Vlastní imunitu pacienta začali nově využívat čeští lékaři k boji se zhoubným kožním melanomem. Principem léčby je vypnutí mechanismu, který imunitu kontroluje. Ta pak na nádor zaútočí, vysvětlil předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček. Imunoonkologická léčba se již provádí na předních světových pracovištích a vychází z myšlenky, že rakovina je selháním imunity.
V Česku ji aktuálně absolvuje 65 pacientů s melanomem, kterým se rakovina rozšířila do celého těla. O úhradě nyní jednají onkologové se zdravotními pojišťovnami.
„Je to úplně nová věc v léčbě zhoubných nádorů. Lék funguje na bázi vypnutí kontrolního mechanismu, který drží imunitu na uzdě, a takto rozjetá imunita dokáže v určitém počtu případů zabojovat proti zhoubnému bujení a proces zastavit, ne-li zvrátit,“ vysvětlil profesor.
Je to úplně nová věc v léčbě zhoubných nádorů
Celosvětové studie měly příznivé výsledky, lék ale zatím není prověřen na velkém počtu pacientů. Definitivní potvrzení jeho přínosu tak bude až za pár let. Časem by tuto léčbu mohli dostat i pacienti s dalšími typy nádorů, jako jsou rakovina plic, prostaty či ledvin. Maligní melanom je jedním z nejčastějších a nejagresivnějších nádorů, přibývá ho zejména u mladých lidí. Ročně na něj zemře v ČR 450 pacientů.
Na melanom běžná léčba nezabírá
Volba na melanom jako první pro tuto léčbu padla proto, že na něj běžná chemoterapie nezabírá. Onkologové dosud neměli pacientům v podstatě co nabídnout. „V posledních pěti letech se objevily cílené léky, které jsou ale vhodné jen pro polovinu nemocných. Čili nové léky jsou tím jediným, co nemocným můžeme nabídnout,“ řekl přednosta olomoucké onkologické kliniky profesor Bohuslav Melichar. „Zdá se z prvních výsledků klinických studií, že nejlepší bude kombinace různých léků, které zasahují několika mechanismy imunitní systém,“ dodal.
cílené léky jsou vhodné jen pro polovinu nemocných
Přednosta plzeňské onkologické a radioterapeutické kliniky profesor Jindřich Fínek uvedl, že ještě před pár lety žil jen jeden ze čtyř pacientů déle než rok. Střední doba přežití byla mezi šesti a devíti měsíci a žádná léčba to nedokázala prodloužit. „Nová léčba téměř zdvojnásobuje počet přežívajících po jednom roce a po dvou letech. A co je nejdůležitější, až čtvrtina má naději na dlouhodobé přežití,“ řekl.
Onkologové zatím neumějí přesně odhadnout, který pacient bude na novou léčbu reagovat. „Proto na ni posíláme pacienty, u nichž selhala předchozí léčba. Nesmějí také trpět autoimunitním onemocněním jako například roztroušenou sklerózou, pak by totiž nasazení léků vedlo k závažným komplikacím,“ řekla primářka kožní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Ivana Krajsová. Zároveň varovala před směšováním nové léčby s užíváním volně prodejných rostlinných přípravků na podporu imunity. „Echinaceou či hlívou ústřičnou rakovinu vyléčit nelze,“ zdůraznila.
| O imunoonkologii |
|---|
| Imunitní systém je přirozený obranný systém těla. Jestliže do těla vstupuje odlišný organismus, imunitní systém jej rozpozná a poté jej napadne a zabrání, aby způsobil škody. Tento proces se nazývá imunitní odpověď. Protože nádorové buňky se od normálních buněk těla velmi liší, imunitní systém je napadne, pokud je schopen je rozpoznat. Nádorové buňky však často najdou způsob, jak se vydávat za normální buňky. Imunitní systém proto vždy nerozpozná, že jsou nebezpečné. Navíc se časem mohou měnit (mutovat), a tak uniknout imunitní odpovědi. Přirozená imunitní odpověď na nádorové buňky často není dostatečně silná pro jejich potlačení. Imunoonkologické terapie aktivují imunitní systém, který pak dokáže rozpoznat nádorové buňky a ničit je. Imunoonkologie tedy cílí na imunitní systém těla, nikoli na samotný nádor. Aktivuje imunitní systém tak, aby selektivně rozpoznával a napadal rakovinné buňky. Zajišťuje také dlouhodobou paměť imunitního systému, takže se může průběžně adaptovat na rakovinu a být zdrojem dlouhodobé odpovědi. |
Rakovina byla objevena i u neandrtálců
