Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 1. dubna 2022
Předsedkyně Evropského parlamentu Metsolaová oznámila, že je na cestě do Kyjeva
Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolaová ve čtvrtek pozdě večer na twitteru oznámila, že míří do Kyjeva. Ke své cestě na Ukrajinu, kde 24. února začala ruská vojenská invaze, neuvedla žádné další podrobnosti.
"Jsem na cestě do Kyjeva," napsala třiačtyřicetiletá politička v příspěvku, který doplnila fotografií z vlakového nádraží. Metsolaová z bezpečnostních důvodů nesdělila žádné detaily. Její mluvčí pouze uvedl, že v Kyjevě předá poselství podpory a naděje.
Situace na jihu Ukrajiny a v Donbasu je podle Zelenského mimořádně složitá
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává mimořádně obtížná, prohlásil dnes ve videoprojevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Rusko posiluje své pozice u obléhaného přístavního města Mariupol.
"Čekají nás bitvy. Stále musíme ujít velmi obtížnou cestu, abychom získali vše, co chceme," uvedl Zelenskyj. "Ať se stane cokoli, všichni musíme myslet na budoucnost, na to, jaká bude Ukrajina po této válce, jaké budou naše životy, protože je to boj o naši budoucnost," dodal podle serveru Kyiv Independent prezident.
Zprávy ze dne 31. března 2022
Rusko odkoupilo část svých dolarových dluhopisů za rubly
Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Dodalo, že rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
Rusko podle ministerstva odkoupilo přes 72 procent dluhopisů splatných 4. dubna. Získalo tak dluhopisy v nominální hodnotě téměř 1,45 miliardy dolarů (32 miliard Kč) z celkově dvoumiliardové emise. Držitelé dluhopisů z této emise, kteří nabídku na zpětný odkup v rublech nevyužili, dostanou podle zdroje Reuters 4. dubna zaplaceno v dolarech.
Ministerstvo rovněž uvedlo, že jeho zprostředkovatel, společnost Bank of New York Mellon, od něj obdržel 329,2 milionu dolarů k uhrazení úroků a k částečnému umoření dolarových dluhopisů splatných v roce 2030.
Známý obdivovatel Putina Gérard Depardieu odsoudil invazi na Ukrajinu
Francouzský herec Gérard Depardieu, známý obdivovatel ruského prezidenta Vladimira Putina a majitel ruského pasu, dnes odsoudil invazi na Ukrajinu. Podle něj je rozhodnutí šéfa Kremlu poslat armádu do sousední země "nepřijatelný a šílený exces", za který ale obyčejní obyvatelé Ruska nenesou žádnou odpovědnost. Napsala o tom agentura AFP.
Depardieu také oznámil, že celý výtěžek ze tří svých nadcházejících koncertů věnuje na pomoc Ukrajině.
Francouzský herec patří mezi řadu západních celebrit, které se v posledních letech zařadily mezi fanoušky ruského prezidenta. V roce 2013 přijal ruské občanství a spolu s ním získal i možnost platit podstatně nižší daně. Rusko v otevřeném dopise nazval "velkou demokracií" a na filmovém festivalu v Litvě v roce 2014, už po anexi Krymu, Ukrajinu označil za část Ruska. Ukrajina ho pak zařadila na seznam kulturních osobností, které ohrožují bezpečnost země.
Po únorové ruské invazi na Ukrajinu Depardieu dění komentoval slovy, že je "proti bratrovražedné válce".
Rusko přesouvá do Běloruska raketové komplexy a žoldnéře, tvrdí Ukrajina
Rusko přesouvá do Běloruska žoldnéře z Blízkého východu a raketové komplexy, uvedl dnes v pravidelném večerním hlášení generální štáb ukrajinské armády. Ruská vojska se snaží utvořit na východě Ukrajiny nové uskupení s cílem získat kontrolu nad částmi Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti a obklíčit města Kramatorsk a Slovjansk v Doněcké oblasti, sdělil dále generální štáb.
