Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Španělská policie dnes v Madridu zadržela ženu protestující proti ruské agresi na Ukrajině.

IMK: Náhlý konec dodávek ruského plynu může vést k nové krizi německé ekonomiky

Náhlé přerušení dodávek ruského zemního plynu by v Německu způsobilo hospodářskou recesi, která by byla srovnatelná s ekonomickými krizemi v letech 2009 a 2020, nebo dokonce ještě horší. Vyplývá to ze studie německého institutu pro makroekonomickou politiku IMK.

Přerušení dodávek - ať už v důsledku rozhodnutí Evropské unie, nebo Ruska - by podle studie během prvních 12 měsíců vedlo k poklesu produkce v Německu v objemu 114 až 286 miliard eur (2,8 až 7,1 bilionu Kč). To by odpovídalo zhruba třem až osmi procentům hrubého domácí produktu (HDP).

Studie rovněž varuje, že hospodářský výkon Německa by se mohl snížit o další dvě až čtyři procenta v důsledku poklesu poptávky, za kterým by stály vysoké ceny energií. Podle autora studie Toma Krebse by náhlé přerušení dodávek ruského plynu mohlo způsobit podobnou recesi, jakou Německo zažilo v prvním roce pandemie covidu-19 či v době globální finanční krize před více než deseti lety.

"Mohlo by to také vést k ekonomické krizi, jakou (západní) Německo nezažilo od druhé světové války," uvedl Krebs. Upozornil také, že na zemním plynu je obzvlášť závislý chemický průmysl, výroba a zpracování kovů, potravinářství, papírnictví, strojírenství a výroba vozidel. "Pro tato odvětví je zemní plyn základním vstupním faktorem ve výrobním procesu a je obtížné ho nahradit," dodal.

Německá bankovní lobby BDB už minulý týden varovala, že německá ekonomika bude čelit hluboké recesi, pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy. Institut DIW koncem března předpověděl, že německá ekonomika by v případě zastavení dodávek energií z Ruska mohla během následujících 18 měsíců klesnout až o tři procenta.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

Premiér Fiala v rozhovoru s deníkem Die Welt varoval před ustupováním Putinovi

Ruský prezident Vladimir Putin vede již roky válku proti Evropě. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým deník Die Welt to řekl český premiér Petr Fiala, který varuje před ustupováním autoritářským režimům. Fiala prohlásil, že Česko bude ukrajinské armádě čelící ruské invazi pomáhat, jak bude moci, neboť jinak mohou jednou ruští vojáci stát na českých hranicích a poté i na německých.

"Ukrajině jsme zbraně dodávali již před válkou. Byli jsme první zemí. Po ruské agresi jsme byli jedni z prvních, kdo poslali i těžké zbraně," řekl Fiala. "Rakety, tanky, vše, co můžeme. Mnohé jsme měli na skladě, další jsme koupili," uvedl.

Česko dodává zbraně Ukrajincům podle Fialy nejen kvůli tomu, že bojují za svou zemi, ale že bojují i za svobodu Čechů. "Pokud nebude Putin na Ukrajině zastaven, bude jeho armáda jednou na našich hranicích. Nejdříve zřejmě v Pobaltí, pak ale brzy i v Česku. A jednou i na německých hranicích," řekl.

"Putin vede již roky válku proti Evropě! Hybridní, přes dezinformace a kybernetické útoky a stále častěji i vojensky," řekl český premiér s tím, že Putin jasně sdělil, že si přeje Evropu vrátit do doby sfér vlivu Sovětského svazu. Do područí Moskvy tehdy patřila i Praha.

To, že se ustupování agresorovi nevyplácí, připomenul Fiala českou historickou zkušeností z let 1938 a 1968. V roce 1938 Západ umožnil vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi získat československé pohraničí, ale druhé světové válce to nezabránilo. V roce 1968 pak vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem vtrhla do Československa, aby zabránila jeho přechodu k demokracii.

