ČSSD se po krajských volbách, v nichž podlehla hnutí ANO, vrací k myšlence zvýšení firemních daní. I když je toto téma zakotveno v koaliční smlouvě, předseda nejmenší vládní strany KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nevěří, že je reálné ho v dohledné době prosadit. Proti je šéf ANO Andrej Babiš.
Bez podpory lidovců je přitom záměr sociální demokracie neprosaditelný. „Koaliční smlouva hovoří o tom, že se k debatě o tomto tématu vrátíme za určitých podmínek. Ekonomický růst je teď dostatečně robusní na to, abychom nebyli nucení zasahovat do daňového systému tímto způsobem. Zatím jsme daně spíše snižovali. To myslím má logiku, “ řekl v rozhovoru pro deník E15 Bělobrádek.
Dodal, že prosazení požadavku ČSSD ještě v tomto volebním období, tedy do příštího podzimu, kdy budou volby do Poslanecké sněmovny, vidí jako zcela nereálné.
Bělobrádek připomíná, že vláda už prosadila vyšší zdanění například hazardního byznysu. „Třeba u bank je samozřejmě otázka, kolik dividend odchází z České republiky. Tato debata ale ještě není uzavřená v evropském kontextu, jde o soulad s unijním právem. Spíše se bavme o tom, jestli nezměnit daňový systém jako celek a pak do něj už delší dobu nezasahovat,“ dodal.
O zavádění sektorové daně pro banky se hovořilo už při vzniku vládní sestavy v roce 2013. Proti návrhu se stavěli ekonomové. Podle nich by daň nakonec zaplatili klienti a zákazníci v podobě vyšších poplatků. Babiš nakonec koalici slíbil, že zvýší příjmy státu pomocí efektivnějšího vyběru daní.
ČSSD argumentuje tím, že elektronická evidence tržeb nepřinese státní pokladně Babišem slibovaných 18 miliard korun ročně. „Je potřeba řešit daňový systém. My masivně čerpáme finanční prostředky z dotací, ale ty dotace během pěti let skončí. Jestli do té doby Česká republika nezmění daňový systém, tak za pět let bude financování státního dluhu i provozu státu téměř nemožné,“ míní první místopředseda socialistů a ministr vnitra Milan Chovanec.
Ve volebním programu v roce 2013 ČSSD uvedla, že daň z příjmu právnických osob zvýší o 1 až 2 procentní body a zavede druhou sazba ve výši 25 až 30 procent pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru.
