Potíže zjevně nastanou s jedním z hlavních bodů změny, což je úprava specializačních oborů. Ty musí lékař vystudovat po nástupu do praxe, aby vůbec mohl pracovat samostatně bez dohledu zkušenějšího kolegy. Ministerstvo chce od počátku počet oborů snížit a dobu studia zkrátit. Vše proto, aby nebyl v Česku nedostatek lékařů.
„Mladí lékaři pak nebudou motivováni odcházet do zahraničí za mnohem rychlejšími atestacemi v některých oborech,“ uvedl nedávno ministr Němeček. Jenže u mnoha jiných oborů se studium ve skutečnosti prodlouží. Přesouvají se totiž ze základních oborů mezi nástavbové, před kterými musí lékař studovat nějaký základní obor. Třeba specialista na zažívací ústrojí, na plicní nemoci nebo na cukrovku a hormonální poruchy bude muset studovat přinejmenším o rok déle a nejdříve splnit zkoušky z interního lékařství.
Ubude internistů?
Vznikají obavy, že by zájemců o tyto obory mohlo ubývat. Žádnou logiku výběru oborů určených k transformaci vystopovat nelze,“ varuje poslanec TOP 09 Lubomír Heger. Očekává, že ministerstvo ještě novelu zásadně přepracuje, jinak bude navrhovat změny ve sněmovně. Na změnách pracuje s dalšími odborníky.
Ministr Němeček prohlašuje, že se další diskuzi o oborech specializace lékařů nebrání. Nechce ale ustupovat tlaku profesorů, kteří vnímají zachování svého oboru jako věc prestiže. Podle Štěpána Svačiny, předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, je ministerský návrh nespravedlivý a kvůli nesmyslným změnám specializačních oborů hrozí, že jinak potřebná novela spadne pod stůl. Kromě změny specializačních oborů novela, kterou včera dostala k projednání Poslanecká sněmovna, jasně vymezí kompetence mladých lékařů a umožní jim část praxe získat i v menší nemocnici.
Platy ve zdravotnictví se v příštím roce zvýší o pět procent
Mladí lékaři kritizují systém specializačního vzdělávání v ČR
