„Pokud máte palivo a energetické inženýry, jste energeticky soběstační,“ uvedl Mládek. Krizi na Ukrajině vidí jako něco, co dělí společnost na dva tábory. Ty se podle něj víceméně shodnou, že anexe Krymu nebyla legitimní. Jedni ale vidí Rusko jako nepřítele a jsou pro sankce, zatímco druhá skupina vnímá situaci jako určitou „geopolitickou přetahovanou“.
Mládek také znovu upozornil na možnou krizi, která hrozí hlavně na Balkáně v případě, že přestane proudit plyn přes Ukrajinu. Země jako například Bulharsko, Bosna a Hercegovina nebo Moldávie jsou podle něj plynem zásobovány pouze z Ukrajiny a navíc nemají dostatečné zásobníky. „Riziko humanitární katastrofy umrzlých lidí je celkem reálné,“ uvedl Mládek. Podle něj by Evropská unie měla začít situaci řešit nyní a nečekat na leden.
Vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška se solidaritou se státy, kde takové problémy hrozí, souhlasí. Upozornil ale, že každá země je v prvé řadě zodpovědná za svoji energetickou bezpečnost. Většina Evropy včetně České republiky a Slovenska toho podle něj v minulých letech pro snížení plynové závislosti udělala dost. „Pak máte státy jako Bulharsko, které zas tak moc neudělaly,“ dodal Bartuška.
Temelín i Dukovany
Jaderná elektrárna Temelín odebírá od července 2011 palivo od ruské společnosti TVEL, která patří do koncernu Rosatom. Dříve byl dodavatelem americký Westinghouse. Ruské palivo využívá každý šestý reaktor na světě, kromě Temelína i Dukovany. Všech devět českých reaktorů, šest komerčních, dva výzkumné a jeden univerzitní, pracuje na ruské palivo.
Česká republika dováží z Ruska přibližně 75 procent své spotřeby plynu. Ze stoprocentní závislosti na dodávkách plynu z Ruska se Česko vymanilo v roce 1997 díky smlouvě s Norskem. Ruský plyn proudí do Česka především přes Ukrajinu a Slovensko. ČR je ale napojena na alternativní trasy, kterými dokáže plyn získat - plynovodem Gazela, který napojuje ČR na zemní plyn z ruských zdrojů dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře a plynovodem Opal přes Německo nebo plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.
Kritici: Ministr docílí opak
Dnešní prohlášení Jana Mládka pobouřilo Alianci pro energetickou soběstačnost. „Jeho plán má však fatální trhliny, neboť nahrazuje závislost na importu zemního plynu závislostí na dovozu jaderného paliva. Masivní investice do dalších reaktorů může navíc zablokovat dostupnější energetická řešení,“ uvádí aliance v reakci.
Česko podle kritiků zanedbává investice do vlastních alternativních zdrojů energie. Závislost na importu fosilních paliv z východu stojí Českou republiku podle Aliance pro energetickou soběstačnost až 180 miliard korun ročně. „Ministerstvo průmyslu přitom v aktuálním návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích nijak nenavrhuje podporu pro malé obnovitelné zdroje, ale spíše šetrné energetice klade do cesty další překážky v podobě nových administrativních povinnosti, které neodůvodněně zvýší náklady vlastníků malých výroben elektřiny. Tyto kroky pak v budoucnu zablokují nejdostupnější řešení závislosti na ruském plynu,“ varuje aliance v tiskové zprávě.
