Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Válka na Ukrajině zvyšuje závislost světa na uhlí

Závislost světa na uhlí, tedy palivu, o němž si mnozí mysleli, že brzy skončí, je teď silnější než v minulosti. Poptávka roste od loňského roku v souvislosti s nedostatkem zemního plynu a prudkým růstem spotřeby elektřiny po zrušení koronavirových omezení. Ruská invaze na Ukrajinu pak trh s uhlím výrazně podpořila a vyvolala dominový efekt. Ten způsobil, že producenti elektřiny mají této suroviny nedostatek, ceny se proto zvyšují na nové rekordy, upozornila agentura Bloomberg. Podrobnosti čtěte tady.

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ruské tajné služby zmařily pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora, pokládaného za tvář kremelské propagandy.

Od začátku války dostalo víza 308 tisíc lidí z Ukrajiny

Od začátku ruské invaze vydalo ministerstvo vnitra uprchlíkům z Ukrajiny 308 170 víz. V neděli je dostalo 862 lidí. Počet vydaných víz v posledních týdnech klesá. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předminulý týden uvedl, že se počet běženců ustálil na zhruba 300 tisíc. Ministerstvo sice vydává další víza, někteří Ukrajinci ale z Česka odjíždějí. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února.

Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají víza dočasné ochrany, která jim umožňují v Česku pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci.

Na cizinecké policii se od počátku války ohlásilo 194.689 lidí, v neděli jich bylo 1869. Děti do 15 let se na policii hlásit nemusí.

Putin blahopřál Macronovi ke znovuzvolení francouzským prezidentem

Ruský prezident Vladimir Putin poblahopřál Emmanuelovi Macronovi ke znovuzvolení francouzským prezidentem a popřál mu hodně úspěchů ve státnické činnosti, oznámila ruská média s odvoláním na Kreml. Macronovi již blahopřáli americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz či představitelé Evropské unie.

Německý koncern Rheinmetall žádá o vývoz stovky obrněnců na Ukrajinu

Německý zbrojařský koncern Rheinmetall požádal spolkovou vládu o vývoz stovky starších bojových vozidel pěchoty Marder na Ukrajinu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informovala agentura Reuters, která tak potvrdila informace nedělníku Welt am Sonntag.

Žádost o souhlas nyní musí posoudit spolková bezpečnostní rada, které předsedá kancléř Olaf Scholz. Německá média poznamenávají, že je to poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy bude německá vláda o formální žádosti o export obrněnců Marder rozhodovat.

Kyjev o stovku bojových vozidel pěchoty typu Marder ze 70. let již dříve požádal, na počátku dubna ale list Die Welt napsal, že německá ministryně obrany Christine Lambrechtová možnost přenechání vozů zamítla. Zdůvodnila to tím, že stroje Marder, které se německá armáda rozhodla nahradit obrněnci Puma, jsou nadále potřebné kvůli závazkům v rámci NATO.

Blinken: Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná

Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná, prohlásil dnes po návštěvě Kyjeva americký ministr zahraničí Antony Blinken. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. 

Celý článek najdete zde >>>

Ukrajinské síly odrazily ruský pokus o útok ve směru z Izjumu na Barvenkove a Slovjansk, útok Rusů na obec Popasna pokračuje, hlásí ukrajinská armáda.

Ministři zahraničí a obrany Spojených států Antony Blinken a Lloyd Austin při nedělní návštěvě Kyjeva slíbili Ukrajině přímou a nepřímou pomoc ve výši 713 milionů dolarů (16 miliard korun) a postupný návrat amerických diplomatů do země. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele.

Francouzskému prezidentovi Macronovi poblahopřál k znovuzvolení americký ministr zahraničí Antony Blinken i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Do Kyjeva dorazili američtí ministři zahraničí a obrany, Blinken a Austin

Do Kyjeva večer přicestovali američtí ministři zahraničí a obrany, Antony Blinken a Lloyd Austin. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na poradce ukrajinského prezidenta Oleksije Arestovyče. Ministři jsou prvními takto vysoce postaveným americkými činiteli, kteří Ukrajinu navštívili od začátku války, kterou Rusko rozpoutalo koncem února. Očekává se, že s prezidentem Volodymyrem Zelenským budou jednat o další americké pomoci Ukrajině.

