Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Scholz: Bundeswehr prakticky vyčerpal možnosti dodávat další zbraně Ukrajině 

Německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob na Ukrajinu, tvrdí v rozhovoru s magazínem Spiegel německý kancléř Olaf Scholz. Berlín je opakovaně terčem kritiky za to, že Kyjevu, který čelí ruské agresi, neposkytuje větší pomoc. Scholz v rozhovoru argumentuje i tím, že chce za každou cenu zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, možné třetí světové válce.

Politik je přesvědčen, že Německo, které odmítá Ukrajině dodávat těžké zbraně jako třeba tanky, dělá vše, co je v jeho silách. Možnosti bundeswehru jsou přitom podle něj prakticky vyčerpané. Co ještě může německá armáda poslat, ale ještě pošle, ujistil.

Zároveň připomněl, že Německo bude Ukrajině financovat nákup zbraní od německých výrobců. Berlín Kyjevu nedávno zaslal seznam, z něhož si zbraně může vybrat. Podle informací deníku Bild z něho ale byly vyškrtnuty všechny položky, které Ukrajina považuje za důležité.

Na opakované otázky, proč Německo odmítá dodávat těžké zbraně či průběžně další zbraně ze zásob své armády, Scholz odpověděl mimo jiné tím, že je nezbytné, aby spolková republika byla kdykoliv schopna bránit své území. Ohrožení zemí NATO Ruskem podle něj trvá. "Velmi brzy jsem řekl, že musíme udělat všechno pro to, abychom se vyhnuli konfrontaci mezi NATO a vysoce vyzbrojenou jadernou supervelmocí, jako je Rusko. Dělám vše pro to, abych zabránil eskalaci, která by vedla k třetí světové válce," uvedl kancléř.

Opoziční konzervativní unie CDU/CSU hodlá příští týden ve Spolkovém sněmu předložit návrh usnesení, na jehož základě by Německo těžké zbraně Ukrajině dodalo. Šéf CDU a poslaneckého klubu CDU/CSU Friedrich Merz dnes řekl, že byl zpočátku zdrženlivý, protože nechtěl vyvolat dojem, že jde o "taktické hrátky". "Ale když nebude dodávat spolková vláda, musí dodávat parlament," prohlásil podle agentury DPA Merz. Zdůraznil přitom, že ve Spolkovém sněmu existuje většina pro dodávky těžkých zbraní tvořená CDU/CSU a vládními liberály (FDP) a Zelenými a naopak proti tomu menšina tvořená sociálními demokraty (SPD) kancléře Scholze, krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) a krajně levicovou Levicí.

"Ale počítám s tím, že spolkový kancléř se sám chopí iniciativy a postará se o to, že v německém Spolkovém sněmu se k tomuto tématu vytvoří většina přesahující vládu," prohlásil Merz. Scholz má podle něj momentálně především problémy se svou vlastní frakcí ve Spolkovém sněmu. "Lidé jako Putin rozumí jen velmi jasné řeči," zdůraznil Merz.

Aby Německo pro vyzbrojení Ukrajiny dělalo více, by si přál mimo jiné český ministr zahraničí Jan Lipavský. Němci samotní jsou podle Spiegelu názorově rozděleni. Zatímco 47 procent jich je pro dodávky těžkých zbraní, 45 procent jich je proti.

Do budoucna je podle Scholze nutné uzavření příměří a stažení ruských jednotek. Mírová dohoda pak podle něj musí být taková, aby Ukrajině umožnila se bránit. "Vyzbrojíme ji tak, aby byla garantována její bezpečnost. Jsme k dispozici jako garanční mocnost," podotkl.

Německý kancléř také znovu odmítl embargo na dovoz ruského plynu. K zastavení války by to podle něj nevedlo. Pokud by totiž ruský prezident Vladimir Putin reagoval na hospodářské argumenty, válku by vůbec nezačal.

Zároveň Scholz připustil, že se spolková republika měla dříve začít zbavovat závislosti na ruském dovozu. Také podle něj spojenci už po ruské anexi Krymu v roce 2014 měli přijmout část sankcí, které přišly na řadu až letos.

Jednání o Ukrajině v Německu se podle Pentagonu zúčastní přes 20 zemí

Spojené státy očekávají, že se obranných rozhovorů o Ukrajině, které se budou příští týden konat v Německu, zúčastní zástupci více než 20 zemí. Jednání se mimo jiné zaměří na obranné potřeby Ukrajiny do budoucna. Oznámilo to dnes americké ministerstvo obrany.

