Babiš: Memorandum o lithiu je neplatné
Premiér dodal, že se neobává případných soudních sporů ani arbitráží ze strany European Metals Holdings (EMH), se kterou před sněmovními volbami podepsal memorandum Hünerův předchůdce Jiří Havlíček (ČSSD).
"Jednoznačně platí to, k čemu nás zavázala Sněmovna. Ta jasně řekla, že to memorandum je nulitní a že nás žádá, aby průzkum prováděl státní podnik a aby zisk z případné těžby zůstal v českých rukou," řekl Babiš. Kvůli lithiu se loni 16. října, čtyři dny před začátkem voleb, mimořádně sešla ještě minulá Sněmovna. Poslanci přijali usnesení, ve kterém požádali vládu, aby zrušila platnost memoranda s EMH.
Babiš ve středu kritizoval Hünera za to, že svá jednání o úpravě memoranda nekonzultoval s vládou. Hüner minulý čtvrtek po schůzce s těžaři informoval, že Česko uzavře s EMH do jednoho týdne dodatek k dohodě, kterou s nimi uzavřel loni na podzim jeho předchůdce.
Podle Babiše měl ministr pouze předložit vládě analýzu. Navíc ministr podle premiéra o tématu špatně komunikoval. Předseda vlády dnes dále uvedl, že zná zahraniční firmy, které by chtěly lithium v Česku zpracovávat. Jde podle něj o korejskou a belgickou firmu, jména neuvedl.
Údaje o geologickém složení státního území dlouhodobě sbírá a zpracovává státní Česká geologická služba (ČGS), která je předává správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Vedoucí odboru nerostných surovin ČGS Jaromír Starý loni v říjnu řekl, že v Česku je evidováno 571,5 milionu tun rudy s 1,14 milionu tun lithia.
Podle informací ČTK chystá MPO dokument, který by měl být doplněním platné surovinové politiky státu v oblasti nerostných surovin. Mimo jiné má počítat s tím, že povolení k průzkumu u strategických surovin by musela schválit vláda. U lithia vydalo ministerstvo životního prostředí v roce 2010 licenci firmě Geomet, který je dceřinou společností EMH.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022.
Za 21 let chce dobýt 37 milionů tun rudy. Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.