Zelenskyj dal už dopředu jasně vědět, co od návštěvy očekává. "Nemůžete k nám dnes přijít s prázdnýma rukama a neočekáváme jen dárky nebo nějaké dorty, očekáváme jasné věci a konkrétní zbraně," poznamenal.

Spojené státy jsou největším podporovatelem Ukrajiny ve válce proti Rusku, která dnes vstoupila do 60. dne. Přesto dal na sobotní tiskové konferenci Zelenskyj najevo požadavek, aby Washington ukrajinské armádě dal "ještě těžší a důraznější zbraně". Podle ukrajinských činitelů jimi mají být systémy protiletecké obrany i tanky a obrněné vozy.

Ukrajinský prezident v sobotu také vyjádřil naději, že by Kyjev mohl - až se zlepší bezpečnostní situace - navštívit i jeho americký protějšek Joe Biden, aby "podpořil ukrajinský lid".

Na návštěvu Kyjeva přicestoval americký ministr zahraničí Antony Blinken. Uvedl to podle Reuters poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Kyjev odmítl slova Schallenberga, že by Ukrajina nemusela být členem EU

Prudkou reakci Kyjeva vyvolala sobotní slova rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga o tom, že by se Ukrajina nemusela stát členskou zemí Evropské unie, ale mohla by se sedmadvacítkou spolupracovat jinak. Kyjev, který zvláště po napadení Ruskem o členství velmi aktivně usiluje, je označil za krátkozraká.

Schallenberg v sobotu vystoupil na mediálním summitu v rakouském Lechu, kde mimo jiné poznamenal, že je třeba přehodnotit politiku rozšiřování Evropské unie. Dát Ukrajině i jiným státům najevo, že patří k Evropě a Západu, je podle něj možné i jinak než jejich plným členstvím v EU. Schallenberg v této souvislosti hovořil o nabídce šité Ukrajině na míru.

"Připojení státu, jako je Ukrajina, se nemusí nutně uskutečnit prostřednictvím plného členství," uvedl také s tím, že je třeba myslet i na další země jako Srbsko, Černou Horu nebo Albánii, které o členství už dlouho usilují.

Média si slova rakouského ministra vyložila jasně. "Rakouské ministerstvo zahraničí odmítá vstup Ukrajiny do EU," stálo dnes podle agentury APA na ukrajinských zpravodajských webech.

"Považujeme tato vyjádření za strategicky krátkozraká. Neodpovídají zájmům sjednocené Evropy," nechal se v reakci slyšet mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko. Navíc podle něj slova Schallenberga ignorují fakt, že "drtivá většina" obyvatel zakládajících zemí evropských společenství podporuje členství Ukrajiny.

Nikolenko také připomněl slova ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, podle něhož už teď ukrajinský lid platí vysokou cenu za chyby mnoha evropských vlád. Na mysli tím měl jejich postoj k Moskvě. Hledání alternativ k plnohodnotnému členství Ukrajiny v EU nebo jeho odkládání pod různými záminkami podle Nikolenka znamená ustupovat agresivním plánům ruského prezidenta Vladimira Putina.

Slova Schallenberga rezonovala i v Rusku, na jehož webech se podle APA stala jednou z nejdůležitějších zpráv dneška.

Vlakoví dopravci dosud přepravili do ČR 120 tisíc uprchlíků, vypravili 60 speciálů

Tuzemští železniční dopravci dosud do Česka přepravili z Ukrajiny přes 120 tisíc uprchlíků. Na Ukrajinu nebo k jejím hranicím od vypuknutí války vypravili 60 humanitárních spojů, které vezly více než 4000 tun humanitární pomoci.

Největší nápor cestujících dopravci zaznamenali v prvních týdnech konfliktu na Ukrajině, v dubnu jejich počet postupně klesá. Část uprchlíků cestujících do Česka v zemi nezůstává a směřuje do dalších evropských států.

Ukrajinci budou po amerických ministrech, kteří mají ještě během dneška dorazit do Kyjeva, žádat další dodávky těžkých zbraní, uvedla agentura Reuters.

Jeden z hlavních poradců ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Igor Zhovkva podrobil kritice chystanou cestu šéfa OSN Antónia Guterrese do Moskvy. Podle poradce je velmi nepravděpodobné, že setkání Guterrese s ruským prezidentem Putinem přinese nějaký výsledek. Proti záměru se už dříve vyjádřil i samotný prezident Zelenskyj. Šéf OSN navštíví Moskvu v úterý a poté zamíří do Kyjeva.