Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Kvůli odposlechům hrozí pracovníkovi ruského ministerstva až 15 let vězení

Pracovník ruského ministerstva vnitra, který byl v březnu zadržen za šíření lživých informací o ruské armádě, chtěl zprostředkovat telefonický rozhovor mezi moskevskými a kyjevskými policisty, aby Ukrajinci mohli informovat kolegy o počínání ruských vojáků na Ukrajině. S odvoláním na materiály případu o tom dnes Informoval zahraniční tisk.

Sergej Klokov působil ve službách ministerstva vnitra jako technický pracovník - řidič - a o jeho názorech na válku na Ukrajině se úřady dozvěděly kvůli tomu, že mu odposlouchávali telefon, tvrdí americký list The Wall Street Journal (WSJ). Klokov se podle listu Kommersant stal prvním obviněným podle nového paragrafu o šíření lží o ruské armádě, který skončil ve vazbě. Hrozí mu až 15 let vězení.

Klokovův případ podle amerického deníku ilustruje rizika, jakému jsou vystaveni obyčejní Rusové, pokud se i v soukromých rozhovorech odchýlí od oficiální linie, která válku na Ukrajině označuje za "speciální vojenskou operaci" s cílem ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo Donbasu, demilitarizovat a "denacifikovat" sousední zemi.

Klokov je podle vyšetřovatelů podezřelý ze šíření zpráv, že Rusko posílá raněné vojáky do Běloruska, že tají počet zabitých vojáků, že "Ukrajině nevládnou nacisté" a že "ruští vojáci zabíjeli civilisty".

Moskvan Klokov o válce po telefonu hovořil s jedním policistou z Kyjeva a kolegům tvrdil, že informace získává z internetu a sociálních sítí. Kolegové ale pochybovali o většině jeho tvrzení a více je zneklidňoval růst cen potravin.

Klokov se také s kolegy z práce pokoušel bavit o politice, přestože jej od toho odrazovali. Klokov podle výpovědí kolegů před vyšetřovatelem tvrdil, že Rusko nemělo právo napadnout Ukrajinu a válčit s Ukrajinci.

"Pokoušel jsem se mu vysvětlit, že žádná válka není, ale neposlouchal. Nedokážu objasnit, proč se stal takovým radikálem," prohlásil jeden z kolegů.

Klokov prožil dětství v ukrajinském městě Buča, kde podle místních úřadů ruští vojáci během krátké okupace zabili stovky lidí, než se museli z okolí Kyjeva stáhnout. U prvního výslechu, den po zatčení, Klokov uvedl, že mohl být uveden v omyl. Při druhém výslechu se přiznal, že se dopustil chyby.

Po uvěznění ve vazbě dostal obviněný přiděleného úředního obhájce Vladimira Makarova, který sám uvádí, že 30 ze svých 71 let strávil ve službách sovětské tajné policie KGB, než se stal advokátem. Svého klienta vybízel, aby se přiznal. To Makarov americkému deníku odmítl potvrdit, ale prohlásil, že jeho bývalý klient "se zbláznil ze zpráv, které do něj napumpovali z Ukrajiny".

Současný obhájce Daniil Berman zdůrazňuje, že Klokov je nevinen, protože se o válce na Ukrajině vyjadřoval v soukromých rozhovorech, a tedy nešířil žádné informace na veřejnosti. Advokát rovněž upozornil, že dosud neviděl svolení soudu k odposlouchávání jeho klienta, i když vyšetřovatelé tvrdí, že povolení měli.

Vyšetřovatelé se k tomu odmítli vyjádřit.

Francie a Německo dodaly v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 274 milionů eur, Česko za 14 milionů eur, píše The Daily Telegraph. Podrobnosti najdete tady.

Oděsu zasáhly ruské rakety, o případných obětech zatím nejsou zprávy

Ukrajinské přístavní město Oděsa, které leží u Černého moře, se stalo terčem ruských střel Kalibr s plochou dráhou letu. Na sociální síti Telegram to uvedla ukrajinská agentura Unian. Vojenského velitelství Jih podle agentury potvrdilo, že městská infrastruktura byla zasažena, a varovalo, že nebezpečí trvá.

"Ve městě zahřměly čtyři výbuchy. Jedna ze střel zasáhla obytný blok, na dvoře shořelo několik aut a několik bytů utrpělo vážné škody, v ostatních jsou rozbitá okna. Zatím nejsou žádné zprávy o případných obětech či zraněných," napsal Unian, který na sociální síti zveřejnil také záběry letící ruské střely.