Americký ministr obrany Lloyd Austin se příští úterý sejde s některými svými protějšky na americké letecké základně Ramstein v Německu a bude s nimi diskutovat mimo jiné o dalších dodávkách zbraní Ukrajině, uvedl ve čtvrtek Pentagon. Které země se schůzky zúčastní, však tehdy neupřesnil.

Mluvčí Pentagonu John Kirby dnes podle agentury Reuters nepotvrdil spekulace, že po jednáních bude oznámena dlouhodobá pomoc pro Ukrajinu. "Nejdeme do toho s předem připravenými závěry," uvedl.

Na setkání bylo podle Kirbyho přizváno zhruba 40 zemí, včetně států, které nejsou členy NATO.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek oznámil další zásilku zbraní pro Ukrajinu v hodnotě 800 milionů dolarů (cca 18 miliard Kč), jejíž součástí bude munice, dělostřelecké zbraně, či taktické drony. Pomoc ve stejné hodnotě oznámily Spojené státy také už minulý týden.

V případě dalších sankcí by MMF mohl dále snížit výhled globálního růstu

Pokud západní země rozšíří své sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu a ceny energií dále porostou, Mezinárodní měnový fond (MMF) by mohl dále snížit svůj výhled globálního růstu. Uvedla to dnes první náměstkyně šéfky MMF Gita Gopinathová. Je podle ní "zcela možné", že se z války na Ukrajině stane takzvaný zamrzlý konflikt, který se potáhne dlouhou dobu.

MMF tento týden snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli protiruským sankcím.

Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, zatímco v lednu jí fond předpovídal ještě růst, a to o 2,8 procenta. Měnový fond nyní očekává, že hospodářský růst v eurozóně v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z loňských 5,3 procenta. V lednu přitom letošní růst ekonomiky eurozóny fond odhadoval na 3,9 procenta.

Ruský soud uvalil vazbu na opozičníka Kara-Murzu, obviněného ze šíření lží o ruské armádě. Úřady za cizí agenty označily známé novináře.

Česko chce nahradit vyloučené Rusko v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Ministerstvo zahraničí oznámilo, že už byla podána kandidatura.

Moldavsko si kvůli výrokům ruského generála o ovládnutí jihu Ukrajiny a spojení s Podněstřím předvolalo ruského velvyslance, píše AFP.

Matka zabitého ruského důstojníka hovořila na ceremonii o hrdosti na Putina

Smíšené ohlasy v médích a na sociálních sítích vyvolal projev matky ruského výsadkáře, zabitého v bojích na Ukrajině, která za svého mrtvého syna přebírala jedno z nejvyšších ruských vyznamenání. Například běloruský opoziční web Naša Niva v té souvislosti psal o "konečném stadiu odlidštění režimu" ruského prezidenta Vladimira Putina. V oficiálních ruských médiích je výsadkář popisován jako hrdina.

Rusko napadlo sousední Ukrajinu na konci února, stále pokračující agrese si zatím vyžádala desetitisíce mrtvých. Řada měst na východě Ukrajiny dál čelí intenzivnímu ostřelování, ruská armáda zřejmě začíná nový rozsáhlý útok v Donbase na východě země. Po vytlačení ruských vojsk z oblasti na sever od Kyjeva začala najevo vycházet zvěrstva, kterých se v obsazených vesnicích a městech ruští vojáci dopouštěli.

"Jsme hrdí. A vždy budeme hrdí. I na naše Rusko i na našeho prezidenta. Vladimira Vladimiroviče Putina si velice vážíme. A jsme na něj také hrdí. I na náš lid jsme hrdí. I na naše vojáky, na naši ruskou armádu. Ať se Západ na nás nehrne, my se nezlomíme, nezalekneme se. Jen budeme ještě odvážnější," prohlásila matka výsadkáře Vladimira Zozulina, když za svého syna přebírala Zlatou hvězdu hrdiny Ruské federace. Její syn přišel na Ukrajině o život už 12. března.

Na sociálních sítích ale řadu lidí zarazily "propagandistické fráze" z úst ženy, která právě přišla o své dítě, všiml si běloruský opoziční web Naša Niva. "Co by měla cítit matka, které zabili syna? Normální, prostě jakákoliv matka bude cítit zničující hoře. Tato žena cítí hrdost. Na Rusko a na Putina," napsal list. "Co ji jako první napadne na pohřbu vlastního dítěte? Správně: Ať se Západ na nás nehrne... Na tomto příkladu můžeme vidět konečné stadium odlidštění putinovského režimu: mrtvý mateřský cit," dodal web.

