, hospodářské, humanitární a politické podpoře Ukrajiny,“ ujistil šéf Evropské rady.
„Také jsme vyčlenili dvě miliardy eur (49,5 miliardy korun) na vojenské vybavení, ale Ukrajina potřebuje více. A my jsme připraveni jí více poskytnout. Více vojenské podpory, více finanční pomoci, více politické podpory. Jsme také připraveni podpořit obnovu Ukrajiny," dodal Michel.
Summit Evropské unie, který se ve čtvrtek a v pátek konal v Bruselu, schválil Ukrajině a Moldavsku status kandidáta na unijní členství.
Útok na Kyjev má první obět
Při raketovém útoku na čtvrť nedaleko centra Kyjeva zemřel nejméně jeden člověk a sedmiletá holčička skončila v nemocnici. Napsala to ruská verze serveru BBC.
Pod sutinami zůstává matka zraněného dítěte, šestatřicetiletá žena, kterou se záchranáři snaží vyprostit i pomocí jeřábu. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka raketa zasáhla v Kyjevě také školku.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil velitelská stanoviště ruské armády na okupované Ukrajině a vyslechl hlášení o situaci. Zajímal se prý také o životní podmínky nasazených vojáků. S odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany o tom informovala agentura Interfax.

























Ukrajinský prezident Zelenskyj podle informací Reuters požádal země G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí.