Předseda komunistů Vojtěch Filip svůj návrh na utajené jednání odůvodnil tím, že i v debatě před schvalováním programu by mohly zaznít informace, jejichž zveřejnění by znamenalo riziko pro občany. „Nemůžeme riskovat, že by informaci měly unikat z Poslanecké sněmovny,“ uvedl Filip. Podpořil ho předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura, který si není jist tím, co řeknou jednotliví členové vlády, kteří „neumí držet jazyk za zuby“.
Před hlasováním o neveřejném jednání Sněmovny, pro nějž zvedlo ruku 126 ze 145 přítomných poslanců, Kalousek uvedl, že pokud by dolní komora své jednání utajila a program schůze neschválila, zesměšnila by se tím prý před celým národem. Zástupci koalice ale trvají na tom, že by kauzu měly neveřejně probrat výbory a komise k tomu určené, tedy například výbory pro obranu a bezpečnost. Kalousek k nim chce přidat výbor ústavně právní.
Vypnuté mobily a zamčené kanceláře
Místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (STAN) poslance seznámil s pravidly neveřejného jednání dolní komory a uvedl, že z takovéhoto jednání nebude pořizován stenozáznam. Poslanci si rovněž museli vypnout své mobilní telefony. Předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch nicméně poznamenal, že ani vypnutí mobilních telefonů asi nezabrání tomu, aby se informace z jednání nedostaly ven.
Pracovníci sněmovní kanceláře zamkli jak galerii pro novináře, tak i pro hosty. Uzavřeli i předsálí před jednacím sálem, takzvané kuloáry. Technici přerušili televizní přenos ze sálu na vnitřním okruhu i na internetu.
Údajný únik informací z Bezpečnostní rady státu se vztahuje k propuštění pětice Čechů zadržovaných v Libanonu. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) minulý týden médiím potvrdil, že podmínkou jejich propuštění bylo, aby Česká republika nevydala v Česku zadržovaného Libanonce Alího Fajáda do Spojených států. Na veřejnost navíc pronikla i informace o výši výkupného, které Česko zaplatilo za propuštění dvou dívek unesených už dříve v Pákistánu.
Neveřejné jednání před šesti lety
Za zavřenými dveřmi jednala Sněmovna v dubnu 2010, kdy projednávala odvolání tehdejšího prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala proti pokutě, kterou dostal za to, že neumožnil poslancům zkontrolovat hospodaření úřadu. Předtím zasedala Sněmovna neveřejně v září 2006. Poslanci tehdy projednávali zprávu o odposleších politiků.
Na neveřejném jednání se Sněmovna může usnést zejména tehdy, kdy projednává utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Neveřejné schůze se mohou kromě poslanců účastnit i prezident a ministři. Ostatní mohou být přítomni jen se souhlasem Sněmovny.