Prokremelská ruská média nabízí čtenářům příběh, podle kterého nadporučík Zozulin odhalil pozice ukrajinského dělostřelectva - vzápětí zničeného ruskou palbou - a při odvážném útoku zajal nepřátelského důstojníka a nakonec i za cenu vlastního života chránil vojáky ve své rotě, které poslal do bezpečí, a sám, ač raněn, kryl jejich ústup. A když mu došly náboje, nechal nepřítele přistoupit blíže a pak odpálil granát.

Ruské úřady oznámily, že po mrtvém pojmenují ulici v Ivanovu a také školu ve Vologdské oblasti, kde prožil dětství.

Putin přijme generálního tajemníka OSN v úterý 26. dubna v Moskvě, oznámil mluvčí Kremlu. Guterres bude jednat také s Lavrovem.

V Británii se ukrajinští vojáci cvičí v zacházení s moderní technikou

Ukrajinští vojáci se v Británii cvičí v zacházení s moderními obrněnými vozidly, která Londýn slíbil dodat na Ukrajinu. Při návštěvě Indie to řekl premiér Boris Johnson. Podle něj jsou to desítky příslušníků ukrajinské armády, do vlasti by se měli vrátit společně se zásilkou celkem 120 obrněných vozů Wolfhound a Mastiff. Další Ukrajince učí Britové v Polsku používat jimi dodané protiletecké střely, napsal list The Guardian.

Mluvčí britského premiéra odmítl, že by výcvik ukrajinských vojáků mohl vyostřit konflikt s Ruskem. "Pokud tady někdo vyhrocuje situaci, pak je to (ruský prezident Vladimir) Putin, jeho režim a jeho kroky na Ukrajině. My jednoduše spolupracujeme se spojenci, abychom Ukrajincům dodali co nejlepší prostředky pro to, aby se mohli bránit," řekl.

Podle deníku The Times je v Británii více než 20 ukrajinských vojáků, před dvěma týdny se mimo jiné zúčastnili ukázky zbraní 3. divize britské armády poblíž Salisbury.

Dnes Johnson řekl, že Londýn plánuje poslat do Polska ze své výzbroje tanky, aby Varšavě umožnil dodat na Ukrajinu tanky sovětské výroby T-72, kterými disponuje polská armáda. Podle The Times Británie chce do Polska vyvézt tanky Challenger 2.

Také Spojené státy tento týden oznámily, že vycvičí ukrajinské vojáky "mimo území Ukrajiny" a naučí je užívat moderní houfnice, které Washington Kyjevu přislíbil.

Nizozemsko plánuje do konce roku přestat používat ruská fosilní paliva

Nizozemsko plánuje do konce roku přestat používat ruská fosilní paliva, oznámila dnes tamní vláda. Hodlá vynaložit 623 milionů eur (15,2 miliardy Kč) k přilákání firem, jež by naplnily plynový zásobník v Bergermeeru, jedno z největších takových zařízení v Evropě. Vláda dodala, že se zaměřuje na úspory energie, ekologičtější politiku a zvýšení dovozu energií z jiných zemí.

"Tímto způsobem může Nizozemsko do konce roku zcela ušetřit, nebo nahradit ruský podíl plynu," uvedla vláda ve svém prohlášení, a připojila se tak k dalším zemím, které na protest proti invazi Moskvy na Ukrajinu omezily dodávky z Ruska.

Přibližně 44 procent nizozemské spotřeby energie je založeno na plynu, což je jeden z nejvyšších podílů v Evropě. Podle vládních odhadů pochází z Ruska jen asi 15 procent plynu spotřebovaného v Nizozemsku.

Vláda uvedla, že bude společnostem kompenzovat naplnění zásobníku plynu v Bergermeeru před zimou. Náklady na nalákání společností k naplnění zařízení, které pojme 4,1 miliardy metrů krychlových plynu, odhadla na přibližně 623 milionů eur.

Státní energetickou společnost EBN vláda vyzvala, aby v případě, že firmy nebudou na finanční pobídky reagovat, zajistila naplnění zařízení alespoň ze 70 procent.