"Rusko pokračuje v přemisťování raketových jednotek do Běloruska, aby mohlo zintenzivnit ostřelování měst a infrastruktury na Ukrajině balistickými raketami," uvedl štáb. Upřesnil, že podle jeho informací se u běloruského města Gomel nově objevily tři raketové komplexy Iskander a dva systémy protivzdušné obrany S-300. Doplnil, že v úterý také k vojenskému letišti v Gomelu dorazilo 200 žoldnéřů z Blízkého východu.
Ruské síly dál útočí na město Popasna v Luhanské oblasti, zřejmě aby odvedly pozornost od svých snah získat pod svoji kontrolu města Mariupol a Izjum, stojí také v hlášení generálního štábu ukrajinské armády. Šéf správy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj podle agentury Unian dříve upozornil, že ve městě Popasna panuje "hrozná humanitární situace".
Rusové stále častěji podminovávají vojenskou techniku, kterou nechávají na ukrajinském území, upozornila dále ukrajinská armáda.
Ruské ministerstvo obrany naopak podle agentury RIA Novosti ohlásilo, že ruský systém protivzdušné obrany sestřelil během uplynulých 24 hodin u města Izjum bitevní vrtulník Mi-24 a čtyři ukrajinské bezpilotní letouny. Síly povstalecké Doněcké lidové republiky, kterou vyhlásili na východě Ukrajiny proruští separatisté, pak podle ruského ministerstva obrany sestřelily jeden ukrajinský vrtulník Mi-8.
Ruské síly od začátku invaze na Ukrajinu vypálily 1370 střel a zničily 15 letišť, uvedlo v prohlášení podle Reuters ukrajinské ministerstvo obrany. Tvrzení ani jedné z válčících stran o ztrátách nelze nezávisle ověřit.
Handelsblatt: Německo zvažuje vyvlastnění divizí Gazpromu a Rosněfti
Německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů. Podrobnosti čtěte tady.
Putin se možná izoluje a vyhodil nebo zavřel některé své poradce, řekl Biden
Ruský prezident Vladimir Putin se zřejmě izoluje od svého okolí a USA spatřují náznaky toho, že vyhodil nebo zavřel do domácího vězení některé své poradce, řekl dnes novinářům americký prezident Joe Biden. Poznamenal, že je zároveň skeptický ohledně toho, zda Rusko skutečně stahuje svoje jednotky od Kyjeva, jak řeklo před několika dny. Mluvčí Pentagonu John Kirby pak uvedl, že se Rusko zjevně začíná soustředit na ovládnutí Donbasu, USA však chtějí, aby hranice Ukrajiny zůstaly stejné jako před vypuknutím konfliktu.
"Zdá se, že se izoluje a jsou náznaky toho, že vyhodil nebo zavřel do domácího vězení některé svoje poradce," řekl dnes Biden na závěr tiskové konference o cenách ropy. "Ale nechci na to v tuto chvíli moc sázet, protože nemáme zase tolik jasných důkazů," dodal.
"Jsem skeptický," řekl pak ohledně prohlášení Ruska o stahování jeho vojsk z okolí ukrajinské metropole. Rusko dnes pokračovalo v bombardování Kyjeva, ačkoliv před dvěma dny po jednáních s Ukrajinou prohlásilo, že tam i u města Černihiv výrazně omezí operace.
Podle mluvčího Pentagonu Kirbyho se Moskva zřejmě začíná soustředit především na boje ve východoukrajinském regionu Donbas. Poznamenal také, že desítky kilometrů dlouhý konvoj ruských vojenských vozidel, který se na začátku měsíce blížil k ukrajinské metropoli, se již zřejmě rozpustil.
"Ani nevím, jestli ještě vůbec existuje. Nikdy skutečně nesplnil svou misi," řekl Kirby o koloně, která byla nejprve vnímána jako výrazná hrozba pro Kyjev, následně se však zastavila kvůli logistickým potížím a stala se spíše symbolem neúspěchů, s nimiž se ruská armáda při invazi potýká.
