Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko posílá na Ukrajinu své učitele, na ovládnutých územích mění školní osnovy

Rusko se chystá do ovládnutých míst na Ukrajině vyslat své učitele. Napsal to ruský server Lenta.ru s odvoláním na ministerstvo školství Novosibirské oblasti. Rusové se také snaží školy na ovládnutých ukrajinských územích přimět, aby od nového školního roku přešly na ruské osnovy.

Podle Lenty.ru mají ruští učitelé působit v „osvobozených“ oblastech Donbasu na východě Ukrajiny. Na Ukrajinu mají z Ruska odcestovat nejen pedagogové, ale i „metodologové“ vzdělávacího systému. O vyslání učitelů na Ukrajinu požádalo ruské ministerstvo školství, upřesnil server.

Podle dřívějších zpráv z médií dostali studenti Novosibirské státní pedagogické univerzity nabídku „služební cesty“ taktéž do okupované Záporožské a Chersonské oblasti na Ukrajině, napsal zpravodajský portál Meduza. Nabídka práce na ovládnutých územích na Ukrajině byla šířena i mezi učiteli v Ufě na Uralu nebo v Nižegorodské oblasti.

Nová Ruskem dosazená správa Chersonské oblasti uspořádala schůzi ředitelů místních škol, na níž je vyzvala k přechodu na ruské osnovy od 1. září, informovala agentura Unian s odkazem na zpravodajské oddělení ukrajinského ministerstva obrany. Z asi 60 přítomných ředitelů ale podle informací ministerstva s požadavkem souhlasili jen dva.

Podle ruské agentury RIA Novosti v Chersonské a Záporožské oblasti už přechod na ruské osnovy začal a místní ředitelé a učitelé se účastní školení na poloostrově Krym, který Rusko připojilo už v roce 2014. „Žádné problémy s tím nejsou. U mnohých je společný jazyk, společný základní sovětský systém,“ řekl agentuře poradce šéfa informační politiky Krymu Oleg Krjučkov.

Dvě desítky záchranných jednotek zasahují v Kyjevě

Zřejmě rakety zasáhly i devítipatrovou obytnou budovu ve čtvrti nedaleko centra Kyjeva. Podle předběžných informací ukrajinské služby pro mimořádné situace nelze vyloučit oběti.

Na místě zasahují téměř dvě desítky záchranných jednotek, uvedla ukrajinská záchranná služba. Podle ní byla zasažena devítipatrová budova, v níž bylo částečně zničeno několik horních pater.

Některé agentury připomínají, že ostřelování Kyjeva je hlášeno jen několik hodin před začátkem summitu zemí G7, jehož se v Německu zúčastní i americký prezident Joe Biden.

Letecký poplach byl v noci vyhlášen na řadě dalších míst Ukrajiny, zejména na východě. Ostřelován byl opět i Charkov, podle agentury Ukrinform rakety zasáhly průmyslovou čtvrť.

Ruské jednotky dobyly Severodoněck, ukrajinské síly se stáhly k Lysyčansku

Východoukrajinský Severodoněck už je zcela pod kontrolou jednotek ruské armády a proruských separatistů, ukrajinské síly se z týdny obléhaného města kompletně stáhly. Řekl to dnes starosta Oleksandr Strjuk, podle kterého už město nelze opustit skrze území, které by Ukrajina ještě ovládala. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj už v pátek oznámil, že ukrajinští vojáci dostali rozkaz Severodoněck opustit. Boje se nyní vedou zejména o blízký Lysyčansk.

Ztráta strategicky položeného Severodoněcku po několika týdnech krvavých bojů je pro Kyjev největším bojovým neúspěchem od dobytí Mariupolu. Rusko si naproti tomu slibuje, že díky ovládnutí Severodoněcku, který měl před válkou 100 tisíc obyvatel, bude mít pevnou základnu pro další útoky směrem do ukrajinského vnitrozemí - v první řadě na Lysyčansk, který leží na opačném břehu řeky Severní Doněc.

"Město nyní zcela okupuje Rusko. Snaží se tam teď nastolit svou vlastní správu, a pokud vím, jmenovali už i nějaké vedení," řekl Strjuk v ukrajinské televizi. Ztrátu Severodoněcku potvrdil také ukrajinský generální štáb.

"V důsledku úspěšných ofenzivních operací jednotky milicí z LNR (samozvané Luhanské lidové republiky) podporované ruskými jednotkami... zcela osvobodily města Severodoněck a Borivske," řekl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Podle něj ofenziva zničila i "baštu tvrdohlavého odporu" v chemičce Azot, kde se skrývaly i stovky civilistů. O jejich osudu nic bližšího nesdělil.

