Obstrukce odložily schvalování církevních restitucí
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
U řečnického pultu se k tématu zatím vystřídali čtyři komunističtí poslanci, kteří využívali toho, že nemají omezenu délku řečnické doby. Poslanecké frakce navíc mohou využít práva požádat o přestávku na svá jednání.
Kritice zákona, jeho tvůrců a zejména římskokatolické církve se věnoval bývalý předseda komunistů Miroslav Grebeníček. „Už 23 let ruším poklid novodobých mocipánů a kazím jim chuť při jejich sametových bohoslužbách,“ prohlásil mimo jiné. Ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) obvinil, že je „zmámený představou velkého kšeftu“.
Kardinála Dominika Duku pak Grebeníček přirovnal k vymahačům středověkých církevních odpustků, který je nezvykle tvrdý „ve své lačnosti majetku a peněz Čechů, Moravanů a Slezanů“. Podle bývalého šéfa komunistů příslušný majetek patří českému státu a církve jej měly v minulosti pouze propůjčen.
Mezi komunistické řečníky se s krátkou poznámkou vklínil sociální demokrat Jaroslav Foldyna, podle něhož církvi jde „opět o mamon a světskou moc“. „Církev chce získat zpátky své peníze a svůj vliv a někteří, kteří tady možná s námi sedí, to samé,“ prohlásil Foldyna.
Podle vládní dohody s církvemi, která se promítla do návrhu zákona, by církve měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.
Opozice zpochybňuje rozsah vydávaného majetku i výši náhrad, které chce ČSSD spolu s Věcmi veřejnými zrušit. Proti církevním restitucím je podle průzkumů i většina české veřejnosti.
