Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Varšava a Kyjev jednají o zvýšení dodávek ropných produktů z Polska na Ukrajinu

Varšava a Kyjev nyní jednají o možnostech, jak dodávat z Polska na Ukrajinu více ropných produktů, a zmírnit tak nedostatek pohonných hmot způsobený dopady ruské invaze. S odvoláním na představitele obou zemí o tom dnes informovala agentura Reuters.

„Polsko může působit jako hlavní dodavatel pohonných hmot pro Ukrajinu a zajistit více než 200 tisíc tun produktu měsíčně,“ uvedla na facebooku místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Minulý měsíc bylo na Ukrajinu dodáno pouze 60 tisíc tun ropných produktů.

V domě v Izjumu zničeném v březnu ruskými vojáky se našla těla 44 civilistů

V troskách domu v ukrajinském městě Izjum byla nalezena těla 44 civilistů, uvedl dnes gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Pětipatrovou budovu podle něj zničili ruští vojáci v březnu, napsala agentura Unian. Izjum na severovýchodě Ukrajiny je důležitý železniční uzel, o který obě strany svádějí těžké boje.

Pondělní raketový útok na ukrajinské město Oděsa si vyžádal mrtvého a pět zraněných. V Donbasu pokračuje ofenzíva ruské armády, uvedl Kyjev.

USA poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc. Součástí nového balíčku je dělostřelecká munice, radary a další vybavení. Oznámil to americký prezident Joe Biden. Částku pomoci neupřesnil, jeden z úředníků však agentuře Reuters řekl, že hodnota pomoci je 150 milionů dolarů (3,6 miliardy korun).

V Luhanské oblasti je 11 lidí pod troskami domu, zatím jim nelze pomoci

Ukrajinské úřady zatím nemohou zorganizovat záchranu 11 lidí, kteří jsou od neděle uvězněni v Luhanské oblasti pod troskami rodinného domu ve vesnici Šypylivka. Gubernátor oblasti Serhij Hajdaj podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že záchranáři budou moci začít s odklízením sutin až poté, co se podaří okolí osvobodit od ruských sil.

Šypylivku v noci na neděli ostřelovala ruská vojska. Jedenáct lidí uvázlo pod troskami zničeného dvoupatrového domu. Dnes Hajdaj uvedl, že kontakt s lidmi pod ruinami byl ztracen.

Později sdělil, že ukrajinská vojska "čistí" sousední vesnici, kam se předtím uchýlili ruští vojáci. "Jen co odtamtud dostanou všechny, co tam nepatří, tak záchranáři začnou rozebírat trosky ve vedlejší vesnici Šypylivka, kde je 11 lidí uvězněno ve sklepě rodinného domu. Doufáme, že se dočkají," řekl gubernátor.

Spojené státy na jeden rok odstraní cla na dovoz ukrajinské oceli

Spojené státy na jeden rok odstraní cla na dovoz ukrajinské oceli. Oznámilo to dnes americké ministerstvo obchodu. Upozornilo, že ukrajinský ocelářský průmysl utrpěl rozsáhlé škody v důsledku ruské invaze.

"Některé přední ukrajinské ocelářské komunity patří mezi ty, které nejvíce zasáhlo Putinovo barbarství," uvedlo ministerstvo v dnešní zprávě. "A ocelárna v Mariuopolu se stala trvalým symbolem odhodlání Ukrajiny čelit ruské agresi," dodalo.

Clo ve výši 25 procent v roce 2018 uvalil na dovoz oceli z Ukrajiny i z dalších zemí tehdejší americký prezident Donald Trump. Ukrajina je třináctým největším výrobcem oceli na světě a obvykle zhruba 80 procent produkce vyváží do zahraničí.

Předseda finančního výboru amerického Senátu Ron Wyden označil za důležité, aby Spojené státy učinily maximum pro podporu ukrajinské ekonomiky. Obchodní komora USA upozornila, že Ukrajina do USA v loňském roce vyvezla zboží v celkové hodnotě 1,9 miliardy dolarů (zhruba 45 miliard Kč). To představuje méně než 0,1 procenta celkového amerického importu, ale zhruba 2,8 procenta celkového ukrajinského exportu.