Starostové tří evropských měst se nechali nalákat na hovor s falešným Kličkem

Starostové tří evropských metropolí se v posledních dnech nechali nalákat na videohovor s elektronickým dvojníkem starosty Kyjeva Vitalije Klička. Podvod odhalila například starostka Berlína Franziska Giffeyová, která na twitteru napsala, že kvůli obsahu rozhovoru pojala podezření, že nemluví se skutečnou osobou, a hovor předčasně ukončila. Naopak starosta Vídně Michael Ludwig si prý ničeho podezřelého nevšiml. Sám Kličko německému deníku Bild řekl, že je potřeba vyšetřit, kdo za podvodem stál.

Berlínská radnice zveřejnila na twitteru fotografii pořízenou během pátečního videohovoru s údajným kyjevským starostou. "Průběh hovoru a volba témat vzbudily na straně Berlína nedůvěru, hovor byl předčasně ukončen," uvedla radnice. Podle ní jde o takzvaný deepfake, tedy precizně vytvořené falešné video, které má vzbuzovat dojem pravosti. Zpočátku nic nenapovídalo tomu, že nejde o skutečnou osobu.

"Několik radnic v Evropě kontaktoval falešný starosta Kyjeva, který pak tvrdil absurdní věci," řekl Kličko deníku Bild. "Jde tu o zločinné síly. Je potřeba okamžitě vyšetřit, kdo za tím stojí," dodal. Na sociální síti Telegram pak naznačil, že za podvodem stojí Rusko. "Nepřítel se nevzdává a vede válku na všech frontách, zejména na té dezinformační, a snaží se diskreditovat ukrajinské politiky," napsal.

S falešným Kličkem v pátek hovořil i starosta Madridu José Luis Martínez-Almeida, také on ale dospěl k závěru, že nemluví se skutečným starostou Kyjeva a podal trestní oznámení. Naopak vídeňský starosta Ludwig hovor dokončil a nic zvláštního na něm neshledal. "Nemluvili jsme o závažných tématech, takže je to zcela jistě k vzteku, ale nejde o velký problém," řekl stanici ORF.

Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Na schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to dnes v Petrohradě řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu.

"V nadcházejících měsících předáme Bělorusku taktické raketové systémy Iskander-M," řekl Putin podle ruské televize na začátku setkání s Lukašenkem.

Iskander-M je mobilní raketový systém krátkého doletu s dosahem až 500 kilometrů. Naváděné střely mohou nést konvenční i jaderné hlavice.

Bělorusko je v současné době patrně nejbližší spojenec Ruské federace, která je od konce února v ozbrojeném konfliktu s Ukrajinou.

Turecký prezident: Hovor s premiérkou Švédska ohledně NATO pokrok nepřinesl

 Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v návaznosti na telefonát se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou řekl, že v souvislosti se snahou Švédska vstoupit do NATO nenastal žádný pokrok. Informovala o tom agentura AFP. Více než měsíc poté, co Švédsko společně s Finskem požádaly o přijetí do aliance, a těsně před jejím summitem, tak jednání patrně zůstávají zablokovaná.

"Švédsko musí přijmout opatření týkající se tak důležitých otázek, jako je boj proti terorismu," uvedl turecký prezident. Erdogan podle AFP volá po konkrétních krocích, které reagují na požadavky Turecka.

Ankara svůj odpor vůči zahájení přijímacího procesu se dvěma skandinávskými zeměmi zdůvodňuje jejich údajnou podporou kurdských ozbrojenců, které turecká vláda označuje za teroristy. Kromě toho kritizuje, že Finsko a Švédsko omezují prodej zbraní do Turecka. Dosavadní odpovědi obou zemí na námitky Turecka minulý týden Ankara označila za "hodně vzdálené" od jejích představ.

Zástupci všech tří zemí o věci znovu jednali v pondělí v centrále NATO v Bruselu. Tématu se bude věnovat i summit Severoatlantické aliance v Madridu, který začíná v úterý. Hlavním motivem vrcholné schůzky budou nejspíše důsledky ruského útoku na Ukrajinu, který byl mimo jiné impulsem pro snahy Švédska a Finska vstoupit do NATO.

Teherán brzy obnoví rozhovory s USA o oživení jaderné dohody, řekl íránský ministr po schůzce s šéfem diplomacie EU. Jednání jsou přerušena od března.

Ukrajinské jednotky se téměř kompletně stáhly z obléhaného Severodoněcku, řekl starosta. Ruská armáda Severodoněck a Lysyčansk dál ostřeluje.

