Nejvyšší bonusy dostali úředníci na ministerstvu dopravy. Schillerová odměny o milion snížila
Nejvyšší odměny ředitelům odborů a náměstkům loni ze všech ministerstev vyplatilo ministerstvo dopravy. Ředitelé odboru tam získali v průměru více než 279 tisíc korun, náměstci 443 tisíc. Následoval Úřad vlády s 240 tisíci korun pro ředitele a 434 tisíci korun pro náměstky. Jeden z náměstků Úřadu vlády ČR získal odměnu 650 tisíc korun, což bylo nejvíce mezi všemi ministerstvy. Naopak nejnižší odměny vyplácelo ministerstvo zahraničních věcí. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil server irozhlas.cz.
"Odměny byly přiznány za úspěšné splnění mimořádných a zvláště významných služebních a pracovních úkolů na návrh náměstků/ministra," sdělilo serveru ministerstvo dopravy, které většinu loňského roku řídil Karel Havlíček (ANO). Podobné vysvětlení většinou poskytovaly i další úřady.
Mezi řediteli odborů byla nejvyšší odměna pro jednoho člověka 450 tisíc korun, vyplatilo ji ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeden z náměstků na MPSV si za loňský rok přilepšil k platu o dalších 465 tisíc korun. Sedm z osmi náměstků pak překročilo hranici 400 tisíc korun. Bývalá ministryně Jana Maláčová (ČSSD) se k odměnám nevyjádřila.
Někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která předloni vyplatila dvěma svým náměstkům 715 tisíc korun, loni odměny snížila. Ředitelé odborů získali v průměru 225 tisíc korun, náměstci 396 tisíc korun. Server upozornil, že Schillerová loni vyplatila na odměnách svým osmi náměstkům meziročně téměř o milion korun méně.
Nejnižší odměny získali loni vysocí úředníci ministerstva zahraničí. Pro ředitele odborů byl průměr necelých 75 tisíc korun, nejvyšší odměna byla v jejich případě 210 tisíc korun. U náměstků na MZV činil průměr bezmála 127 tisíc korun, maximum pro jednoho bylo 200 tisíc korun.
Server uvedl, že tři ministerstva se zdráhala zveřejnit informace o odměnách podle informačního zákona. Ministerstvo zdravotnictví na žádost například vůbec nereagovalo, ministerstvo průmyslu a obchodu ji jako jediné zamítlo. "Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě, bez ohledu na osobu či politickou příslušnost ministryně či ministra, zastává názor, že informace o platu zaměstnance je osobní údaj, se kterým je nutné tak zacházet a bez svolení příslušného zaměstnance ho není možné zveřejnit, pokud v konkrétním případě nepřeváží ´veřejný zájem‘. Něco takového lze při plošných dotazech na platové poměry vyšších desítek zaměstnanců jen obtížně dovodit," sdělil serveru mluvčí MPO Vojtěch Srnka.