Požár a poškození obytného domu v Oděse následovalo po vyhlášení leteckého poplachu, uvedla BBC v on-line reportáži na svém ruskojazyčném webu.

Oděsa je jedním z klíčových míst, která chce ruská armáda dobýt při své ofenzivě na jihu a východě Ukrajiny. Válka, která začala ruských útokem 24. února, dnes pokračuje 59. dnem.

První ruský pluk by měl být na nové rakety Sarmat přezbrojen na podzim

Nejpozději na podzim bude na Sibiři vytvořen první pluk vyzbrojený novými mezikontinentálními raketami Sarmat. V ruské televizi to dnes řekl šéf vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Jde o ambiciózní cíl, protože první test nové rakety se uskutečnil tuto středu a západní experti předpokládají, že podobných zkoušek bude muset být více, než nová raketa bude moci být zařazena do výzbroje, poznamenala agentura Reuters.

"Nejpozději na podzim plánujeme vytvořit ze sériově dodaných raket první pluk, který bude v Krasnojarském kraji," řekl Rogozin podle agentury TASS. Krasnojarsk leží asi 3000 kilometrů na východ od Moskvy. Reuters připomíná, že středeční vypuštění rakety se uskutečnilo po letech odkladů, zaviněných potížemi s financováním i technickými problémy.

Nové rakety mají být umístěny do stejných podzemních sil, v jakých dosud byly rakety sovětské konstrukce Vojevoda, v Severoatlantické alianci přezdívané Satan. Ty má raketa Sarmat nahradit. Podle Rogozina tak bude možné ušetřit značné zdroje i čas.

Od nové rakety si Moskva slibuje, že bude s to proniknout jakoukoliv protiraketovou obranou. Její dolet má umožnit dopravit jaderné hlavice na kterékoliv místo na Zemi jak přes severní, tak přes jižní pól.

"Ve světě nemá obdoby a ještě dlouho mít nebude. Tato skutečně jedinečná zbraň posílí bojový potenciál našich ozbrojených sil, spolehlivě zajistí bezpečnost Ruska vůči vnějším hrozbám a přiměje k přemýšlení ty, kdo se v zápalu zběsilé, agresivní rétoriky snaží ohrožovat naši zemi," zdůraznil ruský prezident Vladimir Putin v blahopřání vojákům k úspěšnému testy nové rakety.

Sarmat patří k nové generaci ruských strategických zbraní, jejichž vývoj Putin ohlásil v předvečer prezidentských voleb v roce 2018.

Těžkou mezikontinentální raketu Sarmat, která je na kapalné palivo a je odpalovaná z podzemních sil, označil server Armadninoviny.cz svého času za "ruskou superraketu pro konec světa". Jejím úkolem je totiž způsobit nepříteli co nejtěžší ztráty na civilních cílech, a zlomit tak jeho odhodlání pokračovat v boji.

Do výzbroje by raketa mohla být podle dřívějších vyjádření ruských představitelů zařazena v letošním roce. Ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že se tak stane po završení nynějších zkoušek. Jeden raketový pluk se už připravuje na přezbrojení.

Raketa ve středu odstartovala z podzemního sila na kosmodromu Pleseck u Archangelsku na severu evropské části Ruska a cvičné hlavice zasáhly polygon Kura na poloostrově Kamčatka na Dálném východě.

Rusko na Putinův rozkaz 24. února zahájilo útok na Ukrajinu, a tím rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Podle odhadů si konflikt vyžádal už desetitisíce mrtvých.

Kvůli válce dosahuje napětí mezi Ruskem a Západem nejvyšší úrovně od kubánské raketové krize v roce 1962, poznamenal Reuters, který zároveň připomněl výrok generálního tajemníka OSN: "Vyhlídka na jaderný konflikt, dříve nemyslitelný, je zpět mezi možnostmi," uvedl v březnu šéf OSN António Guterres.

Novými mezikontinentálními raketami Sarmat bude první z ruských pluků přezbrojen nejpozději na podzim, prohlásil šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin.

Jurečka: Dokud bude ruský prezident Putin v Kremlu, je ohrožena i Česká republika

Dokud bude ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu, nejsou ohroženy jen Ukrajina a pobaltské státy, ale i Česká republika. V projevu na sjezdu KDU-ČSL v Ostravě to dnes řekl předseda strany a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Souvisejícími dopady je destabilizován celý svět, míní. Rusko napadlo Ukrajinu 24. února, Česko od té doby udělilo uprchlíkům z Ukrajiny 305 890 speciálních víz.

