Ministerstvo podle své mluvčí Petry Roubíčkové sice respektuje právo obcí obracet se na správní soudy kvůli posouzení toho, zda se postupovalo podle zákona, nicméně je přesvědčeno, že ve vedených správních řízeních postupovalo MŽP zcela podle práva a vypořádalo se se všemi námitkami účastníků řízení. „Ze zákona MŽP nic nebránilo ve vydání souhlasných stanovisek s neinvazivními průzkumy, které nemají dopad na životní prostředí,“ reagovala mluvčí.
Obce v oblasti Březový potok jsou nejrazantnějšími odpůrci plánované stavby, pro niž Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vytipovala sedm lokalit v ČR. „Od roku 2003, kdy se o úložišti u nás začalo mluvit, jsou všechna usnesení a názory všech zastupitelů obcí jednoznačně proti,“ řekl starosta Horažďovic Michael Forman. Potvrdila to místní referenda. Odpor obyvatel i chalupářů neustává.
Starostové v prohlášení uvedli, že žalobu podali proto, že ministerstvo zamítlo námitky proti rozhodnutí o stanovení průzkumného území Březový potok pro geologické práce směřující k přípravě hlubinného úložiště. Rozhodnutí ministerstva je podle nich „nezákonné pro nedostatek důvodů“. Zároveň je údajně zatížené takovými vadami, že musí být podle obcí zrušeno. Žalobu podali u obvodního soudu pro Prahu 10.
„Klásek: Základní technické údaje i množství skladovaného materiálu nebyly nikdy specifikovány“
Konečná lokalita má být stanovena do roku 2025 a zprovoznění úložiště s podzemní plochou přes 300 hektarů SÚRAO stále předpokládá v roce 2065. Jaderný odpad tam má být uložen desetitisíce let. „Základní technické údaje i množství skladovaného materiálu nebyly nikdy specifikovány,“ řekl Klásek. Vzhledem k velikosti úložiště se starostové obávají toho, aby nebylo jediné pro celou Evropu; podobné se prý jinde nestaví. Plzeňský kraj nemá úložiště v územním plánu a před 11 lety uvedl, že ho v regionu nechce.
Průzkum sedmi lokalit má být geofyzikální, tedy měření v bodech 200 metrů od sebe. „Je to pochůzka malého týmu lidí, kteří táhnou kabely, zapichují sondy a měří,“ řekl dříve ředitel SÚRAO Jiří Slovák. Na tento průzkum by navazoval geochemický průzkum, tedy analýza horninové drtě z hloubky do čtyř metrů.