V rozhovoru Fiala vyjádřil pochopení pro to, jak těžký obrat musela německá politika po ruské invazi učinit. Německo totiž po desetiletí sázelo na dobré vztahy s Ruskem, což si Moskva podle kritiků vysvětlovala jako slabost. Německo po zahájení nynější invaze začalo dodávat Ukrajině zbrojní materiál a po určitém zdráhání souhlasilo i s poskytnutím těžkých zbraní.

Fiala, který před týdnem ve čtvrtek jednal v Berlíně s kancléřem Olafem Scholzem, listu Die Welt řekl, že Německo může s vyzbrojením Ukrajiny pomoci i tak, že přenechá některou západní techniku Česku výměnou za to, že česká armáda předá ukrajinské straně svou výzbroj sovětského původu. Na tom se Fiala se Scholzem dohodli.

Tématem rozhovoru deníku Die Welt s českým premiérem byla i kritická prohlášení Ukrajiny na adresu některých západních spojenců, mimo jiné Německa. Fiala poukázal na to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj činí těžká rozhodnutí pod tlakem války. A to se může odrazit i v prohlášeních a v emocích, které Kyjev vyjádří. "Pro některé západní politiky to může být bolestivé. Ale možná i právě to pomáhá dát věci trochu do pohybu," dodal.

Kyjev vyplnil druhou část žádosti o členství v EU, EK chce odpovědět v červnu

Kyjev vyplnil druhou část žádosti o členství v Evropské unii, uvedl na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dnes zároveň skrze video hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ta na twitteru napsala, že EK chce odpovědět v červnu.

Ukrajina nyní k dosažení statusu kandidátské země od Evropské komise potřebuje kladné hodnocení a následně i souhlas všech členských států, napsala agentura DPA. Poté následují vyjednávací rozhovory, které běžně trvají několik let. O konečném začlenění do bloku pak znovu musí jednomyslně rozhodnout všech 27 členů unie.

Kyjev o unijní členství požádal na začátku března, krátce po vpádu ruských vojsk. V polovině dubna pak Ukrajina unii zaslala první část dotazníku, na jehož základě EU o přijetí rozhoduje.

"Děkujeme, že nám na této významné cestě vysíláte jasné signály podpory," uvedl Zelenskyj.

Von der Leyenová předala ukrajinskému státníkovi unijní dotazníky na návštěvě Kyjeva 8. dubna. O necelé dva týdny později ukrajinskou metropoli navštívil i předseda evropské rady Charles Michel, který dnes podle AFP bez ohlášení navštívil jihoukrajinskou Oděsu.

Ruského velvyslance v Polsku polili při pokládání květin u památníku sovětských vojáků červenou barvou.

Čínský vůdce mluvil s Scholzem, varoval před vystupňováním konfliktu na Ukrajině

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes německému kancléři Olafu Scholzovi řekl, že je zapotřebí vyvinout maximální úsilí, aby se konflikt na Ukrajině nevystupňoval a nezměnil v "nezvladatelnou situaci". Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní rozhlas.

"Je třeba vyvinout veškeré úsilí, abychom se vyhnuli vystupňování a rozšíření ukrajinského konfliktu, což by mohlo vést k nezvladatelné situaci," prohlásil Si ve videohovoru se Scholzem.

Si rovněž vyzval Německo, aby se podílelo na iniciativě globální bezpečnosti, kterou čínský prezident představil minulý měsíc. Iniciativa staví na principu "nedělitelné bezpečnosti", podle nějž nelze bezpečnost státu oddělovat od bezpečnosti v regionu. Ruský prezident Vladimir Putin na základě tohoto principu ospravedlňuje ruský útok na Ukrajinu, píše Reuters.

Čína, která je považována za jednoho z nejbližších spojenců Moskvy, nevyprovokovaný ruský vpád na Ukrajinu odmítá odsoudit.

Ukrajina zatím osela jarními plodinami sedm milionů hektarů, což je o 25 až 30 procent méně než loni, uvedl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Země podle něj navzdory ruské invazi v dubnu vyvezla více než jeden milion tun obilí. Ukrajina byla v loňském roce čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým největším vývozcem pšenice.

Ruská invaze na Ukrajinu je jen důsledek ruských imperiálních ambic, ruský státník je k smrti vyděšený, reagoval na Putinův projev Kyjev.

