Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 24. dubna 2022
Česká republika dosud zmrazila ruský majetek v zemi skoro za miliardu korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Do budoucna je podle ministra možná i jeho konfiskace, vláda tuto možnost prověřuje.
Jourová čeká další balík sankcí EU vůči Rusku v příštím týdnu
Evropská komisařka Věra Jourová čeká, že Evropská unie v následujícím týdnu přijme šestý balík sankcí proti Rusku. Vedle uvalení postihů na největší ruský bankovní dům Sberbank diskutují státy kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině o embargu na dovoz energií. Podle Jourové jsou debaty živější u omezení dovozu ropy, na nichž jsou některé země velmi závislé. Stejně jako slovenský premiér Eduard Heger (OĽaNO) a český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Jourová v dnešní debatě České televize Otázky Václava Moravce zdůraznila, že nejdůležitější je udržení jednotného postupu Evropy vůči Rusku.
Na sankční seznamy podle Jourové mají přibýt další osoby a entity, kterým bude možné konfiskovat v Evropě majetky. Jourová nicméně poznamenala, že do pořadu šla s radou, ať tyto kroky neslibuje, protože jednání mezi zeměmi EU pokračují. Stanjura připomenul, že Česko zastává co nejtvrdší postup, nicméně klíčové je udržet jednotu. „Dohoda je cennější, než je-li to přesně tak, jak žádají středoevropské státy,“ konstatoval. Heger připomenul, že závislost na ruské ropě a plynu je velmi vysoká, ale s ohledem na brutalitu války na Ukrajině je třeba donutit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se z Ukrajiny stáhl.
Na požadavku, aby Evropská unie zavedla proti Rusku tvrdší sankce, protože dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině, se ve středu shodli členové zahraničního výboru Evropského parlamentu. Část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Dlouhodobě zvažovaný krok stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí nutnou k jeho přijetí. Europoslanci v zájmu energetické nezávislosti na Rusku rovněž usilují o co nejrychlejší schválení návrhu na povinné plnění plynových zásobníků před zimní sezonou.
Evropská komise za dva měsíce o začátku ruské invaze na Ukrajinu schválila pět balíků ekonomických sankcí cílících na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin včetně uhlí.
Úplné energetické embargo podporují zejména země východního křídla EU, proti se z ekonomických důvodů staví hlavně Německo, Maďarsko či Rakousko. Itálie, která dříve rovněž odmítala rychlé ukončení dodávek ruského plynu, nyní volá po zavedení stropu na jeho cenu, což by podle Říma mělo Moskvu připravit o část zdrojů.
Česko dosud udělilo ukrajinským uprchlíkům více než 307 tisíc speciálních víz. V sobotu jich přibylo 1418. Cizinecké policii se nahlásilo 1662 lidí.
Ukrajina znovu navrhla příměří a evakuaci z Mariupolu
Ukrajina znovu navrhla Rusku velikonoční příměří pro Mariupol, aby odtud mohla evakuovat civilisty i své vojáky. Oznámil to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak, který také patří mezi ukrajinské vyjednávače při rozhovorech s Ruskem.
V Mariupolu ruské síly neustávají v ostřelování a bombardování oceláren Azovstal, představující poslední velkou baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře. V krytech pod ocelárnami se skývají i stovky žen a dětí. Ruské síly podle ukrajinské strany tak nepřestávají útočit, přestože ruský prezident Vladimir Putin dal před kamerami rozkaz ministrovi obrany další útoky na průmyslový areál odvolat a spokojit se s obklíčením zbytků ukrajinských sil v Mariuopolu. Nálety ale podle ukrajinského generálního štábu podnikají i ruské strategické bombardéry.
„Rusko by se mělo zamyslet nad zbytky své pověsti. K tomu jsou zapotřeí tři mariupolské kroky: (vyhlásit) velikonoční příměří v Mariupolu, (zorganizovat) humanitární koridory pro civilní obyvatelstvo a (uspořádat) kolo zvláštních rozhovorů pro výměnu/stažení vojáků,“ napsal Podoljak na twitteru.
Zástupce velitele pluku Azov, bránící Azovstal, dnes podle listu Ukrajinska pravda uvedl, že obránci se drží z posledních sil, každé tři minuty na ně padají bomby a Rusové se pokoušejí vzít pozice ukrajinských obránců útokem. „Přestože dnes jsou Velikonoce, nepřítel pokračuje v shazování leteckých bomb a v ostřelování z lodí, střílí z děl, nepřátelské tanky a pěchota se pokouší o útok,“ uvedl podle deníku Svjatoslav Palomar.
Ten připomněl, že podle prezidenta Volodymyra Zelenského nejsou ukrajinské jednotky ještě dost vybavené, aby se pokusily osvobodit Mariupol z obklíčení. Ruské síly mezitím z města odvážejí těla zabitých obyvatel do masových hrobů za městem, aniž by se je pokusily identifikovat.