Zásobník v Bergermeeru zajišťuje třetinu skladovacího prostoru pro plyn v Nizozemsku. Ze 60 procent jej vlastní společnost Abu Dhabi National Energy Company (TAQA), která jej i provozuje. Zbylý podíl drží podnik EBN. Ruská státní plynárenská společnost Gazprom má právo na 40 procent skladovacího prostoru v zařízení na základě smlouvy, která platí do roku 2045. Loni Gazprom svůj podíl nevyužil.

Ukrajina prohlásila potopený ruský křižník za součást svého kulturního dědictví

Ukrajinské úřady považují vrak potopeného ruského křižníku Moskva za součást podmořského kulturního dědictví Ukrajiny. Na facebooku to oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany. Plavidlo označované za vlajkovou loď ruské Černomořské flotily se potopilo minulý týden. Kyjev uvádí, že loď zasáhl protilodními střelami, Moskva takovou verzi událostí odmítá.

"Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví jsou všechny známky lidské aktivity na dně Černého moře v mezích ekonomické aktivity našeho státu majetkem Ukrajiny," napsalo ukrajinské ministerstvo obrany.

Není jasné, co přesně vedlo k potopení této ruské válečné lodi. Rusko tvrdí, že se křižník Moskva potopil v rozbouřeném moři, když se ho po explozi a požáru munice snažili odtáhnout do přístavu. Ukrajinští představitelé uvedli, že loď zasáhly ukrajinské protilodní střely Neptun. Američtí představitelé se přiklánějí spíše k ukrajinské verzi.

Rusko také uvádí, že celá posádka byla bezpečně evakuována. Nezávislý ruský list Novaja gazeta Evropa nicméně s odvoláním na matku jednoho z členů posádky informoval, že při potopení křižníku mohlo zahynout na 40 ruských vojáků a další se pohřešují nebo jsou zranění.

Ukrajinský politik obvinil Gruzii, že pomáhá Rusku obcházet sankce

Předseda poslaneckého klubu ukrajinské vládní strany Davyd Arachamija, který je současně vedoucím ukrajinské delegace při jednáních s Ruskem, obvinil gruzínskou vládu, že pomáhá Rusku obcházet mezinárodní sankce. Ty na Rusko uvalil Západ v snaze zastavit ruskou invazi na Ukrajinu. Arachamija také Tbilisi vyčetl, že "s ohledem na Kreml" vězní bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho, který s Ruskem v srpnu 2008 svedl krátkou a pro Gruzii neúspěšnou válku o separatistickou provincii Jižní Osetie. Saakašvili byl kvůli tomu dlouho pokládán za úhlavního nepřítele ruského prezidenta Vladimira Putina.

"Celá Evropa prohlašuje, že nebude ruským občanům otvírat účty v bankách, ale gruzínské banky to dělají s velikou radostí. Ruští podnikatelé obcházejí sankce za pomoci gruzínských společností. To vše se děje s vědomím gruzínské vlády," řekl Arachamija podle agentury Interfax-Ukrajina v gruzínské opoziční televizi.

Ukrajinský politik dodal, že úmyslně minulý týden nepřišel na schůzku s delegací gruzínských poslanců, vedenou předsedou parlamentu, ale před několika dny se v Kyjevě setkal se zástupci gruzínské opoziční strany, založené bývalým gruzínským prezidentem Saakašvilim.

"Ještě před válkou jsme gruzínským úřadům jasně dali najevo, že Saakašvili je ukrajinský občan, zaujímající u nás vysoké postavení. V mezinárodních dohodách je stanoven mechanismus, jak by nám měl být Saakašvili předán, ale gruzínské vedení v tomto případě koná s ohledem na Kreml," prohlásil.

Normalizace vztahů mezi Kyjevem a Tbilisi je podle ukrajinského politika možná pouze v případě, že se gruzínská vláda připojí k mezinárodním sankcím proti Rusku a také umožní ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, aby vystoupil v gruzínském parlamentu, jak již učinil v případě parlamentů mnoha zemí světa. Arachamija míní, že v takovém případě bude možný návrat ukrajinského velvyslance do Tbilisi.

Zelenskyj na konci března odvolal ukrajinského velvyslance z Gruzie. Interfax-Ukrajina dnes napsala, že se tak stalo právě kvůli neochotě gruzínské vlády podpořit sankce proti Rusku.