Vedení armády: Zájem o službu v armádě je od zahájení války na Ukrajině vyšší

Výrazně vyšší zájem o službu v české armádě od zahájení války na Ukrajině potvrdily dnes armádní špičky na Dnu pozemního vojska - Bahna 2022. Několikanásobně víc lidí než v běžných letech se hlásí do aktivních záloh. Do bývalého vojenského újezdu Brdy u Strašic se dnes přišlo podívat na bojovou techniku a výcvik přes 50 tisíc lidí. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ČTK řekla, že ČR bude nadále pomáhat Ukrajině, například různými formami výcviků i posíláním vojenského materiálu.

Dodala, že v žádném případě kvůli tomu není a nebude ohrožena obranyschopnost ČR. "Děláme neustále revize, co máme v našich skladových zásobách a co bychom eventuálně ještě mohli poskytovat. Zároveň se do České republiky dostávají ještě nějaké další dodávky, které jsme se snažili vyjednávat prakticky ihned po vypuknutí válečného konfliktu. A od toho je také odvozené, jaká bude moci být ta naše další pomoc Ukrajině," uvedla. Konkrétní dodávky nechtěla uvést, stejně jako v minulých dnech.

Ministryně potvrdila, že je od zahájení konfliktu výrazně vyšší zájem o službu v armádě. "Chtěla bych za to všem moc poděkovat. Trochu si vyčítáme, že nejsme schopni všechny ty lidi 'prohnat' Vyškovem (vojenskou školou) a zdravotnickými zařízeními, aby mohli být odvedeni do aktivních záloh, protože kapacity v těchto našich armádních zařízeních nebyly připravené na to, abychom to zvládli třeba během dvou měsíců," uvedla. Podle ní má Vyškov ještě volné kapacity, ale problémem jsou zdravotníci a lékaři ve vojenských zdravotnických zařízeních. Resort pracuje na rozšíření jejich kapacit, což ale zpozdila pandemie koronaviru. Ředitelé vojenských nemocnic teď vědí, že prioritou je rekrutování vojáků, řekla.

Černochová je spokojená, že armáda má navýšený rozpočet na nábory, a to jak příslušníků aktivních záloh, tak profesionálních vojáků. "Chceme využít toho, že se zájem o službu v armádě zvětšil, a chceme tuto možnost využít tak, abychom stihli do roku 2030 naplnit naše náborové cíle," řekla. Armáda by za osm let chtěla mít 30 tisíc vojáků z povolání, dnes je jich mezi 27 až 28 tisíc, a 10 tisíc příslušníků aktivních záloh. "Máme co dohánět, zejména u záloh toho máme ještě hodně před sebou," uvedla ministryně.

Ruská armáda zabila při útoku na východoukrajinské město Kosťantynivka 80 polských žoldnéřů, řekl podle agentur mluvčí ruského ministerstva obrany.

Rusové měli poblíž Javorivu zasáhnout tajnou základnu NATO 

Night strike by Russian missiles on the Yavoriv NATO Military Base in the #Lviv region. This territory has been used as a secret NATO base for many years. #Ukraine#Donbass#Lysyschansk#UkraineWarpic.twitter.com/J8IEPWIldO

— UkraineNews (@Ukraine66251776) June 25, 2022

Policie podezřívá dva české dobrovolníky z rabování ve válečné zóně na Ukrajině. Uvedl to iROZHLAS. V případě viny by jim hrozil až výjimečný trest.

Ruská armáda ostřelovala vojenskou základnu v Javorivu nedaleko polských hranic

Ruská armáda dnes ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na lvovského gubernátora o tom informovala agentura Reuters. Ruské jednotky vypálily na Javoriv šest střel, z nichž čtyři vojenskou základnu zasáhly.

Boje stále pokračují v některých oblastech Severodoněcku, informoval v noci generální štáb ukrajinské armády. V pátek přitom ukrajinské jednotky dostaly rozkaz se z téměř zcela zničeného města stáhnout, aby zabránily další ztrátám a přeskupily se.

Boje u Severodoněcku se nyní podle agentury Reuters soustředí na přilehlé město Lysyčansk, které se podle pátečního oznámení Moskvy podařilo ruským silám zablokovat z jihu. Reuters dnes s odvoláním na proruského povstaleckého činitele uvedl, že potrvá ještě týden a půl, než ruská armáda získá nad Lysyčanskem kontrolu.

Podle ukrajinské strany stahování ze Severodoněcku neznamená prohru, neboť Moskvě se nepodařil plán na dobytí východního Donbasu do 9. května.

Britské ministerstvo obrany dnes také uvedlo, že Rusko pravděpodobně tento měsíc stáhlo několik generálů z klíčových operativních pozic.