Kytarista Radim Hladík a zakladatel skupiny Blue Effect zemřel. Bylo mu 69 let

Radim Hladík

Radim Hladík Zdroj: Adolf Horsinka / MAFRA / Profimedia

Radim Hladík
Radim Hladík
Radim Hladík
Radim Hladík
5
Fotogalerie

Ve věku 69 let zemřel dnes ráno jeden z nejlepších českých kytaristů Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect. Serveru Novinky.cz to řekla jeho manželka. Informaci potvrdila i skupina Blue Effect na svém facebookovém profilu.

Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince. "S obrovským zármutkem v srdci vám oznamujeme, že dnes ráno na následky zákeřné nemoci zemřel kytarista, skladatel a především náš dlouholetý kamarád," uvedla skupina.

Kapela už na začátku října přerušila ze zdravotních důvodů koncertování, poslední vystoupení absolvoval Hladík s kyslíkovým přístrojem. Na oficiálních stránkách skupiny pak kytarista oznámil, že jeho jedinou šancí je transplantace plic.

Kytarista Michal Pavlíček nechtěl úmrtí Hladíka komentovat. "Zemřel král české rockové kytary," řekl pouze dojatý Pavlíček.

Role v historii bigbítu

Podle hudebního kritika Jiřího Černého byl Hladík kytaristou, který to co sliboval jako teenager, pak v Blue Effectu naplnil. V posledních letech jeho života se mu podařilo dát se dohromady s mladými rockery a využít toho, co jako instrumentalista uměl.

"On nikdy nebyl tak dobrý skladatel jako kytarista, ale když byl s dobrými a mladými spoluhráči a s výborným zpěvákem, pořád to byla živá rocková hudba a ne jen historie. I když role Hladíka v historii bigbítu je nepominutelná a nezapomenutelná," řekl Černý.

Hladík na sebe poprvé upozornil ve druhé polovině 60. let coby člen legendárních Matadors a brzy se stal všeobecně uznávaným domácím králem elektrické kytary a také inovátorem. Jako jeden z prvních tuzemských kytaristů použil booster, zpětnou vazbu či kvákadlo a i díky tomu často sklízel němý úžas posluchačů.

Na podzim roku 1968 stál u zrodu Blue Effectu, v němž se začal výrazně projevovat i autorsky. V dalších letech kapela několikrát pozměnila název (Modrý efekt, M. efekt) a především obsazení, postavení Hladíka jako vůdčí postavy však bylo nezpochybnitelné. V 90. letech vystupoval Blue Effect jen výjimečně, od roku 2004 Hladík koncertoval s notně omlazenou sestavou.

Ke kytaře se dostal z trucu, neboť ho nebavilo piano, na které se učil od svých pěti let. Studium konzervatoře po dvou letech vzdal a už jako patnáctiletý uspěl v konkurzu na místo kytaristy v pražské beatové skupině Komety ("protože jsem hrál z not a že jsem uměl sólo Nothing Star"). První profesionální angažmá dostal v roce 1964 v klubu Olympik.

Později se Hladík díky své všestrannosti realizoval i v jiných žánrech než v rocku. Pražský rodák spolupracoval například s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu, folkaři Jaroslavem Hutkou a Dagmar Andrtovou-Voňkovou či slovenskými muzikanty Pavolem Hammelem, Mariánem Vargou a mnoha dalšími.

Kromě toho psal hudbu pro Laternu magiku i Křižíkovu fontánu nebo k loutkovým i rozhlasovým hrám. S manželkou Zlatou provozoval umělecké agentury a produkoval desky nastupujícím skupinám.