MMF: Evropa by měla dopady války na Ukrajině řešit využitím rozpočtové politiky

Evropské vlády by měly řešit ekonomické důsledky války na Ukrajině prostřednictvím rozpočtové politiky, aby tak umožnily normalizaci měnové politiky v době vysoké inflace. Ve svém výhledu pro Evropu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Varoval přitom, že vleklá válka na Ukrajině by zvýšila počet uprchlíků mířících do Evropy, prohloubila problémy v dodavatelských řetězcích, posílila inflační tlaky a rozšířila výrobní ztráty.

Za největší riziko považuje MMF náhlé zastavení ruských dodávek ropy a plynu, které by podle fondu výrazně zasáhlo zejména výrobní aktivity ve střední a východní Evropě. Pro celou Evropskou unii by úplné přerušení dodávek ropy a plynu z Ruska mohlo v příštím roce podle MMF znamenat ztrátu tří procent hrubého domácího produktu (HDP).

"Rozpočtová politika je k řešení nových šoků vhodnější než politika měnová," uvedl MMF ve zprávě. Vyzval mimo jiné k dodatečným rozpočtovým výdajům na humanitární pomoc pro uprchlíky a na podporu domácností s nízkými příjmy i zranitelných, ale životaschopných podniků, uvedla agentura Reuters.

"Vzhledem k tomu, že inflace výrazně překračuje stanovené cíle, měla by měnová politika zůstat na cestě k normalizaci," uvedl MMF. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat se meziroční míra inflace v Evropské unii v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta. V samotné eurozóně meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na 7,4 procenta z 5,9 procenta v únoru.

Inflace v eurozóně se nyní pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta minulý týden navzdory rostoucí inflaci ponechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu nula procent. Viceprezident ECB Luis de Guindos nicméně tento týden v rozhovoru s agenturou Bloomberg nevyloučil, že by centrální banka mohla už v červenci přikročit ke zvýšení úroků.

MMF tento týden v aktualizovaném výhledu pro světovou ekonomiku předpověděl, že hospodářský růst v eurozóně v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z loňských 5,3 procenta. V lednu přitom letošní růst ekonomiky eurozóny odhadoval na 3,9 procenta. V příštím roce očekává fond další zpomalení růstu, a to na 2,3 procenta.

MMF rovněž předpověděl, že míra inflace v eurozóně se letos více než zdvojnásobí a z loňských 2,6 procenta vystoupí na 5,3 procenta. V příštím roce počítá fond s poklesem inflace, a to na 2,3 procenta.

Podle OSN se dál množí indicie o páchání válečných zločinů na Ukrajině

Přibývá indicií o páchání válečných zločinů na Ukrajině, uvedl dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Ruské ozbrojené síly bez rozlišování cílů bombardují obydlené oblasti, a zabíjejí tak civilisty a ničí nemocnice, školy a další civilní objekty, upozornil dnes v Ženevě úřad komisařky Michelle Bacheletové.

Kromě bezhlavých útoků a upírání lékařské pomoci přišly stovky zpráv o svévolném zabíjení a také o sexuálním násilí. Takové skutky lze podle OHCHR označit za válečné zločiny. "Krveprolití se už odehrává," upozornila mluvčí úřadu Ravina Shamdasaniová. "S obavami vyhlížíme to, co přijde příště. I války mají pravidla a ta musí být respektována," řekla.

Útok na nádraží v Kramatorsku v Doněcké oblasti, kde bylo 8. dubna zabito téměř 60 civilistů, podle Bacheletové ukazuje, že zásady humanitárního mezinárodního práva jsou ignorovány. Existuje také stále více indicií o svévolném zabíjení, mimo jiné na kyjevském předměstí Buča.

Civilisté jsou zadržováni proti své vůli a jsou zprávy o mučení, špatném zacházení a odvlékání lidí. Pět odvlečených už údajně bylo nalezeno mrtvých.

Také ukrajinské ozbrojené síly zjevně na východě země používají zbraně bez rozlišování cílů, ohrožují životy civilistů a ničí civilní infrastrukturu, upozorňuje OHCHR a poukazuje na zprávy, že ukrajinští vojáci nebo jejich spojenci zadržují zajatce, aniž by jim umožnili kontakt s vnějším světem.

Bacheletová vyzvala všechny strany konfliktu, aby dodržovaly humanitární mezinárodní právo. To podle ní mimo jiné předpokládá, že se rozlišuje mezi vojenskými a civilními cíli, že vojáci neútočí cíleně na civilisty a že nikdo není mučen.