Kalousek: Zvyšování výdajových rámců jde proti fiskální smlouvě EU
Příští rok by se výdaje rozpočtu a státních fondů měly podle návrhu ministerstva financí zvýšit o 11 miliard korun ze schválených 1153 miliard korun a v roce 2016 o 15 miliard korun ze schválených 1163,5 miliardy korun. Návrh obsahuje i nově výdaje pro rok 2017, ty ale ministerstvo nesdělilo.
Pokud vláda návrh schválí, podle Kalouska výrazně vzroste strukturální deficit rozpočtu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Kalousek odhadl, že hodnota strukturálního deficitu by se příští rok zvýšila až na 1,9 procenta HDP, fiskální pakt ale požaduje 0,5 procenta. Kalousek připomněl, že v roce 2010 strukturální deficit činil téměř pět procent a poté se tento klíčový ukazatel podařilo snížit pod jedno procento. Na loňský rok Kalousek navrhl strukturální deficit 0,3 procenta.
„Je poměrně děsivou zprávou, že ministr financí (Andrej Babiš) v rozporu se všemi svými prohlášeními jak chce šetřit tento strukturální deficit pro rok 2015 ještě zhoršuje zhruba na 1,9 procenta. Oproti rozpočtu, který jsem navrhoval a prosadil na rok 2013, zhoršuje strukturální deficit šestinásobně,“ podotkl Kalousek.
Už úřednická vláda se podle Kalouska chovala rozpočtově nezodpovědně a strukturální deficit zvýšila z 0,3 procenta na letošních 1,4 procenta. Pokud strukturální deficit opravdu vzroste, tak podle Kalouska bude mnohem méně peněz na investice a prorůstové výdaje, a to ve srovnání s letoškem i předchozími vládami.
„Vláda se sice hlásí k finanční smlouvě na úrovni EU, ale ve svých výdajových rámcích plánuje pravý opak toho, než k čemu se signatáři ve smlouvě zavazují,“ uvedl Kalousek.
Ministerstvo financí v pátek upozornilo, že zvýšené rámce včetně nově navrženého na rok 2017 zabezpečují, že deficit veřejných financí ani poté nepřekročí tříprocentní hranici. Schodek by měl příští rok podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra financí Jana Gregora činit 1,8 procenta HDP. V roce 2016 by to měla být dvě procenta a v roce 2017 pak 1,7 procenta.
Tříprocentní hranice ale podle Kalouska nemá vypovídací schopnost, protože nezohledňuje ekonomický cyklus. „Nejpoctivější a nejdůležitější ukazatel rozpočtové odpovědnosti vlády je strukturální deficit, který je očištěn od cyklických vlivů a mimořádných událostí. Ne náhodou finanční smlouva, ke které vláda přistupuje, pracuje s pojmeme strukturálního deficitu,“ podotkl.