Téměř polovinu vývozu z Ukrajiny do USA tvořily před ruskou invazí kovy, včetně oceli a železa. Podle amerického ministerstva obchodu ocelářský průmysl zajišťuje každé třinácté pracovní místo na Ukrajině. Na hrubém domácím produktu (HDP) Ukrajiny se ocelářství a související sektory podílejí téměř 12 procenty, napsala agentura Reuters.

Reuters: Německo je na hraně zavádění sankcí, obává se zastavení plynu

Německo se přiblížilo limitu v zavádění protiruských sankcí, další zpřísňování by roztočilo spirálu hospodářských problémů. Kritické by bylo obzvláště embargo na ruský plyn, na kterém je německé hospodářství prozatím kriticky závislé. Podle informací agentury Reuters se ale němečtí představitelé již připravují na náhlé zastavení dodávek ruského plynu včetně možného převzetí kontroly nad klíčovými společnostmi.

Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu bylo Německo závislé z 55 procent spotřeby na plynu z Ruska. Během několika týdnů se ale podařilo podíl výrazně snížit a nyní podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka činí 35 procent. Dalšího snížení chce dosáhnout výstavbou LNG terminálů a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.

Německo se ale obává rychlého odpojení od ruského plynu, který je nezbytný pro německý ocelářský a automobilový průmysl nebo výrobu plastů, proto nepodporuje možné embargo na tuto surovinu. V případě uvalení sankcí na uhlí a ropu z Ruska je ale vstřícné, což je důsledkem připravenosti se bez těchto dodávek již nyní obejít.

Rizikem ale může být zastavení plynu ze strany Ruska. Německo se tak na takovou hrozbu připravuje. Podle Reuters již existuje široký rámec a nyní se pracuje na podrobném postupu. Součástí toho jsou záruky a půjčky energetickým společnostem, aby se vyrovnaly s rostoucími cenami, ale také převzetí kontroly nad strategickými firmami. V této souvislosti se v Německu hovoří o možném znárodnění rafinerie v braniborském městě Schwedt, kterou ovládá ruská společnost Rosněfť. Tato rafinerie totiž zpracovává surovinu z Ruska, což je překážkou v nezávislosti na ruské ropě.

Německá vláda již v dubnu schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Parlament bude o návrhu hlasovat tento týden ve čtvrtek. Opatření má být krajním řešením pro zajištění dodávek v případě nouze.

Biden chce zamezit únikům informací o sdílení tajných dat USA s Ukrajinou

Americký prezident Joe Biden řekl představitelům národní bezpečnosti, že úniky informací o sdílení důvěrných poznatků amerických tajných služeb s Ukrajinou musí přestat. S odvoláním na zdroje blízké Bidenovu jednání se šéfy bezpečnosti o tom dnes informovala zpravodajská stanice CNN.

Bílý dům minulý týden vyvracel zprávu, podle níž USA poskytly Ukrajincům zpravodajské informace, jež měly pomoci k likvidaci ruských generálů.

Biden odděleně jednal s ministrem obrany Lloydem Austinem, ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williamem Burnsem a ředitelkou úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesovou.

Řekl jim, že zveřejňování toho, jaké informace USA poskytují Ukrajincům, ničemu nepomáhá, a nařídil, že tyto úniky musí přestat. Stanice NBC uvedla, že DNI, Pentagon ani CIA zprávu nekomentovaly.

Americká média tvrdí, že se Ukrajincům podařilo v dubnu potopit ruský křižník Moskva právě díky poznatkům amerických rozvědek. Pentagon však upozornil, že žádná z poskytnutých dat nemohla být použita k zacílení plavidla. USA také uvádějí, že o připravované operaci proti ruské lodi předem nevěděly a nijak se na ní nepodílely. Stejně tak američtí představitelé popírají, že by USA poskytovaly informace použitelné k likvidaci ruských generálů. Mluvčí Národní bezpečnostní rady řekl, že USA poskytují Ukrajině tajné informace, aby Ukrajincům pomohly bránit jejich zem.

Část členů administrativy je podle NBC toho názoru, že zveřejňování sdílených informací může konflikt na Ukrajině vystupňovat a provokovat ruského prezidenta Vladimira Putina. V konečném důsledku to pak může sdílení tajných informací s Ukrajinou znehodnotit.