"Chceme suverenitu Ukrajiny, celou její suverenitu, jejich hranice respektovány tak, jak vypadaly před koncem února," řekl také Kirby.
Rusko přesouvá do Běloruska žoldnéře z Blízkého východu a raketové komplexy, uvedl dnes v pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády.
OSN: Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo nejméně 1232 civilistů
Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů. Oznámil to dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který dosud potvrdil také úmrtí 112 dětí. Ukrajinská ombudsmanka dnes informovala o celkem 148 zabitých a 232 zraněných dětech.
OHCHR zaznamenal kromě 1232 zabitých civilistů také 1935 zraněných. Většinu civilních obětí má podle úřadu na svědomí použití výbušných zbraní s "širokou dopadovou plochou" včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva zvlášť zmiňuje oběti v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Na tamním území, které kontroluje ukrajinská vláda, OHCHR zaznamenal 338 zabitých a na teritoriu ovládaném proruskými separatisty pak 66 mrtvých. V ostatních regionech Ukrajiny potvrdil 828 zabitých.
Skutečný počet obětí však bude podle OSN vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě úřad nepotvrdil. Týká se to například Mariupolu, Volnovachy, Izjumu, Popasné nebo města Irpiň, kde jsou hlášeny četné civilní oběti, které se nyní potvrzují a nejsou zahrnuty ve zveřejněné bilanci, uvedl dnes úřad.
Od dubna se upravuje cestování na železnici zdarma pro ukrajinské uprchlíky
Od 1. dubna budou pro uprchlíky z Ukrajiny zdarma jen mezinárodní vlaky, další spoje pak budou moci využívat bezplatně po dobu pěti dnů od získání dokladů o dočasné ochraně. Vyplývá to z cenového výměru, který vydalo ministerstva financí po domluvě s ministerstvem dopravy, ministerstvem vnitra a železničními dopravci. Dnes to sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Česko zatím od začátku ruské invaze na Ukrajinu vydalo zhruba 250 tisíc víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je ale pravděpodobně vyšší.
"Smyslem bezplatné přepravy lidí prchajících z Ukrajiny ve vlacích všech železničních dopravců v České republice je usnadnit jejich životní situaci v okamžiku, kdy byli z různých důvodů nuceni opustit své domovy. Na druhé straně je nutné přepravě vtělit určitá pravidla, protože není důvodné, aby zdarma cestovali vlaky na české železnici i občané ukrajinské národnosti, kteří dlouhodobě žijí v Čechách, a nastalý stav se jich přímo nedotýká,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Nárok na bezplatnou přepravu v mezinárodních vlacích se dokládá cestovním pasem, případně i občanským průkazem nebo dokladem o přechodu vnější hranice EU z Ukrajiny. Ve vnitrostátních vlacích je vyžadován cestovní doklad nebo hraniční průvodka, ve kterých je vyznačena dočasná ochrana formou víza, záznam o udělení tohoto víza anebo razítko osvědčující udělení dočasné ochrany.
Předpokládá se, že bezplatná přeprava bude poskytována po dobu vyhlášeného nouzového stavu. Kabinet nouzový stav vyhlásil na 30 dnů od pátku 4. března. Ve středu ho vláda po získání souhlasu Sněmovny prodloužila do 31. května.
Opatření cestování zdarma pro uprchlíky z Ukrajiny se omezuje na železniční dopravu z důvodu její větší kapacitní vhodnosti pro přepravu rozsáhlých skupin cestujících a plošné pokrytí státu.
Der Tagesspiegel: Proces platby za plyn je nejasný, Berlín může mít výjimku
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil, že od 1. dubna musí státy ze seznamu takzvaných nikoli přátelských zemí platit za ruský plyn v rublech. Podle portálu deníku Der Tagesspiegel je nejasné, zda státy budou muset rubly samy převádět, nebo budou jejich eurové platby automaticky konvertovány do ruské měny. Otázkou podle tohoto deníku je také to, zda Rusko neudělí Itálii a Německu v převodech výjimku ve snaze vrazit mezi Západ klín.
