Stavební výroba proti loňsku posílila za březen o 11,6 procenta a za první čtvrtletí letošního roku o 2,3 procenta. Posilovalo jak pozemní stavitelství, tedy stavba bytů i nebytových budov, tak inženýrské stavitelství, které zahrnuje třeba dopravní stavby. K růstu přispěly podle analytiků dotace Evropské unie, zejména na výstavbu dopravní sítě.
Analytici čekají růst stavební výroby za celý rok o tři až čtyři procenta, loni vzrostla o 9,2 procenta. „Stavebnictví naráží na své kapacitní limity. Pracovní sílu mu do značné míry odčerpal průmysl, který po krizi oživil mnohem dříve. Potíží je také například nedostatek stavebního materiálu,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Stavaře trápí podle analytika BH Securities Štěpána Křečka systémový problém. „Ten spočívá ve špatně nastaveném stavebním zákoně a katastrofálním fungování stavebních úřadů, které stále vychází z principů minulého století,“ uvedl.
Průmyslová výroba v březnu sice také meziročně vzrostla, ale z únorových 1,5 procenta růst zpomalil téměř na nulu, konkrétně na 0,1 procenta. Zvýšila se výroba motorových vozidel o 3,7 procenta, zatímco výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se snížila o 13,8 procenta. Za první čtvrtletí průmyslová výroba stoupla o 0,2 procenta. Analytici oslovení se shodli, že stagnace průmyslu souvisí s celkovým útlumem české ekonomiky a s negativním vývojem u obchodních partnerů v čele s Německem.
„V první polovině roku mu (průmyslu) nepomáhá slabá výroba v Německu, na které je tuzemský průmysl silně navázán. V druhé polovině by však už mělo dojít k vyřešení největších nejistot v globální ekonomice a rozjet by se měla i eurozóna v čele s Německem,“ uvedl analytik Komerční banky František Táborský. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je průmysl za vrcholem svého cyklu, o čemž svědčí mimo jiné pokračující pokles zaměstnanosti. „Počet osob zaměstnaných v průmyslu meziročně klesl o 0,2 procenta. Také tempo růstu mezd zvolnilo,“ uvedl.
Přebytek zahraničního obchodu v březnu meziročně stoupl o 4,1 miliardy korun na 21,8 miliardy. Pomohl mimo jiné vývoz motorových vozidel. Naopak negativně se na bilanci podepsal obchod s počítači a elektronickými přístroji a s ropou a zemním plynem. Výsledek podle analytiků překonal očekávání. "Březnová data zahraničního obchodu ukazují určitou vzpruhu pro zpomalující českou ekonomiku," uvedl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
Za první čtvrtletí ale přebytek zahraničního obchodu meziročně klesl o 0,8 miliardy korun na 55,7 miliardy. Analytici jsou v dlouhodobém výhledu pesimističtí. "Podle indexu exportu, který je sestavovaný Asociací exportérů a Raiffeisenbank, dojde v následujících měsících k výraznému oslabení tuzemského vývozu, který bude jen sporadicky oživen jednorázovými faktory, jako je předzásobení se britského trhu před brexitem," sdělila analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.
