Česká republika by proto neměla podle něj usilovat o rychlé přijetí eura a zároveň by si měla stanovit vlastní kritéria pro takový krok.
„Urychlené zavádění eura u nás v žádném případě nedoporučuji, a navíc to ani nechci. A jak ukazují průzkumy veřejného mínění, nechce to ani výrazná většina obyvatel České republiky,“ uvedl Klaus.
Bývalý prezident se domnívá, že by se Česká republika neměla při přijetí eura řídit požadavky EU, ale stanovit vlastní kritéria. „Ta by měla říkat, zda my tam chceme a zda nám to něco přinese,“ uvedl.
Uplynulé desetiletí podle Klause ukázalo, že navzdory ekonomickým poučkám euro neochránilo členské země před krizí, navíc na ně špatný ekonomický vývoj dopadl s větší silou než na země s vlastní měnou.
Navíc vznik eura podle Klause snížil radikálně vlastní vnitřní domácí disciplínu jednotlivých zemí. „Vznikem eura došlo k rozmazání odpovědnosti, kompetencí a pravomocí. Bez eura by signály o nebezpečném zadlužování dopadly na jednotlivé země eurozóny rychleji. A o pár let dříve by došlo k opatrnější rozpočtové politice,“ uvedl Klaus.
Zeman euro vítá, Babiš odmítá
Prezident Zeman se na konci května sešel s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem.
Tématem jejich schůzky byla otázka přijetí eura v České republice. Zeman je zastáncem rychlého přijetí eura. Sobotka po schůzce uvedl, že nynější vláda o termínu přijetí eura rozhodovat nebude. Zároveň dodal, že není podle něj o čem dělat referendum, které navrhl po schůzce ministr financí Andrej Babiš (ANO). Ten je odpůrcem rychlého přijetí eura.
Euro je v současné době technicky možné přijmout podle odborníků i politiků nejdříve v roce 2020. Proti zavedení společné evropské měny je podle CVVM momentálně 69 procent Čechů, naopak 24 procent lidí by korunu za euro vyměnilo, zbytek neví.
Václav Klaus: Duch doby směřuje k omezení demokracie