Putin je diktátor, za válku ho čeká kriminál, psalo se na prokremelském serveru

Na hlavní stránce prokremelského média Lenta.ru se dnes objevilo více než deset příspěvků kritizujících prezidenta Vladimira Putina, a to i jako paranoidního diktátora, který rozpoutal válku proti Ukrajině - a v té nebude vítězů, jen poražených. Na vzápětí smazané příspěvky upozornil server Mediazona, který je v Rusku zakázán. Podle něj nešlo o útok hackerů, ale o protest v redakci. Protiválečné slogany se dnes nakrátko objevily i na některých ruských televizorech, napsal server BBC.

Smazané příspěvky, zachycené v archivu, měly titulky „Putin rozpoutal jednu z nejkrvavějších válek 21. století“, „Vladimir Putin se přeměnil v ubohého diktátora a paranoika“, „Ruská elita je nemocná nepotismem a patolízalstvím“, „Putina a jeho poradce čeká kriminál“ či „Válkou se snadněji zamaskují fiaska v ekonomice. Putin musí odejít. Rozpoutal nesmyslnou válku a vede Rusko do propasti“.

Příspěvky začínaly upozorněním, že daný materiál nebyl schválen vedením. Ke zveřejnění těchto příspěvků se přihlásili vedoucí ekonomické rubriky Jegor Poljakov a redaktorka Alexandra Mirošnikovová.

Protiválečný slogan si dnes mohli podle serveru BBC přečíst ruští uživatelé takzvaných chytrých televizorů, kteří se chtěli koukat na přenos oslav Dne vítězství z Rudého náměstí v Moskvě. V seznamu kanálů na televizích se krátce změnily názvy jednotlivých programů, a to i u velkých stanic jako První kanál, Rossija-1 nebo NTV Plus.

Místo jmen těchto kanálů se na obrazovkách objevil totožný nápis: „Na vašich rukou je krev tisíců Ukrajinců a jejich stovek zavražděných dětí. Televize a úřady lžou. Ne válce.“

Ruští generálové by měli být postaveni před vojenský soud, uvedl britský ministr

Ruští generálové by měli být kvůli svému podílu na invazi na Ukrajinu postaveni před vojenský soud. Spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem znectili ruskou vojenskou minulost a stali se odrazem fašismu a tyranie z roku 1945. Podle stanice BBC to u příležitosti dnešní vojenské přehlídky v Moskvě k 77. výročí konce druhé světové války prohlásil britský ministr obrany Ben Wallace.

„Všichni profesionální vojáci by měli být chováním ruské armády zděšeni,“ uvedl Wallace ve výňatcích projevu, které zveřejnilo jeho ministerstvo. „Nejenže se podílejí na nezákonné invazi a válečných zločinech, ale jejich nejvyšší velení zklamalo vlastní řadové vojáky do té míry, že by mělo být postaveno před vojenský soud,“ dodal.

Podle Wallace se generálové „přímo podílejí na Putinově únosu hrdé historie svých předků, kteří se bránili proti bezohledné invazi; odráželi fašismus; obětovali se pro vyšší cíle“.

Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v účelovém zkreslování historie, které má ospravedlnit ničím nevyprovokovanou agresi Ruska na Ukrajině, komentoval projev ruského prezidenta premiér Petr Fiala (ODS). 

„Nemá smysl se ohrazovat proti každé jednotlivé lži, která v Moskvě zazněla, projev ale potvrdil důležitost jednotného a razantního postupu Západu proti agresorovi," uvedl Fiala.

Další snímky z moskevské přehlídky

Letecká část přehlídky se neuskuteční

Ruské vzdušné síly dopředu nacvičovaly formace nad Rudým náměstím včetně písmena Z, jež je symbolem invaze. Nakonec však byla letecká část přehldíky ke Dni vítězství zrušena. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil za důvod povětrnostní podmínky. Zrušeny byly i letecké show jinde – v Jekatěrinburgu, Novosibirsku a v Samaře.

Snímky z přehlídky ke Dni vítězství na moskevském Rudém náměstí