Obrana: Návrat Aircraft Industríes do českých rukou sníží závislost na Rusku

Nákup kunovického výrobce letounů Aircraft Industries od ruského majitele skupinou Omnipol je důležitým krokem k oproštění ozbrojených sil a zbrojního průmyslu od závislosti na Rusku. Po dnešním jednání se zástupci Omnipolu, Aircraft Industries a Aero Vodochody Aerospace to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dodávky náhradních dílů díky změně majitele přestanou být podle ministerstva potenciálním bezpečnostním rizikem.

Firma Aircraft Industries vyrábí dopravní letouny L 410 a L 410 NG, zaměstnává téměř 1000 lidí. Několik strojů L 410 má ve výzbroji i česká armáda. V posledních letech podnik podle ministerstva vlastnil ruský obchodník Iskander Machmudov, na něhož byly po ruské agresi na Ukrajině uvaleny sankce.

Omnipol se 21. dubna dohodl s ruským majitelem na prodeji Aircraft Industries, novým vlastníkem se stala společnost OMPO Holding. Právě nákup kunovické společnosti a bezpečnost dodávek vojenského materiálu byl podle Jakuba Fajnora z tiskového oddělení ministerstva tématem dnešní schůzky Černochové a zástupců ministerstva s Omnipolem.

"Jsem ráda, že Aircraft Industries je zpět v českých rukách, umožní to zajistit stabilitu dodávek a udržet know how v České republice," uvedla po jednání Černochová. "Je to důležitý krok v úsilí vlády oprostit nejen ozbrojené síly, ale i obranný průmysl od závislosti na Rusku," dodala.

Podle Fajnora navrácení kunovické firmy do českých rukou přispěje ke stabilitě a zabezpečení dodávek vojenského materiálu, díky čemuž budou moct české ozbrojené síly plnit svou funkci. "Dodávky náhradních dílů tak přestanou být potenciálním bezpečnostním rizikem kvůli dosavadní vazbě na Ruskou federaci," uvedl.

Ministerstvo připomnělo, že Aircraft Industries se pod ruským vedením orientovala převážně na ruský trh. Úřad ocenil i dřívější vstup Omnipolu do Aera Vodochody, ve kterém má skupina menšinový podíl. "Po záchraně klíčového podniku Aero Vodochody se tak jedná o další aktivitu společnosti Omnipol usilující o zachování a rozvoj domácího průmyslu," uvedl Fajnor.

Omnipol se vedle letecké techniky soustředďuje na obrannou a bezpečnostní elektroniku. Jeho dceřiné společnosti ERA a Mesit disponují pokročilými technologiemi, které se zaměřují zejména na pasivní systémy sledování vzdušných, pozemních a námořních cílů, vojenskou komunikaci, letecké přístroje a přesnou strojírenskou výrobu včetně vlastních slévárenských a galvanických procesů.

Renault stále jedná o budoucnosti aktivit v Rusku, rozhodne v příštích týdnech

Francouzská automobilka Renault stále jedná o budoucnosti svých aktivit v Rusku, rozhodnutí o jejich osudu učiní v příštích týdnech. Uvedl to dnes podle agentury Reuters šéf podniku Luca de Meo. Renault již v březnu své aktivity v Rusku pozastavil v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov pak koncem dubna uvedl, že Renault pravděpodobně převede svůj většinový podíl v ruské automobilce AvtoVAZ za symbolickou částku na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Podrobnosti čtěte tady.

Brusel chystá další ústupky u ropného embarga, šéfka EK jede za Orbánem

Evropská komise se chystá znovu upravit návrh podmínek, za kterých mají členské země ukončit dovoz ropy z Ruska. Vedle dříve navržených výjimek pro Maďarsko, Slovensko a Česko zvažuje Brusel možnost přislíbit investice do infrastruktury zemí nejvíce závislých na ruské ropě. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová se podle svého mluvčího vydá do Budapešti, kde chce o podpoře embarga přesvědčit jeho nejhlasitějšího odpůrce, premiéra Viktora Orbána.

Komise minulou středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku tohoto zcela ukončit dovoz ruské ropy. Opatření, které má režim prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část zdrojů financování vojenské agrese, však odmítly podpořit Budapešť a Bratislava, s dodatečnými podmínkami přišla i Praha. Komise prvním dvěma zemím povolila výjimku do konce roku 2024, Česku pak do poloviny téhož roku.

