Úpravy pravidel pobytu i vyhoštění prosazoval předseda sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD). Argumentoval tím, že soudy trest vyhoštění nevyužívají a o odnětí pobytového oprávnění se pak musí rozhodovat ve správním řízení.
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty návrhy kritizovalo. „Účelem návrhů je vyhnout se posuzování přiměřenosti a rušit pobyty či vyhošťovat automaticky. Přímo usilují o zavedení nepřiměřeného sankcionování cizinců, tedy trestání nespravedlivého,“ uvedl před nedávnem Pavel Čižinský z konsorcia. S odkazem na evropskou legislativu zdůraznil, že při rušení povolení k pobytu je třeba vždy zvažovat přiměřenost rozhodnutí.
Sněmovna Váňovi schválila návrh, aby Správa uprchlických zařízení poskytovala propuštěným uprchlíkům bez peněz 400 korun na jízdenku a jídlo. Zavedení příspěvku doporučoval i vládní výbor pro práva cizinců. Podle něj nebylo humánní cizince propustit a nechat je uprostřed republiky bez prostředků. Vlastními penězi museli zaplatit za pobyt v detenčním zařízení.
Ministerstvo vnitra bude moci podle novely poskytnout také dotaci obcím, na jejichž území se nacházejí zařízení pro zajištění cizinců. Zatím na tuto dotaci osm korun na osobu a den mají nárok obce s azylovými zařízeními. Změnu, se kterou přišel předseda horní komory Jan Hamáček (ČSSD), jeho stranický kolega a ministr vnitra Milan Chovanec podpořil.
Doklad o nešíření onemocnění
Vládní návrh měl původně sladit české azylové řízení s právem EU. Žadatelé budou muset mimo jiné projít zdravotní prohlídkou, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví. Poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková (TOP 09) úspěšně navrhla, aby pojišťovny hradily preventivní prohlídky dětí cizinců, které se po vstupu do Česka dostanou do dětských domovů.
Předloha má také umožnit zajistit žadatele v případě důvodného podezření, že by představoval nebezpečí pro bezpečnost státu. Dává právo odmítnout žadatele i v případě, pokud se v cizině dopustil „zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem“. Martin Lank (Úsvit) požadoval, aby azyl nebyl udělen žádnému cizinci, který by spáchal v Česku trestný čin nebo přestupek, což ale Sněmovna odmítla. Schválila naopak návrh Zdeňka Ondráčka (KSČM), aby azylové řízení bylo zastaveno s uchazečem, který se opakovaně nedostaví k pohovoru.
Podle novely by žadatelé o azyl mohli začít pracovat už půl roku poté, co začalo jejich řízení. Dosud to byl rok, podle evropské směrnice ale může být lhůta maximálně devět měsíců. Upravit se mají i lhůty pro požádání o vydání či prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu.