Putin ve středu telefonoval s německým kancléřem Olafem Scholzem a italským premiérem Mariem Draghim, kde je o změnách v měně platby informoval. Berlín i Řím po jednání uvedly, že se pro odběratele podle Putinových slov nic nemění, neboť platby budou odcházet v eurech.
"Co jsem rozuměl, ale mohu se mýlit, bylo, že přepočet (...) je interní záležitostí Ruské federace," řekl Draghi. Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit rovněž novinářům sdělil, že Putin v rozhovoru šéfa německé vlády ujistil, že pro evropské smluvní partnery se nic nemění.
Der Tagesspiegel si nyní klade otázku, do jaké míry budou platby s konverzí měny automatické a zda nebudou mít Německo s Itálií v převodech nějakou výjimku, když Putin ujišťoval Draghiho i Scholze, že se jich změny nedotknou. "V takovém případě by se Putin pokoušel vrazit klín mezi západní spojence. Kancléř Scholz by tak stál před otázkou, na jakou stranu se přiklonit a zda v krajním případě ve jménu evropské solidarity odmítnutím plateb v rublech riskovat zastavení vlastních dodávek," uvedl deník.
Německo s Itálií patří k největším odběratelům ruského plynu v Evropské unii. V případě Německa by zastavení dodávek plynu tvrdě dopadlo na chemický, metalurgický a sklářský průmysl, který zaměstnává stovky tisíc lidí. O takových rizicích hovořil i německý ministr průmyslu Robert Habeck, když krátce po ruské invazi na Ukrajinu vysvětloval, proč se Německo nemůže ihned odstřihnout od fosilních energetických surovin z Ruska.
Biden vyzval americké firmy, aby se nesnažily vydělávat na rostoucích cenách ropy a aby zvýšily produkci; hrozí odebráním licencí na nevyužívané vrty.
Rusko zakáže vývoz slunečnicových semen a zavede kvóty na slunečnicový olej
Rusko zakáže od pátku do konce srpna vývoz slunečnicových semen a zavede vývozní kvóty na slunečnicový olej. Ruské ministerstvo zemědělství dnes podle agentury Reuters uvedlo, že tak chce předejít případnému nedostatku těchto plodin a zmírnit tlak na domácí ceny. Země je spolu s Ukrajinou největším světovým vývozcem slunečnicového oleje. Jedním z nejdůležitějších zákazníků je Indie.
Vývoz semen bude zakázán od 1. dubna do 31. srpna. Vývozní kvóta ve výši 1,5 milionu tun bude uvalena na slunečnicový olej od 15. dubna do 31. srpna, uvedlo ministerstvo.
Indie s Ruskem uzavřela smlouvu na koupi 45.000 tun slunečnicového oleje s dodáním v dubnu za rekordní cenu, uvedly tento týden zdroje agentury Reuters. Dillí tak reagovalo na prudký nárůst ceny jedlého oleje, který nastal po přerušení dodávek z Ukrajiny.
Ministr průmyslu Síkela bude jednat se zástupci energetického sektoru o dalším postupu při dodávkách plynu z Ruska. Na pátek svolal krizový štáb.
























Šéfové institucí EU se pokusí Peking přesvědčit o potřebě vyvinout tlak na Rusko
Nevyjasněná čínská pozice k ruské invazi na Ukrajinu bude hlavním tématem dnešní videokonference šéfů institucí Evropské unie s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel se pokusí přesvědčit čínského reprezentanta o potřebě odsoudit ruskou agresi a budou ho varovat před případnou vojenskou podporou Ruska. Debata se však bude točit i kolem dlouhodobějších otázek jako jsou obchodní vztahy či boj proti klimatickým změnám.