Maďarsko však embargo odmítlo podpořit i při dosud posledním nedělním jednání unijních velvyslanců, což podle agentury MTI dnes zopakoval ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož "Maďaři nesmí platit za válku".

Komise nyní chystá nový návrh, který by členské země mohly mít na stole v úterý. Podle zmíněného zdroje Reuters by jeho součástí mohl být příslib nových investic do ropné infrastruktury, která by zajistila novým unijním zemím náhradní přísun ropy. Von der Leyenová se v Budapešti chystá osobně přesvědčit Orbána, že i jeho země, s níž má Brusel dlouhodobé spory kvůli obavám z porušování evropských hodnot, by měla embargo podpořit.

Šéfka EK původně plánovala oznámit schválení nových sankcí dnes během projevu ke Dni Evropy, na rozdíl od předchozích balíčků protiruských sankcí však kvůli ekonomickým obavám čelí nejednotě.

Unijní exekutiva podle Reuters také zvažuje, že z nejnovějšího balíčku vypustí zákaz přepravy ruské ropy tankery ze zemí EU, který vadil Řecku, Kypru či Maltě. Návrh měl výrazně znesnadnit Rusku dopravovat ropu například na asijské trhy, některé státy však měly obavy, že byznys evropských lodí přeberou společnosti z jiných zemí.

Rusko podle Kyjeva soustředilo v Černém moři až 50 raket typu Kalibr

Rusko zvýšilo počet nosičů střel s plochou dráhou letu typu Kalibr v Černém moři, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo obrany. Nyní mají ruská vojska v Černém moři podle ministerstva k dispozici až 50 těchto raket, které mohou použít pro zasažení cílů po celé Ukrajině.

"V Černém moři je k dnešnímu dni už sedm nosičů střel s plochou dráhou typu Kalibr odpalovaných z moře," řekl podle agentury Unian mluvčí ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk. Doplnil, že dohromady je na těchto nosičích až 50 raket. Není přitom zcela jasné, zda mluvil pouze o Černém moři, nebo i Azovském moři.

V dalším výroku mluvčí ministerstva podle Unian totiž upozornil, že ze sedmi lodí v Azovském a Černém moři s raketami typu Kalibr může Rusko "provádět raketové údery po celém území Ukrajiny". Podotkl, že mimo to se na území Běloruska, spojence Ruska, nacházejí raketové systémy typu Iskander.

Minulý týden se podle údajů ukrajinského ministerstva obrany nacházely v Černém moři tři ruské nosiče střel s plochou dráhou letu a dohromady na nich bylo asi 20 raket, uvedl portál Ukrajinska pravda.

Demonstrace před ruskou ambasádou upozornila na znásilňování ukrajinských žen

Před budovou ruského velvyslanectví v Praze demonstrovaly asi dvě desítky lidí, kteří chtěli upozornit na znásilňování ukrajinských žen ruskými vojáky a apelovat na potrestání těchto zločinů. Demonstranti, mezi kterými byli muži i ženy, měli nohy potřísněné červenou barvou, která má symbolizovat krev, a na hlavách měli igelitové pytle. Poklidná akce trvala podle zpravodajky ČTK asi čtvrt hodiny.

Demonstrující ženy i muži se od pasu dolů svlékli do spodního prádla. Na prádle a stehnech měli červené skvrny a obtisky rukou, které měly symbolizovat krev. "Chceme poukázat na násilí, které páchá ruské vojsko na Ukrajině na ženách a dětech," řekla ČTK Jana Studničková, jedna z účastnic demonstrace. Podle organizátorů ruská armáda využívá na Ukrajině znásilnění jako válečnou zbraň. "Znásilnění je válečný zločin. Váleční zločinci patří před soud. To nenecháme upadnout v zapomnění!" uvedli organizátoři v pozvánce na facebooku.