"Všichni víme, že dokud Vladimir Putin bude v Kremlu, není ohrožena jenom Ukrajina a další státy Pobaltí, ale jsme ohroženi i my. Ve všech dalších souvisejících dopadech v oblasti energií, ekonomiky je destabilizován a ohrožen celý svět," řekl Jurečka.

"Když někdo ubližuje bezbrannému, páchá bezpráví, ubližuje dětem, ženám, starým lidem, tak prostě nemůžeme stát bokem. Musíme si vyhrnout rukávy a dát někomu takovému přes držku," dodal politik, který KDU-ČSL vede od ledna 2020 a dnes mandát obhajuje.

Zvládnout uprchlickou vlnu se podle Jurečky podařilo i díky občanům a firmám. Česko umí být ve výjimečných situacích velmi solidární, což dokazuje také solidarita po povodních v letech 1997 a 2002 nebo po loňském tornádu na jižní Moravě, uvedl.

Ocenil, že nikdo z pěti stran vládní koalice ani na vteřinu nepochyboval o tom, jakou má Česko pozici vůči Rusku a jakou pomoc má nabídnout Ukrajině, ať už přímo ukrajinské vládě a lidu, nebo příchozím uprchlíkům. Jurečka také vyzval lidovce, aby aktivně čelili dezinformacím na sociálních sítích či při debatách. Je podle něj nutné zabránit tomu, aby se téma pomoci válečným uprchlíkům zvrhlo v politický souboj.

Ruské ministerstvo obrany popřelo plány použít na Ukrajině jaderné zbraně

Ruské ministerstvo obrany dnes jako absurdní popřelo tvrzení Washingtonu, že se Rusko chystá použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Uvedla to agentura Interfax. Moskva přitom několik měsíců vytrvale popírala varování západních zdrojů o přípravách ruské invaze na Ukrajinu, než tuto zemi 24. února skutečně napadla.

"Prohlášení ředitele Ústřední zpravodajské služby CIA (Wiliama) Burnse o možném použití taktických jaderných zbraní je absurdní," prohlásil dnes náčelník vojsk radiační, chemické a biologické obrany ruských ozbrojených sil Igor Kirillov.

"Za současné úrovně technického vybavení mezinárodního systému monitorování jaderných zkoušek není možné utajit nasazení takového typu zbraní. Pokud to nechápe ředitel CIA, tak buď není profesionál, anebo jej uvádějí v omyl," řekl Kirillov.

Burns nevyloučil možnost, že Rusko použije taktické jaderné zbraně proti Ukrajině, ale připustil, že dosud nejsou patrné přípravy k takovému kroku, připomíná Interfax.

Všechny státy by se měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně, řekl před týdnem v televizním rozhovoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Putin podle Zelenského lidským životům nepřikládá žádnou hodnotu.

Američtí činitelé už v minulosti před podobným scénářem varovali, a to v případě, že by měl Putin pocit, že je zahnán do kouta. "Vzhledem k teoretickému zoufalství prezidenta Putina a ruského vedení, vzhledem k neúspěchům, kterým dosud vojensky čelili, nemůže nikdo z nás brát na lehkou váhu hrozbu, kterou představuje možnost uchýlení se k taktickým jaderným zbraním," varoval šéf CIA.

Fiala podpoří žádost Černochové o zvýšení rozpočtu obrany o 1,4 miliardy korun

Premiér Petr Fiala podpoří žádost ministryně obrany Jany Černochové (oba ODS) o zvýšení rozpočtu obrany o 1,4 miliardy korun, "Je to první konkrétní krok v rámci našeho záměru zvýšit investice do obrany o 48 mld. v příštích třech letech," napsal Fiala. Doplnil, že do obranyschopnosti Česka musí jeho kabinet investovat více než předchozí vlády a že je to i součástí jeho programového prohlášení. Černochová požádala o zvýšení rozpočtu na urgentní nákupy vojenského vybavení tento týden ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). Podrobnosti čtěte tady.

Ukrajinská vicepremiérka avizovala další pokus o evakuaci z Mariupolu

Ukrajina dnes podnikne další pokus o evakuaci civilistů z přístavního města Mariupol, které z větší části ovládají ruská vojska. Oznámila to místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.

"Dnes se znovu pokusíme evakuovat ženy, děti a seniory," uvedlavicepremiérka na sociálních sítích a dodala, že civilisté by se měli shromáždit u jednoho z obchodních center ve městě. "Pokud půjde vše podle plánu, evakuace by měla začít přibližně v poledne (11:00 SELČ)," upřesnila Vereščuková.