Zelenskyj na Velikonoce vyzval krajany k svornosti a k porážce zla
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v poselství k pravoslavným Velikonocům, natočeném v kyjevském chrámu svaté Sofie, prosil Boha, aby v zemi, která se 60. den brání útoku Ruska, zavládl mír. „My všichni věříme v nové vítězství. Nezničí nás žádná horda, ani ničemnost. Překonáme těžké časy,“ prohlásil.
Prezident vzýval nebesa, aby chránila obránce vlasti a všechny ty, kdo jim pomáhají, aby uchránily budoucnost dětí a také pomohly truchlícím matkám překonat bolest ze ztráty dítěte ve městech a vsích, „kam Rusko přineslo smrt“.
Nejméně 213 dětí bylo zabito během nynější války s Ruskem, dalších 389 dětí bylo zraněno, uvádí ukrajinská generální prokuratura. V sobotu při ostřelováni Oděsy ruskými raketami a střelami přišla o život matka s tříměsíčním kojencem.
Zelenskyj připomněl, že Velikonoce jsou symbolem vítězství života nad smrtí, a popřál, „ať život vyhrává bitvu se smrtí každý den“.
„Naše srdce jsou naplněna sveřepým hněvem, naše duše zuřivou nenávistí k uchvatitelům a ke všemu, co napáchali. Nedovol, aby tato zuřivost nás zničila zevnitř a přeměň ji v dobrou sílu, abychom porazili síly zla,“ modlil se prezident a prosil také o zachování jednoty a svornosti.
Turecko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro ruská letadla, letící do Sýrie
Ankara podle agentury Bloomberg nařídila uzavřít turecký vzdušný prostor pro ruské stíhačky, letící do Sýrie. Zákaz se vztahuje také na civilní stroje, které přepravují vojáky. Rusko od roku 2015 bojuje v syrské občanské válce na straně prezidenta Bašára al-Asada a drtivou většinu svých leteckých sil přepravuje do země právě přes Turecko.
Turecká vláda se nedomnívá, že tento krok zabrání Rusům dopravovat do Sýrie své vojáky a zbraně. Jejím cílem je vyjádřit solidaritu napadené Ukrajině a členům NATO.
OBSE se snaží o osvobození svých pozorovatelů, zadržených v Doněcku a Luhansku
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se snaží dosáhnout propuštění členů své zvláštní pozorovatelské mise, kteří byli zadrženi v Doněcku a Luhansku, baštách proruských separatistů na východě Ukrajiny. Tamní úřady podle ruských médií podezírají evropské pozorovatele, že prý předávali údaje ukrajinské straně. Podle britské zástupkyně v OBSE Deirdre Brownové pracovníky mise zajaly ruské síly.
„OBSE je krajně znepokojena tím, že řada členů mise byla v Doněcku a Luhansku zbavena svobody a snaží se všemi dostupnými kanály dosáhnout jejich propuštění na svobodu,“ citovala agentura Reuters z komuniké organizace.
Ministerstvo státní bezpečnosti neuznávané Luhanské lidové republiky v sobotu podle ruské agentury TASS oznámilo, že má důkazy o tom, že pozorovatelé se dopouštěli „vyzvědačství a další podvratné činnosti, shromažďovali utajované informace a spolupracovali s ukrajinským ministerstvem obrany.“
TASS připomněl, že mise OBSE začala působit na Ukrajině v březnu 2014, působilo v ní okolo tisícovky pozorovatelů. Začátkem března OBSE ohlásila evakuaci skoro 500 pozorovatelů po ruském útoku na Ukrajinu. Šéf luhanských separatistů 13. dubna působení mise zakázal. Pozorovatelé měli opustit území ovládané separatisty do konce měsíce.
Ukrajina podle britské rozvědky dál odráží ruské útoky v Donbasu
Ukrajina tento týden odrazila četné ruské útoky vedené podél frontové linie v Donbasu na východě země. Ruské síly sice dosáhly určitých územních zisků, ale silný odpor na všech směrech jim způsobuje značné ztráty, uvedla vojenská rozvědka podle agentury Reuters.
„Špatná morálka a omezený čas na obnovu sil, přezbrojení a přeskupení jednotek, nasazených do předchozích ofenziv, pravděpodobně snižuje efektivitu ruských sil v bojích,“ napsalo v pravidelném hlášení britské ministerstvo obrany, odvolávající se na poznatky rozvědky.
Agentura Reuters dodala, že tyto údaje nebylo možné bezprostředně ověřit.
Šéf OSN navštíví Rusko i Ukrajinu, bude jednat o míru
Generální tajemník OSN António Guterres se chystá na návštěvu Moskvy a Kyjeva. Do hlavního města Ruské federace dorazí v úterý, na Ukrajinu ve čtvrtek. V Moskvě bude Guterres jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Řešit budou možnosti ukončení probíhající války na Ukrajině.