Obdobná demonstrace se uskutečnila v polovině dubna také v estonském Tallinnu. Tehdy si ženy na hlavu nasadily černé plastové pytle, částečně se svlékly do spodního prádla, tělo si také potřísnily červenou barvou symbolizující krev.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová na konci dubna oznámila, že za první polovinu měsíce obdržela okolo 400 oznámení o sexuálním násilí včetně znásilnění, kterého se na Ukrajině dopustili ruští vojáci. Lidé podle ní začali tyto činy oznamovat zejména od doby, kdy se ruské jednotky stáhly ze severu Ukrajiny. O nejméně 20 případech znásilnění v Kyjevské oblasti, kterého se údajně dopustili ruští vojáci a které policie vyšetřuje, mluvil v polovině dubna také policejní šéf oblasti Andrij Něbytov.

Znásilnění a sexuální násilí za války OSN klasifikuje jako válečný zločin. Rusko veškeré obviňování ruských vojáků ze zabíjení, mučení či znásilňování civilistů odmítá navzdory množícím se důkazům a svědectvím.

Ukrajina požaduje zvláštní zasedání Rady OSN pro lidská práva

Ukrajina podpořená více než pěti desítkami dalších států dnes požádala o svolání zvláštního zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Informuje o tom agentura Reuters, podle níž Kyjev chce, aby rada posoudila neustále se zhoršující situaci v zemi napadené Ruskem. Konkrétně Ukrajina zmínila například vývoj v Mariupolu, kde podle Kyjeva zahynulo kolem 20 tisíc lidí.

"Současná situace vyžaduje naléhavou pozornost rady vzhledem k nedávným zprávám o válečných zločinech a rozsáhlém porušování práv ve městě Buča a v dalších osvobozených částech země a vzhledem k nadále přicházejícím zprávám o masivních obětech ve městě Mariupol," napsala ukrajinská velvyslankyně při OSN Jevhenija Filipenková. Dopis podepsalo dalších 55 zemí.

Rusko, které svou invazi na Ukrajinu označuje jako "speciální vojenskou operaci", popírá, že by útočilo na civilisty. Zprávy západních zemí, médií i neziskových organizací ale hovoří jinak.

Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat.

Valné shromáždění OSN 7. dubna schválilo přerušení členství Ruska v UNHRC kvůli zprávám, že ruští vojáci na Ukrajině vraždí civilisty. Rusko se následně mandátu vzdalo. O obsazení uvolněného místa v radě, které je určeno pro skupinu zemí východní Evropy a o které se uchází Česko, by Valné shromáždění mohlo rozhodnout toto úterý.

Zelenskyj žádá otevření přístavů, aby se předešlo potravinové krizi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k okamžitému otevření ukrajinských přístavů, které blokují ruská vojska. Upozornil, že současná situace může vyvolat potravinovou krizi ve světě. Napsal o tom na sociální síti Telegram po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který přicestoval do ukrajinského přístavního města Oděsa.

"Je důležité předejít potravinové krizi ve světě, která hrozí kvůli agresivnímu jednání Ruska. Musejí být přijata okamžitá opatření pro odblokování ukrajinských přístavů, aby mohla být vyvážena pšenice," sdělil Zelenskyj.

V pátek zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) podle agentury Reuters uvedl, že na Ukrajině uvázlo kvůli blokádě černomořských přístavů včetně Mariupolu a problémům s infrastrukturou téměř 25 milionů tun obilí.

Zelenskyj podle agentury AFP při jednání s Michelem podtrhl, že Ukrajina dodává obilí 400 milionům lidí na planetě a že blokáda vývozu obilí již vedla ve světě ke zvýšení cen potravin. Podle nejmenovaného evropského činitele, na něhož se AFP odvolává, Michel během své návštěvy Oděsy konstatoval "dopad ruské války na globální dodavatelské řetězce" a podotkl, že kvůli blokádě Černého moře leží "mnoho tun" obilí v oděském přístavu.

Ukrajina byla podle údajů Mezinárodní rady pro obiloviny v loňské sezóně čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým vývozcem pšenice. Blokování obilí se považuje za jednu z příčin vysokých cen potravin, které v březnu podle FAO v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dosáhly rekordního maxima, než v dubnu mírně polevily.

Michel se podle AFP vydal do Oděsy bez ohlášení. Zelenskyj, který s ním mluvil prostřednictvím videokonference, mu podle prohlášení své kanceláře poděkoval za odvahu. Jednání Michela s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem v Oděse přerušilo ruské ostřelování a oba politici se museli uchýlit do krytu.