V předchozích dnech nevyšly pokusy o evakuaci z Mariupolu a z místních oceláren Azovstal, kde se nadále brání ukrajinští vojáci, připomíná BBC a dodává, že z odpovědnosti se vzájemně obviňovaly obě strany. Ruská strana tvrdila, že ukrajinští vojáci nedovolují civilistům použít humanitární koridory, Vereščuková to odmítala.

Rusové se podle Vereščukové cynicky tváří, že nechápou rozdíl mezi koridorem, kterým se vojáci mají vzdát do zajetí, a humanitárním koridorem pro evakuaci civilistů. Ve skutečnosti ale podle ní tento rozdíl velmi dobře chápou a tímto způsobem se jen snaží zvýšit tlak na ukrajinské vojáky, aby se vzdali.

Česko dosud udělilo ukrajinským uprchlíkům téměř 306.000 speciálních víz

Česká republika dosud udělila uprchlíkům z válkou zasažené Ukrajiny 305.890 speciálních víz.. V pátek jich přibylo 1851, více než před týdnem. Vyplývá to z údajů, které dnes na twitteruzveřejnilo ministerstvo vnitra. Cizinecké policii se v pátek nahlásilo 2486 lidí, od únorového začátku ruské agrese jich bylo celkem 191.158.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden uvedl, že se počet běženců ustálil na zhruba 300.000. Ministerstvo sice vydává další víza, někteří Ukrajinci ale z Česka odjíždějí. Podle úterního vyjádření ředitele cizinecké policie Milana Majera by se mohl počet uprchlíků podle jednoho ze scénářů zvýšit na půl milionu v souvislosti s pokračující ruskou agresí na jihu a východě země.

V pátek Rakušan řekl, že se najde ubytování pro uprchlíky, kteří se budou muset vystěhovat z hotelů a penzionů. Zatím neví, o kolik běženců půjde, budou to ale tisíce. "My rozhodně nenecháme nikoho na ulici. Zvládli jsme během šesti týdnů ubytovat 300.000 lidí. Z těch 300.000 lidí je pouhých 900 v ubytování nějakého humanitárního typu," uvedl Rakušan.

Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají víza dočasné ochrany, která jim umožňují v Česku pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Víza mohou získat uprchlíci z válečných oblastí i lidé z Ukrajiny, kteří v Česku už žijí s povolením k přechodnému pobytu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) minulý týden oznámil, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu z napadené země odešlo více než pět milionů lidí. Devadesát procent uprchlíků z Ukrajiny tvoří ženy a děti a zhruba 60 procent prchajících míří do Polska.

WTA uvažuje o trestech pro Wimbledon za vyloučení Rusek a Bělorusek

Pořadatelům Wimbledonu hrozí tresty za vyloučení ruských a běloruských tenistů z londýnského grandslamu. Informoval o tom deník L'Équipe s odkazem na dopis, který organizátorům poslal šéf WTA Steve Simon.

Rusům a Bělorusům byla zakázána účast ve Wimbledonu kvůli invazi na Ukrajinu. Ve středu o tom informoval All England Lawn Tennis Club a zdůvodnil to snahou o to, aby nebyl turnaj zneužit k propagaci ruského režimu.

Proti rozhodnutí se postavili například světová jednička Novak Djokovič, legendární Martina Navrátilová a také představitelé mužského okruhu ATP i ženského WTA. Obě organizace navíc vůči organizátorům Wimbledonu zvažují sankce.

Jedním z možných trestů je podle Simonova dopisu, který má francouzský list k dospozici, mimo jiné i možnost, že by hráčky za Wimbledon nedostaly body do světového žebříčku. O podobném kroku údajně uvažuje i ATP.

O dalším postupu budou představitelé WTA, zástupci hráčů i organizátorů londýnského grandslamu podle L'Équipe jednat příští týden během turnaje v Madridu. Wimbledon odstartuje 27. června.

Ruské síly útočí na východě Ukrajiny, větších úspěchů ale zřejmě nedosáhly

Ruští vojáci útočí po celé frontové linii v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Ruské síly za uplynulý den ale navzdory zvýšené aktivitě významnějších územních zisků nedosáhly, jejich úsilí totiž nadále maří ukrajinské protiútoky, upozornila britská vojenská rozvědka.

Ačkoliv Moskva již ohlásila dobytí strategického přístavu Mariupol u Azovského moře, těžké boje tam pokračují a zpomalují postup ruských vojsk na Donbasu, uvedlo k poznatkům rozvědky britské ministerstvo obrany. Postupu ruských sil brání také skutečnost, že se jim kvůli účinné ukrajinské obraně nepodařilo ovládnout vzdušný prostor ani moře.

