Zpětně se však nic doplácet nebude, vedlo by to k růstu napětí mezi společností a soudci. ÚS aktuální úpravu ponechal jako provizorium jen do konce letošního roku, do té doby proto musí vzniknout nová úprava.
Návrh na zrušení aktuální metody výpočtu podal loni Městský soud v Brně v reakci na desítky žalob, jimiž se konkrétní soudci domáhali dorovnání platu. Z úterního nálezu plyne, že žaloby nebudou úspěšné.
„Jakkoliv Ústavní soud trvá na tom, že zákonodárce v této věci dlouhodobě postupuje vědomě protiústavním, a tedy neomluvitelným způsobem, je třeba současně vidět, že zpětné doplacení těchto částek by znamenalo významný a zejména též nepředvídaný zásah do státního rozpočtu, který by nutně vedl k dalšímu růstu zmíněného napětí mezi společností a soudci,“ stojí v nálezu. ÚS zároveň apeloval na větší míru velkorysosti a vstřícnosti soudců.
Letos 64,5 tisíce korun, příští rok přes 70 tisíc
Konkrétně pro letošek soudcovská základna podle sdělení ministerstva práce a sociálních věcí činí 64 496 korun. Od této částky se odvozují příjmy jednotlivých soudců podle funkcí, zařazení a délky praxe. Při návratu k trojnásobku by se základna podle výpočtu ČTK zvýšila o devět procent a přesáhla by 70 tisíc korun.
ÚS se v minulosti řadou nálezů postavil proti zásahům do hmotného zabezpečení soudců. Předloni v květnu zrušil fixní platovou základnu pro léta 2012 až 2014. Záložní koeficient v hodnotě 2,5násobku průměrné mzdy ve státní sféře ponechal v zákonu jen do konce roku 2012.
Jedinou možností je právě trojnásobek
Narychlo se proto schvalovala nová úprava, která ovšem místo požadovaného trojnásobku ukotvila základnu k 2,75násobku, což se soudcům nelíbilo. Podle ÚS již přitom tehdy bylo z jeho dřívějších nálezů jasné, že jedinou možností je právě trojnásobek. Nynější nález má v platové agendě ÚS pořadové číslo 14.
Městský soud v Brně v návrhu upozornil také na okolnosti přijetí zákona. ÚS připustil, že zákonodárci chybovali při vymezení účinnosti zákona, který se měl poprvé použít pro leden 2013, ale přitom vyšel ve Sbírce zákonů až 17. ledna. Zároveň ÚS kritizoval situaci, kdy nikdo nekonzultuje platové změny s představiteli soudní moci.
Příjmy v justici jsou jedou ze záruk soudní moci
ÚS už dříve opakovaně zdůrazňoval, že příjmy v justici představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci. Měly by být stabilní, nesnižitelnou veličinou, která není závislá na politickém kalkulování. Soudci mají oproti jiným profesím omezené možnosti vedlejší výdělečné činnosti. V úvahu připadá jen správa vlastního majetku, publikační, umělecká a akademická činnost.
Nález ÚS o platech připravovala od loňska Milada Tomková, z hlasování pléna byl na vlastní návrh pro podjatost vyloučen Tomáš Lichovník. Jako prezident Soudcovské unie totiž aktivně bojoval proti platovým restrikcím v justici. Nález se přímo nedotkne platů ústavních soudců, kteří jsou odměňováni podle jiných pravidel. Do Senátu však nyní shodou okolností míří novela, podle níž by se jejich plat stanovil ze stejného základu jako u kolegů v justici, nikoli z nižšího základu jako u poslanců, senátorů či ministrů.