Následně se Guterres přesune do Kyjeva, kde bude hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, šéfem tamní diplmacie Dmytrem Kulebou a zaměstnanci agentur OSN o možnostech posílení humanitární pomoci pro Ukrajinu.
Ještě před začátkem své cesty se šéf OSN v pondělí zastaví v Ankaře, kde má na programu setkání s prezidentem Turecka Recepem Tayyipem Erdoğanem. Turecko během nynější války působilo jako prostředník mezi Ukrajinou a Ruskem a hostilo mírové rozhovory mezi oběma stranami.
Američtí experti: Rusové nezměnili taktiku, velká ofenzíva není pravděpodobná
Vedení ruské armády podle nové analýzy amerických expertů odmítá vynaložit čas a prostředky na konsolidaci svých sil na Ukrajině a nadále uplatňuje strategii pozorovanou od začátku války. Útočné operace se odehrávají na různých osách a v menším měřítku, napsali v sobotu večer pracovníci washingtonského ústavu pro válečná studia. Domnívají se, že Moskva nebude schopna v brzké době spustit na Donbasu či kdekoli jinde rozsáhlejší ofenzívu.
„Máme za to, že taková operace je nepravděpodobná, vzhledem k pozorovaným vzorcům a k neodmyslitelným omezením v dostupné bojové síle jednotek, které tvrdě bojovaly a utrpěly velké ztráty, jakož i k pozorovaným těžkostem s velením,“ uvádí trojice autorů nejnovější analýzy.
Rusové podle expertů pokračují ve vzorci operací, který následují během celé války. „Nasazují malá seskupení jednotek do široce rozprostřených útoků podél vícero os a odmítají přijmout operační přestávky potřebné k vytvoření podmínek pro rozhodující operace,“ píše se v analýze.
Zprávy ze dne 23. dubna 2022
Zelenskyj: Američtí ministři obrany a zahraničí přijedou v neděli do Kyjeva
Americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin v neděli přijedou do Kyjeva. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o první oficiální cestu vysokých představitelů Spojených států na Ukrajinu od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi.
Zelenskyj také řekl, že ukrajinská armáda zatím není připravena prolomit obležení Mariupolu, nad kterým mají kontrolu ruské jednotky.
O členství České republiky v Radě OSN pro lidská práva, kde by země mohla nahradit Rusko, by se mohlo rozhodnout do měsíce, řekl velvyslanec Kulhánek.
Moskva tvrdí, že dnes zabila až 200 ukrajinských vojáků; Kyjev chce jednat
Moskva tvrdí, že ruské bojové síly dnes zabily až 200 ukrajinských vojáků a zničily přes 30 vozů ukrajinské armády. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informuje agentura Reuters. Tvrzení Moskvy však nelze nezávisle ověřit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím podle agentury AFP vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke schůzce, na které by ukončili válku. Kyjev ale přeruší jednání s Moskvou, pokud budou zabiti jeho vojáci v Mariupolu, varoval.
"Tato válka může být ukončena tím, kdo ji začal," řekl Zelenskyj k možnému jednání s Putinem na tiskové konferenci v kyjevském metru. Rozhovory zprostředkovatelů podle něj k ukončení konfliktu nepovedou.
Jako další možné důvody pro přerušení rozhovorů s Moskvou Zelenskyj vyjmenoval případná referenda o nezávislosti v Ruskem okupovaných územích v okolí Chersonu a Záporoží.
Ruské ministerstvo obrany také uvedlo, že jeho dnešní útok na Oděsu směřoval proti logistickému terminálu, kde podle Moskvy bylo velké množství zbraní z USA a z evropských zemí. Při útoku na toto přístavní město byla však zasažena také nejméně jedna obytná budova. Nejméně šest lidí přitom podle BBC přišlo o život.
Oděsu zasáhly ruské rakety, vyžádaly si pět mrtvých a 18 zraněných
Dnešní útok ruskými raketami na ukrajinské přístavní město Oděsa si vyžádal pět mrtvých a 18 zraněných. S odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář o tom informovala agentura Reuters. Podle ukrajinské agentury Unian se Oděsa stala terčem ruských střel Kalibr s plochou dráhou letu. Podrobnosti čtěte tady.
























Počet uprchlíků z Ukrajiny odbavených v uprchlickém středisku v Hradci Králové dál klesá. Za posledních sedm dní hradecké Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině zaregistrovalo 605 uprchlíků, což proti 818 zaregistrovaným v předchozím týdnu znamenalo pokles o 26 procent. Od začátku fungování 2. března centrum odbavilo 13 394 ukrajinských uprchlíků.