V oblasti Donbasu ukrajinské jednotky za uplynulý den odrazily osm útoků nepřítele. V Mariupolu jsou ukrajinské síly obklíčeny v ocelárnách Azovstal a pokračuje tam ruské bombardování, a to i ze strategických bombardérů, uvádí generální štáb. K odminování přístavu vyslalo ruské velení ženijní jednotky.

Ukrajinská média z hlášení armádního velení zdůrazňují, že u Izjumu v Charkovské oblasti byly do bojů nasazeny a již utrpěly ztráty jednotky ruské 64. motostřelecké brigády, jejíž příslušníci jsou podezřelí z válečných zločinů ve městě Buča u Kyjeva.

V Buči, kterou Rusové načas okupovali, končí exhumace obětí. Zatím se našla těla 412 zavražděných obyvatel města, informovala dnes agentura Unian.

Černochová požádala o zvýšení rozpočtu ministerstva obrany o 1,4 miliardy korun

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) požádala o zvýšení rozpočtu ministerstva obrany o 1,4 miliardy korun na urgentní nákupy vojenského vybavení. Dopis s požadavkem již předala ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS), řekla.

Obrana zároveň vyčlení ze svého rozpočtu dalších asi 1,4 miliardy korun, celkem tak podle její ekonomické náměstkyně Blanky Cupákové půjde na urgentní nákupy asi 2,8 miliardy korun. Za většinu peněz budou pořízeny nákladní automobily Tatra. Podrobnosti čtěte tady.

Při potopení křižníku Moskva zemřel jeden námořník, 27 se pohřešuje, tvrdí Rusko

Při potopení ruského křižníku Moskva zemřel minulý týden jeden námořník a dalších 27 se jich pohřešuje, uvedlo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Dalších 396 členů posádky se podle něj z plavidla podařilo evakuovat. Je to poprvé od tohoto incidentu, co Rusko přiznalo ztráty.

Moskva tvrdí, že křižník, vlajkovou loď ruské Černomořské flotily, před zkázou vážně poškodil požár a výbuch munice. Ukrajinské úřady tvrdí, že křižník Moskva zasáhly ukrajinské síly protilodními střelami. Tvrzení ani jedné ze stran nelze nezávisle ověřit.

Agentura AP připomněla, že krátce po potopení lodi ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se podařilo zachránit celou posádku. Na plavidle bylo podle prvotních odhadů médií okolo 500 lidí. Ministerstvo dnes nevysvětlilo, proč si v hlášeních odporuje.

Na začátku tohoto týdne nezávislý ruský list Novaja Gazeta Europe napsal s odvoláním na matku jednoho z námořníků, že při incidentu zahynulo 40 vojáků a desítky dalších se pohřešují.

"Zahynul námořník a 27 dalších členů posádky se pohřešuje," uvedlo dnes ministerstvo v prohlášení a ujistilo, že rodinám a blízkým poskytuje veškerou potřebnou podporu.

Křižník Moskva označovaný jako nejlépe vybavená a nejvýznamnější loď ruské Černomořské flotily, se potopila 14. dubna. Podle ruských úřadů se tak stalo na rozbouřeném moři, když poničené plavidlo táhli do přístavu. Američtí představitelé se přiklánějí spíše k ukrajinské verzi, podle které se loď potopila v důsledku zásahu protilodními střelami Neptun

Švédsko chce o kandidatuře do NATO rozhodnout do konce května

Švédsko chce mít do konce května jasno v tom, zda se i přes dosavadní neutralitu bude po ruské invazi na Ukrajinu ucházet o členství v Severoatlantické alianci. Vládnoucí sociální demokraté dnes oznámili, že debatu uvnitř strany chtějí ukončit do 12. května. Vedení strany pak o dalším postupu rozhodne nejspíš na schůzce 24. května, informovala dnes agentura AFP.

Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, která nyní tvoří menšinovou vládu pod vedením premiérky Magdaleny Anderssonové, byla historicky vždy odpůrcem členství Švédska v NATO. Tento postoj potvrdila na sjezdu loni v listopadu, premiérka však v poslední době několikrát naznačila, že ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci.

Podle průzkumu veřejného mínění v posledních týdnech setrvale stoupá podíl Švédů, kteří členství v alianci podporují. Průzkum společnost Demoskop pro deník Aftonbladet tento týden ukázal, že pro vstup do NATO je aktuálně 57 procent lidí, v březnu to bylo 51 procent.

Vstup do aliance zvažuje i sousední Finsko, které sdílí s Ruskem hranice. Tamní parlament zahájil debatu o členství v NATO ve středu; finská premiérka Sanna Marinová řekla, že rozhodnutí v Helsinkách padne během příštích několika týdnů.